Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21
hodin.
"O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních
studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od
19:45 do 20:00 hodin.
Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na
adrese
facebook.com/oromavakeren
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Dnes budeme opět pokračovat v cyklu Romský holocaust, představíme Andreu
Červeňákovou a pozveme Vás na semináře v rámci projektu Prethodžipen, což
do češtiny přeloženo znamená Překlad.
Som rado hoj san amenca. Adadžives tumenge anas nevipena andalo romano
porajmos. The povakeraha pal o projektos Prethodžipen. Ačhuven amneca.
Poslech celého pořadu v mp3
=[ Reportáž ]=
Většina Romů z transportu z Hodonína u Kunštátu zahynula v Osvětimi
Minulý týden si lidé v Hodoníně u Kunštátu připomněli transport Romů do
koncentračního tábora v Osvětimi ze srpna 1943. Většina Romů z tohoto
transportu v táboře zahynula a podle odborníků byla takzvaná cikánská
genocida nejpromyšlenější a bohužel také nejúčinnější.
Podle historika Michala Schustera z Muzea romské kultury se ale genocida
Romů málo zmiňuje, i přesto, že jich druhou světovou válku přežila sotva
polovina. I proto redaktorka Tereza Kadrnožková s historikem Michalem
Schusterem natáčela a na úvod se ho zeptala, kam až sahají kořeny romské
genocidy.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Andrea Červeňáková pracuje s romskými dětmi
Třiadvacetiletá Andrea Červeňáková z Ostravy už od střední školy věděla, že
chce pomáhat Romům. A to i přesto, že je Romka jen z půlky. Už teď je
nesmírně aktivní – pracuje v jedné neziskové organizaci s romskými dětmi, má
za sebou studijní pobyty v nizozemském Amsterdamu i ve Spojených státech. A
je navíc čerstvou absolventkou Ostravské univerzity. Natáčel s ní Tomáš
Bystrý.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Překladatelé mezi romštinou a češtinou jsou zváni k účasti na projektu
Prethodžipen – Překlad
Teď máme zajímavou pozvánku pro příznivce romštiny. Studenti a překladatelé
romského jazyka, ale také novináři, jsou zváni na dva vzdělávací semináře,
které se budou zabývat překladem mezi romštinou a češtinou. Konají se v
rámci projektu Prethodžipen – Překlad a první z nich je naplánován na sobotu
11. října. Semináře budou mít formu překladatelské dílny, účast na nich je
bezplatná a pořadatelé uhradí účastníkům i cestovní náklady.
Podrobnosti zjišťovala Jana Šustová.
Projekt Prethodžipen – Překlad probíhá pod záštitou Ústavu translatologie
Filosofické fakulty Univerzity Karlovy a za finanční podpory Úřadu vlády ČR.
Jeho první fáze se uskutečnila už v roce 2012 a čím se zabývala, popisuje
Tomáš Svoboda z Ústavu translatologie:
„My jsme si řekli, že v té první fázi projektu se zaměříme na to, abychom
zjistili, jak si romština stojí v situaci překladu mezi romštinou a češtinou
v obou směrech a chtěli jsme zjistit, jestli je tady vůbec nějaká cílová
skupina pro eventuelní pořízení překladů do budoucna.“
Výstupem z první fáze projektu jsou dvě
studie, které je možné najít na webu
Ústavu translatologie.
„Zpracovali je pan doktor Andrš a paní magistra Scheinostová. Jedna ta
studie se zabývá dějinami překladu mezi romštinou a češtinou, to znamená
tedy zejména z češtiny do romštiny a z romštiny do češtiny. A ta druhá
studie magistry Scheinostové se zabývá zmapováním potřeb pro podporu té
romštiny jakožto menšinového jazyka.“
Letos na podzim proběhne druhá fáze projektu Prethodžipen – Překlad, o které
Markéta Zemenová z Ústavu translatologie říká.
„Ta druhá fáze projektu Prethodžipen – Překlad je zaměřena řekněme na
vzdělávání překladatelů, ale pod tím pojmem vzdělávání se skrývá spíš ta
skutečnost, že by bylo dobré sezvat dohromady tyto překladatele romského
jazyka a dát jim prostor, aby se navzájem poznali a vyměnili si své
zkušenosti. Rádi bychom do toho projektu pozvali i mladé potenciální
překladatele, studenty romského jazyka, kteří by se v budoucnu tou
překladatelskou činností také mohli zabývat. A v rámci této druhé fáze
projektu chceme uskutečnit dva workshopy, nebo semináře, nebo řekněme takové
překladatelské dílny během podzimu letošního roku, kam bychom rádi sezvali
jednak studenty a jednak již stávající překladatele romského jazyka.“
Každý účastník dostane na závěr certifikát o absolvování workshopu.
„Překladatelské dílny povede jednak pan doktor Andrš, jednak paní magistra
Scheinostová a bude tam přítomen i pak doktor Svoboda z Ústavu
translatologie. V rámci těchto seminářů bychom se ve skupině chtěli společně
zabývat překladem určitého konkrétního literárního díla. Pan doktor Andrš to
chce koncipovat tak, že jednak ta skupinka společně vytvoří překlad úryvku z
nějakého díla, a jednak se zúčastnění budou zabývat již hotovými překlady,
uvidí některá dobrá překladová řešení a na druhé straně i některá vyloženě
nepovedená. A cílem bude vytvořit tvůrčí atmosféru a hledat společně dobré
překladové řešení toho konkrétního textu.“
Jak ale Markéta Zemenová dodává, náplní workshopů ale nemá být pouze
literární překlad.
„V druhé části toho jednodenního semináře by vždy měl být prostor pro
překlad odborný. A jak už jsem říkala, cílem těch seminářů je, aby se spolu
překladatelé mohli setkat a vyměnit si navzájem různé zkušenosti a myslím,
že velmi důležité pro každý jazyk, do kterého se překládá, je, aby ti
překladatelé věděli o různých rešeršních zdrojích, slovnících, terminologii,
kterou mají k dispozici, nebo terminologické rešeršní zdroje, které
existují, aby ty jejich překlady byly obecně na dobré úrovni. Čili druhá
část těch seminářů bude zaměřena i na překlad neliterární, odborný.“
V budoucnu by se měla uskutečnit ještě třetí fáze projektu.
„Ti potenciální noví překladatelé nebo ti studenti dostanou také prostor si
eventuelně zvolit nějaké dílo, které by do budoucna rádi přeložili. A jak
jsme říkali, je to druhá fáze projektu, což implikuje, že bychom rádi
zrealizovali ještě třetí fázi. V jejím rámci bychom rádi sehnali finance na
vydání nějakého konkrétního díla nebo více děl, ať už to budou překlady z
romštiny nebo do romštiny. Takže ti studenti i ti přítomní překladatelé
budou mít možnost si vybrat dílo, které by eventuelně v rámci té třetí fáze
mohli přeložit.“
Účastníci se mohou na semináře k projektu Prethodžipen – Překlad přihlašovat
do poloviny září na e-mailu
utrlFFUK.Zemenova@email.cz.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Účast Romů ve Slovenském národním povstání
70. výročí Slovenského národního povstání nutí k zamyšlení. Většina
pamětníků už mezi námi není. A my pro vás máme alespoň krátkou vzpomínku
těch, kterým v té době bylo kolem 18 let. Většina výpovědí podléhá času a
jsou trochu nesourodé.
Neprobádaným tématem je účast Romů v SNP – ať už v povstalecké armádě anebo
v partizánských oddílech. Robert Hoza oslovil Matěje Kána – předsedu
historicko-dokumentační komise oblastního výboru Slovenského svazu
protifašistických bojovníků v Banské Bystrici.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Jak může mikrofinancování přispět k sociálnímu začleňování?
V září se bude v Praze konat konference na téma mikrofinancování. O tom,
jaké možnosti mikrofinancování skýtá, a jak by mohlo napomoci sociálnímu
začleňování, hovořila Kristýna Maková se zakladatelkou mezinárodní
konference EOED Prague a zároveň ředitelkou startupové konzultační firmy
Petrou Kubálkovou.
"Konference na téma podnikání a mikrofinancování je pořádná v Praze od konce minulého roku, tedy roku 2013. Chceme touto konferencí otevřít diskusi na téma podpory podnikání, převážně podpory podnikání malých podnikatelů, začínajících podnikatelů a startupistů."
Letos se koná již druhý ročník. Jaké jsou nejzajímavější výstupy z prvního ročníku konference?
"Konference je prostor pro diskusi a sdílení dobré praxe ze zahraničí i z Čech. Tak, jak nám loňská konference ukázala, do této oblasti, tedy oblasti malých podnikatelských úvěrů, převážně spadají ženy, a to jak ve Velké Británii, tak v celé Evropské unii, kde je koncept mikrofinancování již zavedený. Chtěli jsme ukázat, že ačkoli jsou mikrofinance spojovány spíše s rozvojovými zeměmi, mezi které patří například Indie nebo země Latinské Ameriky, mohou za určitých podmínek fungovat i v rámci Evropy a za určitých podmínek jsou také žádoucí. V době krize, což potvrzují statistiky z Evropské unie, lidé mají větší tendenci začít podnikat."
Představila byste nám koncept mikrofinancování? Tento koncept totiž nejen, že u nás není využíván, on tu ani není příliš znám.
"Mikrofinancování je koncept, který vypadá následovně: Začínající podnikatel přijde do mikrofinanční instituce a představí svůj byznys plán. To možná znáte z pořadu Den D, jedná se o obdobný způsob, nebo jste možná už narazili na organizace, které pořádají konference na téma start-up. Všechny tyto možnosti, které zde máme, pokrývají koncept mikrofinancování jen do určité části. Máte tam mentoring. Máte tam komisi, která vám pomůže prodiskutovat váš byznys plán, prodiskutuje vaše náklady a případně vám dá nějakou malou částku, díky které vy můžete zkusit rozjet své osobní podnikání.
Bohužel, v České republice je tato částka nedostatečná. A to z následujících důvodů: Proto, aby se kdokoli začal věnovat podnikání, musí okamžitě začít platit sociální a zdravotní pojištění. Musí si pronajmout prostory. A zároveň musí platit své osobní náklady. Mikrofinanční instituce, na druhou stranu, když už projdete výběrem, když už budete pracovat na svém konceptu, na svém projektu, pak sežene investory, nebo má přímo zdroje vlastní, které obhospodařuje, které do vás investuje. Je tedy přímo na té instituci, aby si dokázala své investice, které zprostředkovává koncovým uživatelům a uživatelkám, zorganizovat, podchytit, odkontrolovat a podobně."
Co se týče sociálního vyloučení a mikrofinancí, jakým způsobem by mělo v Česku fungovat tohle? Podle Vašeho mínění, podle výstupů z konference, jak by koncept mikrofinancí mohl pomoci například Romům?
"Já věřím tomu, že ten kontrolovaný koncept s poradenstvím, s výběrem lidí, může pomoci jednotlivcům právě i z této komunity. Nicméně, v České republice většinová společnost zatím není nastavena na to, že by Romové a Romky mohli začít podnikat. Je velmi pravděpodobné, že finanční instituce by jim půjčku nedaly. My jsme ale dělali před pěti lety analýzu na možnosti podnikání romských žen. A potenciál tam je a je obrovský. A finanční zodpovědnost, která by se pojila s mikropůjčkou nebo mikrofinanční dotací, jsou schopni chápat, ale samozřejmě potřebují tu podporu. A stejně tak i vloni tuto možnost podpořil zástupce Evropské komise. Napříč Evropou jsou mikrofinance opravdu cestou k začleňování sociálně vyloučených skupin."
Více informací o konferenci se dozvíte přímo na webových stránkách projektu:
Konference EOED Prague
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Třináctidílný dokument mapuje rok života prvních českých paterčat
Teď už si kolega Jan Rosenberg bude povídat s Alenou Derzsiovou –
režisérkou dokumentu Paterčata. Filmaři sledovali první česká paterčata a
jejich rodiče Sašu Kiňovou a Antonína Kroščena po celý rok. Ve třinácti
dílech zachytili nejen jejich radost, chvíle štěstí, únavu či potíže, ale
také reakce okolí. První část můžete vidět 10. září ve 21:30 na ČT1,
zbývajících 12 dílů pak každou další středu. A proč se tedy režisérka
rozhodla pro toto téma?
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
Z dnešního O Roma vakeren je to už všechno. Naladit si nás můžete ale opět v
sobotu po 20. hodině tady na Radiožurnálu, nebo v úterý a ve čtvrtek na VKV
regionálních studií – a to vždy v 19:45. Najdete nás ale také na internetu –
adresa je romove.cz a najdete nás i na Facebooku.
Mangav tumenge lači rači, likérem paš peste. Šunaha pes pro aver sambat.
Hezký večer a nebo dobrou noc vám přeje Iveta Demeterová.
| 
Podle historika Michala Schustera z Muzea romské kultury se ale genocida
Romů málo zmiňuje, i přesto, že jich druhou světovou válku přežila sotva
polovina. I proto redaktorka Tereza Kadrnožková s historikem Michalem
Schusterem natáčela a na úvod se ho zeptala, kam až sahají kořeny romské
genocidy.
Související články
Projekt Prethodžipen – Překlad probíhá pod záštitou Ústavu translatologie
Filosofické fakulty Univerzity Karlovy a za finanční podpory Úřadu vlády ČR.
Jeho první fáze se uskutečnila už v roce 2012 a čím se zabývala, popisuje
Tomáš Svoboda z Ústavu translatologie:
Neprobádaným tématem je účast Romů v SNP – ať už v povstalecké armádě anebo
v partizánských oddílech. Robert Hoza oslovil Matěje Kána – předsedu
historicko-dokumentační komise oblastního výboru Slovenského svazu
protifašistických bojovníků v Banské Bystrici.
"Konference na téma podnikání a mikrofinancování je pořádná v Praze od konce minulého roku, tedy roku 2013. Chceme touto konferencí otevřít diskusi na téma podpory podnikání, převážně podpory podnikání malých podnikatelů, začínajících podnikatelů a startupistů."
Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
Nejčtenější články