Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21
hodin.
"O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních
studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od
19:45 do 20:00 hodin.
Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na
adrese
facebook.com/oromavakeren
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Dnes si povíme, že Trmice na Ústecku mají nové vedení – romské sdružení bude
předsedat kontrolnímu výboru. Představíme Eriku Godlovou – překladatelku do
romštiny a oslovíme další nominanty Roma Spirit.
Poslech celého pořadu v mp3
=[ Reportáž ]=
Trmice na Ústecku mají nové vedení. Romské sdružení bude předsedat
kontrolnímu výboru
V obcích a městech Ústeckého kraje už začínají naplno fungovat nově zvolená
zastupitelstva, třeba v Trmicích na Ústecku. I když k výrazným změnám ve
vedení města nedošlo, přesto jsou Trmice místem ukázkového soužití majority
a menšiny.
„My jsme klasickou koalici netvořili, ale v radě zasednou starostové a
nezávislí, sdružení trmičáci pro Trmice, Strana zdraví, sportu a prosperity
(SZSP) a jedno místo má ČSSD,“ ř íká
staronová starostka Trmic na Ústecku Jana Oubrechtová z STANu.
Místostarostou je opět Michal Žalud ze SZSP.
Při letošních volbách zaznamenalo výrazný úspěch uskupení Společně pro
Trmice, kde měli výrazné zastoupení Romové. Sdružení nakonec skončilo v
opozici. Bude mít ale možnost město kontrolovat.
„Paní starostka přislíbila, že to nebude jako minule, kdy mělo vedení města
kontrolní výbor a opozice kontrolní výbor neměla,“ popisuje nový předseda
trmického kontrolního výboru Marcel Cichý z uskupení Společně pro Trmice. I
přes roli opozice chtějí s novým vedením města úzce spolupracovat, například
v otázce případného opětovného provozu tamního lihovaru.
„Myslím, že proti tomu jsme byli v minulém zastupitelstvu zajedno a budeme
pokračovat v boji dál,
abychom ten lihovar tady necítili,“ dodává Marcel Cichý. Společný program
pro Trmice na další čtyři roky má být hotový na přelomu listopadu a
prosince.
„K nějakým konstruktivnějším jednáním dojde a jak jsem i zmiňovala, chceme
si sednout a dát dohromady nějaký společný cíl a program,“ slibuje trmická
starostka Jana Oubrechtová ze Starostů a nezávislýchu.
Lidé z uskupení Společně pro Trmice, se chtějí také například zaměřit na
rozšíření veřejně prospěšných prací nebo se více věnovat matkám s dětmi.
Jejich činnost by přitom měla být možným řešením pro další města.
„Strana nevznikla kvůli tomu, že jsme romská strana, ale jsme strana
otevřená všem. A bereme to vyloženě tak, že v Trmicích vyrůstáme, žijeme a
chceme zpět spět i k tomu, aby začlenění těch lidí fungovalo. A můj názor je
takový, že pokud to nebude dělat Rom, tak Romové toho bílého neposlechnou.
To je můj osobní názor, neříkám, že to tak musí být. Ale doufám, že to bude
motivace pro ostatní města, jak ten problém řešit. Že to je nástroj k tomu,
aby Romové měli nějaké zastoupení a nějak to fungovalo a aby se začlenili do
majority. Aby šel život k lepšímu, než je teď,“ dodává lídr uskupení
Společně pro Trmice Martin Bajger.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Už dvacet let se Erika Godlová věnuje tlumočení do
romštiny
I když její rodiče toužili po tom, aby z ní vyrostla lékařka, ji ale
odjakživa lákaly jazyky. Na vysoké škole v Prešově studovala angličtinu a
slovenský jazyk. Posledních dvacet let se věnovala hlavně tlumočení do
romštiny, do jazyka, který tento týden oslavil svůj mezinárodní den.
Podrobnosti o Erice Godlové z východoslovenského Prešova přináší Tomáš
Bystrý.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Občanské sdružení IQ Roma Servis je nominováno na cenu Roma Spirit
Do užšího výběru v projektu Roma Spirit se dostala brněnská neziskovka IQ
Roma Servis. Ta pomáhá šířit pozitivní obraz Romů a bourat tak předsudky. To
se jí daří, letos dokonce získala cenu Evropské unie za integraci Romů do
společnosti. Důležitým projektem organizace je vzdělávací systém Gendalos.
Nejen o něm s ředitelkou IQ Roma Katarínou Klamkovou hovořila Tereza
Kadrnožková. Na úvod se zeptala, jak a kdy vznikla myšlenka na založení
organizace.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Nominantka na cenu Roma Spirit Renáta Köttnerová pracuje s Romy od roku 1977
Mezi třemi jmény budou v kategorii osobnost vybírat v prosinci porotci
vítěze Ceny Roma Spirit 2014. Do užšího výběru se dostaly Eva Davidová,
Jiřina Somsiová a Renáta Köttnerová, která koordinuje romské záležitosti v
Olomouckém kraji. Ta potvrdila kolegyni Radce Kvasničkové, že s Romy
pracuje už mnoho let.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Tajemník Rady vlády pro národnostní menšiny Milan Pospíšil získal Cenu Prix
Irene
„Být služebníkem a otvírat dveře“ – to je životní a pracovní motto Milana
Pospíšila, tajemníka Rady vlády pro národnostní menšiny. A právě on získal
cenu Prix Irene. Tu uděluje Výbor pro péči o Prix Irene, u jehož zrodu stáli
psychoterapeuté židovského původu. Na slavnostním udílení ceny natáčela Jana
Šustová.
„Učiň mě, Pane, nástrojem,
ať zářím, ať zářím Tvým pokojem.“
Písní svatého Františka vyjádřil čerstvý laureát ceny Prix Irene Milan
Pospíšil to, co je pro něj v životě důležité. Laudatio o něm pronesla
psychoterapeutka a chartistka Věra Roubalová.
Věra Roubalová: „Prix Irene už udílíme po jedenácté a jsme hrozně rádi, že
ji letos dostal Milan Pospíšil. Je to člověk, který byl dlouhá léta
předsedou Nadace Tolerance. Já jsem ve svém laudatiu mluvila o tom, kolik ta
spontánní doba v 90. letech měla půvabu, jak jsme dělali Mír pro Bosnu,
koncerty proti antisemitismu, proti rasismu, pro toleranci, a jak to bylo
nějak přirozené a všechno to nějak šlo bez velkých obstrukcí, bez projektů a
s velkou chutí. A v těch letech byl Milan velký tahoun.“
A pro jaké lidi je Prix Irene určena?
Věra Roubalová: „Prix Irene dostává člověk, který svou prací nebo svým
snažením přispívá k míru mezi lidskými skupinami. Takže to opravdu není jen
židovské téma, ale když si vezmete, kdo tu Prix Irene dostal, tak je to
opravdu pestrá škála lidí od Igora Blaževiče po Karla Holomka, od Kumara
Vishwanathana, Jany Hradílkové, Vaška Trojana, Věru Lukášovou... Teď si
honem na všechny nevzpomenu... Jsou to lidé z různých sfér, kterých si
ceníme a kteří svým snažením nějak opravdu přispívají k míru mezi lidskými
skupinami.“
A o Milanu Pospíšilovi Věra Roubalová říká:
Věra Roubalová: „On je úředník na Úřadu vlády v Radě vlády pro národnostní
menšiny a je tam činný velmi skromně tak, jak je mu to vlastní. A myslím, že
mluvil o tom, že úředník má hlavně sloužit a ne být jako úředník dodržující
nějaké pravidla, ale že má být hlavně jako člověk.“
Ke své práci úředníka Milan Pospíšil dodává:
Milan Pospíšil: „Já jsem se po převratu dal do státní služby a měl jsem
takovou možná trošku naivní představu, že půjdu sloužit naší mladé
demokracii – velké uvozovky dole i nahoře. Ale myslel jsem to úplně vážně a
myslím to vážně i teď. A mám pocit, že tak, jak jsem se dostal v roce 1990
do úřadů a vlastně od té doby jsem zaměstnancem státního úřadu, tak mám
dojem, že stále ještě převládají úředníci nad těmi služebníky. A velmi
velice mě baví dávat najevo právě tu služebnost, tu stránku služby nad tou
úředničinou. To je věc, která mě asi drží dnes a denně, protože to jsou jak
malé situace, tak i velké situace.“
Jako velké situace z poslední doby jmenuje Milan Pospíšil následující:
Milan Pospíšil: „Velká věc se podařila v loňském roce, kdy tehdejší ministr
zahraničních věcí Karel Schwarzenberg ve vládě prosadil jmenování zástupce
běloruské a vietnamské národnostní menšiny do Rady pro národnostní menšiny.
Ti členové jsou skvělí a ten proces, který byl docela dlouhý, to bylo
minimálně dva roky, kdy se o tom diskutovalo na radě, tak se povedl a úžasně
se povedl i ten člen. To je tedy jedna věc. A druhá věc je teď naprosto
čerstvá, protože před týdnem se ve vládě schválil finanční příspěvek pro
zbudování Muzea moravských Chorvatů v Jevišovce. Ta finanční dotace není
příliš velká, nicméně o moravských Chorvatech se zde nic neví a každá věc,
která jim nějakým způsobem pomůže, aby se stali součástí společnosti, aby je
vzala na vědomí většinová společnost, která je dosti zahleděná do sebe, tak
to je samozřejmě užitečné. A to považuji za svůj osobní úspěch.“
Navíc v 90. letech stál Milan Pospíšil na ministerstvu školství u významných
počinů v oblasti vzdělávání romských dětí – ovlivnil například vznik
přípravných ročníků a zřízení míst asistentů pedagoga.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
V kategorii média byl na centu Roma Spirit nominován Zdeněk Ryšavý
Ted už Vám Soňa Kalejová představí dalšího nominanta Roma Spirit 2014. Jejím
Zdeněk Ryšavý zakladatel a klíčový redaktor serveru Romea.cz. Je nominován v
kategorii Média – ocenění pro novináře za objektivní anebo pozitivní
informaci o romské problematice, za šíření pozitivního odkazu vzájemné
tolerance a porozumění.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
Z dnešního O Roma vakeren je to už všechno. Naladit si nás můžete ale opět v
sobotu po 20. hodině tady na Radiožurnálu nebo v úterý a ve čtvrtek na VKV
regionálních studií – a to vždy v 19:45. Najdete nás ale také na internetu –
adresa je romove.cz a náš pořad je i na Facebooku.
Klidný večer vám přeje Jaroslav Sezemský.
|