Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21
hodin.
"O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních
studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od
19:45 do 20:00 hodin.
Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na
adrese
facebook.com/oromavakeren
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
První školní týden máme skoro za sebou. A i v O Roma vakeren budeme o
vzdělávání a školství mluvit. Zaměříme se třeba na výrok budoucího školského
ombudsmana, který nepovažuje fungování praktických (dříve zvláštních) škol
za problém. Seznámíme vás ale také s výsledky jednoho zajímavého výzkumu.
Ten se zaměřuje se na úspěšné Romy, kteří pocházející z rodin, kde rodiče
měli jen základní vzdělání. A řeč bude i o tradičních romských řemeslech!
Poslech celého pořadu v mp3
=[ Reportáž ]=
Budoucí školský ombudsman nepovažuje fungování praktických škol za problém
Žáci a studenti mají za sebou první týden školy. Letos v Česku do lavic
usedlo podle odhadu ministerstva školství 115.000 prvňáčků, což je oproti
loňsku asi o 4000 více. Letos začne navíc od poloviny září působit nový
školský ombudsman Eduard Zeman. A ještě než do funkce nastoupil, o Romech
řekl možná překvapivý výrok. Podrobnosti má studiu vedoucí romské redakce
Iveta Demeterová.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Výstava Amaro Dživipen představuje fotografie romských studentů
U studentů ale ještě zůstaneme. Amaro Dživipen, tedy Náš život – tak se
jmenuje fotografická výstava romských studentů v univerzitním kině Scala v
Brně. Za osmnácti fotografiemi jsou hodiny práce a desítky nepovedených
záběrů. Hlavně ale nápad fotografa Ondřeje Šálka. Ten se rozhodl, že naučí
romské děti fotit a dá jim tak do života zkušenost, která se neztratí. Více
už Tereza Kadrnožková.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Výzkum potvrdil vliv učitelů na úspěch romských dětí
Asi leckdo z nás může vyprávět o tom, jak ho celoživotně ovlivnila učitelka
či učitel na základní škole, popřípadě pedagog ze střední či vysoké školy.
Začátek nového školního roku je tedy dobrou příležitostí, abychom na naše
mnohdy osudové kantory zavzpomínali. Dobrý pedagog totiž dokáže kladně
nasměrovat i život dítěte, které je nějak znevýhodněné – třeba zdravotně,
etnicky, jazykově či sociálně. Jana Šustová nás teď seznámí s výsledky
zajímavého výzkumu, který se týkal sociálně úspěšných Romů pocházejících z
rodin, kde rodiče měli jen základní vzdělání. A vězte, že v jejich životě
sehrála významnou roli i postava pedagoga.
Nenechali se vyloučit je název knihy, kterou letos vydala Masarykova
univerzita v Brně. Zabývá se sociálními vzestupy Romů v české společnosti a
na základě svého kvalitativního výzkumu ji napsala vysokoškolská pedagožka
Laura Fónadová. Výzkumu se zúčastnilo 13 Romů různých profesí, například
podnikatelé, učitelé, úředníci či sociální pracovníci. V jejich životních
příbězích Laura Fónadová vysledovala tři společné rysy – úsilí jejich rodiny
začlenit se do majoritního prostředí, aktivní snahu o zlepšení života rodiny
a třetí faktor souvisel se školou.
„Ten třetí rys, který byl velmi markantní v těch rozhovorech, byla velmi
výrazná postava učitelky na základní škole, konkrétněji velmi účinná vazba
učitelky a žáka či žačky v rané fázi vzdělávacího procesu se jeví jako velmi
důležitý faktor v tom smyslu, že postava učitelky představovala pozitivní
podporu pro mé komunikační partnery v jejich raném dětství. Byla podporou
především v tom, že to pro ně byla výrazná zkušenost přijetí ze strany
učitelky jako významného příslušníka majority. A to mohlo hodně kompenzovat
třeba nedostatek zájmu o vzdělání třeba ze strany rodičů. Takže učitelky se
jeví jako velmi silný faktor, který mohl přispět a podporovat velmi účinně
tyto děti i přesto, že třeba v té rodině pro to nebyly podmínky.“
Postava učitelky byla klíčová ve všech příbězích účastníků výzkumu.
„Mohla být klíčová i v negativním slova smyslu, nicméně to většinou vyznělo
tak, že i ti, kteří měli třeba v raném dětství nějaké špatné zkušenosti s
učitelkou, pak říkali: ‚Potom jsem naštěstí dostala dobrou paní učitelku,
která se mě snažila motivovat, která ve mně viděla určitý potenciál,
přestože jsem třeba neměla dobré školní výsledky.‘ Takže tohle byla
zkušenost, o které bych mohla říct, že jsem ji slyšela téměř od všech.“
Škola však bývá zároveň místem, kde jsou Romové tvrdě konfrontováni se svou
odlišností.
„Celkově to vyznívá tak, že tady hovoříme o sociálně úspěšných Romech,
jakoby ta dráha byla bezproblémová, což bezesporu nebyla pravda. Protože
jednak i v dětství se dostávali do různých nepříjemných situací právě z
důvodu své etnické odlišnosti, přestože tam byly ty vazby s majoritním
prostředím, tak měli i negativní zkušenosti třeba z prostředí školní třídy,
což je součástí těchto příběhů.“
Tyto problémy bohužel přetrvávají i v dospělém věku.
„Navíc i v současnosti mluvili o tom, že přestože jsou úspěšní – čili dá se
hovořit o úspěšných profesních a vzdělanostních dráhách – tak se tyto osoby
dodnes setkávají s různými projevy stigmatizace i dokonce nepřátelství, což
vnímají velmi citlivě, protože sami mají pochopitelně dobrý pocit z toho,
že se jim daří, že vykonávají práci, která je uspokojuje a kterou považují
za důstojnou, na druhé straně se dostávají do takových situací a okamžiků,
kdy v nich ostatní vidí jen ty Romy, a kdy převládají jen ty stereotypní
pohledy na Romy. A tam jsou velmi silné třecí plochy dodnes, jak v kontaktu
s úřady, anebo jsou to běžné každodenní zkušenosti v obchodech, v nákupních
centrech, kde v tu chvíli je úplně jedno, jestli se jedná o vzdělanou
osobu, o tu, která ze společenského hlediska dělá záslužnou práci – v tu
chvíli z pohledu těch ostatních to jsou jen Romové a také se podle toho k
nim chovají.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Tradiční romská řemesla 1: Kovářství
Dnes v O Roma vakeren začínáme se seriálem o tradičních romských řemeslech.
Ta byla odedávna spjatá hlavně s pohybem. Asi nejtypičtější romská řemesla
souvisela se zpracováním kovu. Iveta Demeterová si k mikrofonu pozvala
historika Muzea romské kultury v Brně Michala Schustera. A ptala se ho právě
na kovářství.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Co je to nízkoprahový klub? A jak to v něm chodí?
O nejrůznějších nízkoprahových klubech jste v našem vysílání už několikrát
slyšeli. Co si ale vlastně pod tímhle termínem představit? A jak to v
takovém nízkoprahovém klubu chodí? Naše reportérka Kristýna Maková byla v
nízkoprahového klubu Husita na žižkovském náměstí Barikád v Praze. A mluvila
s jeho vedoucí Michaelou Burdovou.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Centrum sociální a ošetřovatelské pomoci Praha 5 zajišťuje řadu služeb pro
seniory
Před chvílí jsme v O Roma vakeren mluvili o volném času dětí a mládeže. Teď
pro změnu věnujme pozornost seniorům. Centrum sociální a ošetřovatelské
pomoci v Praze 5 provozuje třeba terénní pečovatelskou službu, Dům s
pečovatelskou službou, domácí ošetřování, ale třeba i internet pro seniory.
Podrobnosti zjišťovala Iveta Demeterová a ptala se ředitelka Centra Heleny
Volechové.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
Z dnešního O Roma vakeren je to už všechno. Naladit si nás můžete ale opět v
sobotu po 20. hodině tady na Radiožurnálu nebo v úterý a ve čtvrtek na VKV
regionálních studií – a to vždy v 19:45. Najdete nás ale také na internetu –
adresa je romove.cz a náš pořad je i na Facebooku.
Mangav tumenge lači raťi, Romale.
| 
Související články
Nenechali se vyloučit je název knihy, kterou letos vydala Masarykova
univerzita v Brně. Zabývá se sociálními vzestupy Romů v české společnosti a
na základě svého kvalitativního výzkumu ji napsala vysokoškolská pedagožka
Laura Fónadová. Výzkumu se zúčastnilo 13 Romů různých profesí, například
podnikatelé, učitelé, úředníci či sociální pracovníci. V jejich životních
příbězích Laura Fónadová vysledovala tři společné rysy – úsilí jejich rodiny
začlenit se do majoritního prostředí, aktivní snahu o zlepšení života rodiny
a třetí faktor souvisel se školou.
Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
Nejčtenější články