Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21
hodin.
"O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních
studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od
19:45 do 20:00 hodin.
Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na
adrese
facebook.com/oromavakeren
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Tento týden uplynulo 6 let od rozsudku DH. Ten potvrdil, že Česko
diskriminuje romské děti tím, že je nadměrně posílá do tehdejších zvláštních
škol. Ohlédneme se za vznikem Svazu Cikánů-Romů a povíme si o romských
médiích na Slovensku
Přeji příjemný poslech.
Bacht tumenge savorenge so šunen amaro romano vakeriben. Mangav tumenge
šukar šuniben.
Poslech celého pořadu v mp3
=[ Reportáž ]=
Uplynulo šest let od rozsudku Evropského soudu pro lidská práva v
případu D. H.
Přesně šest let uplynulo od rozsudku Evropského soudu pro lidská práva v
případu D. H. Ten potvrdil, že Česko diskriminuje romské děti tím, že je
nadměrně posílá do tehdejších zvláštních škol. Soud dal tehdy za pravdu 18
Romům z Ostravska, které ne právem skončily právě na zvláštních školách a
česká vláda tak podle soudu porušila právo na jejich vzdělání. Tomáš Bystrý
o tom hovořil s Filipem Ramešem z nadace Open society fund Praha.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
 |
Související články | Datum | Nadpis | Rubrika |
06.12.2014 | Ministr školství navrhuje povinnou docházku do školky v posledním roce před
nástupem do školy | O Roma Vakeren |
29.11.2014 | Česko se ohradilo proti obvinění Evropské komise, že ve školách diskriminuje
Romy | O Roma Vakeren |
29.11.2014 | Výstava Jak ztratit další generaci představuje fotografie Romů, kteří se
postavili proti diskriminaci ve vzdělávacím systému | O Roma Vakeren |
13.11.2014 | Smutné výročí rozsudku D. H. připomíná, že se situace Romů v Česku ani po
sedmi letech nezměnila | Zprávy ze života Romů |
06.09.2014 | Budoucí školský ombudsman nepovažuje fungování praktických škol za problém | O Roma Vakeren |
25.01.2014 | Pracovníci sdružení Vzájemné soužití doprovázeli romské děti k zápisu do
základních škol | O Roma Vakeren |
08.11.2013 | Mami, tati, já chci do školy | Zprávy ze života Romů |
13.10.2013 | Výstava Jak ztratit další generaci upozorňuje na diskriminaci Romů ve
školách a na šikanu | O Roma Vakeren |
07.10.2013 | Výstava v jihlavské knihovně upozorňuje na diskriminaci Romů ve školách | Zprávy ze života Romů |
05.10.2013 | Proč sčítat romské žáky na praktických školách? | O Roma Vakeren |
05.10.2013 | Ředitele praktických škol sčítání romských žáků pobouřilo | Zprávy ze života Romů |
27.09.2013 | Monika Šimůnková: Potřebujeme znát počty romských žáků vzdělávaných podle
programu pro žáky s lehkým mentálním postižením | Zprávy ze života Romů |
27.09.2013 | Dotazník ohledně romských školáků odevzdalo přes 95 procent škol | Zprávy ze života Romů |
21.02.2013 | Rada Evropy tvrdě kritizuje Česko za údajnou diskriminaci Romů | Zprávy ze života Romů |
18.02.2013 | United Gipsy Crew: Rapem proti segregaci | Zprávy ze života Romů |
16.02.2013 | „Pošlete ho do základky, aby z něj něco bylo“ – rapují mladí Romové | O Roma Vakeren |
12.02.2013 | Nedávejte děti do praktických škol, vzkazují mladí rapeři romským rodičům | Zprávy ze života Romů |
01.12.2012 | V českém školství se pět let po rozsudku Evropského soudu pro lidská práva
nic nezměnilo | O Roma Vakeren |
27.11.2012 | Ministerstvo školství chce omezit praktické školy kvůli diskriminaci Romů | Zprávy ze života Romů |
26.11.2012 | Ministerstvo chystá plán, jak nerušit praktické školy. Alespoň prozatím | Zprávy ze života Romů |
17.11.2012 | Uplynulo pět let od rozsudku Evropského soudu pro lidská práva o
diskriminaci romských dětí v českém školství | O Roma Vakeren |
08.11.2012 | Zamčenou pyramidou knih upozornili aktivisté na diskriminaci romských dětí | Zprávy ze života Romů |
08.11.2012 | Navzdory zákonům a kritice zvenčí jsou tisíce zdravých dětí v praktických
školách | Zprávy ze života Romů |
08.08.2012 | Počet romských žáků v bývalých zvláštních školách klesl skoro o 9 procent | Zprávy ze života Romů |
02.08.2012 | O situaci na praktických školách bude jednat ministr školství s ombudsmanem | O Roma Vakeren |
16.06.2012 | Romské děti jsou často zařazovány do zvláštních škol bez relevantního důvodu | O Roma Vakeren |
14.12.2011 | Z Pardubic se šiří petice za zachování praktických škol | Zprávy ze života Romů |
08.06.2011 | Neúspěšní žáci budou moci být na čas přeřazeni do speciálních škol | Zprávy ze života Romů |
30.05.2011 | Odborníci pracující na přípravě Národního akčního plánu inkluzivního
vzdělávání končí | Zprávy ze života Romů |
29.03.2011 | Nemoc bezmocných: lehká mentální retardace | Zprávy ze života Romů |
10.03.2011 | Česko stále sbírá kritiku za diskriminaci romských žáků | Zprávy ze života Romů |
26.11.2010 | O školství s Milanem Kováčem | O Roma Vakeren |
24.11.2010 | První zasedání Rady vlády pro záležitosti romské menšiny se zaměřilo
na otázky vzdělávání a zaměstnanosti Romů | Zprávy ze života Romů |
19.11.2010 | Rasová segregace na českých školách pokračuje | Zprávy ze života Romů |
19.11.2010 | Znepokojení nad novým vedením ministerstva školství | O Roma Vakeren |
19.11.2010 | O práci na MŠMT a o situaci Romů ve školách | O Roma Vakeren |
18.11.2010 | ČR i přes rozsudek ze Štrasburku stále diskriminuje | Zprávy ze života Romů |
11.11.2010 | Český školský systém je stále diskriminační a nepružný | Zprávy ze života Romů |
10.11.2010 | Vláda vyslechne zprávu o nápravě diskriminace Romů ve vzdělávání | Zprávy ze života Romů |
10.11.2010 | Vyhlášky proti diskriminaci romských žáků budou nejdříve v lednu | Zprávy ze života Romů |
09.11.2010 | Romští školáci jsou podle nevládních organizací diskriminováni | Zprávy ze života Romů |
21.05.2010 | V dodržování lidských práv máme rezervy | Zprávy ze života Romů |
23.04.2010 | Měla jít do zvláštní školy, dnes má vysokoškolský titul | O Roma Vakeren |
02.04.2010 | Více než 30 speciálním školám hrozí zánik. Učí zdravé děti | Zprávy ze života Romů |
02.04.2010 | Do speciálních škol se podle ČŠI posílají děti z chudých rodin | Zprávy ze života Romů |
02.04.2010 | Šup do zvláštní školy! | O Roma Vakeren |
24.02.2010 | Ministerstvo školství chce podpořit romské žáky | Zprávy ze života Romů |
23.02.2010 | Ministerstvo vyčlení desítky milionů na podporu romských žáků | Zprávy ze života Romů |
15.01.2010 | Neúměrné množství romských dětí se vzdělává v základních školách praktických | O Roma Vakeren |
13.01.2010 | Romští žáci v Česku stále čelí překážkám ve vzdělávání | Zprávy ze života Romů |
13.01.2010 | Základní školy praktické by podle AI letos neměly přijímat nové prvňáčky | Zprávy ze života Romů |
25.11.2009 | Ministerstvo školství představí opatření proti diskriminaci romských žáků | Zprávy ze života Romů |
25.11.2009 | Ministerstvo chce Romům zajistit rovný přístup ke vzdělání | Zprávy ze života Romů |
13.11.2009 | Pokračující segregace v českých školách devastuje životy romských dětí | Zprávy ze života Romů |
25.09.2009 | Projekt Motivace romských rodičů na poli vzdělávání | O Roma Vakeren |
04.09.2009 | Jak pokračuje odstraňování diskriminace ve vzdělávání dětí? | O Roma Vakeren |
28.08.2009 | I v roce 2009 trvá segregace romských dětí v ČR | O Roma Vakeren |
10.07.2009 | Romské děti jsou často zařazovány do speciálních škol | O Roma Vakeren |
23.04.2009 | Chodil jsem do zvláštní školy, teď plaťte | Zprávy ze života Romů |
28.11.2008 | Koalice neziskových organizací Společně do škol | O Roma Vakeren |
28.11.2008 | Andrej Mirga, poradce pro Sinti a Romské záležitosti ve Varšavě | O Roma Vakeren |
28.11.2008 | Mnohé romské děti zažívají na škole šikanu | O Roma Vakeren |
21.11.2008 | Romské děti jsou mnohdy automaticky zařazovány do praktických škol | O Roma Vakeren |
21.11.2008 | Mezinárodní konference Vzdělání bez bariér – Romské děti v České republice | O Roma Vakeren |
21.11.2008 | Podle ministra školství budou moci romské děti chodit do běžných základních
škol až za několik let | O Roma Vakeren |
21.11.2008 | Nadace OSF Praha | O Roma Vakeren |
28.11.2007 | Diskuse o existenci zvláštních škol | Zprávy ze života Romů |
23.11.2007 | Podle Evropského soudu pro lidská práva byly romské děti v českém školství diskriminovány | O Roma Vakeren |
23.11.2007 | Segregace ve školství je také určitá forma rasismu | O Roma Vakeren |
23.11.2007 | Je důležité vybrat dětem dobrou školu | O Roma Vakeren |
23.11.2007 | Názor Kumara Vishwanathana na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva | O Roma Vakeren |
23.11.2007 | Rozhovor s matkami, které uspěly u Evropského soudu pro lidská práva | O Roma Vakeren |
16.11.2007 | Česká republika porušila právo romských dětí z Ostravska na vzdělání | O Roma Vakeren |
14.11.2007 | Romové porazili stát | Zprávy ze života Romů |
14.11.2007 | Zahraniční tisk o soudním sporu mladých Romů s ČR | Zprávy ze života Romů |
14.11.2007 | Nejvyšší soudní instance v Evropě shledala existenci diskriminace na českých školách | Zprávy ze života Romů |
13.11.2007 | Česká republika prohrála ve Štrasburku spor s mladými Romy | Zprávy ze života Romů |
20.10.2006 | Stát se neustále dopouští chyb ve vzdělávání romských dětí | O Roma Vakeren |
04.10.2006 | Kvalitní a systematické vzdělávání je klíčem k integraci Romů | Zprávy ze života Romů |
04.03.2005 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
04.03.2005 | Verdikt zněl: "Základní školu by nezvládla." | O Roma Vakeren |
03.03.2005 | Zvláštní školy budou učit jen mentálně postižené a změní název | Zprávy ze života Romů |
01.03.2005 | Evropský soud se zabývá údajnou diskriminací romských dětí v ČR | Zprávy ze života Romů |
03.12.2004 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
05.09.2003 | Broumovské děti se připravují na vstup do první třídy v předškolním nultém ročníku | O Roma Vakeren |
29.08.2003 | Sociolog Fedor Gál: zvláštní školy jsou odkladištěm minorit | O Roma Vakeren |
27.06.2003 | Konec školního roku v základní škole na Havlíčkově náměstí | O Roma Vakeren |
25.04.2003 | Problematické zvláštní školy | O Roma Vakeren |
28.02.2003 | Psycholog Slavomil Hubálek | O Roma Vakeren |
25.01.2002 | Zprávy | O Roma Vakeren |
26.10.2001 | Více než polovina romských dětí do zvláštních škol nepatří | O Roma Vakeren |
09.06.1999 | Ostravští Romové budou žalovat ministerstvo školství | Zprávy ze života Romů |
=[ Reportáž ]=
Vzpomínky Julia Absolona na Svaz Cikánů-Romů
Svaz Cikánů-Romů. První romská organizace vzniklá v tehdejším Československu
je známý pojem. Jaké ale byly jeho začátky, co vlastně Svaz dělal pro Romy a
proč vůbec skončila jeho činnost? Také o tom jsou vzpomínky jednoho ze
zakladatelů Svazu Cikánů-Romů, Julia Absolona. V Brně si s touto výjimečnou
romskou osobností povídala Alica Heráková.
Pan Julius Absolon se narodil na Slovensku, v obci Bučany. V mládí mu zemřel
otec, a tak se brzy musel začít starat sám o svou rodinu a převzít jeho
roli. I přesto, že pomáhal živit rodinu, vyučil se zedníkem. V roce 1945
jeho rodina přišla do Čech a ve svých osmnácti letech pak vstoupil do
komunistické strany. Skrze ni se také stal v druhé polovině 60. let jedním
ze zakladatelů Svazu Cikánů-Romů.
„Mirek Holomek, Tomáš Holomek, Absolon jeden, Absolon druhý, můj bratr, my
jsme byli komunisti. Vágai a tak dále. Kde Tomáš Holomek vyhlásil, že by nás
potřeboval, abychom došli do Brna, že by s námi potřeboval mluvit jako
prokurátor. A udělal nám pohovor, že mluvil s Husákem, s Bilakem, s
Lenhartem, předsedou vlády, že by chtěli, abychom založili Svaz
Cikánů-Romů.“
Z pověření komunistické strany a pod její hlavičkou tedy 12 romských
osobností tehdy založilo první romskou organizaci v tehdejším
Československu. Psal se rok 1968 a do rukou nově vzniklého Svazu byla
vložena důvěra k práci s romskou komunitou. Začátky ale přesto nebyly
jednoduché.
„Vy musíte mít takový rozum, abyste si nějaké ty peníze vyžebrali... Takže
nás posílali žebrat, přitom jsme byli v Ústředním výboru… takže jsme byli
bez peněz. Takže já jsem chodil po podnicích – Pozemní stavby, Ingstav,
Závody Vítězného února v Hradci Králové. ‚No my ti můžeme dát nevím - tři,
čtyři tisíce nebo deset tisíc. ‘ Já když jsem dostal deset tisíc, tak jsem
byl, jako bych vyhrál sportku.“
S novými finančními prostředky se zvyšovaly také možnosti toho, jak mohli
poprvé Romové sami pomáhat vlastním lidem. Pan Absolon tak v letech 1969 až
1973 procestoval celé Československo.
„My jsme na těch vesnicích, kde bylo více než dvacet Romů, zakládali
cikánské výbory. Aby tam byl nějaký cikán, aby hlídal ty děti, aby mohly
chodit do školy.“
Činnost Svazu v tomto smyslu byla tedy opravdu osvětová a začínala od
nejmenších obcí až po velká města. Místním Romům, kteří mnohdy přišli do
Čech za prací z východu a žili ve velké chudobě, pomáhal Svaz Cikánů-Romů
materiálně i informačně. Pro pana Absolona byla tato práce skutečným
posláním.
„Tenkrát jsem k tomu měl tu lásku, když jsem to začal dělat, že jsem šel do
rodiny a ty děti chodily do školy. Já jsem jim nakoupil věci a ráno jsem
třeba byl u nich a teď jsem se koukal, jak jdou do školy oblečené za ty moje
peníze. Že mají svačinku, ten chleba a to jabko… to byla naše radost!
Předtím to ty děti neměly!“
Svaz Cikánů-Romů se ale staral také o kulturu, vydával zpravodaj Romano Liľ,
podporoval vznik hudebních a tanečních souborů nebo navazoval kontakty s
Romy v zahraničí. Pod hlavičkou Svazu také fungoval podnik Nevodrom, ve
kterém pracovalo přes tisíc Romů. S nástupem normalizace ale veškerá snaha
vzala rychlý konec.
„Rok 1973 a začali… že nebudeme, zkrátka že nebudeme a tak dále. To bylo pro
mě jako když vám kudlu vrazí do srdce, poněvadž něco vybudujete a my jsme
opravdu za těch šest let vybudovali moc…“
Po násilném ukončení činnosti Svazu se pan Absolon s rodinou přestěhoval z
Hradce Králové do Brna. Vrátil se ke své původní profesi, stavebnictví, ale
trpkost ze zrušení a přetržení práce Svazu už zůstala.
„Tady na Výstavišti jsem postavil pár domů. Mě všude brali, jsem vyučený, já
jsem si ještě dodělal školu, takže mě žádný inženýr nemohl ošálit, protože
já jsem rozuměl všemu, rozpočtům, plánům, všemu jsem rozuměl. Ale nemám tu
radost, to co jsem měl tam. Z toho, že jsem pomohl těm dětem… to byl pro mě
větší úspěch.“
Po revoluci založil pan Absolon stavební firmu se svými syny, ve
stavebnictví pracoval přes 40 let, v Česku i ve světě. Dnes už je však v
důchodu. Jaké je ale hlavní poselství jeho života bohatého na osobní i
profesní zkušenosti?
„Prošel jsem všelijakými funkcemi, ale to všechno jsem dokázal prací, já
jsem se nebál nikde s prací. Ne, že někdo řekl: ‚Támhle je Čech. ‘ Já jsem
se nedal. Když to můžeš umět, tak já to taky budu vědět.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Na Slovensku vznikla Asociace romských médií v Evropě
Na Slovensku vznikla Asociace romských médií v Evropě. Dohodla se na tom ve
společném memorandu o spolupráci trojice slovenských romských médií –Romské
mediální centrum (MECEM), Romano nevo ľil a Gipsy Television. Podle
programové ředitelky MECEM Jarmily Vaňové se situace romských médií neustále
zhoršuje. O účasti na setkání Evropské vysílací unie si Robert Hoza povídal
s Jarmilou Vaňovou, ředitelkou Rómského mediálneho centra v Košicích.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Vzpomínky Edwarda Dębického na legendární básnířku Papuszu
Romská básnířka Bronisława Wajsová, známá pod přezdívkou Papusza, čili
Panenka, je v sousedním Polsku legendární postavou. Její pohnutý život se
dostal i na stříbrné plátno a to díky polskému filmu Papusza, který měl
premiéru letos v létě na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech.
O životě básnířky Papuszy hovořila Jana Šustová s jejím synovcem Edwardem
Dębickim.
Známý romský umělec z Polska Edward Dębicki se narodil v 1935 a své dětství
a mládí prožil v kočovném voze. Tábor, ze kterého pocházel, se od ostatních
lišil tím, že ho všude provázela hudba a básně – v táboře bylo totiž hodně
vynikajících hudebníků a také proslulá romská básnířka Papusza, vlastním
jménem Bronisława Wajsová. Edward Dębicki na ní vzpomíná takto:
„Bronislawa Wajs řečená Papusza byla moje teta. Vyrostl jsem ve stejné
rodině jako Papusza. Byla ženou mého strýce a sestřenicí mého otce. Já jsem
byl malý, když už Papusza skládala svoje básně. Nevěděl jsem, co to znamená,
ale ona mi to vysvětlovala: ‚Vidíš, Edo, když jdeš lesem a vidíš ty zelené
stromy, ony také žijí. Ten lístek má v sobě krev, ale zelenou.‘ Jako dítě
jsem přemýšlel, o čem ta moje teta mluví. Nějaké nesmysly. Ale teprve teď
jsem pochopil, o co jí šlo.“
Papusza se od ostatních Romů ve svém táboře lišila tím, že uměla číst a
psát. Ale v osobním životě moc šťastná nebyla; v mladém věku byla proti své
vůli provdána za muže, který byl o 26 let starší. V roce 1949 si jejího
talentu povšiml polský vědec a básník Jerzy Ficowski, který ji přesvědčil,
aby své verše začala zapisovat. Poté je přeložil do polštiny a v roce 1956
publikoval v dvojjazyčné sbírce Pieśni Papuszi (Papusziny Písně). Bohužel
Ficowski byl zastáncem vládní asimilační politiky, která nutila Romy k
opuštění kočovného života, a Papusziny básně použil jako propagandu. Za to
Romové Papuszu ze své komunity vyloučili. Edward Dębicki její situaci vnímá
následovně:
„Papusza neměla tak špatný život, jak říkáte. Pouze později kvůli
Ficowskému. Jerzy Ficowski byl romista, básník a spisovatel. S Papuszou se
seznámil v našem táboře. Jezdil k nám a kočoval s námi, sedával pod borovicí
a zapisoval si různé poznámky. Tehdy si všiml Papuszy, která psala básně a
tak dále. Cikáni Papuszu nepotrestali kvůli tomu, že psala básně a písně,
ale kvůli tomu, že Ficowski ve své knize ‚Cikáni na polských cestách‘ uvedl
na poslední straně romsko-polský mini-slovník. Tehdy za komunistů to nebylo
dobré, protože představte si takového převlečeného tajného policistu, který
přišel v civilu do tábora, a když Romové spolu mluvili, tak částečně
rozuměl, o čem se baví. To Romové Papusze vyčítali. Proto byly kolem toho
problémy, a když se náš tábor potkal s jiným, tak docházelo k válkám.“
Po vyloučení z romské komunity se Papusza psychicky zhroutila.
„Po tom, co se stalo, psychicky onemocněla a byla léčená na náklady státu.
Můj strýc ale nevěřil lékařům, postaru ještě věřil, že když člověk lékaři
nezaplatí, tak ho špatně léčí, a když mu zaplatí, tak ho léčí dobře. Takže
všechno zlato, které měl, prodal a zaplatil. Když už neměl peníze, tak na
svou odpovědnost vzal Papuszu z léčebny a tím jí neprospěl, protože jí se už
psychické zdraví nevrátilo a od té doby také přestala psát. Už nepsala. Byly
ještě nějaké snahy, přesvědčoval jsem jí: ‚Tetičko, napiš ještě nějakou
báseň nebo písničku k mé hudbě.‘ A ona odpovídala: ‚Já neumím psát, já jsem
jen prostá cikánka, udělali ze mě básnířku, ale já nevím, co to je
básnictví. Píšu si písničku a oni říkají, že to je báseň. Já nevím, co je
to.‘ To mi říkala. Na to jsem jí odpovídal: ‚Dobře, dobře, tetičko, tak to
napíšeme společně.‘ Tak jsme spolu psali, Papusza začala, něco jsem přidal
já a tak vznikla společná básnička. Poslali jsme ji Ficowskému a ten se se
mnou sešel a říkal mi: ‚Víte, že mi Papusza poslala básničku? Ale já to
nechápu, ta báseň je nějaká jiná. Jako by nebyla její. Jako by to byla i
nebyla ona.‘ Já jsem se tehdy nepřiznal, až po letech, že to byla naše
společná práce.“
Život Papuszy zachycuje nový více než dvouhodinový film Papusza režiséra
Krzysztofa Krauze a jeho manželky Joanny Kos-Krauzeové. Snímek je černobílý
a představuje i zásadní zvraty v novodobé historii Romů v Polsku.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
Z dnešního O Roma vakeren je to už všechno. Naladit si nás můžete ale opět v
sobotu po 20. hodině tady na Radiožurnálu nebo v úterý a ve čtvrtek na VKV
regionálních studií – a to vždy v 19:45. Najdete nás ale také na internetu –
adresa je romove.cz a náš pořad je i na Facebooku.
Mangav tumenge lači raťi, Romale.
Klidný večer vám přeje Tomáš Bystrý.
|