Ředitele praktických škol sčítání romských žáků pobouřilo
Značnou nevoli ředitelů i učitelů praktických škol v celé republice vyvolal
nedávný příkaz České školní inspekce, aby na základě požadavku ministerstva
školství spočítali romské žáky s diagnostikovaným lehkým mentálním
postižením. I přes výhrady nakonec většina z nich požadovaný dotazník
odeslala, i když někdo napsal ostentativně nulu.
Vše začalo prohraným sporem u Evropského soudu pro lidská práva ve
Štrasburku, objasňuje mluvčí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy
Marek Zeman. Soud dal před šesti lety za pravdu tvrzení, že mnohé romské
děti byly z běžných základních škol vyřazeny nikoliv kvůli mentálním
postižením, ale kvůli etniku.
„Co se týče konkrétního sběru dat, toto souvisí s akčním plánem výkonu
rozsudku, to znamená, že my jsme se zavázali, že každý rok budeme provádět
šetření zaměřené na romské děti,“ vysvětluje Zeman a dodává:
„Ve Štrasburku musíme dokázat, že plníme to, k čemu jsme se zavázali -
zařazování dětí do praktických škol, aby tam nebyly zařazovány čistě
automaticky jenom proto, že jsou romské, a to si myslím, že by měl být
hlavní cíl, proč se všechna tato opatření dělají.“
Podle ministerstva podobné sčítání proběhlo už několikrát, současné výhrady
proto příliš nechápe. Souviset to ovšem může s tím, že praktické školy mají
právě kvůli kritice evropských institucí velmi nejistou budoucnost.
Proto se také ředitelé většinou nechtěli vyjadřovat na mikrofon. Výjimkou je
třeba ředitelka brněnské Základní školy Sekaninova Alena Kohoutová:
„Metodika je nehumánní a pro naše děti ponižující. Myslím si, že nevyřeší
nic jakékoliv sčítání, natož určování, podle jakého programu se žák, romský
žák učí,“ říká Kohoutová a doplňuje:
„Nesouhlasím a moc bych si přála, aby především šlo o to, aby děti byly ve
škole, měly, co mají mít ve škole a mohly se ve škole v klidu učit. Je
jedno, jestli je to škola taková nebo maková, jde o to, abychom děti mohli
učit a děti se chtěly učit.“
Křeček: Je to i evropský problém
I zástupce ombudsmana Stanislav Křeček má k praktickému provedení sčítání
romských žáků s lehkým mentálním postižením určité konkrétní výhrady.
Navíc se obává, abychom na základě striktního plnění požadavku Evropského
soudu nevzali možnost vhodné formy vzdělávání i těm dětem, které sice nemají
mentální problémy, ale kvůli sociálnímu vyloučení se nemohou v běžných
školách dobře uplatnit.
„Já mám velmi vážné podezření, že při řešení tohoto problému nám nikdo
zvenku neporadí,“ soudí Křeček a pokračuje:
„Já se velmi obávám, že ani soud pro lidská práva nemá informace o tom, jak
situace ve skutečnosti vypadá, jaké problémy řešíme a s jakými problémy se
musíme vyrovnat. Není to jen český problém, je to i evropský problém a
hledat jednoduchá řešení k ničemu není dobré.“
Výsledky sčítání má Česká republika s dalšími dokumenty předložit výboru
ministrů Rady Evropy do konce roku.
Co vadí ředitelům praktických škol na sčítání romských žáků, zjišťoval
reportér Ivan Holas
Poslech v mp3
|