Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21
hodin.
"O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních
studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od
19:45 do 20:00 hodin.
Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na
adrese
facebook.com/oromavakeren
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Dnes si povíme o romských ženách, které by se chtěly uplatnit v politice,
pozveme vás na Mezinárodní festival dokumentárních filmů Jeden svět, který
každoročně otvírá řadu citlivých a ožehavých témat z celého světa. A svůj
příběh nám povypráví čtyřiadvacetiletá Inka Jurková.
Som rado hoj san amenca. Adadžives tumenge anas nevipena andalo romano
dživipen. Šunena palu romane džuvlija – savi kamen te kerel buči, the
tumenge phenaha pol o filmos Savore mire čhave.
Ačhuven amneca - nabisterem - amenca pes dodžanena butheder.
Poslech celého pořadu v mp3
=[ Reportáž ]=
Romské vysokoškolačky se chtějí angažovat v politice
Studují pedagogiku, ekonomii, sociální práci nebo mezinárodní vztahy. Je
jich deset a mají o své budoucnosti jasno. Ambice skupiny mladých romských
vysokoškolaček nekončí získáním vytouženého titulu. Míří vysoko, chtějí se
veřejně angažovat a jejich cílem je politika. V Praze s nimi natáčela Alica
Heráková.
Více romských žen v politice. Taková je mise organizace Slovo 21, která
pořádá už třetí ročník politického výcviku pro romské ženy. Desítka
vysokoškolaček se od 19. do 21. února věnovala tématu mezinárodních
politických vztahů. Začaly na Ministerstvu zahraničních věcí.
„Tady ta stará část slouží především reprezentativním účelům, sídlí zde
kabinet ministra.“
Představoval budovu a její veřejnosti skryté prostory jeden ze zaměstnanců
ministerstva, Erik Siegl. Ve středu následovalo také téma image poradenství.
Co je to dress code a jak se dle jednotlivých typů dress codu obléct, učila
dívky slavná stylistka Olo Křížová.
„Black tie, pán má smoking a má motýlka, přes to nejede vlak. Nemůže přijít
v obleku s kravatou, to je úplně mega faux pas a pořád se to děje. Ta žena
to má jednodušší, protože večerní šaty, večerní robu sežene. Tam pokud si
vezme koktejlky, tak to je faux pas.“
Toto téma se setkalo jednoznačně s největším úspěchem.
„Myslím, že pro mě byla nejpřínosnější diskuze s Olo, která nám ukázala, jak
se oblékat v určité společnosti a myslím si, že tohle můžu aplikovat ihned.“
Hodnotila workshop jedna z účastnic, Denisa Horváthová z Ústí nad Labem.
Čtvrtek byl pak ve znamení tématu mezinárodní instituce. OSN, NATO, Evropská
unie a její struktura.
„A až po letech, myslím deseti letech Velká Británie řekla: ok, můžeme to
dát jako součást evropského práva.“
„Ale to mi přijde docela nefér, když se domluví členské státy, že podepíšou
něco, a pak se řekne, to ale nespadá pod evropské právo.“
„Jo, máte pravdu, je to trošku nefér, je to takové obcházení, že se budeme
tvářit, že když to nejde uvnitř Evropské unie, tak si to uděláme zvlášť.“
Diskutovaly účastnice nad tématem výjimek z evropského práva s Vladimírem
Bartovcem z neziskové organizace Europeum.
V pátek, poslední den výcviku, se pak zaměřovaly na téma osobního rozvoje a
znalostí z managementu. Informačně i diskuzně naplněný program dívky na
jedné straně vyčerpal, na straně druhé však zároveň obohatil. Další část
výcviku je čeká už v dubnu.
„Chtěly bychom navázat na další úroveň politického života, chtěli bychom se
věnovat politice na lokální úrovni, tzn. na úrovni komunální, protože na
podzim potom budou komunální volby. Ta komunální úroveň je taková
nejreálnější šance, jak se zapojit do politiky.“
Dodala koordinátorka celého výcviku, Martina Horváthová.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Festival Jeden svět představí i soud maďarskými vrahy šesti Romů
Milovníci dokumentárních filmů budou mít v příštích týdnech nabitý program –
v pondělí totiž začne šestnáctý ročník mezinárodního festivalu Jeden svět,
který se zaměřuje na lidská práva. V Praze potrvá do 12. března a poté se
přemístí do třiceti tří českých a moravských měst. Jeho hlavním tématem je
letos práce, protože právě zaměstnání jako zdroj obživy se po několika
letech ekonomické krize stává každodenním tématem stále většího počtu lidí.
Pokračuje Jana Šustová.
Mezinárodní festival dokumentárních filmů Jeden svět každoročně otvírá řadu
citlivých a ožehavých témat z celého světa. Poukazuje na problémy nejen v
dalekých zemích, ale i přímo v srdci Evropy. Jedním ze stále palčivějších
témat je rasová nesnášenlivost. V jejím jménu například čtyři maďarští
přívrženci krajní pravice spáchali sérii rasově motivovaných vražd šesti
Romů. Diváci loňského festivalu Jeden svět se o tom mohli více dozvědět díky
maďarskému hranému filmu Je to jen vítr, a letos na ně čeká dramatický
dokument přímo ze soudní síně z procesu s vrahy, o kterém ředitelka
festivalu Hana Kulhánková říká:
„Pro mě je film Verdikt v Maďarsku jeden z vrcholů letošního festivalového
programu. Hodně jsem se na něj těšila, protože jsme už nějaké dva-tři roky
věděli, že se ten film chystá a byli jsme v kontaktu s režiséry. Ten film je
výjimečný v tom, že režisérka s producentem měli možnost jako jediní
zástupci médií být po tři roky v soudní síni, kde se odehrával obrovský soud
s partou Maďarů, kteří vyznávají ultrapravicové názory a udělali to, že
vtrhli do jedné romské vesnice, kde velmi brutálním způsobem zabili několik
lidí. Naštěstí byli dopadeni a ten soud se opravdu táhl tři roky.“
A jak Hana Kulhánková dodává, film rozhodně nenechá diváka klidným.
„Když jsem ten film dokoukala, tak jsem si říkala, jak je to hrozné, jakým
způsobem se někdo k druhému člověku chová tak, že ho vůbec nevnímá jako
člověka. Vůbec nechápu, jak ten soud a hlavně hlavní hrdina pan soudce mohl
vydržet ty tři roky poslouchat úplné výmysly, rasistické výroky a vůbec
všechno, co se v tom během toho soudního řízení odehrálo. A musím říct, že
takovým jedním zadostiučiněním je to, že většina těch pachatelů byla
odsouzena k doživotním trestům, o čemž si myslím, že je to dobrý příklad
toho, že ve společnosti nemůžeme strpět takovéto zločiny z nenávisti.“
Další ze sto šesti zajímavých filmů letošního festivalu Jeden svět ukáže, s
čím se potýkají děti, které vyrůstají ve výchovných ústavech.
„Každý rok se během Jednoho světa snažíme uvádět i úplně nové filmy, které
vznikají v české produkci a jsem ráda, že letos jeden z těch nových filmů je
film Počátky známé režisérky Lindy Kallistové Jablonské. Tentokrát si
vybrala tři dívky, které sleduje několik let v době, kdy jsou ve výchovném
ústavu v Počátcích, a potom, když jim je osmnáct let, je sleduje, jakým
způsobem se začnou samy o sebe starat, jaké je to pro člověka, který je
většinu svého mládí vychováván úplně mimo otevřenou společnost, protože je v
ústavu.“
Hlavními hrdinkami filmu Počátky jsou dvojčata romského původu Pavla a
Denisa a jejich o několik měsíců starší sestra Adéla.
„Musím říct, že na mě ten film opravdu velmi zapůsobil, protože je vidět, s
jakými základními věcmi se ony musí potýkat, protože neznají zvyky
společnosti, jakým způsobem funguje. Počínaje tím, že si okamžitě musí najít
práci, musí platit nájem a všechny takovéto základní věci, a přitom nejsou
zvyklé se samy o sebe starat, protože v tom ústavu o ně bylo postaráno
dobře. A navíc pochází z rodin, které nefungují, takže ani z této strany
nemají někoho, o koho by se mohly opřít. A mě bude hodně zajímat, jak jsou
na tom teď. Doufám, že se nějak daly do kupy a že ten život zvládají lépe,
než je ukázané v tom filmu.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Cesta Inky Jurkové ke studiu romistiky
Čtyřiadvacetiletá Inka Jurková na rozdíl od svých vrstevníků nejezdila jako
malá na letní dovolenou k moři, ale na východní Slovensko – a to přímo do
tamních romských osad. Její matka – známá etnomuzikoložka – tam totiž
sbírala staré romské písně. Už tehdy se její vztah k Romům a romské kultuře
prohluboval. A to až natolik, že se později rozhodla studovat romistiku.
Natáčel s ní Tomáš Bystrý.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
V Ústí nad Labem se uskuteční první charitativní ples
Tři mladí muži se rozhodli, že pomohou dobré věci. Petr Horáček, Michal
Havel a Jan Cibrík. Přemýšleli, jak naplnit motto Solidarita není
jednobarevná. Proto se rozhodli uspořádat charitativní ples a výtěžek věnují
dětem. Ples můžete navštívit 14. března v kulturním domě v Ústí nad Labem.
Natáčela s nimi Iveta Demeterová.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Rómske mediálne centrum poskytuje zpravodajství ze života Romů na Slovensku
V roce 1999 vzniklo v Košicích Romské mediální centrum. V jeho začátcích
byli Ivan Hricko a regionální redaktorka deníku SME Kristína Magdolenová.
Romská tisková agentura poskytuje zpravodajství ze života Romů na Slovensku
a také spolupracuje se slovenskou televizí na romském národnostním magazínu.
Další informace už má Robert Hoza, který oslovil Kristínu Magdolenovou,
ředitelku Romského mediálního centra v Košicích.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Dokumentární film Všetky moje deti sleduje práci kněze, který pomáhá v
chudých romských osadách
13. března vstoupí do českých kin dokumentární film režiséra Ladislava
Kaboše Všetky moje deti. Film vznikl v česko-slovenské koprodukci a diváci
se v něm přenesou do několika romskych osad na východním Slovensku, kde
Romům bez střechy na hlavou svými projekty už několik let nezištně pomáhá
katolický farář Marián Kuffa. Jednou z producentek filmu Všetky moje deti je
Svatava Maria Kabošová, kterou si k mikrofonu pozvala Elena Kotová.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
Z dnešního O Roma vakeren je to už všechno. Naladit si nás můžete ale opět v
sobotu po 20té hodině tady na Radiožurnálu, nebo v úterý a ve čtvrtek na VKV
regionálních studií - a to vždy v 19:45. Najdete nás ale také na internetu -
adresa je romove.cz a najdete nás i na Facebooku.
A ještě soutěžní otázka pro vás: Kdy se koná první charitativní ples v Ústí
nad Labem? Kdo bude vědět dostane od nás dvě vstupenky na ples. Své
odpovědi posílejte do pátku 7. března na adresu iveta.demeterova@rozhlas.cz.
Mangav tumenge lači rači, likérem paš peste. Šunaha pes pro aver sambat.
Hezký večer a nebo dobrou noc vám přeje Iveta Demeterová.
| 
Více romských žen v politice. Taková je mise organizace Slovo 21, která
pořádá už třetí ročník politického výcviku pro romské ženy. Desítka
vysokoškolaček se od 19. do 21. února věnovala tématu mezinárodních
politických vztahů. Začaly na Ministerstvu zahraničních věcí.
„Black tie, pán má smoking a má motýlka, přes to nejede vlak. Nemůže přijít
v obleku s kravatou, to je úplně mega faux pas a pořád se to děje. Ta žena
to má jednodušší, protože večerní šaty, večerní robu sežene. Tam pokud si
vezme koktejlky, tak to je faux pas.“
Související články
Mezinárodní festival dokumentárních filmů Jeden svět každoročně otvírá řadu
citlivých a ožehavých témat z celého světa. Poukazuje na problémy nejen v
dalekých zemích, ale i přímo v srdci Evropy. Jedním ze stále palčivějších
témat je rasová nesnášenlivost. V jejím jménu například čtyři maďarští
přívrženci krajní pravice spáchali sérii rasově motivovaných vražd šesti
Romů. Diváci loňského festivalu Jeden svět se o tom mohli více dozvědět díky
maďarskému hranému filmu Je to jen vítr, a letos na ně čeká dramatický
dokument přímo ze soudní síně z procesu s vrahy, o kterém ředitelka
festivalu Hana Kulhánková říká:
„Každý rok se během Jednoho světa snažíme uvádět i úplně nové filmy, které
vznikají v české produkci a jsem ráda, že letos jeden z těch nových filmů je
film Počátky známé režisérky Lindy Kallistové Jablonské. Tentokrát si
vybrala tři dívky, které sleduje několik let v době, kdy jsou ve výchovném
ústavu v Počátcích, a potom, když jim je osmnáct let, je sleduje, jakým
způsobem se začnou samy o sebe starat, jaké je to pro člověka, který je
většinu svého mládí vychováván úplně mimo otevřenou společnost, protože je v
ústavu.“
Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
Nejčtenější články