Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21
hodin.
"O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních
studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od
19:45 do 20:00 hodin.
Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na
adrese
facebook.com/oromavakeren
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Dnes se opět věnujeme tématu odebírání dětí ve Velké Británii. Dále
představíme vzdělávací projekt neziskové organizace Aufora a povíme si o
knize Nenechali se vyloučit.
Poslech celého pořadu v mp3
=[ Reportáž ]=
Jak mohou české úřady pomáhat českým občanům v zahraničí v případě odebírání
dětí
Za poslední dva roky se na českou ambasádu v Londýně obracejí čeští rodiče,
že jim britské sociální úřady odebraly děti a chtějí je předat do
pěstounských rodin. Podle dostupných informací, čtyřiceti procentům z nich
se podaří zůstat ve své rodině nebo u příbuzných, další možností bývá, že se
vrátí do České republiky.
O tom, jak se české úřady mohou v těchto případech angažovat a pomáhat
občanům České republiky, mluvila Tatiana Čabáková s Janou Rajnišovou,
ředitelkou právní a konzulární sekce Ministerstva zahraničních věcí.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Díky projektu Učí (se) celá rodina už se děti těší do školy
Záškoláctví, nedělání úkolů nebo problémy se spolužáky. I to pomáhají řešit
romským dětem a jejich rodičům lidé z neziskové organizace Aufori. Před
dvěma měsíci za podpory Ministerstva školství rozjeli na Královéhradecku
program s názvem - Učí se celá rodina. A práce pedagogů a psychologů už
přináší první výsledky…. Více už v příspěvku Lucie Valáškové.
Jirka Gábor chodí do čtvrté třídy na základní škole v Třebechovicích pod
Orebem. Jeho matka Blanka Gáborová přijala před osmi týdny nabídku od
organizace Aufori.
Od té doby k nim domů pravidelně jednou týdně přichází učitel, aby Jirkovi
pomáhal.
„Jirka s tím měl velké problémy ve škole, děti mu tam hrozně nadávaly. A pan
učitel Dostál nám hodně pomohl. Začalo se to řešit. Jak tam s námi ve škole
pan Dostál byl, tak od té doby už je to lepší,“ říká matka.
Kromě toho se ale Jirkovi zlepšily i známky. I když nestihli dohnat všechno
a Jirka bude muset opakovat čtvrtou třídu, tak chodí do školy rád. Navíc
bude mít doučování i během prázdnin.
„Mám lepší známky, pan učitel mi to lépe vysvětlí. Když přijde, tak mě
matematika více baví.“
Vysvětlit, ukázat
Stejně jako ke Gáborům přicházejí lidé z Aufori i do dalších zhruba patnácti
rodin. Petr Dostál za neziskovou organizaci vysvětluje, jaké jsou cíle
jejich programu:
„Je to hlavně o tom, aby se rodina zapojila. Aby rodiče pochopili, že škola
je strašně důležitá pro budoucí život malých dětí. U dětí na prvním stupni
je potřeba, aby se učili každý den. Chvilku, ale každý den. Spíše rodičům
ukazuji, co mají dělat, když tam nejsem. Vysvětlím, pomůžu.“
Kromě doučování pracovníci z Aufori děti doprovázejí do školy nebo
komunikují s jejich učiteli. A také jsou mezi nimi i psychologové, kteří se
jim věnují.
Kladně hodnotí program Učí se celá rodina i oddělení sociálně-právní ochrany
dětí královéhradeckého magistrátu.
Podle vedoucího odboru sociálních věcí Marka Šimůnka je zapojení rodičů do
vzdělávání dětí tou správnou cestou:
„Tento projekt vhodně doplňuje stávající služby, které v Hradci Králové
máme. Když se například nedaří zvládat z hlediska výchovných problémů dítě,
je možné působit přímo na děcko i rodiče a tím dosáhnout zlepšení v různých
oblastech.“
Nezisková organizace má na program peníze od ministerstva školství do konce
letošního roku. Další výsledky ukáží, jestli se lidem z Aufori podaří získat
podporu i na další práci.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Kniha Nenechali se vyloučit se věnuje sociálně úspěšným Romům
Narodit se v české společnosti jako Rom znamená nemít stejné šance jako
zbytek populace. Romové jsou znevýhodňováni ve vzdělávacím systému i na trhu
práce. V průměru dosahují nižšího vzdělání a vykazují vyšší míru
nezaměstnanosti. Některým Romům se ale tuto sociální předurčenost podaří
překonat a zařadit se do vyšších sociálních tříd společnosti. Co za tím
stojí, zkoumala publikace, kterou letos vydala Masarykova univerzita v Brně.
S její autorkou si povídala Jana Šustová.
„Nenechali se vyloučit. Sociální vzestupy Romů v české společnosti“ – tak
nazvala svou knihu Laura Fónadová, která působí jako odborná asistentka na
Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V rámci své
disertační práce prováděla kvalitativní výzkum mezi sociálně úspěšnými
Romy.
„Záměrem toho mého výzkumu bylo vybrat takové osoby, které pocházely z
rodin, kde oba rodiče měli jenom základní vzdělání a zároveň pracovali
manuálně, pokud pracovali. A ačkoliv tito lidé vyrůstali v takovýchto
rodinách, přesto dosáhli vyššího vzdělání – buď vysokoškolského nebo aspoň
středoškolského – a v současné době vykonávají takové zaměstnání, které je
nemanuálního charakteru, respektive takové to středostavovské zaměstnání.“
Kvalitativního výzkumu se zúčastnilo 13 Romů různých profesí.
„Byli to různí lidé. Snažila jsem se najít lidi, kteří měli nějaké občanské
povolání, to znamená, že mezi nimi nejsou žádní umělci. Jsou to převážně
lidé pracující například v instituci, která poskytuje sociální služby, na
úřadech, je mezi nimi učitelka, podnikatelé.“
I když příběhy těchto třinácti lidí jsou rozličné, přesto se v nich dalo
vysledovat několik společných rysů, které umožnily jejich vzestup ze
znevýhodněného prostředí ke vzdělání. Laura Fónadová vyjmenovává tři
charakteristiky:
„Za prvé snaha začlenit se do majoritního prostředí. A tím nemyslím, že by
to byla jejich osobní snaha, ale že vyrůstali v takovém rodinném prostředí,
které se touto snahou vyznačovalo. To znamená, že jejich rodiče se snažili
navázat kontakty a pravidelné vazby s představiteli majority a tím pádem
předávali i svým potomkům určité vzorce. K tomu musím ještě dodat, že tato
snaha byla umožněna tím, že většina mých komunikačních partnerů žila v
takových podmínkách, že neměli zkušenosti se segregovaným životem. To
znamená, že v jejich okolí existovaly dobré předpoklady pro tu pravidelnou
vazbu s představiteli majority.“
Druhým typickým rysem těch příběhů byl aktivní postoj – především ze strany
rodičů.
„Ten aktivní postoj bych vysvětlila tak, že je to pomyslný protipól ke
strategii závislosti nebo rezignace, tedy těch postojů, které se většinou
spojují s vyloučenými nebo marginalizovanými Romy. Ti moji komunikační
partneři naopak měli rodiče, kteří spíš projevili aktivní snahu, hledali
různé způsoby, příležitosti, jak zlepšit život jednak svůj vlastní, a jednak
své rodiny. K tomu je potřeba dodat jednu podstatnou informaci: Většinu mých
komunikačních partnerů tvořili potomci ekonomických migrantů ze Slovenska,
což může dílem vysvětlovat právě ten aktivní postoj. Tedy že se jedná o
lidi, kteří prostřednictvím svých rodičů se dostali sem do Česka, protože
jejich rodiče hledali nové příležitosti i v prostředí pro ně poměrně
neznámém.“
Třetím společným a důležitým rysem všech příběhů je velmi výrazná postava
učitelky na základní škole.
„Účinná vazba učitelky a žáka či žačky v rané fázi vzdělávacího procesu se
jeví jako velmi důležitý faktor v tom smyslu, že postava učitelky
představovala pozitivní podporu pro mé komunikační partnery v tom raném
dětství. Byla podporou především v tom, že to pro ně byla výrazná zkušenost
přijetí ze strany učitelky jako významného příslušníka majority. To mohlo
hodně kompenzovat třeba nedostatek zájmu o vzdělávání třeba ze strany
rodičů.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Projekt Nehejtuj na Slovensku realizuje občanské sdružení eSlovensko
Na začátku byla výzva Ministerstva zahraničních věci na Slovensku ke
zpracování problematiky nenávistných projevů na internetu. Výsledkem je
projekt Nehejtuj, který na Slovensku od února tohoto roku realizuje občanské
sdružení eSlovensko. Bližší informace podal Robertu Hozovi ředitel tohoto
sdružení Miro Drobný.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
Z dnešního O Roma vakeren je to už všechno. Naladit si nás můžete ale opět v
sobotu po 20. hodině tady na Radiožurnálu nebo v úterý a ve čtvrtek na VKV
regionálních studií – a to vždy v 19:45. Najdete nás ale také na internetu –
adresa je romove.cz a náš pořad je i na Facebooku.
Klidný večer vám přeje Jaroslav Sezemský.
| 
O tom, jak se české úřady mohou v těchto případech angažovat a pomáhat
občanům České republiky, mluvila Tatiana Čabáková s Janou Rajnišovou,
ředitelkou právní a konzulární sekce Ministerstva zahraničních věcí.
Související články
Jirka Gábor chodí do čtvrté třídy na základní škole v Třebechovicích pod
Orebem. Jeho matka Blanka Gáborová přijala před osmi týdny nabídku od
organizace Aufori.
„Nenechali se vyloučit. Sociální vzestupy Romů v české společnosti“ – tak
nazvala svou knihu Laura Fónadová, která působí jako odborná asistentka na
Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V rámci své
disertační práce prováděla kvalitativní výzkum mezi sociálně úspěšnými
Romy.
Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
Nejčtenější články