Obec Obrnice u Mostu si neví rady s domem bez vody a tepla, žijí v něm
sociálně slabí
Sociálně slabí musí často platit vysoké nájmy za byty, ve kterých neteče
teplá voda a nejde topení. Realitní agentury nebo majitelé nemovitostí
chtějí za takové bydlení vysoké částky, které zaplatí stát formou dávek na
bydlení. Je to případ i paneláku v Obrnicích u Mostu, které získaly ocenění
od Rady Evropy za příkladný přístup k menšinám. Obec je ale na praktiky
spekulantů krátká.
Zhruba desítka nájemníků zůstala v panelovém domě v Obrnicích na Mostecku
poté, co byl dům kvůli dluhům odpojen od tepla a teplé vody. Panelák ve
společné péči vlastníků bytů dluží bance i vodárnám.
„Špatně se tady bydlí, protože veškerý nábytek mi tady shnil. Já tam mám
strašnou plíseň v tom bytě, protože my jsme úplně dole. Takže mi to shnilo
úplně celý. Bez vody, bez elektřiny čistý nájem mám devět tisíc.
Praktikujeme to tak, že musíme ohřívat vodu v konvici, v pračce,“ říká paní
Denisa, která má doma dvě děti ve věku tří měsíců a jednoho a půl roku.
V domě žije také paní Lucie, která má rovněž dvě děti. „Děcka jsou nabalený
v zimních bundách. Nevím, co budeme dělat až budou veliké mrazy,“ dodává.
Dům je ve společném vlastnictví majitelů bytů. Většina z nich jsou
Ukrajinci, Kazaši nebo Romové žijící ve Velké Británii. Za ně má pravomoc
jednat realitní kancelář z Mostu, kterou vlastní Jiří Maria Sieber.
Ten inkasuje od nájemníků, kteří platí nájem prostřednictvím dávek na
bydlení, od sedmi do patnácti tisíc korun, a to za byt bez teplé vody a
topení. Jinak to prý nejde, dům je zadlužen a dluhy narůstají
„Na tom baráku jsou dva miliony dluhů, navíc si vzal tři miliony úvěr na
opravu balkónů, na který nemá, aby ho splácel. Takže ten barák se sám
vlastní neschopností majitelů, protože neplatí, dostal se do absolutního
bankrotu,“ tvrdí Sieber.
Ve dvou a půl tisícových Obrnicích žije polovina Romů. Jejich soužití s
ostatními obyvateli je zcela bezproblémové. Problémy přichází jen tehdy,
pokud mostecká realitní agentura nastěhuje do bytů ve výše uvedeném domě
přistěhovalce z ubytoven. Své o tom ví František Mirga, který pracuje jako
asistent prevence kriminality.
„My to obcházíme každý den, upozorňujeme lidi, aby neodhazovali odpadky.
Třeba tady byl problém, že si stěžovali z okálů, že pouští hudbu a že jsou
nadměrně hluční,“ popisuje situaci.
‘Možná si spletla boty s tvrdým chlebem‘
Obcí zřízené Sociální centrum tak musí řešit i případy početných, doslova
vyhladovělých rodin z ubytoven, které se do domu nastěhují.
„Naše uživatelka nás byla i s dětmi navštívit v naší kanceláři a kolegyně
měla pod stolem uložené boty a jedna ta holčina se do nich pustila. Zřejmě
proto, že měla hlad, možná si spletla ty boty s tvrdým chlebem. Byl to důkaz
toho, že ty rodiny jsou v tak tíživé situaci, že nemají ani na základní
potřeby,“ upozorňuje sociální pracovnice Milada Piksová.
Podle starostky Obrnic Drahomíry Miklošové z ODS se obec snaží rodinám, které
v domě žijí, pomoci. „Naše příspěvková organizace, která nabízí sociální
služby, se okamžitě snaží do těchto rodin vstupovat, zjišťovat v jakém stavu
jsou především děti. Snažíme se těmto rodinám pomoci, řešit jejich situaci,
dochází tam i naši preventisté kriminality, aby se zklidňovala situace,“
vysvětluje.
Zároveň dodává, že na praktiky spekulantů je obec krátká: „Ale co se týče
jednání vlastního pronajímatele těchto bytů , tak do tohoto my vstupovat
bohužel nemůžeme.“
Podobnou situaci znají i jiná města obce na severu Čech. Stejně jako Obrnice
oceněné Cenou rady Evropy za přístup k menšinám, nemají vliv na to, kdo a za
kolik pronajme sociálně slabým byty nebo celé domy. Na dávkách pro sociálně
slabé, kteří často žijí v otřesných podmínkách, vydělávají hlavně realitní
agentury a majitelé nemovitostí.
Dům v Obrnicích byl kvůli dluhům odpojen od tepla a teplé vody. Žijí v
něm rodiny přistěhovalců, často v tíživé situaci. Podrobnosti zjišťoval
redaktor Jan Beneš
Poslech v mp3
|