Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21
hodin.
"O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních
studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od
19:45 do 20:00 hodin.
Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na
adrese
facebook.com/oromavakeren
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Britská policie vzala do svého týmu vůbec první Romku českého původu. Poprvé
nastoupila do práce začátkem tohoto týdne a ještě předtím ji stačil
vyzpovídat náš londýnský zpravodaj. Co mu řekla, tak to se dozvíte už za
chvíli. V O Roma vakeren budeme mluvit ale i o severočeském Tanvaldu. Tamní
rodiny z nedávno vyhořelého domu mají stále problémy s bydlením. A nabídneme
také rozhovor se zpěvákem, skladatelem a prozaikem Gejzou Horváthem.
Přejeme hezký dobrý večer.
Bacht tumenge savorenge so šunen amaro romano vakeriben. Mangav tumenege
šukar šuniben.
Poslech celého pořadu v mp3
=[ Reportáž ]=
První Romka českého původu nastupuje k britské policii. Její zbraní bude
notýsek a tužka
Ve Velké Británii nejsou policisté z národnostních menšin ničím výjimečným.
Romů v policejní uniformě je ale i tam málo. Za určitý zlom se tak dá
považovat začátek tohoto týdne, kdy k policii nastoupila první Romka ze
střední a východní Evropy. Jmenuje se Dana Ghosh a žila s rodiči v Opavě,
než před rasismem v české společnosti odešla hledat štěstí jinam. S mladou
ženou, která současně studuje na vysoké škole, natáčel před jejím velkým
dnem náš zpravodaj v Británii Jiří Hošek.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Rodiny z vyhořelého domu v Tanvaldu stále nemají vyřešenou budoucnost
V Tanvaldu na začátku září vyhořel čtyřpatrový dům, kde žilo osm rodin.
Požár zachvátil střechu a horní patro. Všichni nájemníci museli své byty
opustit. S sebou si vzali jen to, co v rychlosti sbalili, když utíkali před
požárem. Dům je teď neobyvatelný a město dokonce uvažuje o jeho demolici.
Rodiny tak bydlely, kde se dalo – na ubytovnách a v krizových pokojích. Jak
se jejich situace vyvíjí, zjišťovala na místě reportérka Eva Malá.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Jak se žije ve staré romské osadě Slovenská Lupča
Slovenská Lupča je malé městečko nedaleko Banské Bystrice, které má něco
přes tři tisíce obyvatel. Na levém břehu řeky Hron leží i osada, kde žijí
Romové. Místo je historicky doložené ještě z období druhé světové války.
Tehdy tu žili Romové, kteří pracovali hlavně v místní cihelně. Jak to dnes v
obci vypadá, se ptal Robert Hoza starosty Miroslava Macáka.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Sochařské sympozium v Muzeu romské kultury v Brně představilo tři úspěšné
tvůrce
Muzeum romské kultury v Brně představilo další úspěšné romské sochaře z
Česka i Slovenska. Letošní už čtvrtý ročník sochařského sympozia
organizátoři věnovali vzpomínce na loni zesnulého sochaře Ondreje Gadžora.
Lidé tu viděli romské umělce přímo při práci a zdaleka nejen to. Vlastní
tvorbu si mohli vyzkoušet i sami ve třech výtvarných dílnách. Tvůrčí
atmosféru zaznamenala Jana Šustová.
Tesání, řezání, pilování, vrtání – takové zvuky se jeden týden v září
ozývaly na dvoře Muzea romské kultury v Brně. Během čtvrtého ročníku
sochařského sympozia tam totiž tvořili dva romští řezbáři – jeden ze
Slovenska a druhý z Česka. Z romské osady u Zvolenské Slatiny přijel Ivan
Berky-Dušík, který pochází ze známé muzikantské rodiny.
„Na sympoziu v Brně jsem podruhé. Nese se v duchu in memoriam Ondreje
Ganžora, který se ho také s námi zúčastňoval, ale bohužel před rokem zemřel.
A já jsem se rozhodl vytvořit jeho podobiznu v reliéfu, v dřevoplastice.“
Novým účastníkem sochařského sympozia v Muzeu romské kultury byl umělecký
řezbář Martin Holub, zakladatel přírodní galerie Na kopečku a tvůrce
Středočeské ovocné stezky mezi Kolínem a Českým Brodem.
„Moje práce, na které tady dělám, se jmenuje oheň a je to takové
interaktivní herní zařízení pro děti – kuličková dráha a mělo by to k sobě
ty děti přitáhnout, protože, jak se říká, kdo si hraje, nezlobí.“
Dílo vypadá jako stylizovaný oheň.
„Má to tu symboliku, že u ohně se scházíme a je to takové teplo domova.“
Ke svému dílu na sochařském sympozium použil Martin Holub lipové
dřevo.
„Já jsem k tomu přistoupil tradičně, použil jsem tradiční nářadí a úplně
jsem vynechal elektřinu.“
V dílech tohoto uměleckého řezbáře je patrná jeho vynalézavost, fantazie a
smysl pro humor. K tomu se druží originální technologické a výtvarné
zpracování.
„Já jsem řezbář odmalička a živím se tím, a momentálně v mojí tvorbě
převažují hračky a herní zařízení.“
Jeho díla mají převážně tyto motivy:
„Momentálně jsou to hlavně zvířátka, mě totiž přitahuje příroda, děti...“
Martin Holub vystudoval Střední umělecko-průmyslovou školu v Praze na
Žižkově. O své cestě k řezbářství říká:
„Pro mě je to trošku záhada, jak jsem se k tomu dostal... Já říkám, že jsem
se narodil jako řezbář už s dlátem v ruce... Možná jsem měl být červotoč
nebo něco takového (smích).“
A jak tohoto řezbáře pracovníci Muzea romské kultury objevili?
„My jsme se tady byli podívat letos o prázdninách, protože moje maminka je
Romka, tak mě to zajímá. A nějak slovo dalo slovo a pak mě pozvali.“
Třetí účastnicí sochařského sympozia byla romská výtvarnice Božena
Přikrylová. Ta ve svých čtyřech letech ztratila zrak, ale během studia v
internátní škole pro nevidomé se seznámila s modelováním z hlíny.
„Letos jsem zvolila takovou užitkovou věc – je to zahradní květináč do
venkovních prostor, ale může to být i kdekoliv jinde. Měl by mít nějaké
sdělení – třeba reliéfem, nebo něčím jiným bych chtěla něco sdělit, něco
tady nechat, protože člověk neví, jestli ještě nějaké další sympozium bude.
Chtěla bych do toho dekoru vložit nějakou pozitivní myšlenku. Myslím si, že
si leckdo řekne: ‚Jenom květináč?!‘, ale i květináč se dá použít jako nějaký
prostředek, kterým chcete lidem něco sdělit.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Na Slovensku začaly vycházet Rómske listy
Na Slovensku začaly vycházet nové romské noviny. Romské listy, které mají
svou historii už z předchozích let, vydává Romské mediální centrum. To v
sousedním Slovensku funguje už patnáct let a kromě jiného připravuje pro
Slovenskou televizi a rozhlas nejrůznější romské pořady. A odteď nově vydává
i Romské listy. Právě na ně se Gerhard Hadi ptal výkonné ředitelky Romského
mediálního centra Kristiny Magdolenové.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Příběh Gejzy Horvátha a jeho milé
Zpěvák, skladatel, ale i prozaik je Gejza Horváth. Vyrůstal v osadě
Kolínovce u Krompach a pochází z muzikantské rodiny. Dokonce už ve svých
dvanácti letech prý hrával s největšími kapelami na Slovensku. Iveta
Demeterová ho navštívila v Brně a povídali si o tom, jak se svou vyvolenou
utekli z domova. A dozvíte se, kdo koho požádal o ruku.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
Z dnešního O Roma vakeren je to už všechno. Naladit si nás můžete ale opět v
sobotu po 20. hodině tady na Radiožurnálu nebo v úterý a ve čtvrtek na VKV
regionálních studií – a to vždy v 19:45. Najdete nás ale také na internetu –
adresa je romove.cz a náš pořad je i na Facebooku.
Mangav tumenge lači raťi, Romale. Pěkný večer přeje Tomáš Bystrý.
| 
Související články
Tesání, řezání, pilování, vrtání – takové zvuky se jeden týden v září
ozývaly na dvoře Muzea romské kultury v Brně. Během čtvrtého ročníku
sochařského sympozia tam totiž tvořili dva romští řezbáři – jeden ze
Slovenska a druhý z Česka. Z romské osady u Zvolenské Slatiny přijel Ivan
Berky-Dušík, který pochází ze známé muzikantské rodiny.
Novým účastníkem sochařského sympozia v Muzeu romské kultury byl umělecký
řezbář Martin Holub, zakladatel přírodní galerie Na kopečku a tvůrce
Středočeské ovocné stezky mezi Kolínem a Českým Brodem.
„Má to tu symboliku, že u ohně se scházíme a je to takové teplo domova.“
V dílech tohoto uměleckého řezbáře je patrná jeho vynalézavost, fantazie a
smysl pro humor. K tomu se druží originální technologické a výtvarné
zpracování.
„Pro mě je to trošku záhada, jak jsem se k tomu dostal... Já říkám, že jsem
se narodil jako řezbář už s dlátem v ruce... Možná jsem měl být červotoč
nebo něco takového (smích).“
Třetí účastnicí sochařského sympozia byla romská výtvarnice Božena
Přikrylová. Ta ve svých čtyřech letech ztratila zrak, ale během studia v
internátní škole pro nevidomé se seznámila s modelováním z hlíny.
Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
Nejčtenější články