Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21
hodin.
"O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních
studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od
19:45 do 20:00 hodin.
Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na
adrese
facebook.com/oromavakeren
Přeji sváteční velikonoční sobotu. A co nám říká liturgie – Nejdůležitější
den z celého roku je právě Bílá sobota – den, na jehož sklonku Ježíš vstal z
mrtvých.
V dnešním vysílání vám pohodu a klid popřeje kardinál Dominik Duka a slovo
dostane i spisovatel Ondrej Giňa. Připomeneme si pět let od žhářského útoku
ve Vítkově, kdy nejhůř dopadla ještě ani ne dvouletá Natálie. Zůstaňte s
námi a dozvíte se podrobnosti.
Poslech celého pořadu v mp3
=[ Reportáž ]=
Velikonoce a dnešní doba pohledem kardinála Dominika Duky
Název Bílá sobota je odvozen od bílého obřadního roucha, který v tento den
nosili nově pokřtění. Na rozdíl od Velkého pátku je sobota dnem radosti a
nové naděje. Zamyšlení nad dnešní dobou a Velikonocemi, to je téma
následujícího povídání. Kardinála Dominika Duky se ptala Iveta Demeterová.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Velikonoce u Romů: koledování, hudba, polévání vodou i usmiřování
Dnes v noci a zítra křesťané oslaví svůj největší svátek – Velikonoce. V
kostelech už teď probíhají nebo brzy začnou nejkrásnější bohoslužby celého
církevního roku – velikonoční vigilie. A my se teď s Janou Šustovou zaměříme
na to, jak Velikonoce oslavují čeští a slovenští Romové.
O tom, jak vypadají oslavy Velikonoc u Romů, hovoří etnografka z Muzea
romské kultury Jana Poláková:
„Určitě o nich nemůžeme mluvit nijak globálně, protože tak, jak je to v celé
Evropě a dokonce i v Česku, že se oslavují ty Velikonoce různě, tak je to i
u Romů. Je to závislé na regionu, ve kterém žijí nebo žili. Víme, že na
Slovensku Romové dodnes hodně dodržují zvyky spojené s křesťanským cyklem a
křesťanskými svátky, takže například nechávají si světit jídlo v kostele.
Velikonoční pomlázka tam probíhá tak, že se vzájemně polívají ti koledníci s
děvčaty vodou a na Slovensku to samozřejmě také tak funguje. Tady v Česku už
je zase ta oslava přizpůsobená více těm místním tradicím.“
Na oslavy Velikonoc na Slovensku vzpomíná romský spisovatel Andrej Giňa,
který se narodil v roce 1936 v okrese Prešov. Žil tam až do svých deseti
let, kdy se s rodinou přestěhoval do Čech – nejdřív do Prahy a potom do
Rokycan, kde žije dodnes.
„Pokud vím, tak doma na Slovensku se chodilo hodně, hodně koledovat. Celá
kapela šla po vesnici od baráku k baráku a hráli a koledovali.“
Za to samozřejmě dostali výslužku.
„Většinou jim dávali nějaké jídlo. Byli jsme moc rádi, když tam byla nějaká
slanina. A jinak prostě to, co bylo – chleba, nějaké koláče, někdy mouka,
ocet... Každý, než došel domů, tak něco přinesl – chleba a slanina, to bylo
tak nejčastější.“
A co romští muzikanti při koledování hráli?
„Většinou takové ty svaté písničky. Já sám jsem to nezažil, nehrál jsem to
nikdy. A tady v Čechách už se to neprovozovalo. Ale většinou hráli takové ty
slovenské koledy. A také museli umět mluvit, kdo přišel, musel hezky
promluvit, popřát, kdyby přišel jen tak, tak by ho vyhodili...“
Romové nechodili přát k Velikonocům jen gádžům, ale vinšovali si i mezi
sebou.
„Hlavně zdraví, štěstí spokojenost.“
Jejich vinšování zní v romštině takto:
„Me tumenge vinšinav pre kadi patraďi, but bacht, sasťipen, lačho dživipen,
but Roma dodžiďile pes, the amen pes te dživas pre aver berš pes adaj pale
te sdžas!“
Některé velikonoční zvyky měli a mají Romové stejné, jako okolní
společnost.
„Nějaká vajíčka jako Vy tady a nějaké to cukroví...“
A také Andrej Giňa vzpomíná na velikonoční polévání koledníků a děvčat
vodou.
„To bylo tady hodně, hodně, jenže teď už moc ne. Ale když jsme sem do Čech
přišli, tak to byl člověk mokrý. A z těch chudáků děvčat úplně teklo. Někdy
to tak chlapci na ně nalíčili, že je postříkali třeba rovnou z vodovodu
(smích).“
Etnografka Jana Poláková ještě zmiňuje dva velmi důležité zvyky, které
Romové na Velikonoce dodržují.
„Oslavy Velikonoc u Romů obecně jsou velmi podobné majoritní společnosti.
Ale je jeden rys, který byl pravděpodobně dříve vlastní všem, a Romové ho
udržují dodnes – je to vzájemné rodinné navštěvování a opravdová soudržnost
rodiny, což už bohužel v dnešní neromské společnosti nemusíme až zas tak
často vidět. Bylo velmi obvyklé, když se rodiny potkávaly, i třeba v
případě, že měly nějaké spory nebo neměly úplně dobré vztahy, tak Velikonoce
byly stejně jako Vánoce takovým obdobím, kdy bylo možné ty vztahy narovnat a
kdy bylo možné třeba za nějakou křivdu tu druhou stranu odprosit a požádat o
další společné komunikování.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Pět let po žhářském útoku ve Vítkově malá Natálka stále trpí
V noci na 19. dubna uplyne pět let od chvíle, kdy čtveřice extremistů
zaútočila zápalnými lahvemi na dům obývaný romskou rodinou ve Vítkově.
Pachatelé žhářského úroku jsou alespoň prozatím za mřížemi. Ten, kdo si ale
odnesl z osudné noci nejvyšší trest, je dnes šestiletá Natálie. Podrobnosti
má Martin Knitl.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Nový romský král na Slovensku chce zlepšit život v osadách
Róbert Botoš, nový romský král na Slovensku, kterého před týdnem korunovali
v Košicích, má před sebou jasný cil: zlepšit život svého národa v osadách.
Problémy Romů chce řešit přímo se zplnomocněncem vlády pro romské otázky
Petrem Pollákem. Podrobnosti má Miroslav Strelec.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Zákon o trvalém usídlení kočujících osob drasticky ovlivnil život Romů
Zákon o trvalém usídlení kočujících osob, přijatý Národním shromážděním 17.
října 1958, vstoupil v platnost o měsíc později. Tento zákon drasticky
zasáhl do životních podmínek a zvyklostí Romů. Více už Iveta Demeterová,
která k mikrofonu pozvala historika Michala Schustera.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Jarní úklid ve Stredných Plachtincích
Stredné Plachtince jsou rodištěm známého slovenského herce Júlia Pántika.
Obec má okolo 680 obyvatel, z toho je 140 až 150 Romů. A právě teď, s
příchodem jara, začaly v obci úklidové práce, do kterých jsou zapojeni i
Romové. Více už Robert Hoza, který se ptal starosty obce Štefana Benka.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
Z dnešního O Roma vakeren je to už všechno. Naladit si nás můžete ale opět v
sobotu po 20. hodině tady na Radiožurnálu, nebo v úterý a ve čtvrtek na VKV
regionálních studií – a to vždy v 19:45. Najdete nás ale také na internetu –
adresa je romove.cz a náš pořad je i na Facebooku.
Klidný večer vám přeje Jaroslav Sezemský.
| 
Související články
O tom, jak vypadají oslavy Velikonoc u Romů, hovoří etnografka z Muzea
romské kultury Jana Poláková:
Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
Nejčtenější články