Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21
hodin.
"O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních
studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od
19:45 do 20:00 hodin.
Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na
adrese
facebook.com/oromavakeren
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Hráči romského fotbalového klubu Junior Roma z Děčína vyhráli první dva
zápasy třetí třídy okresního přeboru. A to i přesto, že ani jednou nekopli
do balonu. Proč s novým fotbalovým mužstvem odmítají hrát ostatní kluby? Tak
i o tom budeme mluvit v dnešním O Roma vakeren. Zaměříme se také na nové
asistenty prevence kriminality v Brně. A řekneme vám, jak se romské
studentky vysokých škol připravují na práci političek.
Bacht tumenge savorenge so šunen amaro romano vakeriben. Mangav tumenege
šukar šuniben.
Poslech celého pořadu v mp3
=[ Reportáž ]=
Fotbalisté Junior Roma se konečně dočkali zápasu - s fotbalisty z Verneřic
S fotbalisty děčínského romského klubu Junior Roma odmítají hrát ostatní
fotbalové kluby. Raději prý předem prohráli a zaplatili pokutu za to, že k
utkání nenastoupili. Většina soupeřů se odvolává na tři roky starý konflikt,
kdy kvůli rvačce tehdy zasahovali i policisté. Děčínský klub se hájil tím,
že útok vyprovokovaly rasistické urážky. Přesně před týdnem se ale
fotbalisté Roma Junior nakonec dočkali. Na rozdíl od jiných týmů se rozhodli
proti Děčínu nastoupit fotbalisté z Verneřic. Natáčela tam Iva Zítková.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Brno má čtyři nové romské asistenty prevence kriminality
V Brně je velký zájem o romské asistenty prevence kriminality. Od začátku
září tu pracují čtyři noví asistenti. Projekt tady funguje už pět let a
každý rok se do kurzu pro romské asistenty hlásí stále víc lidí. Letos se na
teoretickém kurzu sešlo asi dvacet zájemců a přímo na hodině se byla podívat
i redaktorka Tereza Kadrnožková.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Romské vysokoškolské studentky se připravují na politickou kariéru
Desítka romských studentek vysokých škol z celého Česka se připravuje na
dráhu političek. A to díky organizaci Slovo 21 a Nadaci Heinrich Böll
Stiftung. Ty už poněkolikáté organizují takzvaný politický výcvik, který
mladým Romkám radí, jak třeba správně argumentovat nebo vést úspěšnou
politickou kampaň. S jednou z organizátorek výcviku Zdeňkou Lammelovou
natáčela Rena Horvátová.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Romská řemesla 2: Koňské handlířství
Kočovný způsob života přímo předurčoval Romy k tomu, aby obchodovali. Způsob
života kočovných Romů – většinou takzvaných olašských Romů – se totiž
podobá životu kupce, který kupuje zboží na jednom místě a prodává ho jinde.
Navíc si kočovní Romové neuměli představit svůj život bez koní. Iveta
Demeterová k mikrofonu pozvala historika Muzea romské kultury v Brně Michala
Schustera. A ptala se ho právě na handlování.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Mezigenerační setkávání v Komunitním centru Prádelna na pražském Smíchově
Komunitní centrum Prádelna na pražském Smíchově nabízí řadu programů pro
romské děti, ale taky pro seniory. Ti sem chodí na různé kulturní a
sportovní akce, někteří se třeba učí také tančit. O tom, jak fungují
takováto mezigenerační setkání, mluvila Kristýna Maková s vedoucím
Komunitního centra Prádelna Michaelem Čihákem.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Výstava Khatar san? představuje osudy Romů, kteří po válce přišli ze
Slovenska za prací na Moravu
V Ostravě-Vítkovicích je po celé září výstava, která dokáže přilákat i toho,
kdo by běžně do výstavní galerie nevstoupili. Je totiž umístěna v dřevěném
domečku, který minulý víkend vyrostl na Mírovém náměstí před kostelem
svatého Pavla. Návštěvníci v něm mohou usednout třeba u stolu v kuchyni nebo
u televize v obýváku a zaposlouchat se do vzpomínek Romů, kteří přišli v
druhé polovině 20. století za prací ze Slovenska na Moravu. Na vernisáži
výstavy „Khatar san? – Odkud jste?“ natáčela Jana Šustová.
Unikátní výstava Khatar san? je součástí projektu O leperiben – Paměť
romských dělníků, který jako první mapuje migraci Romů za prací v rámci
Československa ve 2. polovině 20. století. Historik Michal Schuster z Muzea
romské kultury na vernisáži vysvětlil situaci Romů po holocaustu:
„Po válce se zbytky českých a moravských Romů vracely z koncentračních
táborů, na Slovensku se Romové vraceli z nucených prací nebo z ukrývání v
lesích, horách a podobně. A nedostatek pracovních příležitostí vedl hned po
válce mnoho Romů k tomu, aby se vydali na cestu do českých zemí. A o tom je
právě naše výstava. Myslím si, že stejně jako to téma romského holocaustu
jsou i ty poválečné dějiny Romů u nás upozaděny, a to neprávem. A doufám, že
touto výstavou se to podaří aspoň trochu změnit.“
Autorkou projektu Leperiben je vysokoškolská pedagožka z Masarykovy
univerzity v Brně Kateřina Sidiropulu Janků.
„Já jsem jako socioložka vnímala, že v české společnosti je naprostá absence
příběhů z romské střední třídy. A protože pár reprezentantů romské střední
třídy, neřku-li elity, znám, tak jsem to trošku psala pro ně. Věděla jsem,
že když oni zapnou televizi či rádio, otevřenou noviny, tak se tam nevidí.
Takže jsem přemýšlela, jak ten veřejný obraz doplnit.“
Na projektu pracuje dvacetičlenný tým složený z velmi různorodých
lidí.
„V Ostravě se nám podařilo oslovit 11 pamětníků a v Brně 12, takže dohromady
23 lidí. A tím jsme téměř dvojnásobně předčili to, co jsme slíbili, protože
jsem věděla že to bude problém, protože lidé jsou nedůvěřiví, nejsou
odvážní... My jsme všechna ta vyprávění potřebovali natočit, nafotit, půjde
to všechno jako exponáty do Muzea romské kultury, bude z toho výstava – a
každý na to nemá odvahu. Já jsem slibovala 8-16 příběhů, takže to považuji
za úspěch.“
Romský název výstavy Khatar san? v češtině znamená Odkud jste? a vymyslela
ho dcera jednoho z pamětníků Božena Dudi Koťová.
„Ten název mě napadl, protože když se někde setkáme se starším Romem, tak to
je první otázka, kterou dáváme: ‚Odkud jste?‘, v romštině ‚Khatar san?‘. A
potom se ptáme na to příjmení: ‚Od koho jste?‘. A potom si ho zařadíme do té
skupinky – Ááá, Vy jste Gábor, tak já vím... znám toho a toho Gábora. A už
ta konverzace jde mezi námi dál – romsky či česky, záleží, jak kdo umí.“
Výstava Khatar san? je až do konce září k vidění ve Vítkovicích a od
poloviny října se na měsíc přesune do Brna. Nakonec v adventním čase
vyvrcholí v Praze. A jak říká Kateřina Sidiropulu Janků, každá výstava bude
trochu jiná.
„V Ostravě představujeme ostravské příběhy, v Brně představíme Brňáky. A
vždy je nějaký doprovodný program citlivý k té lokalitě, vytvořený se
spolupracujícími institucemi v té dané lokalitě. V Praze potom představíme
nějakou kombinaci obojího a k tomu bude doprovodný odborný program pro
zájemce z oblasti sociálních věd, konceptuálního umění, urbanismu, sociální
práce...“
K výstavě organizátoři připravili tři typy doprovodných programů, které
budou každé úterý v září.
„Vždy v úterý od 13 do 15 hodin budou takové hravé dílny pro celou rodinu,
kdy tu budou zaměstnankyně Knihovny města Ostravy a o.p.s. Jekhetane a také
různé výtvarné potřeby. S dětmi budou vyrábět nejrůznější tematické
předměty. A zároveň zveme seniory, protože v té době tady oni sami můžou
vypovědět svůj příběh nebo povyprávět svým vnukům, protože tady na výstavě
máme v každé místnosti nějaký retro-přístroj – starý telefon, staré
rádio... – takže můžou přijít dědečci se svými vnuky a povídat si s nimi
třeba o technice. A potom v 17 hodin budou vždy diskusní kluby, na které
bude navazovat večerní komentovaná prohlídka.“
Toto úterý se diskusní klub zaměří na sociologii, o týden později na
pedagogiku a 30. září bude následovat setkání s pamětníky.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
|