Romové živoří ve všech evropských zemích
Na Slovensku je problém romské menšiny velmi palčivý a jeho konsekvence
bezesporu ovlivnily i Kotlebovu volbu. Romové však představují problém pro
celou Evropu, kde jich žije odhadem až dvanáct milionů. Přebývají zde přes
tisíc let a po celá staletí byli a jsou jako cikáni vylučováni ze
společnosti a pronásledováni. Tato největší evropská menšina zůstává
nejnechtěnějším národem na kontinentu.
Desítky tisíc Romů z jihovýchodní Evropy nyní v útěku před chudobou a
diskriminací míří na Západ, ale státy Evropské unie jim nejsou schopny
pomoci, píše v aktuálním vydání magazín Der Spiegel. Před marasmem a
útlakem, kterým čelily v Rumunsku, Bulharsku, Srbsku, České republice,
Maďarsku a jinde, již utekly desítky tisíc Romů. Ale ve Francii, Itálii a
Německu končí v táborech a v polorozpadlých příbytcích. A někteří se
uchylují ke zločinům. Na Západě se navíc ukazuje, že staré předsudky
přetrvaly i v této části Evropy.
„Snědí Romové zpívají a kradou, své děti neobouvají a rádi žijí ve špíně,“
vypočítává Der Spiegel zakořeněné stereotypy. Zároveň ale upozorňuje na to,
že západní vlády přicházející Romy dlouhou dobu ignorovaly. Německo mělo
integrované Sinty, Francie Manuše a Španělsko své Kalé. „Nikdo o ně ale
neprojevil žádný zájem a nikdo se nezeptal na Romy z jihovýchodní Evropy,“
píše Der Spiegel s tím, že pozornost na ně se upřela až poté, co přicházejí
další a další vlny. Podle časopisu je zázrak, že svou vlast, kde čelí
útlaku, neopustilo ještě více Romů.
„Diskriminace na ně ale dopadá i v bohatších zemích, jako je Německo,“
dodává magazín s tím, že vedle častých urážek musí Romové čelit i fyzickým
útokům. Podle politologa Markuse Enda je protiromský rasismus v Německu „na
denním pořádku“. Mannheimské informační centrum RomnoKher předložilo
německým poslancům zprávu, podle které mají média vůči Romům předsudky,
vandalové ničí památníky na deportace a zabíjení Romů za nacismu a krajní
pravice brojí proti imigrantům z východní Evropy.
Výjimečné není ani násilí. Der Spiegel popisuje případ jednoho Sinta ze
saské vesnice Klingenhain, jehož útočníci nazvali „černou hubou“ a jeho ženu
označili za „cikánskou děvku“. Rodina, které někdo zapálil dům, čelila
nadávkám a útlaku šest let. Represe se nevyhýbaly ani jejich dětem ve škole,
policie je jednou musela domů doprovázet, aby je uchránila před neonacisty.
Rodina se nakonec odstěhovala.
Protiromské nálady jsou ale v dalších západních zemích ještě ostřejší. V
Itálii se vláda pokouší Romy nastěhovat do komplexů postavených z bytových
kontejnerů. Příkladem je lokalita Salone u okružní římské dálnice. „Je to
bohem zapomenuté místo, vede k němu jen úzká cesta,“ líčí Der Spiegel s tím,
že do centra metropole to trvá tři až čtyři hodiny. Ačkoli je Salone, kde v
kontejnerech žije asi 500 rodin, považované za modelový příklad městem
řešené a financované bytové situace „plně vybavených“ jednotek, po cestách
se prohánějí potkani a toulaví psi a v okolí se povaluje starý rozbitý
nábytek a další odpadky.
Podle organizace Amnesty International nahlížejí italští politici na Romy „
jako na přírodní katastrofu“. Loni v létě místopředseda městské rady
severoitalského Janova prohlásil, že medúzy jsou jako Romové. „Neužitečné a
vždy otravné,“ řekl. Romské tábory likviduje pomocí bagrů i Francie. Tuto
metodu podle Der Spiegelu zavedl konzervativní prezident Nicolas Sarkozy a
jeho socialistický nástupce François Hollande v ní pokračuje.
Nejen francouzská krajně pravicová Národní fronta je přesvědčena o
neschopnosti většiny romské populace zapojit se do společnosti. S tímto
názorem souhlasí i socialistický ministr vnitra Manuel Valls, za což
okamžitě sklidil kritiku eurokomisařky pro spravedlnost Viviane Redingové.
„V této věci nejde vyhrát,“ řekla Redingová s tím, že v roce 2010 na romský
summit ve španělské Córdobě přijeli jen tři ministři.
Po summitu vyzvala všechny unijní země, aby předložily strategii romské
integrace. Berlín v té své konstatoval, že „žádný zvláštní postup pro Romy
není třeba“. Začátkem loňského prosince se ale všech 28 států Unie zavázalo
zaměřit se na integrační opatření pro své romské populace. „Nebudeme se
rozpakovat členům EU připomínat jejich závazky, abychom zajistili, že je
dodrží,“ prohlásila Redingová.
Zpracováno ze zahraničního tisku.
Západoevropské země jsou znepokojeny možným přílivem imigrantů z
Bulharska a Rumunska. Jak budou slovenští demokratičtí představitelé
komunikovat s novým banskobystrickým županem Marianem Kotlebou. Vybírala Jan
Šmídová.
Poslech v mp3
|