Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21
hodin.
"O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních
studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od
19:45 do 20:00 hodin.
Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na
adrese
facebook.com/oromavakeren
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Lidé v Česku si v pondělí připomněli památku obětí holocaustu. Kde se všude
na židovský svátek Jom ha-šoa vzpomínalo, řekneme v dnešním O Roma vakeren.
Nabídneme také rozhovor s investigativním novinářem Josefem Klímou a
představíme romskou primášku ze Slovenska, která je označovaná jako novodobá
Cinka Panna. Dobrý večer přeje Tomáš Bystrý.
Bacht tumenge savorenge so šunen amaro romano vakeriben. Mangav tumenege
šukar šuniben.
Poslech celého pořadu v mp3
=[ Reportáž ]=
Při Jom ha-šoa se vzpomínalo nejen na židovské oběti holocaustu, ale i na
romské
Na oběti holocaustu – ty židovské i romské – vzpomínali lidé v pěti městech
Česka. Bylo to v rámci Dne vzpomínání na oběti holocaustu – nebo chcete-li
hebrejsky Jom ha-šoa. Ten připomíná aktivní odpor a hrdinství vězňů
varšavského ghetta, kteří se proti nacistickým věznitelům vzbouřili 19.
dubna 1943. Na pražském náměstí Míru, kde byl také pietní akt, natáčela Jana
Šustová.
V Praze, Brně, Kutné Hoře, Liberci, Olomouci a v Sušici se v pondělí četla
jména židovských a romských obětí holocaustu. Ředitelka Institutu Terezínské
iniciativy Tereza Štěpková k tomu uvádí:
„To, že čteme jména romských obětí holocaustu, není úplně novinkou letošního
roku, my už je čteme vlastně několik let. Ale chtěli jsme se i vzhledem k
celkové orientaci a rozšiřování tématu naší práce v Institutu Terezínské
iniciativy dívat na holocaust a na moderní dějiny 20. století společně – z
pohledu všech tří skupin: Židů, Romů ale i Čechů, většiny, která tady žije.
To, co se týká židovské a romské komunity, je učení o nás samých.“
K letošnímu Jom ha-Šoa byla vydána publikace, která se věnuje školnímu
vzdělávání židovských a romských dětí v meziválečném Československu a v
Protektorátu Čechy a Morava.
„V minulém roce jsme začali intenzivněji spolupracovat s Muzeem romské
kultury v Brně, kdy jejich historik Michal Schuster napsal studii do
letošních informačních materiálů a rozhodli jsme se společně přinášet více
informací, materiálů, dokumentů týkajících se romského holocaustu, protože
nám připadá, že je zbytečně zapomínaný.“
A proč se organizátoři letošního Jom ha-Šoa zaměřili na židovské a romské
oběti holocaustu ze školních lavic?
„Ten impuls vznikl z toho, že se zabýváme historií židovské školy v
Jáchymově ulici, která je podle nás celkem zbytečně zapomenutá a chceme
připomenout a oživit budovu, ve které tato škola sídlila. Z tohoto impulsu
vznikl i záměr podívat se i na vzdělávání Romů v 1. polovině 20. století a
podívat se na to, jak to fungovalo tenkrát a jestli by nebylo možné si z
toho vzít nějaké poučení nebo inspiraci pro současný život. Jsme totiž zase
svědky segregace a vznikání romských škol, takže chceme hledat poučení pro
to současné dění.“
U příležitosti Jom ha-Šoa byla vyhlášena soutěž pro školy s podtitulem Židé
a Romové – naši spolužáci před holocaustem a dnes.
„Vyhlásili jsme druhý ročník soutěže pro školy, ve které jsme toto téma
upřednostnili. Jmenovala se ‚Mít své místo‘ a inspirovalo nás k tomu to, že
židovské a romské děti opustily školní lavice, ztratily se z těch míst ve
třídách, a dnes se vlastně také ztrácejí z těch v uvozovkách ‚normálních‘
škol někam jinam. To jejich místo zůstává ne možná úplně prázdné, ale
přesouvá se z toho soužití mezi ostatními někam do ghetta, někam vedle, a
rádi bychom hledali paralely mezi těmito historickými a současnými
skutečnostmi.“
Do soutěže se zapojilo 46 škol z celého Česka a porota vybírala z 233 prací
od jednotlivců i škol. Tereza Štěpková ještě dodává, kdo se v Praze zapojil
do čtení jmen obětí holocaustu:
„Jsou to skupiny amerických studentů, přijíždějí sem i lidé, kteří mají
nějaký vztah k obětem holocaustu.“
A samozřejmě nechyběli ani účastníci z Česka. Už pět let na Jom ha-Šoa chodí
číst jména obětí paní Zuzana Keltnerová.
„Já jsem židovského původu a připadá mi důležité připomínat to, co se
stalo.“
V koncentračních táborech totiž zahynula většina jejích příbuzných.
„Nevrátil se žádný muž, nevrátily se praprarodiče, vrátila se jenom maminka
s babičkou a několik tet. A každý rok se děsím, že na tom papíru, který
dostanu, budou jména těch členů naší rodiny.“
Se zahraničními studenty přišla na Jom ha-Šoa lektorka židovské historie
Kateřina Průšová.
„To jsou moji zahraniční studenti z Univerzity Karlovy, kteří u mě studují
kurz židovské historie. Studujeme většinou meziválečnou situaci, není to
přímo kurz o holocaustu, ale tohoto jsem musela využít a vzít je sem,
protože je to nesmírně silný emocionální zážitek.“
A s jakým ohlasem se tento nápad u studentů setkal?
„Já jsem byla překvapená, že všichni chtěli číst. Myslím si, že to pro ně
byl silný zážitek, protože si třeba nebyli jistí tou výslovností, jestli (ta
jména) budou vyslovovat správně. Mám ve třídě jednoho německého studenta a
ten si vzal dva papíry a přečetl dva papíry německy. Myslím, že to bylo
úspěšné.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Novinář Josef Klíma dlouhodobě sleduje osudy Romů v Česku
Známý investigativní novinář Josef Klíma už dlouhodobě – kromě jiného –
sleduje osudy Romů v Česku. Proslavil se zejména reportáží z roku 1997,
kterou odvysílala televize NOVA v pořadu Na vlastní oči. V ní Klíma ukazuje
idylický život Romů, kteří našli svůj nový domov v Kanadě a vysloužil si za
to kritiku z nejrůznějších stran. Některé reportáže z dřívějších let pak
sloužily jako předloha k socialistickým filmům – mezi nimi byl například i
Radikální řez. Hovořil s ním Tomáš Bystrý.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Co se skrývá za rostoucí zadlužeností důchodců a jak z ní ven
Nevládní organizace Iuridicum Remedium začala s projektem, který nabízí
pomoc seniorům. A to především těm, kteří mají problémy s dluhy nebo
exekucemi. Paní Věra – ostatně jako mnoho dalších důchodců v Česku – se
stala obětí jedné podvodné předváděcí akce. Mluvila s ní Iveta Demeterová.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
O studium na Soukromé střední škole obchodu a služeb v Očové je stále velký
zájem
Ve slovenské obci Očová v okrese Zvolen funguje už druhým rokem Soukromá
střední škola obchodu a služeb. Navštěvují ji z valné většiny romští
studenti a o studium je v širokém okolí pořád velký zájem. Více už Robertu
Hozovi řekl zástupce školy Vladimír Oláh.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Indický pedagog a sociální pracovník Kumar Vishwanathan od roku 1997
pomáhá Romům v Ostravě
Odešel z rodné Indie, protože mu tam vadilo nespravedlivé škatulkování lidí
do kast. Když Kumar Vishwanathan roce 1997 plánoval odjezd do válkou zničeného
Sarajeva, zastavil se v Ostravě, kde tamní Romy postihla katastrofální
povodeň. A zůstal tam až doteď. Z jeho iniciativy vzešla myšlenka na
vytvoření modelové vesničky, ve které by spolu žili Romové i majoritní
společnost. Kolegyně Iveta Demeterová se Kumara ptala na jeho zkušenost s
romskou emancipací a romským sebeuvědoměním.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Energická primáška kapely Bohémiens Barbora Botošová je označována za
novodobou Cinku Pannu
Její dědeček byl známý muzikant Ján Berky-Mrenica. A otec houslista Eugen
Botoš. Dnes už šestadvacetiletá Barbora Botošová šla v jejich šlépějích a
houslím se věnuje od 6 let. Vystudovala konzervatoř a poté i Vysokou školu
múzických umění v Bratislavě. Před šesti lety tato energická Romka založila
kapelu Bohémiens, ve které působí jako primáška. A bývá proto označována za
novodobou Cinku Pannu. S nadanou houslistkou natáčel Gerhard Hadi a zajímalo
ho, proč se její skupina jmenuje právě Bohémiens.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
Z dnešního O Roma vakeren je to už všechno. Naladit si nás můžete ale opět v
sobotu po 20. hodině tady na Radiožurnálu nebo v úterý a ve čtvrtek na VKV
regionálních studií – a to vždy v 19:45. Najdete nás ale také na internetu –
adresa je romove.cz a náš pořad je i na Facebooku.
Mangav tumenge lači raťi, Romale.
Klidný večer vám přeje Tomáš Bystrý.
| 
V Praze, Brně, Kutné Hoře, Liberci, Olomouci a v Sušici se v pondělí četla
jména židovských a romských obětí holocaustu. Ředitelka Institutu Terezínské
iniciativy Tereza Štěpková k tomu uvádí:
K letošnímu Jom ha-Šoa byla vydána publikace, která se věnuje školnímu
vzdělávání židovských a romských dětí v meziválečném Československu a v
Protektorátu Čechy a Morava.
„Ten impuls vznikl z toho, že se zabýváme historií židovské školy v
Jáchymově ulici, která je podle nás celkem zbytečně zapomenutá a chceme
připomenout a oživit budovu, ve které tato škola sídlila. Z tohoto impulsu
vznikl i záměr podívat se i na vzdělávání Romů v 1. polovině 20. století a
podívat se na to, jak to fungovalo tenkrát a jestli by nebylo možné si z
toho vzít nějaké poučení nebo inspiraci pro současný život. Jsme totiž zase
svědky segregace a vznikání romských škol, takže chceme hledat poučení pro
to současné dění.“
„Vyhlásili jsme druhý ročník soutěže pro školy, ve které jsme toto téma
upřednostnili. Jmenovala se ‚Mít své místo‘ a inspirovalo nás k tomu to, že
židovské a romské děti opustily školní lavice, ztratily se z těch míst ve
třídách, a dnes se vlastně také ztrácejí z těch v uvozovkách ‚normálních‘
škol někam jinam. To jejich místo zůstává ne možná úplně prázdné, ale
přesouvá se z toho soužití mezi ostatními někam do ghetta, někam vedle, a
rádi bychom hledali paralely mezi těmito historickými a současnými
skutečnostmi.“
V koncentračních táborech totiž zahynula většina jejích příbuzných.
Související články
Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
Nejčtenější články