Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21
hodin.
"O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních
studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od
19:45 do 20:00 hodin.
Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na
adrese
facebook.com/oromavakeren
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Tento měsíc si připomeneme Mezinárodní den památky obětí holocaustu. Budeme
si povídat o iniciativě lidí, kteří usilují o život bez násilí a nenávisti.
A slovo dostanou ženy bez domova.
Som rado hoj san amenca. Adadžives nanas nevipena pal o amare romane čhave.
Mangav tumenge lačo šuniben. Aven the šunen nevipena andalo romano
dživipen.
Poslech celého pořadu v mp3
=[ Reportáž ]=
Za holocaustu nacisté vyvraždili asi půl milionu Romů
Za tři týdny, konkrétně 27. ledna, si lidé připomenou Mezinárodní den
památky obětí holocaustu. Odhaduje se, že během druhé světové války nacisté
zavraždili v Evropě asi půl milionu Romů. Od konce devadesátých let pomáhá
romským obětem holocaustu i jejich pozůstalým Čeněk Růžička. Jako předseda
Výboru pro odškodnění romského holocaustu a potomek Romů vězněných v
koncentračních táborech bojuje třeba i za odstranění vepřína v Letech u
Písku. Natáčel s ním Tomáš Bystrý.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Projekt Hate Free Culture nabourává různé fámy
Život ve strachu a nenávisti nic pozitivního nepřináší. Hate Free Culture
vám nabízí možnost nahlížet na věci z různých úhlů pohledu, hledat řešení s
ostatními a především tvořit a sdílet to, na čem záleží. Další zajímavé
informace už pro vás má Rena Horvátová.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Organizace Jako doma pomáhá všem ženám bez domova, a to bez rozdílu
Bezdomovectví jako takové je hodně tabuizovaným tématem, o bezdomovectví žen
se už ale ve veřejném prostoru nemluví téměř vůbec. To se snaží změnit
organizace Jako doma. Více se dozvíte v příspěvku Kristýny Makové.
Jako doma je nezisková organizace, která spolupracuje s ženami bez domova. Více osvětluje Lenka Vrbová:
„Máme různé formy projektů a spolupráce s těmito ženami. Jedním z projektů jsou Kuchařky bez domova, v rámci kterého ženy bez domova vaří na různých akcích, ať již kulturních nebo na trzích, třeba na farmářských trzích v Praze na Náplavce. V současné době rozjíždíme catering. Díky tomu si ženy bez domova mohou přivydělat, ukazuje se, že možnost práce je pro ně klíčovou. Také se vzájemně potkávají, takže si vytvářejí sociální vazby, které jim hodně chybí, například podpůrné vazby mezi sebou. “
Kuchařky bez domova nejsou jediným projektem organizace Jako doma, spolupracovnice sdružení začínají hrát divadlo, v Ostravě je realizován podpůrný seminář, na kterém ženy sdílejí své zkušenosti a vzájemně se podporují. Jako doma se snaží nejrůznějšími akcemi, které organizuje, upozorňovat na problematiku bezdomovectví, specificky žen bez domova:
„Máme pocit, že je to trochu tabuizované téma. Z výzkumů, které jsme dělali, protože výzkumy v této oblasti chybí, se ukazuje, že bezdomovectví žen je jiné než to mužské.“
Problematikou bezdomovectví žen se organizace Jako doma zabývá již přes dva roky. Jak ale došlo k tomu, že organizace v roce 2012 vůbec vznikla? Odpovídá Lenka Vrbová:
„Zakladatelky organizace, obě dvě, absolvovaly studijní pobyt v zahraničí, kde obě pracovaly právě se ženami bez domova, s touto problematikou se tam tedy v praxi seznámily. S takovou zkušeností člověk vidí, že bezdomovectví žen v České republice je hodně skryté, což ovšem neznamená, že neexistuje. Začaly se tomu věnovat, rozkrývat to. Postupně se organizace Jako doma rozšiřuje, navázaly jsme spolupráci už s desítkami žen bez domova.“
Jednou z těch, které se zapojily do projektu Kuchařky bez domova, je také Růženka. Hovořila jsem s ní na jedné z akcí organizace Jako doma:
Jak jste se dostala k organizaci Jako doma?
„Přes sociálního pracovníka. O projektu Jako doma jsem neměla ani potuchy, nevěděla jsem nic o tom, co to je, jak to funguje. Hlavně jsem měla strach z toho, jak mě přijmou, jestli mě vůbec přijmou, protože jsem Romka. Když jsem za nimi přišla a viděla, že mě přijaly, jako bych mezi nimi byla celý život, ulevilo se mi. Prodáváme na různých místech, pomáháme si, máme se rády, jako kdybychom byly jedna rodina.“
V rámci projektu Kuchařky bez domova se ženy učí také vařit – veškerá jídla, která připravují a prodávají, jsou totiž veganská. A tak se mnoho z klientek a spolupracovnic organizace seznámí nejen s bezmasou kuchyní a naučí vařit levněji, dozví se také o zásadách etické spotřeby. Projekt tedy boří předsudky otevírá obzory jak spolupracovnicím organizace, tak návštěvníkům akcí i všem strávníkům. Zeptala jsem se Růženky na její působení na akcích, kde vaří či prodává jídlo:
Jak přijímají lidé na akcích, kde působíte, vaši činnost?
„Víte, ze začátku jsem měla strach i z toho, jak přijmou to, že vidí prodávat Romku jídlo, jaký k tomu budou mít postoj, jak si to jídlo ode mě budou kupovat. Ještě jsem se ale nesetkala s člověkem, který by přišel a měl něco proti tomu, že Romka prodává jídlo. Právě naopak. Lidé se vraceli znovu a s radostí. A děkovali za to, že to pro ně není jídlo jako od kuchařek bez domova, ale spíš jako od babičky. Podívali nám ruce a vraceli se velmi rádi.“
A co by ráda vzkázala Růženka po svých zkušenostech s organizací Jako doma?
„Všem ženám bez domova, které nemají práci a chtějí se zapojit do normálního života, ať zaklepou na dveře Jako doma, přijmou každou ženu. Dají práci a možnost každému. Nemusíte trpět na ulici v zimě a o hladu. Dají vám najíst, můžete se u nich ohřát. Je to velká možnost, využijte jí! Všechny ženy, které jste na ulici a tuhle možnost nemáte, zaklepejte na dveře Jako doma a ony vás přijmou.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Učitelka, moderátorka a redaktorka Hilda Pášová vzpomíná na poválečný odchod
své rodiny ze Slovenska za prací do Česka
Hilda Pášová – učitelka češtiny, moderátorka a redaktorka romského
televizního vysílání i někdejší mluvčí Romské občanské iniciativy. Kolega
Jan Rosenberg ji nechal zavzpomínat na dobu, kdy její rodina, která za 2.
světové války žila na Slovensku – odešla za prací do Česka.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Rubikon Centrum pomáhá s hledáním práce
Máte problém najít zaměstnání? Nejste si jisti, jak se správně chovat při
pohovoru? Kde najít pomoc při hledání práce, máte li záznam v rejstříku
trestů? Pomohou vám v Rubikon Centru.
Že bez práce není šance na nový život si právě tam dobře uvědomují. Hlavním
důvodem nezaměstnanosti je záznam v rejstříku trestů. Více o službách
Rubikon Centra pověděla Ivetě Demeterové Renata Hovorková, pracovní
poradkyně pro oblast Praha a Středočeská kraj.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
V Banské Bystrici se konal nultý ročník mezinárodního fóra o extremismu a
toleranci
Na Fakultě politických věd a mezinárodních vztahů Univerzity Matěja Bela v
Banské Bystrici se konal nultý ročník mezinárodního fóra o extremismu a
toleranci. V úvodu příspěvku dal Robert Hoza slovo Danielovi Milovi,
koordinátorovi protiextrémistických aktivit, kanceláře ministra vnitra SR.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
Z dnešního O Roma vakeren je to už všechno. Naladit si nás můžete ale opět v
sobotu po 20. hodině na Radiožurnálu, nebo v úterý a ve čtvrtek na VKV
regionálních studií – a to vždy v 19:45. Najdete nás ale také na internetu –
adresa je romove.cz a jsme i na Facebooku.
Vinšinav Tumenge savorenge andro Novo Berš dujezera dešupanž, sa so kerena
mi avel Devlestar the jilestar. Aven saste the bachtale, mi avel tumenge
andro jilo but lačhipen.
Som but rado hoj san amenca. Bičavav gilori savorenge kijo jiloro,
savorenge save nane paš peskeri famija.
Přeji vám do Nového roku, ať to, co budete dělat, konáte s Bohem a s láskou!
Buďte zdraví a šťastní, ať je ve vás jen dobro!
Hezký večer anebo dobrou noc vám přeje Iveta Demeterová
|