O menšinách máme dostatek informací, říkají mladí. Často ale věří
nenávistným fámám
Mladí lidé do značné míry věří řetězovým zprávám tzv. hoaxům, které se šíří
po internetu. Řada z nich má nenávistný podtext. Tématu násilí z nenávisti
se ve dvouletém projektu, jehož součástí je i právě zahájená mediální
iniciativa s názvem HateFree Culture, bude věnovat Agentura pro sociální
začleňování.
V reprezentativním výzkumu, který pro Agenturu pro sociální začleňování
zpracovala agentura Median, mladí lidé například hodnotili pravdivost 7
tvrzení o Romech. Pět z nich byly populární smyšlenky a zkreslené
informace vycházející z hoaxů šířených mezi veřejností.
Tomu, že romské rodiny mají nárok na větší dávky než neromské, věří podle
výzkumu 44 procent mladých (za nepravdivý jej označilo 34 procent, 22
procent neví). Podobný počet respondentů (43 procent) souhlasilo, že
většinu českých nezaměstnaných tvoří Romové. Menší část odpovídajících
již označila za pravdivý výrok, že Romové dostávají léky zdarma a mohou
jezdit zadarmo MHD. Za nepravdivé však tyto informace označila jen zhruba
třetina respondentů, většina uvedla, že neví.
Třicet procent mladých uvádí, že má s příslušníkem nějaké minority osobní
negativní zkušenost. Ti, kteří tuto zkušenost nemají a zároveň důvěřují
informacím z hoaxů, hodnotí soužití s menšinami výrazně negativněji než
jejich vrstevníci. Zároveň je zajímavé, že ti mladí, kteří vice
důvěřují tzv. hoaxům, si mnohem více myslí, že mají o daném tématu dostatek
informací.
Výzkum také potvrzuje, že mladí, kteří znají nějakého Roma lépe – je
členem jejich rodiny, mají jej mezi kamarády, známými či spolužáky - hodnotí
soužití většinové společnosti s Romy významně pozitivněji.
Informace o soužití s různými skupinami obyvatel přijímají mladí nejvíce z
elektronických médií a sociálních sítí.
Pozitivním zjištěním je, že téměř devět z deseti dotazovaných si uvědomuje,
že útok na jedince, jehož motivem je nenávist, symbolicky postihuje i další
členy skupiny, ke které napadený patří. „Násilí z nenávisti nikdy není
jen věc útočníka a oběti, postihuje daleko větší skupinu lidí, vytváří
atmosféru strachu a ohrožuje společenské soužití obecně,” říká o násilí
z nenávisti vedoucí projektu Jaroslav Valůch.
Agentura pro sociální začleňování, která je jedním z odborů Úřadu vlády,
nyní zahajuje dvouletý projekt, který se bude tématu násilí z nenávisti
intenzivně věnovat.
„Agentura již pátým rokem pomáhá řešit problematiku sociálního vyloučení
a dobrého soužití na úrovni měst a obcí. Opakovaně se nám potvrzuje, že v
prostředí strachu a nenávisti nemají jakékoli kroky ke zlepšení situace
šanci. Vnímáme proto jako povinnost a součást naší odpovědnosti začít se
věnovat i oblasti komunikace. Prostřednictvím iniciativy HateFree Culture
chceme veřejnosti, a obzvláště mladým lidem, přinášet ověřené a důvěryhodné
informace ve formátu, který pro ně bude atraktivní a srozumitelný,“
popisuje důvody, které vedly ke vzniku projektu, ředitel Agentury pro
sociální začleňování Martin Šimáček.
Hlavními nástroji zmíněné iniciativy HateFree Culture budou facebooková
stránka HateFree Culture a webová stránka Hatefree.cz. Ta
obsahuje kromě řady dalších informací takzvaný „Hejtomat“, on-line nástroj
pro vyvracení nejčastějších hoaxů, mýtů a nenávistných stereotypů. Cílem
iniciativy je zvýšit povědomí o násilí z nenávisti, přinášet příběhy obětí,
zviditelňovat pozitivní příklady a dlouhodobě reagovat na nenávistné projevy
skrze důvěryhodné informace, kreativitu i humor. Na aktivity na internetu
naváží další umělecké aktivity a akce ve veřejném prostoru v řadě míst celé
republiky.
Na iniciativu již upozorňují spoty v televizích a rádiu se sloganem
„Nenávist ti nesluší!“. „Cílem spotů je upoutat pozornost a poukázat na
nejbanálnější důvod, proč se nepoddávat nenávisti. Jednoduše nám nesluší. To
si v našem fotoateliéru vyzkoušelo také více než 80 známých i méně známých
osobností z řad hudebníků, herců či sportovců,” popisuje koordinátor
iniciativy Lukáš Houdek. Portréty osobností i dalších sympatizantů
iniciativy HateFree Culture je možné vidět na jejích facebookových
stránkách.
Obsahem samotného projektu není jen zmíněná mediální iniciativa, jeho
součástí budou i vzdělávací aktivity na školách v Ústeckém a
Moravskoslezském kraji, školení policistů v těchto krajích, podpora zástupců
měst a obcí v tom, jak srozumitelně komunikovat postupy při řešení
sociálních problémů a dva velké sociologické výzkumy.
Celý projekt byl z 80 procent podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a
Norska (tzv. „Norské fondy“) a z 20 procent ze státního rozpočtu ČR.
|