Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21
hodin.
"O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních
studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od
19:45 do 20:00 hodin.
Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na
adrese
facebook.com/oromavakeren
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Dnes vám povíme, že se budou už po čtvrté rozdávat ceny Roma Spirit,
podíváme se do městské části Brno Sever a dozvíte se, jak se vede paterčatům
z Milovic.
Přeji příjemný poslech.
Som rado hoj san amenca. Adadžives tumenge anas nevipena andalo romano
dživipen. Dodžanena pes pal o Roma Spirit teh amenca džana adre than Brno.
Ačhuven amneca.
Poslech celého pořadu v mp3
=[ Reportáž ]=
V prosinci se budou počtvrté rozdávat Ceny Roma Spirit
V Česku se už po čtvrté budou rozdávat ceny Roma Spirit. Ocenění získávají
třeba neziskové organizace, obce i osobnosti, které se podílejí na zlepšení
situace Romů u nás. Před čtyřmi lety získal cenu i Český rozhlas, a to za
pořad, který právě posloucháte - O Roma vakeren. Natáčel Tomáš Bystrý.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Armáda spásy pomáhá bývalým bezdomovcům udržit si bydlení
V Městské části Brno sever bydlí nově v obecních bytech 11 lidí, kteří do té
doby byli bez domova. Druhou šanci jim dala Armáda spásy, která bude
dohlížet na to, aby lidé včas platili nájem nebo si hledali práci. Po dvou
letech by totiž měli být lidé schopni se osamostatnit a začít bydlet bez
pomoci. V jednom z bytů se byla podívat i redaktorka Tereza Kadrnožková.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
První česká paterčata oslavila své první narozeniny
Oslavu svých prvních narozenin měla první česká paterčata v rodinném kruhu.
Nechyběla babička s dědečkem, kteří s dětmi mamince Alexandře Kiňové
pomáhají celodenně. Když jede rodina k lékaři mimo město, musí je vozit
sanitka a lékařka říká, že děti krásně prospívají a z toho mají rodiče vždy
velkou radost. Maminka na děti dostala jedno porodné a na každé dítě pobírá
500 Kč rodinný přídavek. Rodina je stále v kontaktu s Klárou Vítkovou
Rulíkovou z asociace dvojčat a vícerčat. A teď už se s Ivetou Demeterovou
vydáme na návštěvu k paterčatům.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
U příležitosti Dne holocaustu Romů uvede pražské Divadlo Ponec hru Lety – 1942
V noci z 2. na 3. srpna uplyne 70 let od vyvraždění takzvaného cikánského
tábora v Osvětimi-Březince. V plynových komorách tehdy zahynulo téměř 3000
Romů. U příležitosti tohoto výročí uvede 2. srpna pražské Divadlo Ponec
inscenaci „Lety – 1942“, která je inspirována osudy vězňů takzvaného
cikánského tábora v Letech u Písku. Život mnohých z nich totiž vyhasl právě
v Osvětimi. O hudební modlitbě „Lety – 1942“ nám toho víc prozradí Jana
Šustová.
Spojení divadla, smutečního obřadu, romské hudby a výpovědí lidí, kteří
věznění v letském táboře přežili… To vše a mnohé jiné je součástí inscenace
Lety – 1942, kterou připravilo Evropské centrum romské hudby v Praze. Jejím
cílem je položení pomyslného věnce na hrob romských obětí holocaustu, které
zahynuly v táboře v Letech u Písku. Scénář napsala slovenská režisérka Dana
Račková:
Dana Račková: „Když jsem vytvářela režijní koncept, tak jsem se držela té
základní myšlenky, že vidím sebe, jak klečím v tom lese, kde je masový hrob,
dívám se do něj a nechávám ty různé artefakty, předměty a lidské části, k
sobě nějakým způsobem promlouvat. Takže buď hovoří po jednom, nebo křičí
všichni najednou, anebo je tam ticho a šumí les. Tento pocit jsem měla od
začátku a dovedl mě až do premiéry.“
Cílem inscenace Lety – 1942 je umožnit kolektivní subjektivní zážitek.
Dana Račková: „V praxi to vypadá tak, že je tam jedna herečka, která mluví
za hlasy všech obětí romského koncentračního tábora. A pak je tam hudební
těleso – pěvecký sbor a muzikanti, kteří slouží ty obřadné části té hudební
modlitby.“
Tou jedinou herečkou je Barbora Kubátová, která předčítá úryvky výpovědí
přeživších vězňů, jak je zaznamenal americký spisovatel Paul Polansky v
knize Tíživé mlčení. Autorem hudby je romský skladatel Jiří Korman.
Dana Račková: „S námětem na tento projekt přišel pan Jiří Korman, po kterém
jsem chtěla nějakou malou věc pro jednu herečku. A on přišel s tématem
romského holocaustu a vznikla z toho velká věc pro jednu herečku.“
Cílem inscenace Lety – 1942 je uctít oběti letského tábora v duchu romských
tradic. Když totiž zemře Rom, jeho blízcí ho po několik dní navštěvují u
úmrtního lůžka, a na jeho poslední cestě ho provází hudba a zpěv. To mohou
diváci zažít hodně zblízka, protože nesedí v hledišti, ale přímo na jevišti.
Důvod vysvětluje německý scénograf Mathias Straub:
Mathias Straub: „Pro mě bylo hlavně důležité, aby diváci byli dost blízko,
aby se vytvářela taková komunita, aby diváci spolu se sborem a s herečkou
učinili tento rituál. Aby to nebylo divadlo, kdy tady na scéně něco ukážeme
a diváci by jenom seděli na druhé straně, ale aby to byla jedna komunita.“
Na scéně je také černý klavír, na nějž se nejen hraje, ale v závěru
inscenace se stane symbolickou rakví romských obětí letského tábora. Během
závěrečného smutečního obřadu do něj účinkující pokládají dary pro zemřelé.
A v prostorách hlediště může pak romské oběti holocaustu uctít každý z
diváků.
Mathias Straub: „Na závěr vznikne ještě jeden velký obraz, kde (je vytvořen)
velký kříž ze svíček s prostorovou iluzí. A do toho posledního obrazu se
potom opravdu zapojí všichni diváci, protože tam můžou rozsvítit svíčku a
být také nějak aktivní.“
Režisérka Dana Račková k tomu dodává.
Dana Račková: „Myslím si, že každý má nárok na svůj vlastní obřad a je úplně jedno, jak ho
vykoná, ale oplakat si ti lidé rozhodně zaslouží!“
Představení mělo premiéru 8. května a atmosféra byla velice emotivní.
Dana Račková: „Hodně lidí se modlilo, hodně lidí plakalo, byla to krásná, úplně
neuvěřitelná očista, bylo to super!“
A kdy bude další možnost hru Lety – 1942 uvidět?
Dana Račková: „Nejbližší reprízu máme v Den památky holocaustu Romů, tedy 2. srpna, a
potom bychom to v Divadle Ponec chtěli hrát jednou-dvakrát za měsíc. Uvidíme
podle divácké návštěvnosti a angažovanosti společnosti, jestli náš projekt
odsoudí k zániku anebo se stane opak. Já doufám v tu druhou možnost.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Jaroslav Parči a Dotek štěstí
Přátelství, láska, síla, víra, srdce, soucit, energie, vytrvalost, sen – to
jsou silná slova! My dokážeme víc, než mluvit! A právě o tom je mise „Dotek
štěstí". K tomu už více Ivetě Demeterové pověděl Jaroslav Parči, kterého si
můžete pamatovat z pěveckých soutěží komerčních televizí.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
Z dnešního O Roma vakeren je to už všechno. Naladit si nás můžete ale opět v
sobotu po 20. hodině tady na Radiožurnálu, nebo v úterý a ve čtvrtek na VKV
regionálních studií – a to vždy v 19:45. Najdete nás ale také na internetu –
adresa je romove.cz a najdete nás i na Facebooku.
Mangav tumenge lači rači, likérem paš peste. Šunaha pes pro aver sambat.
Hezký večera nebo dobrou noc vám přeje Iveta Demeterová.
| 
Související články
Spojení divadla, smutečního obřadu, romské hudby a výpovědí lidí, kteří
věznění v letském táboře přežili… To vše a mnohé jiné je součástí inscenace
Lety – 1942, kterou připravilo Evropské centrum romské hudby v Praze. Jejím
cílem je položení pomyslného věnce na hrob romských obětí holocaustu, které
zahynuly v táboře v Letech u Písku. Scénář napsala slovenská režisérka Dana
Račková:
Cílem inscenace Lety – 1942 je umožnit kolektivní subjektivní zážitek.
Dana Račková: „S námětem na tento projekt přišel pan Jiří Korman, po kterém
jsem chtěla nějakou malou věc pro jednu herečku. A on přišel s tématem
romského holocaustu a vznikla z toho velká věc pro jednu herečku.“
Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
Nejčtenější články