Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21
hodin.
"O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních
studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od
19:45 do 20:00 hodin.
Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na
adrese
facebook.com/oromavakeren
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Dnes si povíme o stipendiu z programu Roma Education Fund, představíme
nominantku ceny Roma Spirit a slovo dostane Ladislav Dudi Koťo z projekt
Leperiben - Paměť romských dělníků.
Som rado hoj san amenca. Adadžives tumenge anas nevipena andalo romano
dživipen.
Poslech celého pořadu v mp3
=[ Reportáž ]=
Romský vzdělávací fond podporuje romské vysokoškoláky
V Česku postupně přibývá romských vysokoškoláků. A to i třeba díky
stipendiím od Romského vzdělávacího fondu, který sídlí v Budapešti. Ten
každoročně podporuje Romy z šestnácti zemí střední a východní Evropy. V
Česku to je jediný program zaměřený na romské studenty – za posledních deset
let pomohl skoro třem stovkám studentům. Natáčel Tomáš Bystrý.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Sociální pracovnice Jiřina Somsiová je nominovaná na cenu Roma Spirit 2014
Cena Roma Spirit 2014 už má své nominanty. V kategorii osobnost bude porota
vybírat mezi třemi jmény. Do užšího výběru se dostali Eva Davidová, Renáta
Köttnerová a Jiřina Somsiová, respektovaná sociální pracovnice z Olomoucka.
Jiřina Somsiová se práci s Romy věnuje už mnoho let. A pokračuje i přesto,
že by si mohla užívat důchodu. Ze všeho nejvíce ji naplňuje práce s dětmi.
Radka Kvasničková se Jiřiny Somsiové zeptala, co přesně dělá.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Ladislav Dudi Koťo se na Ostravsku vyučil, pak ho tam ze Slovenska poslali za
prací
Příští měsíc si připomeneme 25. výročí sametové revoluce. A v srpnu jsme
vzpomínali na 70. výročí nejtragičtější události v dějinách holocaustu Romů
- na vyhlazení tzv. cikánského tábora v Osvětimi-Březince. Jak se Romům žilo
v období mezi těmito historickými mezníky, tedy od druhé světové války do
sametové revoluce, mapuje projekt Leperiben - Paměť romských dělníků. Ten
představuje veřejnosti dosud nepříliš známé příběhy slovenských Romů,
kteří po roce 1945 přišli na české území za prací na stavbách a v těžkém
průmyslu. Vyprávění jednoho z nich zaznamenala Jana Šustová.
Pan Ladislav Dudi Koťo se narodil v roce 1938 na východním Slovensku v
kovářské rodině a část dětství prožil za druhé světové války. Během ní byl s
rodinou internován v tzv. Zajišťovacím táboře pro Cikány v Dubnici nad
Váhom, kde jednoho z jeho bratrů Němci zabili, a odkud se maminka vrátila s
těžce podlomeným zdravím. A co na jeho rodinu čekalo po válce?
„Život šel dál. My jsme měli rozbitý barák, tak jsme tam jenom noc přespali
a táta se potom uchytil, protože uměl dělat cihly. My jsme si postavili nový
barák, táta si zřídil dílnu a zase začal dělat svojí kovařinu – až do roku
1958. V roce 1959 mu všechno sebrali a nesměl dělat, a tak dělal na výboře
metaře. Asi rok zametal, a potom si zařídil sběrnu surovin a tím se živil.“
Ladislav Dudi Koťo ve čtrnácti letech odešel do Ostravy, kde se vyučil
horníkem. V roce 1954 se vrátil domů na Slovensko kvůli nemocné mamince. Tam
se oženil a když odsloužil vojnu v Olomouci, chtěl na Slovensku zůstat.
„Už jsem si tam chtěl postavit baráček, už jsem si na to šetřil i peníze...
No a přišlo ze závodu, že vláda nařídila, že potřebují do Česka na Ostravsko
lidi. Za mnou přišel vedoucí: ‚Ládíčku, nezlob se, nemůžu propustit ty,
kteří tady pracují třeba dvacet let a Ty jsi tady jenom osm měsíců – tak
zpátky na Ostravsko!‘ Šel jsem tedy do Bohumína do drátoven. Ale jenom na
rok! Jenže jak se říká: dobrého pracovníka nepustí, tak jsem musel podepsat
smlouvu ještě jednou a byl jsem tam dva roky.“
Pak se Ladislav Dudi Koťo vrátil na Slovensko.
„Pracoval jsem na Vihorlatě v podniku, který vyráběl kotle – velké kotle, ne
ty malé do baráků. Tam jsem vozil plyn a kyslík. A tam to bylo totéž.
Pracoval jsem tam dva roky, a zase přišla vláda s tím, (že potřebují dělníky
do Česka). Můj vedoucí Dano byl Čech a říká: ‚Nedá se svítit, Ty umíš česky,
umíš se tam pohybovat, musíš jít!‘ Tak jsem pracoval v dole Bezruč, šel jsem
na šachtu, tedy na své řemeslo, kde jsem dělal devět roků.“
Další životní cesty ho přivedly do Bohumína, kde si nakonec postavil i
vysněný domek, ve kterém žije dodnes.
„Potom zase shodou náhod – já jsem byl tenkrát komunista a šel jsem
vyřizovat do strany něco, co po mně chtěli – a tam mě zrovna uviděl ředitel
železáren a říká: ‚Kde Ty tady pracuješ?‘ Odpovídám: ‚Na šachtě.‘ A on:
‚Vykašli se na šachtu, pojď ke mně.‘ A já na to: ‚Já už si chci postavit
barák.‘ A on nabízí: ‚‚Já Ti všechno zařídím.‘ A já: ‚No, když zařídíte, tak
dobře.‘“
A tak se Ladislav Dudi Koťo znovu vrátil do drátoven.
„Tam jsem dělal šest let, ale dostal jsem otravu olovem, tak jsem potom šel
do slévárny. A tam jsem si hned vedle slévárny postavil barák, našel jsem
si tam místečko, a ten ředitel mi všechno zařídil.“
Kromě domečku patří k chloubě Ladislava Dudi Koťo i to, že všechny jeho
čtyři děti jsou vyučené. Jeho životní příběh je součástí metodického
materiálu pro pedagogy, který je k dispozici na stránkách projektu
O leperiben – Paměť romských dělníků.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Bertík: „Vyrůstal jsem na romské muzice.“
Zpěvák, textař - zkrátka skvělý muzikant - tak to je Bartoloměj Girga,
kterému všichni říkají Bertík. Narodil se ve Slaném, zpívá už od šesti let a
velkým vzorem mu byla Věra Bílá. A jak sám říká: „Vyrůstal jsem na romské
muzice.“ Mluvila s ním Iveta Demeterová.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Brněnský IQ Roma servis získal mezinárodní Cenu občanské společnosti za rok 2014
Brněnská organizace IQ Roma servis se umístila na druhém místě v Ceně
občanské společnosti za rok 2014, kterou uděluje Evropský hospodářský a
sociální výbor v Bruselu. IQ Roma servis získal pozornost poroty díky svým
úspěchům ve zlepšování aktivního začlenění romských občanů v české
společnosti. A to i v mezinárodním měřítku. U předávání byl i kolega Gerhard
Hadi a oslovil ředitelku IQ Roma servis Katarínu Klamkovou.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Unikátní výstavu romského naivisty Rudolfa Dzurka je možné navštívit v Muzeu
romské kultury
Století pohrom – století zázraků. Tak se jmenuje nová výstava v Muzeu romské
kultury v Brně, která představuje životní dílo romského umělce Rudolfa
Dzurka. Jeho obrazy ze skleněné drtě doplňuje i sbírka soch. Na vernisáži se
byla podívat i naše reportérka Tereza Kadrnožková.
_vzal_cikanovi_housle1x.jpg "Rudolf Dzurko: Ďábel (komunisti) vzal Cikánovi housle (Foto: Jana Šustová)")
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
Z dnešního O Roma vakeren je to už všechno. Naladit si nás můžete ale opět v
sobotu po 20. hodině tady na Radiožurnálu, nebo v úterý a ve čtvrtek na VKV
regionálních studií - a to vždy v 19:45. Najdete nás ale také na internetu -
adresa je romove.cz a najdete nás i na Facebooku.
Mangav tumenge lači rači, likérem paš peste. Šunaha pes pro aver sambat -
kana tumenge anaha nevipena andal o romano dživipen.
Hezký večer anebo dobrou noc vám přeje Iveta Demeterová.
| 
Související články
Pan Ladislav Dudi Koťo se narodil v roce 1938 na východním Slovensku v
kovářské rodině a část dětství prožil za druhé světové války. Během ní byl s
rodinou internován v tzv. Zajišťovacím táboře pro Cikány v Dubnici nad
Váhom, kde jednoho z jeho bratrů Němci zabili, a odkud se maminka vrátila s
těžce podlomeným zdravím. A co na jeho rodinu čekalo po válce?
_vzal_cikanovi_housle1x.jpg "Rudolf Dzurko: Ďábel (komunisti) vzal Cikánovi housle (Foto: Jana Šustová)")
Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
Nejčtenější články