Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21
hodin.
"O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních
studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od
19:45 do 20:00 hodin.
Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na
adrese
facebook.com/oromavakeren
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Už měli namířeno do koncentráku, díky falešným dokladům se zachránily. Část
jejich rodiny se ale z nacistického tábora pro Romy v Letech u Písku stejně
nevrátila. I takové osudy připomněl dnešní pietní akt na památku romských
obětí holocaustu v Letech u Písku.
„Sport dává Romům možnost vypracovat se a díky svým úspěchům být uznáni
okolím,“ říká etnografka Jana Poláková, která je kurátorkou zajímavé výstavy
„Svět bez hranic. Romové a sport“. I na ni se společně vydáme – a to do
Brna. A připomeneme si zajímavé setkání, které organizovalo sdružení ARA
ART, které před dvěma lety založil David Tišer.
Přeji příjemný poslech.
Som rado hoj san amenca. Adadžives tumenge anas nevipena andalo romano
dživipen. Ačhuven amneca – nabisterem – amenca pes dodžanena butheder.
Poslech celého pořadu v mp3
=[ Reportáž ]=
V Letech u Písku lidé uctili památku romských obětí holocaustu
V Letech u Písku dnes uctili památku romských obětí nacismu. Za 2. světové
války tu byl koncentrační tábor pro Romy. Zemřely tu stovky lidí, další
tisíce odtud odjely do Osvětimi nebo Birkenau. Při pietním aktu lidé
položili květiny k památníku, také si prohlédli malou výstavu a poslechli
českou i romskou hymnu.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Sport dává Romům možnost vypracovat se a získat uznání
Věděli jste, že naši vlast na olympijských hrách a mistrovstvích světa
reprezentovali či reprezentují také Romové? Že je mezi nimi obrovské
množství nadaných a cílevědomých osobností, které mají ve sportu úspěchy?
Právě tuto neprobádanou oblast ukazuje výstava „Svět bez hranic. Romové a
sport“, kterou v brněnském Muzeu romské kultury můžete navštívit do 21.
září. Nejen na ni, ale i na projekci filmů k tomuto tématu, nás pozve Jana
Šustová.
Myšlenku na uspořádání výstavy na téma Romové a sport nosila v hlavě její
kurátorka Jana Poláková už řadu let. Když se však po romských sportovcích
začala aktivně pídit, nenarazila jen na pár jednotlivců, ale přímo na lavinu
jmen.
„Těch lidí, které máme prezentované přímo tady ve výstavě, je kolem
šedesáti, ale těch sportovců je určitě mnohem víc. Je mnohem víc sportovců,
kteří dřív sportovali a už nejsou aktivní, a věřím, že jsou naopak i
sportovci, o kterých my nevíme a jsou momentálně aktivní a na výsluní a
nejsou o nich téměř žádné zprávy. To bylo konec konců také hlavním důvodem,
proč jsme dělali výstavu, protože to téma Romové a sport je opravdu velmi
málo medializované.“
Nejvíc romští sportovci vynikají v boxu.
„Dřív to byl velmi oblíbený sport celospolečensky, nejenom u Romů. Dnes už
ten box není tak populární, ale Romové, romští sportovci, v něm stále
dosahují velmi kvalitních výsledků. Pak je také velmi oblíbeným sportem
fotbal, to už je také taková dlouhodobější záležitost. V 70. letech minulého
století se tvořily první fotbalové týmy a tato tendence pokračovala v 90.
letech a dnes stále fungují romské týmy, nebo týmy, které na začátku byly
romské, ale v současné době už jsou multikulturní.“
Romové také reprezentovali naši vlast na olympijských hrách.
„První romský reprezentant československý na olympiádě byl Miroslav Šandor,
boxer, který byl na olympiádě v Moskvě v roce 1980. Další boxeři už
zastupovali Českou republiku v roce 1996, byli to Pavol Polakovič a Ľudovít
Plachetka.“
Řady romských olympioniků mohly být ještě větší, ale někteří z nich svůj sen
o účasti na olympiádě museli oplakat.
„Další romští reprezentanti, olympionici, měli být v roce 1984 na olympiádě
v Los Angeles, ta však byla bohužel politicky bojkotována ze strany
komunistických států, a tak českoslovenští sportovci nemohli vůbec
vycestovat. Mezi nimi byla Dana Gažiová, dnes Beránková, vynikající
sportovní gymnastka, a boxeři Stanislav Tišer a Miroslav Toráč. Ti sportovci
byli v tzv. širším výběru, ale bohužel užší výběr na tu olympiádu už se
nedělal.“
Také v dnešní době lze jmenovat obrovskou řadu úspěchů, které romští
sportovci mají.
„Máme například romského mistra republiky v kulturistice, který se teď
připravuje na letošní mistrovství světa v Brazílii, máme několikanásobného
mistra Evropy a mistra světa v kick-boxu Patrika Kroščena, kterému je 11 let
a už stihl ve svém věku nasbírat takové výrazné úspěchy. Máme kick-boxery,
kteří dosáhli výborných umístění na mistrovství světa na počátku 21. století
získali třetí a páté místo. Ale jsou i skvělé taekwondistky, máme tady
zprávy o řecko-římských zápasnících, kteří jsou také vynikající a dosahují
skvělých výsledků na půdě České republiky i v zahraničí. Těch lidí je
opravdu obrovská spousta.“
Jana Poláková ještě dodává, že k tématu Romové a sport postupně vznikají
také dokumentární filmy.
„Vytvoření výstavy předcházel výzkum, který jsme si sami naplánovali a
uskutečnili. Spočíval v tom, že jsme navštěvovali ty jednotlivé sportovce a
vedli s nimi rozhovory, natáčeli jsme je na kameru. Kromě toho jsme ale
natáčeli jejich trénink, pokud to byli aktivní sportovci, nebo jsme
natáčeli, jak oni trénují, protože velmi často jsou trenéři, když už to
třeba jsou starší sportovci. A natáčeli jsme je také, když ukazovali
historické dokumenty a podobně. A z toho všeho jsme poskládali dokumentární
film. Ta první myšlenka byla taková, že uděláme jeden dokument, který se
bude věnovat všem těm sportovcům, které jsme natočili. Pak jsme zjistili, že
to tak jednoduché nebude, protože ty rozhovory byly opravdu všechny velmi
zajímavé. A nakonec jsme udělali takový první pilotní díl, který se věnuje
boxu. 15. května v Brně v Moravské zemské knihovně budeme tento díl promítat
a s ním následující druhý, který se bude věnovat bojovým sportům.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
V Praze se uskutečnilo historicky první setkání romských gayů a leseb
Dvě desítky romských gayů a leseb z celého Česka přijely minulý víkend do
Prahy na společné setkání. Podle organizátorů něco podobného zatím nikde na
světě nebylo. Setkání vůbec poprvé organizovalo sdružení ARA ART, které před
dvěma lety založil první romský gay aktivista David Tišer. Natáčel Tomáš
Bystrý.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Centrum sociální pomoci mladým usiluje o zvyšování vzdělanosti
Od roku 2002 působí v Lučenci občanské sdružení Centrum sociální pomoci
mladým. Cílem je zvyšovat vzdělanost v Lučenci, Poltári a Fiľakove. Robert
Hoza oslovil Evu Demeovou ze sdružení Cespom.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Zákon o trvalém usídlení kočujících osob změnil život i zvyklosti Romů
Zákon o trvalém usídlení kočujících osob, přijatý Národním shromážděním 17.
října 1958, vstoupil v platnost o měsíc později. Tento zákon drasticky
zasáhl do životních podmínek a zvyklostí Romů. K mikrofonu si Iveta
Demeterová pozvala historika Michala Schustera.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Novinářka Klaudia Oláhová pracuje v Romském mediálním centru v Košicích
Na závěr dnešního O Roma vakeren vám představíme novinářku Klaudii Oláhovou,
která pracuje v Romském mediálním centru v Košicích.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
Z dnešního O Roma vakeren je to už všechno. Naladit si nás můžete ale opět v
sobotu po 20. hodině tady na Radiožurnálu, nebo v úterý a ve čtvrtek na VKV
regionálních studií - a to vždy v 19:45. Najdete nás ale také na internetu –
adresa je romove.cz a najdete nás i na Facebooku.
Mangav tumenge lači rači, likérem paš peste. Šunaha pes pro aver sambat.
Hezký večer anebo dobrou noc vám přeje Iveta Demeterová.
| 
Související články
Myšlenku na uspořádání výstavy na téma Romové a sport nosila v hlavě její
kurátorka Jana Poláková už řadu let. Když se však po romských sportovcích
začala aktivně pídit, nenarazila jen na pár jednotlivců, ale přímo na lavinu
jmen.
Nejvíc romští sportovci vynikají v boxu.
„První romský reprezentant československý na olympiádě byl Miroslav Šandor,
boxer, který byl na olympiádě v Moskvě v roce 1980. Další boxeři už
zastupovali Českou republiku v roce 1996, byli to Pavol Polakovič a Ľudovít
Plachetka.“
„Máme například romského mistra republiky v kulturistice, který se teď
připravuje na letošní mistrovství světa v Brazílii, máme několikanásobného
mistra Evropy a mistra světa v kick-boxu Patrika Kroščena, kterému je 11 let
a už stihl ve svém věku nasbírat takové výrazné úspěchy. Máme kick-boxery,
kteří dosáhli výborných umístění na mistrovství světa na počátku 21. století
získali třetí a páté místo. Ale jsou i skvělé taekwondistky, máme tady
zprávy o řecko-římských zápasnících, kteří jsou také vynikající a dosahují
skvělých výsledků na půdě České republiky i v zahraničí. Těch lidí je
opravdu obrovská spousta.“
„Vytvoření výstavy předcházel výzkum, který jsme si sami naplánovali a
uskutečnili. Spočíval v tom, že jsme navštěvovali ty jednotlivé sportovce a
vedli s nimi rozhovory, natáčeli jsme je na kameru. Kromě toho jsme ale
natáčeli jejich trénink, pokud to byli aktivní sportovci, nebo jsme
natáčeli, jak oni trénují, protože velmi často jsou trenéři, když už to
třeba jsou starší sportovci. A natáčeli jsme je také, když ukazovali
historické dokumenty a podobně. A z toho všeho jsme poskládali dokumentární
film. Ta první myšlenka byla taková, že uděláme jeden dokument, který se
bude věnovat všem těm sportovcům, které jsme natočili. Pak jsme zjistili, že
to tak jednoduché nebude, protože ty rozhovory byly opravdu všechny velmi
zajímavé. A nakonec jsme udělali takový první pilotní díl, který se věnuje
boxu. 15. května v Brně v Moravské zemské knihovně budeme tento díl promítat
a s ním následující druhý, který se bude věnovat bojovým sportům.“
Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
Nejčtenější články