Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu.

Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin.

"O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od 19:45 do 20:00 hodin.

Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na adrese facebook.com/oromavakeren

„Obecně prospěšné sdružení Progressive je organizace, která už víc jak deset let pracuje v oblasti závislostí, v oblasti užívání nebo zneužívání návykových látek, konkrétně v práci s aktivními uživateli drog, s jejich rodinami, s jejich blízkými. Konkrétně, provozujeme terénní program pro uživatele drog, provozujeme kontaktní centrum, provozujeme program pracovní rehabilitace. To jsou takové tři hlavní projekty, které aktuálně vedeme.“

Oblast, které se věnujete, se říká terciární prevence. To je termín, který není veřejnosti moc znám. Vysvětlil byste nám, co to znamená?

„Oblast terciární prevence, alespoň v oblasti zaměřené na práci s uživateli drog, se především zabývá snižováním dopadů fenoménu užívání drog jako takového. A to snižování dopadů jak pro konkrétního člověka, který užívá drogy, tak pro celou společnost. Někdy můžete zaslechnout i termín harm reduction, to je to snižování rizik.“

Předpokládám, že se setkáváte často spíše s negativními ohlasy na vaši práci, že mnoho lidí nevnímá vaši práci tak, že byste snižovali rizika, která takový člověk pro společnost znamená, ale že se zabýváte lidmi, kteří jsou v podstatě společensky odepsaní. Jak na takové věci reagujete?

„Snažím se reagovat většinou smířlivě, i když je to pochopitelně náročné. I po těch deseti letech se s tím setkávám poměrně často. Musím říci, že se tomu ale nelze úplně divit, protože ta oblast není úplně známá, informací není příliš mnoho. Smysl je na první pohled poněkud skrytý a není úplně evidentní. Může se to opravdu zdát jako podpora užívání. Proč dáváte tomu člověku čisté injekční jehly, když on by drogy vůbec užívat neměl? Ono to opravdu není o podpoře.

My užívání drog nepodporujeme, neschvalujeme ho. Díváme se na to nicméně velmi pragmaticky, a to tím způsobem, že ačkoli se nám to nelíbí, a i když se snažíme tomu jako společnost předcházet a minimalizovat možnosti, jak je možné užívat drogy, i tak zde existuje poměrně značná skupina lidí, která ty drogy, konkrétně injekčně, užívá. Jedna z velmi efektivních možností, jak reagovat, je snižovat dopady, které to představuje pro celou společnost. Neřešit to, nezabývat se tím, může přinášet celospolečensky mnohem více rizik, než to řešit. Mluvím o rizicích infekčních onemocnění, samozřejmě je zde to hlavní, HIV/AIDS - toto onemocnění je stále velmi aktuální a stále velmi rizikové. Neexistuje opravdu žádná hranice mezi touto problematickou rizikovou skupinou a celou společností. A mluvím také o finančních dopadech, protože ať se nám to líbí nebo ne, tak tito lidé svým chováním vytvářejí náklady na systém. Našim cílem je ta rizika, ty dopady snižovat, a tím do značné míry snižovat i náklady s tím spojené.“

Existuje ve vašem oboru něco jako typický klient? Lze ho nějak popsat?

„Myslím si, že úplně ne. A asi bych chtěl vyvrátit tu myšlenku, že injekční uživatel drog je ten, kterého vidíme na Václavském náměstí, popřípadě na hlavním nádraží a je z dálky identifikovatelný. Ano, určitě i tato skupina uživatelů drog, která žije na ulici nebo se po značnou část svého života pohybuje na ulici, patří do této skupiny. Z naší zkušenosti ale vyplývá, že i tyto drogy jdou opravdu napříč společností a k nám do kontaktního centra chodí lidé, kteří mají práci, mají rodinu, jsou i docela sociálně stabilizovaní, ale nesou si s sebou ten kříž závislosti a dokáží s ním nějak fungovat, dokáží se stabilizovat, ale přesto stále užívají drogy dál. Je opravdu těžké toho typického uživatele najít.“

Stálým cílem organizace Progressive je motivovat lidi ke změně chování, rizikového způsobu chování, a optimálně až k abstinenci.

„Abstinence je pro nás velmi významný cíl a stále viditelný. Stále na něj myslíme. Nicméně, není to ten první cíl. Realita ukazuje a naše zkušenost to potvrzuje, že opravdu velká skupina těch lidí není po velmi dlouhou dobu schopna abstinence, není ochotna abstinovat. I přesto můžeme s těmi lidmi pracovat, můžeme minimalizovat dopady, jaké mají pro okolí, můžeme se snažit zastavit jejich pád na dno. Když už nemůžeme pomoci ani jim při pádu na dno, tak alespoň, znovu opakuji, snižovat dopady na okolí.“

Specifickou skupinou klientů organizace Progressive jsou Romové.

„Romská komunita je, bohužel, drogovou problematikou zasažena velmi silně. My to vidíme i v rámci našich služeb, našich programů – romští klienti tvoří opravdu značnou část klientely. V terénním programu je třeba i 50 procent klientů z řad romské komunity.“

Romové mají často při řešení drogové závislosti obavy ze spolupráce s institucemi, raději využívají terénní program než kontaktní centrum. Mnohem méně lidí je ochotno vstoupit do takového centra, než spolupracovat se streetworkerem.

„Specifika jsou i taková, že často jde drogová závislost, jak to vidíme u našich klientů, i napříč generacemi. V kombinaci s tím, že zde panuje obava ze vstupu do klasických institucí, klade před uživatele z romské komunity obrovský problém vůbec se z toho dostat. Cesta k abstinenci je velmi dlouhá, nestačí pouze detox, jak to často u romských klientů vídáme, často inklinují k rychlým řešením.

Je to obecně o větší fixovanosti na přítomnost, na to tady a teď. Teď potřebuju vyabstinovat, zařiďte mi detox… Což není zase tak jednoduché, čekací lhůta je poměrně dlouhá. Detoxem léčba nekončí, v léčebně to trvá třeba půl roku, v terapeutické komunitě i rok. To jsou časové lhůty, které jsou pro tyto lidi často nepředstavitelné, je to něco hrozně vzdáleného. Často to končí tak, že se člověk vrací, pochopitelně a přirozeně, do své rodiny, kde ten drogový problém stále je. A cesta ven je velmi těžká.“

V rámci romské komunity je asi fixace na rodinu větší, větší tendence řešit problémy v rodině než institucionálně, jak jste říkal… Setkáváte se i s tím, že se některé rodiny snaží vyřešit tyto problémy samy ve svém středu?

„Určitě, to je velmi častý jev, kdy rodina má tendenci toho jedince velmi držet, nepustit. Často je to v dobré víře – chtějí tomu člověku pomoct. Je to někdy až taková medvědí láska, vztah, kdy rodina odmítá toho jedince vypustit do světa, třeba právě do té léčby, protože oni přeci vědí nejlépe, jak ho z toho dostat. Bohužel to velmi komplikuje situaci ve chvíli, kdy služby tak, jak je známe nyní, nereflektují specifikum, třeba právě romské komunity. Neříkám, že to je špatně, že nereflektuje to specifikum, tak to zkrátka je. Je to pak ale delší proces, mnohem delší vyjednávání, mnohem víc potřebují vědět, o čem to je. I přesto, jak jsem říkal, těch lidí, kteří vstoupí do dlouhodobé léčby, je minimum.“

Organizací, které se zabývají problematikou drogově závislých, je více - v Praze existuje ještě Drop In a Sananym. Ovšem jednotlivé organizace si nekonkurují, například v Praze je překryv klientů asi jen dvacetiprocentní. Každý člověk tak může najít zařízení, které mu sedí, ve kterém mu mohou pomoci.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
06.03.2014	Organizace Progressive oslaví deset let od založení benefičním koncertem v pražské Malostranské besedě	Zprávy ze života Romů

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
03.05.2014	Co se skrývá za rostoucí zadlužeností důchodců a jak z ní ven	O Roma Vakeren
26.11.2011	Iuridicum Remedium se zaměřuje na ochranu lidských práv	O Roma Vakeren

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3

Už šedesát let se romský spisovatel Andrej Giňa věnuje literární tvorbě, ale paradoxně mu za celá ta dlouhá léta vyšla jen jedna jediná kniha, a to v roce 1991.

Andrej Giňa: „Vyšla knížka Bijav, to byly takové tři teď už velmi známé povídky: Škipar, Děda a Bijav, je to taková slabá knížečka napsaná romsky a do češtiny to přeložila Milena Hübschmannová.“

To nejvýznamnější, co Andrej Giňa napsal, nyní představuje nová kniha „Paťiv. Ještě víme, co je úcta“, která má 320 stran a doprovází ji ilustrace Zuzany Maškové. Knihu uspořádaly a k vydání připravily romistky Karolína Ryvolová a Helena Sadílková. Helena Sadílková o ní říká:

Helena Sadílková: „Ta knížka je průřezem tvorby Andreje Gini zhruba od těch 60. let až do současnosti. Ta nejposlednější povídka, která je tam zveřejněná, je z roku 2012 nebo 2013. My jsme se snažili vybrat povídky, které podle nás nejlépe reprezentují všechny ty žánry, kterými si pan Giňa za tu dlouhou dobu, co píše, prošel. Takže celé to uvádí povídky, které už mu vyšly v roce 1991 ve sbírce Bijav, která vyšla péčí Mileny Hübschmannové. A ty jsme symbolicky zařadili na začátek. Potom to pokračuje blokem povídek, které se vztahují spíš k tomu životu před 2. světovou válkou na Slovensku, a pokračuje to povídkami, které jsou spíš biografické nebo autobiografické a vztahují se k rodině pana Andreje Gini. Ústřední postavou je jeho tatínek primáš Andriš a tyto povídky nás dovedou až do druhé světové války a osvobození.“

Za druhé světové války byli Romové z Tolčemeše násilně vysídleni mimo obec, takže po osvobození, konkrétně v roce 1946, odešli do Čech. Nejdřív do Prahy a potom do Rokycan, kde Andrej Giňa žije dodnes. Další povídky v knize Paťiv jsou tedy z Rokycan.

Helena Sadílková: „Část z nich je jedním z těch specifických žánrů humorné povídky komické dvojice Teluno a Urfi. A potom následuje pár povídek, nebo spíš fejetonů a zamyšlení – jsou to věci, které pan Giňa většinou psal pro Romano hangos a zabývají se současnějšími tématy. Vycházely zhruba v letech 2000 až 2006. A celou tu knížku uzavíráme výběrem z několika pohádek, což je žánr, se kterým pan Giňa začal, protože to první, co začal psát nebo přepisovat, byly ty pohádky, a teď v poslední době se k nim zase vrací. Takže i ta knížka je potom symbolicky uzavřena několika pohádkami, mezi nimiž najdeme různé žánry pohádek, které se v jeho tvorbě objevují.“

Veřejnosti byla kniha představena ve středu 5. března v pražské knihovně Václava Havla. Slavnostní večer hudbou zpestřila rokycanská skupina Le čhavendar. Ta kromě svých písní zahrála i dvě skladby od skupiny Rytmus 84, ve které dřív hrál i Andrej Giňa.

Příjemnou atmosféru večera dokresluje i ukázka z povídky Ve vlaku v podání autora:

„Říkali mu Teluno a byl to velký kecal. Pravdu Vám řekl snad jenom tehdy, když o sobě nevěděl. Pracoval v Plzni ve Škodovce, do práce jezdil vlakem. Jednou v létě jel Teluno z práce domů, posadil se k oknu, a v tom se ve dveřích objevil Pagur. Uviděl Teluna a posadil se k němu. ‚Z práce?‘ zeptal se Pagur a otřel si obličejem kapesník. Pardon. Obličej kapesníkem. Kdybych to chtěl říct, tak to neřeknu.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
21.11.2015	V Knihovně Václava Havla lidé vzpomínali na zesnulého romského spisovatele Andreje Giňu	O Roma Vakeren
10.10.2015	Andrej Giňa byl nejen významný romský spisovatel, ale také hudebník	O Roma Vakeren
03.10.2015	Zemřel významný romský spisovatel Andrej Giňa	O Roma Vakeren
19.04.2014	Velikonoce u Romů: koledování, hudba, polévání vodou i usmiřování	O Roma Vakeren
28.02.2014	Pozvánka na představení nedávno vydané knihy Andreje Gini Paťiv - Ještě víme, co je úcta	Zprávy ze života Romů
21.12.2013	Andrej Giňa vypráví, co si Romové na Vánoce vinšovali	O Roma Vakeren
14.12.2013	Pod názvem Paťiv vyjde výbor z díla romského spisovatele Andreje Gini	O Roma Vakeren
30.11.2011	Současná romská literatura	Zprávy ze života Romů
04.02.2005	BBC a Radio Praha připravili dokument o českých a anglických romských spisovatelích	O Roma Vakeren

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
26.12.2015	Čertovský čapáš divadla Romathan	O Roma Vakeren
21.02.2015	Vzpomínky houslového virtuosa, dirigenta a ředitele Divadla Romathan Karla Adama	O Roma Vakeren
31.05.2014	Divadlo Romathan uvádí představení v romštině i slovenštině	O Roma Vakeren
05.08.2005	Košický divadelní soubor Romathan vystoupil na festivalu Gipsy Celebration	O Roma Vakeren
29.07.2005	Na festivalu Romská píseň měl největší úspěch slovenský soubor Romathan	O Roma Vakeren
06.09.2002	Zprávy	O Roma Vakeren
10.05.2002	Vídeň se může pochlubit romským divadlem Rota	O Roma Vakeren
18.09.1998	Ostrava	Zprávy ze života Romů
	Romské divadlo	Divadlo

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3