Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21
hodin.
"O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních
studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od
19:45 do 20:00 hodin.
Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na
adrese
facebook.com/oromavakeren
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Dnes vám představíme aktivitu občanského sdružení Buči. Povíme vám o filmu
Verdikt v Maďarsku, který se stal nejlepším filmem Jednoho světa 2014, a
podíváme se za dětmi do Sokolova.
Poslech celého pořadu v mp3
=[ Reportáž ]=
Občanské sdružení Buči se zabývá zaměstnáváním sociokulturně znevýhodněných
osob
Občanské sdružení Buči vzniklo v roce 2010 z potřeby řešit špatnou situaci v
zaměstnávání sociokulturně znevýhodněných osob, zejména příslušníků romských
komunit v Praze 3. O tom svědčí i jeho název (Buči je překlad romského slova
„práce“). Cílem sdružení je umožnit těmto osobám trvalé zaměstnání a tím
pomoci vyřešit jejich nedobrou sociální i životní situaci. O nové pracovní
šanci a náboru pracovníků více pověděl Ivetě Demeterové předseda sdružení
Buči Štěpán Kavur.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Nejlepší film Jednoho světa sleduje soud s vrahy šesti Romů
Ve středu skončila pražská část Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů
o lidských právech Jeden svět a festival se v nejbližších dnech přesune do
třiceti tří českých a moravských měst. Středeční pražský závěr festivalu byl
spojen s předáním devíti filmových cen. Cenu za nejlepší film získal mrazivý
dokument Verdikt v Maďarsku režisérky Eszter Hajdú. Ten se odehrává ve
stísněné soudní síni, kde jsou čtyři příznivci extrémní pravice souzeni za
brutální vraždy šesti Romů. S režisérkou filmu natáčela Jana Šustová.
Tři roky sledoval filmový štáb soud se čtyřmi maďarskými přívrženci krajní
pravice, kteří byli obviněni ze série rasově motivovaných vražd šesti Romů
včetně pětiletého dítěte a za zranění řady dalších lidí. V létě 2009 byli
čtyři z pěti pachatelů zatčeni. Režisérka Eszter Hajdú a její štáb byli
jedinými zástupci médií, kteří mohli natáčet přímo v soudní síni.
„V Maďarsku od změny vlády sílí rasismus a v době, kdy došlo k těmto
sériovým vraždám, jsem žila v Portugalsku a cítila jsem, že to musí být
nějakým způsobem filmově zdokumentováno. Chtěla jsem natočit film o
rozpínajícím se a stále se šířícím rasismu v Maďarsku a ten soud k tomu
poskytl takový dobrý rámec.“
Pachatelé v letech 2008 a 2009 zaútočili na několik romských obydlí na
okraji měst nebo vesnic, kde měli vhodné únikové cesty. Při útocích
používali zápalné láhve, ruční granáty a střelné zbraně.
„Ti vrahové chtěli zabít Romy, to byla jediná motivace, kterou měli. Vůbec
je nezajímalo nic bližšího o těch lidech, které zabíjí, měli čistě
rasistické důvody k těmto vraždám. Myslím si, že vůbec nezáleží ani na tom,
jací lidé ty oběti byly, jak žily. To v tom příběhu nic neznamená. Nemá
smysl exhumovat informace o žádné oběti jakékoliv genocidy. Jednoduše: oni
byli Romové.“
Vyšetřování této série vražedných útoků na Romy doprovázely lhostejnost a
četné chyby policejních orgánů. K dvěma obětem nejbrutálnějšího útoku
dorazila sanitka bez lékaře až hodinu po činu. K tomu režisérka Eszter Hajdú
říká:
„Rasistické předsudky v Maďarsku jsou něčím tak běžným a rozšířeným, že
jistě i příslušníci policie nebo úředníci mají předsudky, byli nějak zaujatí
vůči obětem.“
V samotném Maďarsku bude mít dokument premiéru až po parlamentních
volbách.
„Film už měl premiéru v Amsterdamu na Mezinárodním festivalu dokumentárních
filmů a byl uveden také v Itálii v Terstu, pak ve Švédsku a teď s ním
cestujeme dál. V Maďarsku bude mít premiéru na jaře.“
A jak na film reagovalo publikum v zemích, kde se dosud promítal?
„Film vždy vyvolal spoustu otázek a zdá se, že lidé toho o Romech ví velice
málo. A je důležité a vždy to zdůrazňuji, že ten film není o romské otázce a
o romském problému, protože problém není s romskou komunitou, ale s motivy
neonacistické extrémní pravice.“
Soud nakonec třem pachatelům udělil doživotní trest odnětí svobody, čtvrtý
obžalovaný byl odsouzen k třinácti letům odnětí svobody. Reakci maďarské
veřejnosti na rozsudek režisérka Eszter Hajdú popisuje takto:
„Nebyla žádná reakce. U maďarské veřejnosti ten případ neměl žádnou odezvu.
Ty lidi to nezajímalo, ignorovali to.“
Vlna kritiky se snesla na samotného soudce.
„Média ho obviňovala z lecčeho – že je Žid, že je homosexuál, komunista – z
nejrůznějších věcí.“
Chování soudce v dokumentu Verdikt v Maďarsku je velmi osobité. Eszter Hajdú
z něj má následující pocity.
„Můj osobní dojem byl hodně ambivalentní, rozporuplný. Od začátku jsem
cítila, že on je velmi zvláštní osobnost. Bylo hodně těžké zvyknout si na
jeho styl. Ale po roce, kdy jsem s ním trávila tři dny v týdnu v malé
místnosti, jsem si nějak na jeho styl to zvykla. A respektovala jsem ho i za
to, co dokázal vydržet po ty tři roky, kdy ten proces trval, protože na něj
byl vyvíjen opravdu obrovský tlak.“
A kolik materiálu filmaři v soudní síni natočili?
„Natočili jsme víc než 2000 hodin materiálu, bylo to 167 dnů, kdy probíhaly
ty výslechy, tři dny v týdnu od devíti hodin do pěti. Stříhali jsme to
souběžně s natáčením, takže díky tomu se nám podařilo ten film dokončit dva
týdny po vynesení rozsudku.“
Odsouzení se proti rozsudku odvolali a další soudní proces s nimi se
režisérka Eszter Hajdú chystá také s kamerou sledovat.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Romské děti v Sokolově tančí, plánují vystoupení i soutěže
Terne čave neboli Mladé děti – tak si říká romská taneční skupina ze
Sokolova. Vznikla docela nedávno, ale za tuto krátkou dobu se těší
popularitě i zájmu veřejnosti. Nejmladšímu členovi jsou čtyři roky,
nejstaršímu dva a dvacet let. Scházejí se několikrát týdně a společně
připravují celou řadu atraktivních vystoupení v romských i orientálních
rytmech. Zajímala se o ni Pavla Sofilkaničová.
„Dává mi to radost a štěstí. Já jsem tancoval odmalička a měli jsme taky
takový kroužek, ale ten potom skončil. Tak jsem si řekl, že uděláme ještě
jeden kroužek. Říci to rodičům bylo snadné, ale sehnat prostory bylo trochu
náročné. Ale Člověk v tísni nám to umožnil,“ popisuje Jan Slepčík, který
stojí za zrodem skupiny a také v jejím čele.
Připravuje choreografii a dokonce převážně sám ušil 13 bohatě zdobených
kostýmů. Ty vytvořil z látek a závěsů, které věnovali rodiče tančících dětí.
Zázemí, kde mohou několikrát týdně trénovat, jim poskytla nevládní nezisková
organizace Člověk v tísni.
Pomáhá jim terénní pracovnice Tereza Flaková.
„Jediné, co oni potřebovali, byl nějaký prostor kde tančit. Veškeré ostatní
věci si oni dokážou zařídit sami. Ta podpora je jenom ve vedení, když mají
chuť a chtějí ukázat ostatním, co dělají. Za kým jít, s kým jednat, případě
sepsat oficiální žádost, aby měla potřebné náležitosti, aby to brali i na
tom úřadě vážně. A podporovat je v tom, že když to chtějí dát někam do
světa, tak co se týče psaní různých letáků apod. Zkrátka ukázat jim, jak na
to,“ doplňuje Flaková.
Sestava působí teprve krátce, od října minulého roku. Popularitu ale nabírá
rychle. Za sebou už má první veřejné vystoupení. Anna Gruberová, která na
tréninky doprovází své tři děti, doufá, že jich bude jen přibývat.
„Skvělé je, že ty děti chodí a baví je to. Inspirovalo je to hodně moc. My jsme
se o tu romskou kulturu nezajímali a teď si to zase připomínáme. Já jsem o
tom celý život nic nevěděla, až teď, kdy jsem starší. A chtěli bychom to
říct i dalším lidem, aby chodily i další děti,“ říká Gruberová.
Terne čave svá vystoupení připravují převážně na romskou hudbu. Lákají je
ale také orientální indické rytmy. Současné prostory ale pro přípravu téměř
20 tanečníků nestačí. Člověk v tísni i Jan Slepčík už jednají s městem o
možném přestěhování do štědřejších místností. Jednou z variant je podzemní
zázemí kina Alfa. Vzhledem k tomu, že jsou zde zrcadlové místnosti, zdá se
takové místo pro romský kroužek ideální.
„Opravdu rodiče ukázali, že něco umí a co v nich je. Ukázali, že šli za
hranice. A myslím si, že patří obrovský dík i rodičům,“ míní Tereza Flaková.
„Chceme být na festivalech. Aby nás viděl celý svět, že umíme tancovat.
Hledáme také nějakou soutěže, kam se můžeme přihlásit. A byli bychom i rádi,
kdyby bylo i více tanečníků. A uvidíme, co bude dál,“ popisuje další ambice
souboru Slepčík.
Slova Jana Slepčíka uzavírají první kapitolu jejich příběhu. Zatím pilně
studují romskou kulturu, připravují nové sestavy a už 30. března opět
vystoupí veřejně. A to na setkání vedení města se seniory v místním Domě
kultury.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Zájem o doučování romských dětí v Brně vzrůstá
Stále větší zájem o doučování romských školáků zaznamenali pracovníci Muzea
romské kultury. Službu poskytují od roku 2002 a od té doby se počet zájemců
zdvojnásobil. Děti, které si chtějí zlepšit prospěch ve škole, má na
starosti zhruba šedesátka dobrovolníků. Od osmnáctiletých středoškoláků až
po vysokoškolské lektory. Natáčela tam Zuzana Plíšková.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Hudební trio The Faces Up hraje latinské rytmy, jazz i pop music
Hudební trio The Faces Up vzniklo v roce 2008. Prostřednictvím hudby chce
posluchačům přiblížit krásu různých žánrů, jakými jsou latinské rytmy, ale
také krásu jazzové hudby a latino jazzu či současné pop music. Do studia
skupinu pozvala kolegyně Iveta Demeterová, kterou před časem oslovila sama
manažerka tria The Faces Up – Antonie Čermáková. Ta sice pro kapelu pracuje,
ale u mikrofonu dala prostor samotným interpretům.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
V komunitním centru Orechov dvor pomáhají dětem v doučování a školní
docházce
Pomalu jsme ve finále dnešního O Roma vakeren, ve kterém ještě navštívíme
naše východní sousedy. Konkrétně se podíváme do Nitry do komunitního centra
Orechov dvor. Do této lokality vystěhovali 37 rodin. Řádové sestry tady
pomáhají dětem v doučování a dohlížejí na školní docházku. Podpora centra
přišla i ze strany města Nitra a Svrchovaného maltézského řádu. Více kolega
Robert Hoza, který se ptal Tibora Bučka z tamního magistrátu.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
Z dnešního O Roma vakeren je to už všechno. Naladit si nás můžete ale opět v
sobotu po 20. hodině tady na Radiožurnálu nebo v úterý a ve čtvrtek na VKV
regionálních studií – a to vždy v 19:45. Najdete nás ale také na internetu –
adresa je romove.cz a náš pořad je i na Facebooku.
Klidný večer vám přeje Jaroslav Sezemský.
| 
Související články
Tři roky sledoval filmový štáb soud se čtyřmi maďarskými přívrženci krajní
pravice, kteří byli obviněni ze série rasově motivovaných vražd šesti Romů
včetně pětiletého dítěte a za zranění řady dalších lidí. V létě 2009 byli
čtyři z pěti pachatelů zatčeni. Režisérka Eszter Hajdú a její štáb byli
jedinými zástupci médií, kteří mohli natáčet přímo v soudní síni.
„Ti vrahové chtěli zabít Romy, to byla jediná motivace, kterou měli. Vůbec
je nezajímalo nic bližšího o těch lidech, které zabíjí, měli čistě
rasistické důvody k těmto vraždám. Myslím si, že vůbec nezáleží ani na tom,
jací lidé ty oběti byly, jak žily. To v tom příběhu nic neznamená. Nemá
smysl exhumovat informace o žádné oběti jakékoliv genocidy. Jednoduše: oni
byli Romové.“
„Dává mi to radost a štěstí. Já jsem tancoval odmalička a měli jsme taky
takový kroužek, ale ten potom skončil. Tak jsem si řekl, že uděláme ještě
jeden kroužek. Říci to rodičům bylo snadné, ale sehnat prostory bylo trochu
náročné. Ale Člověk v tísni nám to umožnil,“ popisuje Jan Slepčík, který
stojí za zrodem skupiny a také v jejím čele.
Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
Nejčtenější články