Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21
hodin.
"O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních
studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od
19:45 do 20:00 hodin.
Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na
adrese
facebook.com/oromavakeren
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
„V našich školách nevidíte, že by se české dítě nebavilo s romským dítětem,
tady si opravdu pomáhají, půjčují si pomůcky,“ říká romská asistentka
pedagoga z jedné základní školy v Sokolově. Co k tomu přispívá, vám za
okamžik prozradíme. Minulý týden zemřel ve věku 65 let významný romský
spisovatel a básník Emil Cina. My si ho připomeneme rozhovorem z loňského
roku a také zavítáme k našim východním sousedům.
Tolik namátkou z vysílání O Roma vakeren.
Poslech celého pořadu v mp3
=[ Reportáž ]=
Hana Bandyová: V našich školách nevidíte, že by se české dítě nebavilo s
romským
Teď Vás zavedeme do západočeského Sokolova, kde zastupitelstvo i městská
policie úzce spolupracuje s místními Romy. Jeden ze způsobů, jak přispět k
dobrému vzájemnému soužití, je i práce s malými dětmi ve školách. A my se s
Janou Šustovou vydáme do základní školy v Křižíkově ulici, kde pracuje
romská asistentka pedagoga, která mimo jiné pro děti organizuje i taneční a
hudební kroužek.
Základní školu v Křižíkově ulici v Sokolově v současné době navštěvuje
bezmála 500 dětí. Škola zaměstnává také několik asistentů pedagoga, a jak
říká její ředitel Vladimír Vlček, jedna romská asistentka od března pro děti
připravuje umělecký kroužek, do něhož chodí dvacet dětí.
„V rámci prevence jsme dostali od města peníze, které nám pomohly vytvořit v
naší škole hudebně-taneční kroužek, který vede paní Bandyová. Chodí do něj
buď naši současní nebo bývalí žáci, ale jsou tam i žáci z jiných škol, ale
nacvičují u nás ve škole.“
Kolik je v této základní škole romských žáků, se přesně určit nedá.
„To je těžká otázka, protože romské děti v podstatě neexistují, protože my
už národnosti nevedeme a spíše se bavíme o sociálně znevýhodněných žácích.
Já bych to odhadoval možná na něco kolem deseti procent.“
Vedoucí kroužku je paní Hana Bandyová.
„Jsem tam asistent pedagoga už pomalu 12 let, takže tam dělám kroužky, kde
se děti můžou naučit tančit, zpívat. Ony to sice v sobě mají, ale tam to
můžou ukázat. Na kroužky dochází i děti, které už jsou venku ze školy, jsou
na učilišti nebo na střední škole, a pořád se jim ten kroužek líbí, takže
také přicházejí. Tančíme tam, zpíváme, děti mají aspoň nějaký zájem o něco a
nemusí stát venku na ulici. Máme tam velmi dobrý pedagogický sbor a hlavně
vedení, které nám to umožňuje. To je super, protože málokde nám dají nějaký
prostor, ale tady je perfektní ředitel školy a perfektní zástupkyně. To
záleží také na nich, že nás pustí do tělocvičny, kde můžeme nacvičovat, a že
nám půjčují z hudebny třeba tamburíny, nakoupili nám oblečení, dokonce i
velikánské rádio, se kterým můžeme nacvičovat, což je super.“
Oblečení pro svá vystoupení mají malí tanečníci a tanečnice vskutku velmi
krásné, barevné a pošité penízky.
„Objednávali jsme to přes internet přes jednoho známého, pochází to z Indie,
stejně jako my, Romové, pocházíme z Indie. Šije nám to taková firma a
přispělo nám i město, což je dobře, že s námi město spolupracuje –
místostarosta i starosta města a hlavně městská policie. Přispívají nám na
něco a spolupracujeme, což je super, že to tady vůbec existuje a je.“
A jak často se děti v kroužku setkávají?
„Scházíme se 4x týdně, chodíme na 2-3 hodiny do tělocvičny a nacvičujeme. Já
mezitím i doučuji děti z naší základní školy, kdy děti potřebují dělat
nějaké úkoly, učit se písmenka a takové věci, kde si na počítačích
překládají angličtinu do češtiny nebo češtinu do angličtiny, protože některé
děti doma počítač nemají, když jsou z chudších sociálních vrstev. Takže u
nás ve škole se poskytuje i toto. Většinou ale sedím ve třídách a pomáhám
těm dětem, které potřebují.“
A jak Hana Bandyová dodává, kroužek i práce asistentů pedagoga velmi
přispívá k dobrým vztahům mezi romskými a neromskými dětmi.
„Myslím si, že to hodně pomáhá, protože ty děti to v sobě mají a rády se
někde ukazují a předvádí naši kulturu a zpěv. A mezi českými dětmi se hezky
chytají, protože už i české děti u nás ve škole umí romsky, což se naučily
od našich dětí. A myslím si, že v našich školách nevidíte, že by se české
dítě nebavilo s romským dítětem, tady si opravdu pomáhají, půjčují si
pomůcky, není tady vidět, že by nějaké dítě bylo odstrčeno. Za těch 11 let,
co jsem ve škole, jsem to nepoznala a myslím si, že už i čeští rodiče vidí,
že tam jako asistenti jsme a že se tam nemůže nic stát, tak i oni své děti
vedou k tomu, aby ty naše romské děti k nim zapadly, kamarádily se s nimi a
vůbec mezi nimi nemusí být odstup nebo strach, že by jim někdo ublížil.
Vůbec to tam není, ani to nevidím, za což jsem velice vděčná, protože ani já
jako dítě jsem to vůbec nepoznala ve školách.“
Říká rodačka ze Sokolova Hana Bandyová.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
V říjnu zemřel významný romský spisovatel a básník Emil Cina
Emil Cina se narodil 13. prosince 1947 v Praze, ale jeho předkové pocházeli
ze Slovenska, kam jako dítě jezdil na prázdniny k dědečkovi. Velmi miloval
romštinu, jak sám říkal: „Strašně si vážím našeho jazyka, protože romský
jazyk má velmi krásné zdrobněliny.“ Psal pro děti i pro dospělé a svou
tvorbou poukazoval na krásu romštiny. Za svá díla i oceněn. V roce 1997
získal na Mezinárodní soutěži romské umělecké tvořivosti Amico Rom v
italském Lancianu hned dvě místa. Jako druhý se umístil v kategorii prózy a
třetí byl za svou poezii pro děti. Emil Cina zemřel minulý týden ve věku 65
let. My teď pro vás máme rozhovor z loňského roku, ve kterém si s ním Iveta
Demeterová povídala u nás ve studiu o pohádkách.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
ETP Slovensko pomáhá v oblasti bydlení, vzdělávání, zdraví a zaměstnání
Teď už vás seznámíme s projektem ETP Slovensko – je to nezisková organizace,
která pomáhá v marginalizovaných oblastech našich východních sousedů. O
výstavbě domků si Robert Hoza povídal s koordinátorem projektu Program
bydlení Slavomírem Kutašem.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
 Související články | | Datum | Nadpis | Rubrika |
| 11.07.2003 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
=[ Reportáž ]=
Milan Kroka je všestranný romský hudebník a zpěvák
V repertoáru všestranného muzikanta a zpěváka Milana Kroky najdete tradiční
romský folklór, žhavé rytmické čardáše, stejně jako tesklivé písně, ale také
prvky etna, latiny či world music. Povídání s Milanem Krokou natočil Jan
Rosenberg.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Muzikál Superstar Company měl v Brně druhou premiéru
Muzikál Superstar Company se dočkal druhé premiéry. Konala se v Brně na
hudební scéně Městského divadla v pátek 18. října. Patřilo k ní zcela
zaplněné hlediště, známí hosté i křest DVD s hudbou z muzikálu, kterého se
ujal primátor jihomoravské metropole. A na premiéře nechyběla ani Alica
Heráková.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
Za chvíli bude 21 hodin, O Roma vakeren s datem 26. října už patří
minulosti. Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20. hodině na vlnách
Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese romove.cz.
Klidný večer vám přeje Jaroslav Sezemský.
| 
Základní školu v Křižíkově ulici v Sokolově v současné době navštěvuje
bezmála 500 dětí. Škola zaměstnává také několik asistentů pedagoga, a jak
říká její ředitel Vladimír Vlček, jedna romská asistentka od března pro děti
připravuje umělecký kroužek, do něhož chodí dvacet dětí.
„Jsem tam asistent pedagoga už pomalu 12 let, takže tam dělám kroužky, kde
se děti můžou naučit tančit, zpívat. Ony to sice v sobě mají, ale tam to
můžou ukázat. Na kroužky dochází i děti, které už jsou venku ze školy, jsou
na učilišti nebo na střední škole, a pořád se jim ten kroužek líbí, takže
také přicházejí. Tančíme tam, zpíváme, děti mají aspoň nějaký zájem o něco a
nemusí stát venku na ulici. Máme tam velmi dobrý pedagogický sbor a hlavně
vedení, které nám to umožňuje. To je super, protože málokde nám dají nějaký
prostor, ale tady je perfektní ředitel školy a perfektní zástupkyně. To
záleží také na nich, že nás pustí do tělocvičny, kde můžeme nacvičovat, a že
nám půjčují z hudebny třeba tamburíny, nakoupili nám oblečení, dokonce i
velikánské rádio, se kterým můžeme nacvičovat, což je super.“
„Objednávali jsme to přes internet přes jednoho známého, pochází to z Indie,
stejně jako my, Romové, pocházíme z Indie. Šije nám to taková firma a
přispělo nám i město, což je dobře, že s námi město spolupracuje –
místostarosta i starosta města a hlavně městská policie. Přispívají nám na
něco a spolupracujeme, což je super, že to tady vůbec existuje a je.“
„Myslím si, že to hodně pomáhá, protože ty děti to v sobě mají a rády se
někde ukazují a předvádí naši kulturu a zpěv. A mezi českými dětmi se hezky
chytají, protože už i české děti u nás ve škole umí romsky, což se naučily
od našich dětí. A myslím si, že v našich školách nevidíte, že by se české
dítě nebavilo s romským dítětem, tady si opravdu pomáhají, půjčují si
pomůcky, není tady vidět, že by nějaké dítě bylo odstrčeno. Za těch 11 let,
co jsem ve škole, jsem to nepoznala a myslím si, že už i čeští rodiče vidí,
že tam jako asistenti jsme a že se tam nemůže nic stát, tak i oni své děti
vedou k tomu, aby ty naše romské děti k nim zapadly, kamarádily se s nimi a
vůbec mezi nimi nemusí být odstup nebo strach, že by jim někdo ublížil.
Vůbec to tam není, ani to nevidím, za což jsem velice vděčná, protože ani já
jako dítě jsem to vůbec nepoznala ve školách.“
Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
Nejčtenější články