Vyhledávání
24.9.2023
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu.

Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin.

"O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od 19:45 do 20:00 hodin.

Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na adrese facebook.com/oromavakeren



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Evropská unie opakovaně kritizuje Českou republiku za diskriminaci romských dětí v systému vzdělávání. Tématem bude i Kalmanach povídek, ve kterém publikuje i Irena Eliášová. A u literatury, ale dětské, zůstaneme i v dalším příspěvku – představíme letošní ročník soutěže Romano Suno.

Poslech celého pořadu v mp3


=[ Reportáž ]=
Pracovníci sdružení Vzájemné soužití doprovázeli romské děti k zápisu do základních škol
Evropská unie opakovaně kritizuje Českou republiku za diskriminaci romských dětí v systému vzdělávání. Až třetina z nich míří v šesti letech rovnou od zápisu do praktických škol

Prvňáčci u tabule (Ilustrační foto: Jana Šustová) Společnost Vzájemné soužití se dlouhodobě zasazuje o to, aby romské děti nebyly automaticky umísťovány do praktických škol jen kvůli tomu, že pocházejí ze sociálně znevýhodněného prostředí. Proto je pracovníci sdružení minulý týden doprovázeli k zápisu. Jednou z nich byla i Jolana Šmarhovičová, kterou oslovila Táňa Čabáková.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
02.04.2016Co přinese inkluze pedagogům?O Roma Vakeren
13.02.2016Sběr dat pomáhá lépe integrovat děti v britských školáchO Roma Vakeren
23.01.2016Britské zkušenosti s pedagogickou prací s romskými žáky se přenáší i do ČeskaO Roma Vakeren
16.01.2016Proč základní školy odmítají romské žáky?O Roma Vakeren
09.01.2016Co přinesl rok 2015 a co ovlivní život některých Romů i v budoucích letechO Roma Vakeren
09.01.2016Třetinu žáků Základní školy Trmice tvoří romské děti a jsou dobře začleněnyO Roma Vakeren
21.11.2015Lucie Ščuková se za Česko zúčastnila konference Inclusiv education – Take action!O Roma Vakeren
25.04.2015Podle zprávy Amnesty International Česko stále diskriminuje romské děti ve školstvíO Roma Vakeren
07.03.2015Magdalena Karvayová v Ostravě motivuje romské rodiče, aby své děti zapsali do nesegregovaných základních školO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Sborník Kalmanach představuje i romské autory z Libereckého kraje
Známá jména jako historický detektivkář Vlastimil Vondruška nebo romská autorka Irena Eliášová zazářila na křtu už osmého literárního sborníku autorů Libereckého kraje Kalmanach. Sborník vyšel se zpožděním, dlouho na něj totiž nebyly peníze. Nakonec finančně pomohl Liberecký kraj, město Liberec a několik nadací. A sborník je teď už k mání v knihovnách a na středních školách. Podrobnosti zjišťovala Ivana Bernátová.

Kalmanach 2013-2014 (Zdroj: Kruh autorů liberecka)

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
04.04.2015Romská literatura v Knihovně Václava HavlaO Roma Vakeren
14.03.2015Romsky psaná literatura se objevovala i před rokem 1989O Roma Vakeren
23.08.2012Příručka Druhá směna pomůže učitelům s výukou o RomechO Roma Vakeren
09.07.2010Dokumentární film o Ceije Stojce oceněn v TelčiO Roma Vakeren
07.11.2008ReportážO Roma Vakeren
28.03.2008Do sborníku Čalo voďi přispěl i hudebník Gejza Horváth O Roma Vakeren
19.03.2008Literatura z periferie - folklor, Romové, erotika, komiks Zprávy ze života Romů

=[ Reportáž ]=
Před rokem zemřela Ceija Stojka
Na příští týden připadají dvě významná výročí - 27. ledna uplyne 69 let ode dne, kdy sovětská armáda osvobodila největší nacistický koncentrační a vyhlazovací tábor Osvětim. A o den později to bude rok od úmrtí významné romské spisovatelky a výtvarnice Ceiji Stojky, která byla vězněna v Osvětimi a v dalších vyhlazovacích táborech a ztratila tam část své rodiny. Její vzpomínky zaznamenala Jana Šustová.

Ceija Stojka ukazuje číslo vytetované na své ruce (Foto: Jana Šustová) Rakouská Romka Ceija Stojka byla v roce 1943 deportována spolu s matkou a sourozenci do Osvětimi-Březinky. Později se dostala do koncentračního tábora Ravensbrück a osvobození se dočkala v Bergen-Belsenu. Na dobu po osvobození vzpomíná následovně:

„Pro Rakušany – pro rakouskou vládu a rakouské obyvatelstvo – a pro celou Evropu nebylo jednoduché, že z Osvětimi, Ravensbrücku, Bergen-Belsenu a z dalších táborů ještě vyšli živí lidé, lidé jako my – Romové. To pro Evropany znamenalo: ‚Teď jsou zase tady a určitě o tom budou mluvit!‘ Téměř padesát let se mluvilo pouze o židovském holocaustu, že Židé trpěli, byli zplynováni a spalováni. To je v pořádku, že se o tom mluvilo, protože to tak opravdu bylo. Oni často ani nevstoupili na osvětimskou půdu, protože vlak je dovezl přímo ke krematoriu, kde vystoupili a šli jako ovce do plynu. A musíte si představit, že o tři roky později vyšli z koncentráků lidé na svobodu a to díky spojencům – Rusům, Francouzům a Angličanům. To nebyl žádný Němec, Čech, nebo Polák, kdo otevřel brány Osvětimi. Osvětimský tábor byl osvobozen 27. ledna 1945, ale v Bergen-Belsenu, Ravensbrücku byli lidé ještě další čtyři měsíce vražděni.“

Ceija Stojka po besedě v Praze (Foto: Jana Šustová) Ceija Stojka později o holocaustu Romů a jejich současné situaci často besedovala s žáky a studenty rakouských škol. Na jedné besedě v Praze jí kdosi položil otázku, jak je možné s takovou zkušeností z koncentračních táborů žít?

„Nás se nikdo neptal, jak budeme dál žít. Když jsme vrátili z vyhlazovacích táborů domů, byli jsme velmi mladí a velmi smutní, protože jsme neměli žádnou pevnou půdu pod nohama. Neměli jsme sice napsáno na čele Osvětim – Ravensbrück – Bergen-Belsen, ale už tehdy, v tom roce 1945, nám lidé říkali: ‚Na vás Hitler zapomněl!‘ A žít můžeme jen tehdy, když je naděje, že všechno bude lepší. Nesmíme se vzdávat naděje! Měli jsme děti, vnuky, měli jsme své rodiny, tak jsme chtěli žít dál. Takže ta naděje, že zítra rozkvete třešeň, která vloni nekvetla – tato naděje mi dává sílu.“

Ceija Stojka na výstavě svých obrazů v Muzeu romské kultury v Brně (Foto: Jana Šustová) Ceija Stojka byla první, kdo téma romského holocaustu otevřel na veřejnosti. Při procházce v roce 1987 se totiž setkala s tím, že se lidé vysmívali číslu vytetovanému na její ruce a zpochybňovali události holocaustu. A tak se rozhodla své vzpomínky zaznamenat a v roce 1988 byly publikovány v knize „Žijeme ve skrytu. Vyprávění rakouské Romky“. Ta způsobila v německy mluvících zemích velký rozruch. A jaké je poselství Ceiji Stojky pro dnešní dobu?

„Romové mají na tomto kontinentu velmi nepatrné postavení, Evropané s nimi neměli žádné dobré plány – vyvražďovali je, diskriminovali a tak dále. Žijeme sice v jiném století, máme dokonce nové tisíciletí a tohle musí přestat! My jsme zrovna tak lidé jako ty, a ty... Když jsem byla v Japonsku, byli ke mně velmi laskaví – dali mi najíst a pořád mě hladili. A tak by se lidé měli k sobě navzájem chovat.“

Za mnohaletý boj proti rasismu udělila v roce 2009 rakouská ministryně kultury Ceije Stojce profesorský titul. Život této pozoruhodné drobné ženy se uzavřel 28. ledna loňského roku.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
09.02.2013Zemřela romská spisovatelka, výtvarnice a pamětnice holocaustu Ceija StojkaO Roma Vakeren
09.07.2010Dokumentární film o Ceije Stojce oceněn v TelčiO Roma Vakeren
27.11.2009Romská malířka a spisovatelka Ceija Stojka získala profesorský titulO Roma Vakeren
10.11.2009Spisovatelce a malířce Ceije Stojce byl udělen profesorský titulZprávy ze života Romů
01.04.2009V Brně bude zahájena výstava obrazů rakouské romské malířky Ceiji StojkyZprávy ze života Romů
13.03.2009Rakouská Romka Ceija Stojka a její výtvarná tvorbaO Roma Vakeren
06.03.2009Ceija Stojka popsala svůj nelehký osud v knize Žijeme ve skrytuO Roma Vakeren
06.03.2009Strom zachránil Ceije Stojce životO Roma Vakeren
13.02.2009Do češtiny byla přeložena první kniha rakouské Romky Ceiji StojkyO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Literární a výtvarná soutěž Romano Suno - Romský sen se uskutečnila už po šestnácté
Ke konci roku se v Praze konala literární a výtvarná soutěž Romano Suno, tedy Romský sen. Tato soutěž, která je určena pro žáky základních a středních škol a snaží se zachovat ustupující romský jazyk, se uskutečnila už po šestnácté. Porota tentokrát vybrala několik desítek příspěvků ze stovek došlých. Více v rozhovoru Reny Horvátové, která k mikrofonu pozvala Marii Bořkovcovou.

Návrat slavnostního vyhlášení soutěže Romano suno na půdu amerického velvyslanectví (Foto: Nová škola, o.p.s.) Literární a výtvarná soutěž Romano suno vyhlašovaná každoročně obecně prospěšnou společností Nová škola měla ke konci roku své vítěze. Do Romského snu se zapojili žáci základních a středních škol, kteří rádi malují, nebo ovládají romštinu nejen v mluveném, ale i psaném projevu. Slovo má koordinátorka projektu Marie Bořkovcová.

„Romano suno letos běží už šestnáctým rokem a přispělo do něj kolem 350 dětí. Většinou to byly výtvarné příspěvky, kterých bylo zhruba 250, a literárních příspěvků bylo ke stovce. Z pěti témat, které byly doporučeny k napsání, bylo jedno jednou téma, na které se mohlo psát česky, ale věnovalo se romštině – jestli byla někdy nějaká situace, kdy jsi chtěl umět romsky. Bylo to pro děti, které k romštině nějaký vztah mají, i když jí nemluví.

Témata byla: Co bych dělal, kdybych byl milionář?, potom Kdy jsem se nejvíc bál, Kdy mi bylo nejlíp, Co by bylo jinak, kdybych se narodil jako Čech. A to první téma jsem již zmiňovala: Byla někdy nějaká situace, kdy jsi chtěl mluvit romsky – co to bylo za situaci?“

Pro mnohé ze soutěžících byl jejich příspěvek vůbec první zkušeností s psanou romštinou.

„Většinou to byla psané romsky a většina dětí pořídila svůj český překlad. Určitě je těch talentovaných dětí hodně. My se každý rok snažíme nějak dál pracovat i s dětma. Ale je problém s penězi, protože to jsou děti, které jsou z různých částí republiky a ta práce s nimi by stála desítky tisíc, protože ty děti by musely přijet, musely by někde bydlet atd. Takže nějaká intenzivnější práce se nám nepodařila, ale na příští rok jsme vymysleli, že by ti lidé, kteří byli v porotě a další Romové, kteří píší nebo malují, by si vzali pod patronaci jedno konkrétní dítě, s kterým by na dálku udržovali kontakt, poskytovali mu konzultace a podporovali by je. Ale to bude na dobrovolnické bázi, bude to intenzivní a bude to záležet na těch lidech. Ale chceme tohle zprostředkovat, aby ty děti mohly intenzivně pracovat celý rok.“

Marie Bořkovcová představuje odbornou porotu, která vybrala nejlepší příspěvky 16. ročníku.

„Letos bohužel v porotě nebyl pan Cina, protože zemřel. V literární porotě zasedla Karolína Ryvolová – romistka, publicistka a anglistka, Věra Ciborajňová, která pracuje v klubech s dětmi, Renata Berkyová a Iveta Kokyová. A v porotě výtvarné části byla grafička a výtvarnice Laďa Gažiová a výtvarník Antonín Střížek.“

A právě poslední ročník Romano suno je pro koordinátorku úspěšnější, než ten předchozí.

„Když to srovnám s 15. ročníkem, tak bylo o trochu víc literárních děl, což mi přišlo skvělé, protože celkově ta situace je rok od roku horší v tom, že v tom věku, pro jaký je soutěž určena, je stále méně dětí, které romsky mluví. Ten pokles romštiny jde rychle. Takže jsme moc rádi za více příspěvků. A myslíme si, že to jinak stoupá, což je dané tím, že se nám zlepšují kontakt listy a především neformální vztahy s učiteli, kteří to dál říkají. Pouhé rozesílání mailů často nefunguje. Takže čím víc lidí o nás ví, to se pak projeví v tom, kolik přijde příspěvků.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
14.10.2015Putovní výstava Romano suno zavítá do pražského Komunitního centra PrádelnaZprávy ze života Romů
16.05.2015Děti mohou přihlašovat svá literární, audiovizuální a výtvarná díla do soutěže Romano suno - Romský senO Roma Vakeren
12.04.2015Nová škola vyhlašuje 18. ročník soutěže Romano sunoZprávy ze života Romů
20.12.2014Do soutěže Romano suno mohly děti zasílat příspěvky i v audiovizuální kategorii mluveného slova v romštiněO Roma Vakeren
03.12.2014Vítěze 17. ročníku literární soutěže Romano suno ocení velvyslanec USA Andrew SchapiroZprávy ze života Romů
09.04.2014Začíná 17. ročník literární soutěže v romštině Romano suno – Romský senZprávy ze života Romů
06.11.2013Putovní výstava Romano suno v knihovně VítkoviceZprávy ze života Romů
03.04.2013Šestnáctý ročník literární soutěže Romano suno začíná na Mezinárodní den RomůZprávy ze života Romů
24.03.2012Výstavy prezentují mladé i starší romské literátyO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Hudební dráha sester Matiových
V následujících minutách dostanou slovo sestry Matiovy. Pocházejí z romské muzikantské rodiny, otec je baskytarista, maminka hrála na klavír a zpívala. Diváci i posluchači mohli děvčata vidět v rámci jedné originální talentové soutěže. Starší Pavlína učí na Mezinárodní konzervatoři v Praze a mladší Jitka je studentkou téže konzervatoře. Natáčel s nimi Jan Rosenberg.

Pavlína Matiová (Foto: Jana Šustová)

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
08.08.2015ReportážO Roma Vakeren
27.10.2012V Rudolfinu zazní Requiem za Osvětim od romského skladatele, vstup je zdarmaZprávy ze života Romů
18.10.2012V Requeim za Osvětim vystoupí Pavlína Matiová jako první romská sólistka na půdě RudolfinaO Roma Vakeren
22.10.2010Pavlína Matiová, nadějná studentka zpěvu a herectvíO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Co přivedlo zakladatelku festivalu Khamoro Jelenu Silajdžić do Česka
Na závěr vám představíme někdejší filmovou producentku, novinářku ze Sarajeva, Jelenu Silajdžić. Do tehdy ještě Československa přijela v roce 1992, kdy v bývalé Jugoslávii začala válka. Bála se o svou rodinu, a tak s manželem a dvěma malými dětmi přicestovala do Prahy. Jelena je ředitelkou Občanského sdružení Slovo 21a producentkou Světového romského festivalu Khamoro. Iveta Demeterová se jí zeptala, proč se vlastně tenkrát rozhodla pro naši republiku.

Jelena Silajdžić (Foto: Jana Šustová) „To rozhodování přišlo v době, kdy jsem pracovala na jednom filmu a s Barrandovem jsme připravovali jednu koprodukci. A pak jsme si říkali, že ta válka v bývalé Jugoslávii musí být nějaký hodně velký omyl, který všichni zjistí a zastaví se to. Ale pak jsme si řekli, že když už v Sarajevu ta situace vypadá tak špatně a je to nebezpečné hlavně pro naše děti, tak pojedeme do České republiky, domluvíme se tady s kolegy, co a jak, podepíšeme smlouvy a mezitím se všechno dá do pořádku, až se vrátíme domů, že děti budou chodit do školy, všechno bude fungovat. Tak jsme si to představovali. Takže Česká republika byla naše volba z pracovních důvodů, a také proto, že je to dobrá destinace, česká kultura je nám blízká, češtině docela rozumíme, když se o to snažíme. A máme tady známé, kamarády, kolegy, tak není špatné, že jsme tady v Česku.“

Jak to tenkrát bylo s jazykem? Děti přecházely do českých škol...

„Učily se, děti to zvládly za chvilku jako všechny děti, to není problém. Ale my starší jsme se nikdy nenaučili pořádně mluvit, pořád děláme chyby.“

Jeleno, a není Vám smutno po Vaší producentské práci, po práci novinářky?

„Já jsem pozitivní člověk, velká optimistka. Občas se mi po tom stýská. Kdysi jsem si myslela, že život bez filmu nemůže existovat. S novinařinou jsem skončila celkem ráda, protože shodou okolností jsem se dostala jako PR do filmového průmyslu pak jsem hned začala dělat produkci.“

Jak dlouho jste se věnovala té filmové produkci?

„Nějakých patnáct let. Mám z toho hodně zážitků a mám štěstí, že jsem patřila k jedné velmi úspěšné talentované generaci sarajevské filmařské školy a že jsme udělali spoustu výjimečných filmů.“

Jeleno, vy jste velice tvůrčí člověk, co tedy předcházelo tomu, že jste se rozhodli uspořádat Světový romský festival Khamoro?

„My jsme v životě neměli takové úmysly, vůbec. Vzhledem k tomu, že můj manžel je také z kultury a vzdělávání, on je profesor hry na klarinet a hudební pedagog, tak jsme tady na zámku Štiřín pořádali jednu takovou významnou kulturní akci. Pocházíme z Balkánu, z bývalé Jugoslávie, kde bez romské hudby si člověk žádnou kvalitní hudební záležitost ani neumí představit. Manžel tady spolupracoval se skupinou Khamoro z Neratovic, zhruba měsíc spolu připravovali program a všechno bylo krásné, dokud se ta romská skupina neobjevila na jevišti a chvílemi nešel zvuk, chvílemi šel, pak zase ne, než jsme zjistili, že zvukař sabotuje vystoupení té skupiny. My jsme se hrozně balkánsky naštvali, ale výsledkem toho bylo něco pozitivního – přišli jsme večer domů a manžel říkal: Víš co, uděláme největší a nejlepší romský festival na zeměkouli a ukážeme, co ta romská kultura a umění znamenají. A já jsem se ptala: A jak my to uděláme? Jsme uprchlíci, nevíme, kde budeme žít, kde budeme za měsíc bydlet, co budeme jít. A on říkal: Ty to nechceš udělat? A já: To víš, že chci! A tak to všechno začalo, byl to jeho nápad, který rozvíjí do dnešního dne, teď už chystá 16. ročník. Musím říct, že díky mému manželovi Džemilovi Silajdžići má to Khamoro takovou úroveň, protože co se týče programu, já bych tam občas dělala opravdu velké kompromisy, protože jsou skvělí lidé, kteří neumí až tak dobře hrát, ale jsou zlatí. A na to můj manžel řekne: Tak si je vezmi domů, ať Ti hrají...“

Dokážete se s manželem také někdy pořádně pohádat ohledně interpretů, kteří vystoupí na Khamoru?

„Ne, protože to je jeho parketa a mě tam vůbec nepustí. A když si k tomu dovolím něco říct, tak se zeptá: Prosím? Ale zase na druhou stranu já dělám produkci, do které se on moc neplete. Teda občas se do toho plete, občas se strašně hádáme, ale to tak má být.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
29.05.2019Khamoro se letos zařadilo mezi deset nejlepších evropských festivalůZprávy ze života Romů
22.05.2014Jelena Silajdžić zve na festival Khamoro: Uslyšíte i jazz s romskou dušíZprávy ze života Romů
26.04.2014Jak se zakladatelé festivalu Khamoro dostali do ČeskaO Roma Vakeren
27.05.2013Khamoro 2013, 15. jubilejní ročník Světového romského festivalu, tisková konference 27.5.2013Fotoaktuality
16.04.2004Blíží se festival KhamoroO Roma Vakeren
09.04.2004Během celostátní konference Mezinárodní romské unie byly oceněny osobnosti, které přispěly k rozvoji romské komunityO Roma Vakeren
30.05.2003Festival Khamoro začal křtem CD KhamoroO Roma Vakeren
16.05.2003Záštitu na festivalem Khamoro přijal i Emil ŠčukaO Roma Vakeren

Z dnešního O Roma vakeren je to už všechno. Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20. hodině tady na Radiožurnálu nebo v úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií – a to vždy v 19:45. Najdete nás ale také na internetu – adresa je romove.cz a náš pořad je i na Facebooku.

Klidný večer vám přeje Jaroslav Sezemský.

Obsah článku:
Reportáž:  Pracovníci sdružení Vzájemné soužití doprovázeli romské děti k zápisu do základních škol
Reportáž:  Sborník Kalmanach představuje i romské autory z Libereckého kraje
Reportáž:  Před rokem zemřela Ceija Stojka
Reportáž:  Literární a výtvarná soutěž Romano Suno - Romský sen se uskutečnila už po šestnácté
Reportáž:  Hudební dráha sester Matiových
Reportáž:  Co přivedlo zakladatelku festivalu Khamoro Jelenu Silajdžić do Česka

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2023
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz