Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21
hodin.
"O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních
studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od
19:45 do 20:00 hodin.
Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na
adrese
facebook.com/oromavakeren
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Dnes si povíme o tom, že na českých základních školách by se děti mohly
začít vzdělávat v romském jazyce. S tímto návrhem přišla strana TOP 09,
podle níž by tento způsob výuky eliminoval jazykové překážky a zlepšil
výuku. Některé školy, ale tento nápad považují za nesmysl. Více v našem
dnešním vysílání. Jsme rádi, že jste s námi.
Přeji příjemný poslech.
Som rado hoj san amenca. Adadžives tumenge anas nevipena andalo romano
dživipen. Adadžives tumenge phenaha pal o romano džives.
Ačhuven amneca - nabisterem - amenca pes dodžanena butheder.
Poslech celého pořadu v mp3
=[ Reportáž ]=
Nápad poslanců TOP 09 na výuku v romštině považují ve škole v Obrnicích za
nesmysl
Speciální romské třídy na školách a romština jako pomocný vyučovací jazyk
pro děti, které nezvládají češtinu. Je to zbytečnost nebo šance pro romské
děti? V Obrnicích na Mostecku mají s integrací Romů do společnosti bohaté a
dobré zkušenosti. Proto se jim nápad poslanců TOP 09, aby romština byla
pomocným jazykem v prvních třídách škol, tak úplně nezdá. Mají k tomu hodně
pochopitelný důvod. Malé děti už totiž romsky neumějí, a tak jim ani tento
jazyk lepší přístup ke vzdělání nezajistí. Podrobnosti zjišťovala Gabriela
Hauptvogelová.
„Musím říct, že v téhle třídě rodiče s dětmi pracují velice dobře. Jsou
skoro všichni ze školky, takže mají přehled, jsou šikovní, pomůcky nosí.
Jsem s nimi spokojená,“ chválí své žáky učitelka Ivana Fejková.
Čeština podle poslankyně opoziční TOP 09 Anny Putnové ale dělá některým
romským žákům problémy. Mohla by se proto na školách částečně využívat i
romština.
„Podle mě je to velký nesmysl, protože děti už romštinu neznají, ani jejich
rodiče už neumí romsky. Vůbec s tím nesouhlasím,“ říká ale Fejková. Podobný
názor má i ředitel obrnické školy Vladimír Šiman:
„Máme zkušenosti s tím, že romské děti, které my tady máme, romský jazyk
neovládají, a tudíž by tento návrh nebyl akceptovatelný. Berme to jako jiný
jazyk, než by byl ten vlastní, vyučovací. Myslím, že by jim to práci spíš
ztížilo, než zjednodušilo.“
Politické strany se diskusi s TOP 09 nebrání. Ministerstvo školství nicméně
zatím o změně neuvažuje. Romštinu totiž mohou školy už teď vyučovat jako
nepovinný předmět.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Speciální romské třídy na školách a romština jako pomocný vyučovací jazyk -
zbytečnost nebo šance?
Baví ho matematika a v sešitě se mu červenají samé jedničky. Chodí ale do
praktické školy. Přešel tam z běžné základní školy, protože nezvládal
češtinu. Desetiletý Matěj má navíc lehký mentální hendikep a je to Rom. Na
praktických školách je až třetina dětí jako on. Změnit by to mohly speciální
romské třídy, které by mohly fungovat na běžných základních školách. Stejně
tak by romština sloužila jako pomocný vyučovací jazyk. S návrhem přišla
opoziční TOP 09. Některým rodičům a učitelům se ale takový záměr nezamlouvá.
Téma pro Ondřeje Volfa.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Díky mravenčí práci faráře Mariána Kuffy se Romové z osad hodně mění
Kde končí naděje, začíná peklo – to je název dokumentárního filmu, který v
roce 2003 natočil režisér Ladislav Kaboš pro Českou televizi. Sleduje příběh
slovenského kněze Mariána Kuffy, který před dvaceti pěti lety založil
komunitu z bezdomovců, bývalých vězňů a alkoholiků v podtatranské obci
Žakovce. Když se o několik let režisér Kaboš za Mariánem Kuffou vrátil,
našel ho v romských osadách. Podrobnosti o jeho práci zjišťovala Jana
Šustová.
Čtyři roky sledoval režisér Ladislav Kaboš se svým štábem práci Mariána
Kuffy ve dvou romských osadách na východním Slovensku. Vznikl tak film
Všechny moje děti, který měl nedávno premiéru i v českých kinech. V
dokumentu vidíme otce Kuffu většinou v montérkách, jak pomáhá Romům stavět
si nové domky a ukazuje jim svůj lidský zájem o jejich osud. Přitom na jeho
faře v Žakovcích bydlí hezká řádka dalších lidí. Kdo k nim patří,
vyjmenovává Stanislav Čonka:
„Bydlí tam starší lidé, vozíčkáři, postižení, kriminálníci, jsou tam i
prostitutky, všelijací lidé, bezdomovci... Pan farář nerad vidí, když někdo
nemá kde hlavu sklonit a on se jich ujímá.“
Stanislav Čonka pochází z osady Veľká Lomnica a jako první pochopil, že
komunita si musí pomoci především sama. A tak se i on ujímá bezdomovců,
pomáhá Romům na stavbách a dokáže spravit porouchané věci – od dětského kola
až po pračku nebo televizi. O Mariánu Kuffovi říká:
„Nevím, odkud ten člověk čerpá sílu a tu energii. Má tam více než 250 lidí a
pomáhá lidem v devíti osadách. Já mám na starosti jen naši Velkou Lomnici,
ale i to nezvládám a až někdy z toho onemocním. A divím se panu farářovi, že
tolik vydrží a má tolik síly. To mu určitě Pán Bůh dává tu sílu.“
A jaké procento z obyvatel Žakovské fary tvoří Romové?
„Z těch 250 lidí je asi čtvrtina Romů. Odevšud, nejen z naší osady, ale z
celého Slovenska.“
Někteří obyvatelé osad také začali chodit na bohoslužby.
„My jsme se změnili – skoro tři čtvrtiny naší osady – každou neděli máme
romskou mši a já tam dělám animátora, manželka je animátorka, takže tam
pomáháme, jak jste viděli v tom filmu, když je první svaté přijímání,
biřmování. Připravujeme děti i dospělé na přijímání a biřmování a pomáháme
našemu farářovi.“
Největší radost však Romové v osadách mají, když mezi přijede sloužit mši
pan farář z Žakovec.
„My jsme rádi, když tam není náš farář, ale přijde pan Kuffa, to jsme
nejšťastnější. V ten den normálně tancujeme v kostele, jak se z tohoto pana
faráře radujeme. Máme ho rádi jako svého otce. To je opravdu náš otec,
protože – tak Vám to řeknu – pro ty lidi, které jste viděli v tom filmu, ani
jejich rodiče toho pro ně neudělali tolik, jako pan farář Kuffa. Klobouk
dolů! Kdyby takových lidí bylo víc, tak svět by vypadal jinak. Ne tak
chudobně, jak jste viděli, ale žilo by se lépe.“
Mravenčí práce Mariána Kuffy přináší výsledky i v tom, že Romové v osadách
si začínají navzájem pomáhat, v osadě Veľká Lomnica už je dokonce první
vysokoškolský student a jak dodává Stanislav Čonka, hodně lidí si také našlo
práci.
„U nás se například změnilo to, že čtvrtina naší osady už má práci v
Popradu-Matejovce, kde vznikla nová továrna, která zaměstnává okolo
2500-3000 lidí. A od nás tam pracuje asi 70-80 lidí. Moji dva synové tam
pracují, dcera, a jsme rádi, že máme nějaký příjem v rodině, že se
zlepšujeme. Ne že jak o nás píší, že nechceme pracovat, ale my chceme, jen
kdyby pro nás byla práce.“
A co Romové z Veľké Lomnice v nové továrně dělají?
„Vyrábí tam pračky, ledničky a takové věci.“
To rozhodně není samozřejmost, protože – jak i ve filmu Všechny moje děti
zaznívá – leckdy někdo Romům po telefonu práci slíbí, ale když přijdou
osobně, jsou okamžitě odmítnuti. To potvrzuje i Stanislav Čonka.
„Můj syn je podnikatel, dělá kopáčské a stavební práce a už se mu třikrát
stalo, že někam z domova zavolal, domluvil si práci v Bratislavě, kde řekli:
Ano, přijeďte s deseti nebo s pěti lidmi. Jel tam autem, projel benzín, a
když tam přijeli a ukázalo se, že jsou Romové, tak byla odpověď: Ne, už jsme
našli jiné, bohužel. Konec... Je to pravda, že když vidí Roma, práci mu
nedají.“
Stanislava Čonky jsem se ještě zeptala, proč si myslí, že továrna v
Matejovcích Romy do práce přijala.
„Protože bydlíme blízko – od nás je to 4-5 kilometrů. A jako první jsme si
podali žádost, že o tu práci máme zájem. A oni vybírali ty první podle
pořadníku. A nejvíc zájemců bylo od nás z Veľké Lomnice, takže od nás
postoupilo všech zhruba sedmdesát lidí. Jsme rádi, že máme práci a můžeme
pracovat.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Rubikon Centrum pomáhá s uplatněním na pracovním trhu
Minulý týden jsme vám představili aktivity Rubikon Centra, které pomáhá s
uplatněním na pracovním trhu. A je to právě pracovní agentura, která
klientům Rubikon centra pomáhá. V ní získají přehled o pracovních nabídkách,
pomoc při zpracování životopisu a motivačního dopisu nebo je připraví na
pohovor se zaměstnavatelem. Podrobnosti nám řekne pracovní poradkyně Renata
Hovorková v rozhovoru s Ivetou Demeterovou.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Na 8. duben připadá Mezinárodní den Romů
Romové na celém světě příští týden oslaví svůj den. Připomíná osmý duben
roku 1971, kdy se poblíž Londýna sešel vůbec první světový kongres
Mezinárodní romské unie. Jeho delegáti se tady shodli třeba na podobě
mezinárodní romské vlajky. Natáčel o něm Tomáš Bystrý.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Příjmení slovenských Romů
Teď je čas navštívit naše východní sousedy. Téma bude příjmení. Více už
kolega Robert Hoza, který oslovil Jána Ďuriša, bývalého seniora
Novohradského seniorátu z Veľkého Krtíša a pedagogickou asistentku na 1. ZŠ
ve Zvolenu Pavlínu Cickovou.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
Z dnešního O Roma vakeren je to už všechno. Naladit si nás můžete ale opět v
sobotu po 20. hodině tady na Radiožurnálu, nebo v úterý a ve čtvrtek na VKV
regionálních studií - a to vždy v 19:45. Najdete nás ale také na internetu -
adresa je romove.cz a najdete nás i na Facebooku.
Mangav tumenge lači rači, likérem paš peste. Šunaha pes pro aver sambat.
Hezký večer anebo dobrou noc vám přeje Iveta Demeterová.
| 
„Musím říct, že v téhle třídě rodiče s dětmi pracují velice dobře. Jsou
skoro všichni ze školky, takže mají přehled, jsou šikovní, pomůcky nosí.
Jsem s nimi spokojená,“ chválí své žáky učitelka Ivana Fejková.
Související články
Čtyři roky sledoval režisér Ladislav Kaboš se svým štábem práci Mariána
Kuffy ve dvou romských osadách na východním Slovensku. Vznikl tak film
Všechny moje děti, který měl nedávno premiéru i v českých kinech. V
dokumentu vidíme otce Kuffu většinou v montérkách, jak pomáhá Romům stavět
si nové domky a ukazuje jim svůj lidský zájem o jejich osud. Přitom na jeho
faře v Žakovcích bydlí hezká řádka dalších lidí. Kdo k nim patří,
vyjmenovává Stanislav Čonka:
Stanislav Čonka pochází z osady Veľká Lomnica a jako první pochopil, že
komunita si musí pomoci především sama. A tak se i on ujímá bezdomovců,
pomáhá Romům na stavbách a dokáže spravit porouchané věci – od dětského kola
až po pračku nebo televizi. O Mariánu Kuffovi říká:
„Z těch 250 lidí je asi čtvrtina Romů. Odevšud, nejen z naší osady, ale z
celého Slovenska.“
„My jsme rádi, když tam není náš farář, ale přijde pan Kuffa, to jsme
nejšťastnější. V ten den normálně tancujeme v kostele, jak se z tohoto pana
faráře radujeme. Máme ho rádi jako svého otce. To je opravdu náš otec,
protože – tak Vám to řeknu – pro ty lidi, které jste viděli v tom filmu, ani
jejich rodiče toho pro ně neudělali tolik, jako pan farář Kuffa. Klobouk
dolů! Kdyby takových lidí bylo víc, tak svět by vypadal jinak. Ne tak
chudobně, jak jste viděli, ale žilo by se lépe.“
„U nás se například změnilo to, že čtvrtina naší osady už má práci v
Popradu-Matejovce, kde vznikla nová továrna, která zaměstnává okolo
2500-3000 lidí. A od nás tam pracuje asi 70-80 lidí. Moji dva synové tam
pracují, dcera, a jsme rádi, že máme nějaký příjem v rodině, že se
zlepšujeme. Ne že jak o nás píší, že nechceme pracovat, ale my chceme, jen
kdyby pro nás byla práce.“
Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
Nejčtenější články