Česká studentská filharmonie a romský sbor Čhavorenge s Idou Kelarovou
vystoupí na společném Koncertu ke Dni studentstva
U příležitosti Dne studentstva a 25. výročí Sametové revoluce se
uskuteční mnoho koncertů a vzpomínkových akcí. Jedna z nich bude v
pražském Rudolfinu spojovat dva zdánlivě nespojitelné světy,
akademické filharmoniky a sbor dětí ze slovenských romských osad.
Více se dozvíte v příspěvku Kristýny Makové:
V pondělí 17. listopadu se uskuteční Koncert ke Dni studentstva:
Česká studentská filharmonie pod taktovkou Marka Ivanoviće bude vystupovat spolu
s pěveckým sborem Čhavorenge pod vedením Idy Kelarové. Tato
spolupráce ovšem nevznikla ze dne na den. Dětský sbor vystupoval
dříve i s jinými hudebními tělesy. Pokračuje Ida Kelarová:
„Pěvecký sbor Čhavorenge existuje už asi pět let. Začínali jsme
koncertem v Hradci Králové, s královéhradeckou filharmonií, potom jsme
oslovili zlínskou a brněnskou filharmonii. Děti vystupovaly i na Menuhin
Festivalu ve Švýcarsku, kde je doprovodila Romská a Sinti filharmonie z
Frankfurtu nad Mohanem. Děti tedy měly možnost setkat se již dříve s
několika hudebními tělesy.“
V loňském přišla výzva ke spolupráci přímo ze strany České
filharmonie:
„Vloni za mnou přišel dramaturg České filharmonie, který má na
starosti dětské aktivity, workshopy a vzdělávání. Požádal mě, zda
by se mnou mohli spolupracovat. V jejich programech jsou zapojeny spíše
děti z bohatších rodin a oni měli zájem poznat a oslovit i sociálně
slabší. Přizvala jsem je tedy do projektu, který v létě děláme v
romských osadách na Slovensku. Samozřejmě jsem neočekávala, že by
tento návrh byl ze strany České filharmonie přijat. Ale byl, díky
dramaturgovi Petru Kadlecovi, který je velmi odvážný.“
Spolupráce se tedy opravdu uskutečnila a část filharmoniků odjela do
slovenských romských osad. Ida Kelarová upřesňuje, jak vše probíhalo:
„V srpnu za námi přijeli na letní školu filharmonici, kteří se do
projektu přihlásili. Dopadlo to úžasně. Nejen na straně dětí, ale i
na straně filharmonie. Našli jsme k sobě přes hudbu a romskou kulturu
úžasnou cestu. Nakonec se nikomu nechtělo jet domů. Druhou silnou
stránkou byly samotné koncerty v romských osadách. I filharmonici v
sobě měli nastřádané předsudky, najednou ale pochopili, jak nádherní jsou Romové, kteří se jim otevřeli.“
Díky Idě Kelarové se tedy spojily dva zdánlivě neslučitelné světy
– akademických filharmoniků a romských dětí ze slovenských osad.
Sama Ida Kelarová k tomu dodává:
„Probourali všechny předsudky, a když se vrátili zpátky do
filharmonie, vrátili se i k některým kolegům, kteří je předem
ironicky varovali, aby si dávali pozor, aby jim tam někdo třeba neukradl
housle. Všichni se vrátili v pořádku i s nástroji, a naopak
proměnění, což ovlivnilo i jejich okolí.
Myslím si, že touto cestou se nám daří otevírat ty dva světy,
jestli totiž existuje nějaký problém, pak je to strach, kteří mají
Romové z Neromů a naopak Neromové z Romů. A když se ten strach
rozbourá, dějí se tam tak nádherné věci. Naší společnosti opravdu chybí vytvářet taková místa pro setkání.“
Jak říká Ida Kelarová, pro bourání předsudků jsou důležitá
nejen osobní setkání, ale také přístup médií:
„Aby média vybalancovala pravdivé zprávy o Romech, měla by se více
věnovat i těm úžasným věcem, které jsou pozitivní a které by bouraly předsudky, aby lidé přehodnocovali svůj pohled a viděli, že
jsou tu dnes už i děti, které v podstatě mění svět, a že bychom je
v tom měli podporovat a pomáhat jim.“
Ida Kelarová hudbu sama vystudovala, takže tušila, co s akademickými
hudebníky udělá setkání s autentickým romským světem:
„Vystudovala jsem muziku, v akademickém světě jsem vyrůstala, ale
ten mě neoslovil. Pak jsem si šla hledat svou cestu, až jsem ji našla.
Samozřejmě mě velmi pozitivně, co se týče umělecké stránky,
posílil, protože miluju hudbu a miluju klasickou hudbu. Ten autentický
romský svět mě ale oslovil daleko víc, protože tam jsem se našla, i
díky svému tátovi, který byl Rom.
Mým velkým přáním bylo tyto dva světy propojit a spojit, a to se mi
podařilo. Co mi na tom akademickém světě vždycky vadilo bylo, že byl
člověk závislý na notách a byl v takové škatulce, ze které nenašel
cestu svého já, svého vyjádření, toho, jak to cítím, jak to cítím
ve své duši, jak bych to chtěla zazpívat nebo zahrát já. Toto mě
odradilo a zároveň inspirovalo k tomu, abych vytvořila těm
filharmonikům prostor pro to, aby si to také zažili jako já.“
Spolupráce s romskými dětmi poskytla díky Idě Kelarové
filharmonikům jiný pohled na hudbu a hudební prožitek:
„To se podařilo. A co bylo úžasné na tom otevření z jejich strany,
že ani ne po dvou dnech na jevišti odhodili noty, hráli ze srdce,
pamatovali si noty a mohli se do toho položit. Dokonce u toho i tancovali.
Také mě překvapili, když se našprtali jednu sloku písničky v
romštině, kterou tam i odzpívali.
Okamžitě tedy viděli obrovskou změnu energie svého projevu. Tak je to
nadchlo! A nenadchlo to jenom je, ale také všechny lidi v těch osadách,
když viděli, že jsme na jevišti jako jedna obrovská rodina, která
společně cítí, společně dýchá a společně vyzpívává tu romskou
kulturu, celou historii Romů v té hudbě, která je plná smutku a
bolesti. Byla to jedna obrovská oslava.“
Koncert bude přenášet Český rozhlas, pokud jste tedy nesehnali
lístky nebo je pro vás Rudolfinum příliš daleko, můžete si jej
poslechnout alespoň z rádia. Ida Kelarová vám přiblíží, na co se
můžete těšit:
„První půlka bude věnovaná klasické hudbě, druhá pak současné
romské tvorbě, což jsou písně, které složili různí autořil.
Několik písní je od mého muže, pana Desideria Duždy, který je
jedním z nejvýznamnějších romských autorů. Skládá nádherné
písně. Všechny tyto písně zaranžoval pro celou filharmonii Josef
Fečo, vynikající kontrabasista. Prezentace současné romské kultury
bude tedy opravdu honosná a na velké úrovni.
Kromě našich dětí, tedy pěveckého sboru Čhavorenge, jsem se svým
týmem navštívila a připravovala koncert i s dalšími čtyřmi sbory.
Jedním z nich je jeden z nejslavnějších, tedy filharmonický Kühnův
sbor, potom pěvecký sbor Barbastella z Hodonína, dalším sborem jsou
gymnazisti ze Žamberka a Ústí nad Orlicí. Na koncertu tedy zazpívá
romské písně společně s našimi dětmi a za doprovodu České
filharmonie asi 150 dětí a mladých lidí, kteří následují mou
filosofii: 'Zpívej ze srdce a možná i hlouběji, zpívej z
duše!' Věřím tomu, že to bude úžasný večer.“
Pěveckému sboru Čhavorenge se pod vedením Idy Kelarové podařilo
něco, o čem si mnozí mohou nechat jen zdát, a to spolupracovat s Českou
filharmonií:
„Jsem samozřejmě hrdá na ten kus práce, který jsme udělali a ušli
s dětmi, na to, že se mi podařilo Romy dostat až na ta nejvyšší
místa. Myslím si, že v tomto ohledu snad víc než Česká filharmonie a
Rudolfinum neexistuje. A jsem nesmírně vděčná Petru Kadlecovi a
řediteli České filharmonie Davidu Marečkovi, že nám tyto dveře
otevřeli, a já pevně věřím, že je necháme otevřené a budeme dělat
všechno pro to, aby tato spolupráce dále pokračovala.“
|