Kvůli stěhování romské osady se na Slovensku rozhádaly tři sousední vesnice
V Letanovcích na Slovensku skončilo stěhování jedné z nejznámějších romských
osad. Žilo se tam jako ve středověku – bez pitné vody a elektřiny. Navíc
osada stála přímo u vstupu do národního parku Slovenský ráj a odrazovala
spoustu turistů. Teď už Romové bydlí v nových domech. Jenže kvůli jejich
stěhování se rozhádaly hned tři okolní vesnice. Případ letanovských Romů se
může kdekoli na Slovensku opakovat, takže se vyplatí podívat se na něj
podrobně.
Bývalá romská osada Letanovský Mlýn, kde ještě před několika týdny žilo
několik stovek Romů, je dnes už v podstatě pouze impozantním rumištěm. Není
tady ani noha a jedinou společnost mi tu dělá toulavá kočka. Už sem nechodí
ani Romové, kteří sem ještě donedávna chodili vybírat z trosek všechno to,
co se dalo ještě odvézt a nějakým způsobem upotřebit.
Z osady bez elektřiny do nového
„Toto jsou lidé, kteří polovinu svého aktivního života proseděli potmě v
chalupě. V osm si jen na chvíli pustili televizi, aby si poslechli zprávy.
Televizi měli na autobaterii. Pak ji zhasli a zase seděli ve tmě,“ popisuje
Milan Barlog, který prožil v osadě Letanovský Mlýn celkem pět let jako
aktivista.
Dnes je zaměstnancem správy národního parku Slovenský ráj. To jsou lesy a
kopce, které začínají hned za bývalou osadou. Turisté se dřív téhle trase
spíš vyhýbali.
„I z objektivních důvodů, protože je tam někdy obtěžovaly děti. Měli jsme
tam i případy, kdy teenageři napadali turisty,“ pokračuje Barlog.
O skoro čtyři kilometry dál vzdušnou čarou si mezitím letanovští Romové
vybalují věci po stěhování a zabydlují se v nových bytech. Řadové domky
zaplatila částečně Evropská unie, částečně stát a částečně obec. Nájemníkům
se tu přirozeně líbí.
V okolních vesnicích vznikl spor
„Je to tu mnohem lepší. Bylo nás tam na malém prostoru příliš mnoho,“ říká
jeden z nájemníků. Kromě spokojených Romů se už ale v okolí dají natočit
většinou jenom nesouhlasné názory. Zakopaný pes spočívá v katastrálních
mapách.
Přestěhovaní Romové mají totiž trvalý pobyt hlášený v obci Letanovce. Ta je
ale přestěhovala do nové osady na druhý konec katastru, který už je tak
blízko jiné vesnici Spišský Štvrtok, že to vyvolalo nevoli u tamních
obyvatel.
Jako by to nebylo dost komplikované, stará osada spadá katastrálně pod třetí
obec Spišské Tomášovce. A je to právě tamní starostka Zuzana Nebusová, která
musí řešit, co s obrovským smetištěm, které po stěhování zůstalo. „Myslela
jsem, že podmínkou, až budou odcházet, bude úklid dřeva, plastu a odpadu,“
říká starostka.
Nedokončené stěhování?
„V nové romské osadě zatím není ani obchod, ani školka, ani komunitní
centrum. Přitom právě terénní sociální práce je základem úspěchu,“ říká
Milan Barlog, který kdysi Romům ve staré osadě pomáhal.
„Viděli jsme samou marnost našeho snažení. I ty děti, které byly jinak
šikovné a poslušné, se neustále vracely do prostředí, které je nijak
nemotivovalo a nepodporovalo k něčemu lepšímu,“ dodává Barlog.
Na místě původní romské osady, kde se pořád válejí tuny trosek, by mělo
vzniknout informační centrum, parkoviště a občerstvení pro návštěvníky
Slovenského ráje. Samotné stěhování se ale moc nepovedlo. Zůstaly po něm
rozbroje ve třech sousedních vesnicích. A taky vážné pochybnosti, jestli na
zlepšení života Romů stačí jenom vyměnit starou osadu za novou.
Život v romských osadách na Slovensku se někdy podobá středověku. Vojtěch
Berger zjišťoval, jak se taková osada stěhuje.
Vyměnit chatrče však za zděné domy samo o sobě není řešení. I potom totiž
Romové zůstávají na okraji společnosti.
Poslech v mp3
| 
V Letanovcích na Slovensku skončilo stěhování jedné z nejznámějších romských
osad. Žilo se tam jako ve středověku – bez pitné vody a elektřiny. Navíc
osada stála přímo u vstupu do národního parku Slovenský ráj a odrazovala
spoustu turistů. Teď už Romové bydlí v nových domech. Jenže kvůli jejich
stěhování se rozhádaly hned tři okolní vesnice. Případ letanovských Romů se
může kdekoli na Slovensku opakovat, takže se vyplatí podívat se na něj
podrobně.
„Toto jsou lidé, kteří polovinu svého aktivního života proseděli potmě v
chalupě. V osm si jen na chvíli pustili televizi, aby si poslechli zprávy.
Televizi měli na autobaterii. Pak ji zhasli a zase seděli ve tmě,“ popisuje
Milan Barlog, který prožil v osadě Letanovský Mlýn celkem pět let jako
aktivista.
Dnes je zaměstnancem správy národního parku Slovenský ráj. To jsou lesy a
kopce, které začínají hned za bývalou osadou. Turisté se dřív téhle trase
spíš vyhýbali.
„Je to tu mnohem lepší. Bylo nás tam na malém prostoru příliš mnoho,“ říká
jeden z nájemníků. Kromě spokojených Romů se už ale v okolí dají natočit
většinou jenom nesouhlasné názory. Zakopaný pes spočívá v katastrálních
mapách.
„V nové romské osadě zatím není ani obchod, ani školka, ani komunitní
centrum. Přitom právě terénní sociální práce je základem úspěchu,“ říká
Milan Barlog, který kdysi Romům ve staré osadě pomáhal.
Související články
Vybíráme z rubriky "Zprávy ze života Romů"
Nejčtenější články