Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21
hodin.
"O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních
studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od
19:45 do 20:00 hodin.
Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na
adrese
facebook.com/oromavakeren
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Dnes vám povíme, že někteří obyvatelé bytového domu U Kolory v Liberci,
kteří přišli začátkem června kvůli požáru o střechu nad hlavou, se stále
potýkají s existenčními problémy. Seznámíme vás s projektem neziskové
nestátní společnosti Inclusio a představíme novou Miss Roma.
Som rado hoj san amenca. Adadžives tumenge anas nevipena andalo romano
dživipen. Ačhuven amneca. Phenava tumenge pal o Roma andalo Liberec the
šunena savi hin amari najšukareder romani čhajori.
Poslech celého pořadu v mp3
=[ Reportáž ]=
Kvůli požáru bytového domu v Liberci přišli úplně o všechno
Začátkem června přišla třicítka lidí i rodin s dětmi, mezi kterými jsou taky
Romové, kvůli požáru bytového domu v Liberci úplně o všechno. Co neshořelo,
zničila voda, kterou hasiči prolévali ohněm zasažený objekt. Obyvatelům
pomohlo z nejhoršího město, úřad práce a neziskové organizace. Teď by se
měli starat sami – není to ale vůbec jednoduché. Hlavním cílem všech je
nezůstat v ubytovně, kam se museli někteří přestěhovat. Natáčela tam Ivana
Bernátová.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Projekt Inclusia získal velkorysou nabídku od houslisty Viliama Didiáše
Teď vás seznámíme se zajímavým projektem Inclusia. Iveta Demeterová si do
studia pozvala Petru Zahradníkovou, ředitelku neziskové společnosti, a
vynikajícího houslistu Viliama Didiáše, který se v nedávné době přestěhoval
ze Slovenska do České republiky. Ten nabídnul Inclusiu velkorysou nabídku.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Československou romskou Miss se v Hodoníně stala sedmnáctiletá Slovenka
Letošní Romskou Miss se stala sedmnáctiletá dívka ze Slovenských Gbel.
Adriana Malíková si porotu získala například temperamentním čardášem, který
tvořil povinnou soutěžní disciplínu. Svoji korunku královny krásy převzala
na slavnostním večeru v Hodoníně.
„Vůbec jsme to nečekala, protože jsem udělala dost chyb a byla tu i tréma,
ale jsem velmi šťastná, že jsem se mohla zúčastnit, protože jsem Romka, a je
to pro mě veliká čest.“
Pro Adrianu, která studuje na odborné škole obor číšník, je vítězství v
takové soutěži v podstatě splněným snem. Chtěla by se věnovat modelingu. I
když se, jako všechny vítězky, tváří skromně.
„Mě to strašně baví fotit i chodit na mole. Sice se mi to dnes asi moc
nepodařilo, ale překvapení, vyhrála jsem a jsem z toho velmi šťastná.“
Vladimír Galbavý z Asociace Romů České republiky si nemyslí, že by hlavním
cílem soutěže krásy Československá Miss Roma byly lukrativní modelingové
smlouvy pro vítězky.
„Zlepšení postavení ve společnosti, protože my chceme říct, že ti Romové
jsou schopní, mají šikovná děvčata, chtějí se realizovat ve společnosti.
Dokázala určitou věc, že se tady prezentovala a mají i patřičná vzdělání a
mohou se zařadit a to je ten hlavní cíl.“
Klíčovou disciplínou byl v soutěži zřejmě čardáš. „To zamíchalo kartama, to
byla nejdůležitější disciplína, nějaká promenáda v plavkách vůbec ne,
čardáš,“ potvrzuje člen poroty a herec Radim Fiala.
A Slovenka Adriana Malíková zvládla tuto klíčovou disciplínu zřejmě nejlíp.
Rodačka ze Gbel zvítězila v konkurenci více než sto padesáti dívek.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Sdružení Deti patria rodičom pomáhá rodinám, kterým britské sociální služby
odebrali děti
V minulém roce se objevilo ve slovenských mediích více kauz, které řešily
odebrání dětí slovenským rodičům, kteří žijí v Británii. V případech se
aktivně angažovalo slovenské občanské sdružení Deti patria rodičom. Sdružení
sídlí v Londýně a poskytuje pomoc rodinám, kterým britské sociální služby
odebrali dítě nebo děti. Organizace pomáhá nejen slovenským, ale také českým
rodičům. V těchto dnech byla kvůli svým českým klientům v Praze pracovnice
tohoto sdružení Lucie Boddington. O její práci s ní mluvila Tatiana
Čabáková.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Čtyřicet představitelů Evropského protirasistického hnutí zdola EGAM se
tento měsíc setkalo v Praze
V české metropoli se v polovině června konala čtyřdenní konference
Evropského protirasistického hnutí zdola EGAM. To mimo jiné organizuje
pochody romské hrdosti Roma Pride, které se každoročně konají v deseti až
patnácti evropských městech. S účastníky konference hovořila Jana Šustová.
Setkání v Praze se zúčastnil i prezident hnutí EGAM Benjamin Abtan, který je
autorem myšlenky pořádání pochodů Roma Pride.
„Evropské protirasistické hnutí, jehož jsem prezidentem, si klade za cíl
bojovat proti rasismu, antisemitismu a rasové diskriminaci ve všech jejích
formách, takže bojuje i proti rasismu vůči Romům. V Praze se setkalo
čtyřicet vedoucích hnutí ze šestnácti evropských zemí, aby se tu zúčastnili
různých akcí, pochopili situaci v ghettu v Ústí a bojovali proti
znesvěcování památky Romů, kteří zahynuli v Letech u Písku, kde jejich
památku uctíme. Chceme vytvořit atmosféru solidarity a připravit pochod
romské hrdosti Roma Pride, který se uskuteční první víkend v říjnu.“
Českým zástupcem v síti Evropského protirasistického hnutí zdola je občanské
sdružení Konexe. Jeho představitel Miroslav Brož vysvětluje, jaký program
pro účastníky konference připravili.
„My jsme chtěli, aby ta konference byla jiná, než je většina konferencí,
které se tady v Česku pořádají k romské problematice, tedy nějaké sezení v
pražském hotelu, nudné přednášky a prezentace fiktivních úspěchů v romské
integraci, protože my si myslíme, že integrace romských komunit v České
republice totálně selhala. Chceme účastníkům konference ukázat skutečnou
Českou republiku a vyvézt je ven ze zlaté pražské klece.“
A tak k vrcholným bodům programu patřila návštěva bývalého protektorátního
tzv. cikánského tábora v Letech u Písku, kde za války zahnulo 326 Romů. Na
místě, kde bylo vězněno 1309 Romů, dnes stojí vepřín. A jak Miroslav Brož
dodává, druhá návštěva účastníků konference směřovala do Severních Čech.
„Předlice jsou část Ústí nad Labem, kam byly v posledních 10-15 letech
investovány obrovské finanční prostředky, miliony a miliony z eurofondů na
pomoc Romům. Ty dotace nepřinesly vůbec žádný výsledek, situace se tam
zhoršuje rok za rokem, měsíc za měsícem, den za dnem, jsou tam domy bez
přístupu k vodě, jsou tam všude masivní skládky, obrovská chudoba, nemoci, o
kterých si člověk myslí, že se s nimi setká jen v Africe, jsou tam domy,
která padají na hlavu svým obyvatelům. A je tam krásně vidět, jak ty
sociální služby a různé projekty velkých neziskových organizací nepřináší
vůbec žádný výsledek.
Jaké projekty lidé z občanského sdružení Konexe považují za úspěšné,
vyjmenovává Ivana Čonková.
„Takový známý příklad je Vesnička soužití Kumara Vishwanathana v Ostravě,
kde zafungovala participace samotných Romů na tvorbě té vesnice, oni byli
součástí toho tvoření. Také máme úspěchy z loňského léta, kdy jsme v
romských komunitách mluvili o tom, co je fašismus a proč je důležité se mu
postavit a ti Romové byli sami součástí toho protestu, který byl určen k
ochraně té komunity a byl protifašistickým hlasem. Pak jsou různé dílčí
příklady drobných úspěchů, kdy se v těch komunitách daří doučování nebo
zakládání spolků pro tanec, ale to jsou všechno malé krůčky. Zatím je pořád
tak, že když Romové něco chtějí tam, kde bydlí, udělat něco pro sebe a
hlavně pro svojí komunitu, něco potřebného, co ví, že by tam stoprocentně
potřebovali a pomohlo by jim to v seberozvoji dál, tak toho hrozně těžko
dosahují.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Film Cesta ven představuje příběh mladé romské matky
Filmy Marian a Paralelní světy jsou z dílny režiséra Petra Václava. Po
třinácti letech přichází tento režisér s novým celovečerním snímkem Cesta
ven – příběhem silné mladé matky, která se odmítá smířit s nepříznivým
společenským statusem a snaží se vybojovat lepší život pro sebe a svou dceru
Sárinku. Cesta ven z obtížné situace je lemována zklamáním, ale také nadějí.
Iveta Demeterová se Petra Václava zeptala, proč toto téma.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
Z dnešního O Roma vakeren je to už všechno. Naladit si nás můžete ale opět v
sobotu po 20. hodině tady na Radiožurnálu, nebo v úterý a ve čtvrtek na VKV
regionálních studií - a to vždy v 19:45. Najdete nás ale také na internetu –
adresa je romove.cz a najdete nás i na Facebooku.
Mangav tumenge lači rači, likérem paš peste. Šunaha pes pro aver sambat.
Hezký večer anebo dobrou noc vám přeje Iveta Demeterová.
| 
Související články
„Vůbec jsme to nečekala, protože jsem udělala dost chyb a byla tu i tréma,
ale jsem velmi šťastná, že jsem se mohla zúčastnit, protože jsem Romka, a je
to pro mě veliká čest.“
„Zlepšení postavení ve společnosti, protože my chceme říct, že ti Romové
jsou schopní, mají šikovná děvčata, chtějí se realizovat ve společnosti.
Dokázala určitou věc, že se tady prezentovala a mají i patřičná vzdělání a
mohou se zařadit a to je ten hlavní cíl.“
Setkání v Praze se zúčastnil i prezident hnutí EGAM Benjamin Abtan, který je
autorem myšlenky pořádání pochodů Roma Pride.
„My jsme chtěli, aby ta konference byla jiná, než je většina konferencí,
které se tady v Česku pořádají k romské problematice, tedy nějaké sezení v
pražském hotelu, nudné přednášky a prezentace fiktivních úspěchů v romské
integraci, protože my si myslíme, že integrace romských komunit v České
republice totálně selhala. Chceme účastníkům konference ukázat skutečnou
Českou republiku a vyvézt je ven ze zlaté pražské klece.“
Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
Nejčtenější články