Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21
hodin.
"O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních
studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od
19:45 do 20:00 hodin.
Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na
adrese
facebook.com/oromavakeren
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Dnes vám řekneme, jak si slatinské děti díky příspěvkům od radnice mohou
užít prázdniny třeba na táboře. Dále nabídneme rozhovor s gymnastkou Danou
Beránkovou a představíme statek Vlčkovice.
Poslech celého pořadu v mp3
=[ Reportáž ]=
Radnice v brněnské Slatině přispěla dětem nejen na tábory
Ne všechny děti mohou o prázdninách odjet s kamarády na tábor. Takový tábor
je totiž v dnešní době věc, která stojí několik tisíc korun a finančně
slabší rodiny svým dětem takový luxus nemohou dopřát. Proto se v brněnské
Slatině radnice rozhodla, že těmto dětem přispěje a nejen na tábory.
Podrobnosti přináší kolegyně Tereza Kadrnožková.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Nebýt politického bojkotu, reprezentovala by romská gymnastka Dana Gažiová
Československo na olympiádě
Sport je pro některé Romy světem bez hranic, v němž i navzdory předsudkům a
svému odlišnému vzhledu dokáží v majoritní společnosti vyniknout. A právě
sportovní úspěchy Romů představuje výstava, kterou můžete do 21. září
navštívit v Muzeu romské kultury v Brně. A my Vám teď nabídneme
rozhovor s romskou gymnastkou, která – obrazně řečeno – patří k „exponátům“
této výstavy. Více už Jana Šustová.
Každý vrcholový sportovec sní o účasti na olympiádě. Snili o tom i tři
romští sportovci, kteří měli reprezentovat Československo v roce 1984 na
olympiádě v Los Angeles. Bohužel veškeré sny a medailové naděje sportovců z
komunistických zemí tehdy zhatil politický bojkot, který znemožnil jejich
účast. Týkalo se to i romské gymnastky Dany Gažiové (dnes Beránkové), která
říká: „To mě nejvíc mrzí v kariéře, protože další olympiáda už je pro
gymnastku hodně daleko.“ Jak tehdejší politické rozhodnutí oplakala a jak se
vůbec ke sportovní gymnastice dostala, svěřila Janě Šustové.
„Ke sportovní gymnastice mě vedli rodiče, především rodiče. Ale já jsem byla
živé dítko, nedalo se jinak – jenom sport. Takže to bylo díky tatínkovi,
který se mnou hodně jezdil po trénincích, po závodech.“
Kdy se začaly dostavovat nějaké úspěchy?
„První úspěchy jsem měla už jako žákyňka, to už byly malé závody, přebory a
krajské přebory, takže už i tam se dostavovaly úspěchy. A potom si mě
vybrali do Střediska vrcholového sportu Zbrojovka Brno, dnes je to Sokol
Brno, a tam už se trénovalo daleko víc a už se směřovalo tím směrem do
reprezentace na soutěže za Československou republiku.“
A kde jste všude Československo reprezentovala?
„Myslím si, že už od 10 let jsem byla na mezinárodních závodech a jsme kus
světa – Evropu, Japonsko, Koreu, tehdejší Sovětský svaz. Všechno to byly
mezinárodní závody a tam se dostavily úspěchy.“
Co bylo Vaším největším úspěchem nebo výhrou?
„Pro mě byl největší úspěch takový předolympijský závod juniorek v Koreji, v
roce 1981 jsem vyhrála závod Družba, kde jsme jako družstvo skončili druzí
(první byly Sovětky) a v jednotlivcích jsem vyhrála celkový víceboj a potom
ještě na jednotlivých nářadích jsem získala dvě zlata. Takže to je takový
můj největší úspěch.“
Snem každého sportovce je soutěžit na olympiádě – jak tomu bylo ve Vašem
životě?
„Olympiáda (povzdech), je sen každého sportovce. Bohužel v tom roce 1984,
když jsme měli letět do Los Angeles na olympiádu, tak komunisti to zakázali,
protože Sovětský svaz to zakázal. Bojkotoval to proto, že v roce 1980
olympiádu v Moskvě bojkotovali Američani, Sověti to potom vraceli o čtyři
roky později, takže jsme na tu olympiádu nejeli žádní sportovci z evropských
zemí, kde vládl komunismus. A to bylo těžké, oplakali jsme to. Je to
nenávratně pryč, bohužel.“
Čím se teď zabýváte profesně?
„Profesně... Tak já jsem podnikala, měla jsem svůj second-hand, který už
nemám, protože jsem šla na mateřskou a momentálně jsem na mateřské dovolené
se synem Deniskem, kterému teď jsou čtyři roky.“
Vy už máte i větší děti – kolik jich máte?
„Ano, mám tři větší děti. První dceři je 25 let a potom mám dvojčata,
chlapce a holku, a těm je 21 let. A už mám i osmiměsíčního vnoučka od první
dcery.“
Nepřemýšlela jste někdy, že byste se věnovala sportu třeba jako trenérka,
nebo že byste se k němu nějak vrátila?
„Ano, o tom jsem přemýšlela, ale musím říct, že pokud chcete dělat trenérku
sportovní gymnastiky, tak se tomu musíte věnovat. Je to dopolední trénink,
odpolední trénink, a když máte tři děti, tak Vás od nich oddělí. Musela bych
si zajišťovat hlídání, nebyla bych tolik s nimi a já jsem dala radši
přednost rodině. Takže do tělocvičny moc nechodím, ale jezdívala jsem ještě
nějakou dobu, když děti byly malé, rozhodovat závody jako rozhodčí.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Díky benefičnímu festivalu a práci dobrovolníků vznikly na vlčkovickém statku sociální byty
Obecně prospěšná společnost Statek Vlčkovice, která sídlí na zemědělské usedlosti nedaleko Benešova,
pořádá už deset let benefiční festival Vlčkovicefest. Jeho výtěžek se
využívá na obnovu statku a budování sociálních bytů v jeho areálu. A pro
koho je bydlení určeno? To řekl Kristýně Makové ředitel obecně prospěšné
společnosti Statek Vlčkovice, Jan Počepický.
"Je to pro osoby, které z různých důvodů nedokáží dosáhnout na normální komerční nájem nebo jej nejsou schopny udržet. To znamená, že buď ty rodiny nemají dostatečné příjmy, jsou na dávkách hmotné nouze nebo jejich příjem nestačí na to, aby uplatily běžný komerční nájem. Případně potřebují pomoct ve složité sociální situaci, ať již s dluhy, s výchovou dětí nebo s nejrůznějšími nepříznivými krizovými situacemi. V tom jim tedy pomáháme. A snažíme se je tady během toho pobytu, který trvá maximálně tři roky, nějakým způsobem aktivizovat, udržovat pracovní morálku. Zkoušíme je vyexpedovat na trh práce tak, aby to zvládli i bez naší pomoci."
Sociální bydlení je v České republice poměrně citlivé téma, není ještě ani pořádně legislativně ošetřeno. Většinou se hovoří o tom, že sociální bydlení by mělo být na rok. Jak vy jste došli ke třem letům?
"Myslíme si, že za rok není možné ty osoby nebo rodinu ze špatné sociální situace dostat. Tři roky jsou taková forota na to, aby práce s nimi byla efektivní, kontinuální a nebylo to vše rychle ušito horkou jehlou."
Kolik je zde v současné době sociálních bytů?
"V současné době jsou tu dva sociální byty. Co se kapacity týče, máme vyhlídnutý další prostor, byt, který bychom rádi rekonstruovali. Koncepce je následující: Z jednoho bytu bychom udělali návazný byt na sociální bydlení. Zde by nájemníci měli už spíše nájemní smlouvu na dobu neurčitou. To, co tu děláme, by ale nebylo možné bez dobrovolníků. A já bych jim za jejich práci i takto chtěl poděkovat."
Jakým způsobem se vybírá, kdo bude bydlet v sociálním bytě na vlčkovickém statku?
"Máme tu samozřejmě určitá kritéria. Vše se odvíjí od výše měsíčního příjmu. Uvedu příklad na jednotlivce: Má-li jednotlivec nějaký příjem, musí splňovat, že jeho maximálně příjem je 0,5ti násobek průměrné měsíční mzdy. Pokud žádný příjem nemůže doložit, kritériem je to, že musí být evidován na úřadu práce, popřípadě na dávkách hmotné nouze, musí ale vyvíjet snahu svou situaci řešit."
Kdyby tedy člověk nebo rodina v sociální nouzi chtěla zažádat o možnost bydlet tady na vlčkovickém statku v sociálním bytě. Jak to mají udělat?
"Zaprvé, musí být volná kapacita bytu. Zadruhé, veškeré žádosti o přidělení sociálního bytu a související formuláře jsou ke stažení na našem webu statekvlckovice.cz. Je samozřejmě lepší po telefonické konzultaci zjistit, jestli tu ta volná kapacita vůbec je."
Za poskytnutí fotografie Jana Počepického děkujeme Petru Vrabcovi PV Foto.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Záplavy na Balkáně postihly také Romy
Jak jistě víte, v několika balkánských státech byly v květnu velké záplavy.
Jejich důsledky nejvíce pocítil soukromý sektor, rodinné a malé podniky,
střední a velké firmy, zemědělství a především velký počet lidí. O situaci v
Bosně a Hercegovině, kde Romové patří k nejohroženější skupině obyvatel,
informuje Goranka Oljača.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Už čtyři roky působí na Slovensku Gipsy Television
Od roku 2010 působí na Slovensku Gipsy Television. Na úplném začátku byl
web, který přinášel jen textové informace. Webu se dařilo a tak padlo
rozhodnutí, že vznikne i internetová televize. Hlavní sídlo má v Bratislavě
a je zaměřená hlavně na mládež. Více řekl Robertu Hozovi Jozef Šivák.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
Z dnešního O Roma vakeren je to už všechno. Naladit si nás můžete ale opět v
sobotu po 20. hodině tady na Radiožurnálu nebo v úterý a ve čtvrtek na VKV
regionálních studií – a to vždy v 19:45. Najdete nás ale také na internetu –
adresa je romove.cz a náš pořad je i na Facebooku.
Klidný večer vám přeje Jaroslav Sezemský.
| 
Související články
Každý vrcholový sportovec sní o účasti na olympiádě. Snili o tom i tři
romští sportovci, kteří měli reprezentovat Československo v roce 1984 na
olympiádě v Los Angeles. Bohužel veškeré sny a medailové naděje sportovců z
komunistických zemí tehdy zhatil politický bojkot, který znemožnil jejich
účast. Týkalo se to i romské gymnastky Dany Gažiové (dnes Beránkové), která
říká: „To mě nejvíc mrzí v kariéře, protože další olympiáda už je pro
gymnastku hodně daleko.“ Jak tehdejší politické rozhodnutí oplakala a jak se
vůbec ke sportovní gymnastice dostala, svěřila Janě Šustové.
„Myslím si, že už od 10 let jsem byla na mezinárodních závodech a jsme kus
světa – Evropu, Japonsko, Koreu, tehdejší Sovětský svaz. Všechno to byly
mezinárodní závody a tam se dostavily úspěchy.“
"Je to pro osoby, které z různých důvodů nedokáží dosáhnout na normální komerční nájem nebo jej nejsou schopny udržet. To znamená, že buď ty rodiny nemají dostatečné příjmy, jsou na dávkách hmotné nouze nebo jejich příjem nestačí na to, aby uplatily běžný komerční nájem. Případně potřebují pomoct ve složité sociální situaci, ať již s dluhy, s výchovou dětí nebo s nejrůznějšími nepříznivými krizovými situacemi. V tom jim tedy pomáháme. A snažíme se je tady během toho pobytu, který trvá maximálně tři roky, nějakým způsobem aktivizovat, udržovat pracovní morálku. Zkoušíme je vyexpedovat na trh práce tak, aby to zvládli i bez naší pomoci."
Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
Nejčtenější články