Monika Šimůnková rezignovala na pozici vládní zmocněnkyně pro lidská práva
Dva dny poté, co byla odvolána z čela Sekce pro lidská práva na Úřadě vlády,
se Monika Šimůnková rozhodla odstoupit z funkce vládní zmocněnkyně pro tuto
oblast. Kabinet podle ní nevěnuje lidským právům náležitou pozornost. Důvody
svého odvolání tak Šimůnková považuje za zástupné.
Jako ředitelka sekce Šimůnková skončila v úterý. Vedoucí Úřadu vlády Radek
Augustin ji odvolal oficiálně kvůli špatné týmové práci i neodpovídající
pracovní morálce a na její místo dočasně obsadil ředitele Odboru pro
sociální začleňování Martina Šimáčka. Vládní zmocněnkyní Šimůnková zůstala.
„Ředitel sekce má přeci jenom pod sebou dva odbory, měl by být odborně,
pracovněprávně i v jiných oblastech na výši. To jsme u paní Šimůnkové delší
dobu nesledovali,“ zdůvodnil své rozhodnutí Augustin.
Už v úterý Šimůnková uvedla, že odvolání přišlo nečekaně, protože žádným
výtkám ke své práci nečelila. V rezignačním dopise, který teď zaslala
premiérovi v demisi Jiřímu Rusnokovi, Šimůnková vysvětlila, že by nemohla
nadále účinně vykonávat agendu související s lidskými právy.
Pozice vládního zmocněnce podle ní byla po reorganizaci na Úřadě vlády jen
vágně zakotvená, a když byla oddělena od funkce ředitele sekce pro lidská
práva, ztratila prý potřebné pravomoci.
Šimůnková také napsala, že věnovala práci v oblasti lidských práv několik
let intenzivní práce a nechce se podílet na tom, jak je funkce zmocněnce pro
tuto oblast opět zbavována svého obsahu a tím vlastně likvidována.
Podrobněji chce důvody své rezignace rozebrat zítra.
40letá Monika Šimůnková působila na pozici vládní zmocněnkyně pro lidská
práva a zároveň šéfky vládní sekce pro lidská práva od února 2011. Předtím
se jako právnička zabývala ochranou dětí.
Příliš slabé kompetence
Vedoucí advokačního oddělení české pobočky organizace Amnesty International
Jana Vargovčíková je přesvědčena, že smysl funkce zmocněnce pro lidská práva
se podařilo obhájit právě i díky mandátu Moniky Šimůnkové. Snažila se prý
vnášet do médií i veřejného povědomí důležitá témata.
„Paní zmocněnkyně Šimůnková skutečně byla během svého působení velmi
otevřená v dialogu s nevládními organizacemi, v dialogu s občanskou
společností a brala vážně podněty z terénu, podněty ze strany sdružení a
asociací, které pracovaly přímo s lidmi dotčenými porušováním lidských práv
v České republice,“ myslí si Vargovčíková.
Institut vládního zmocněnce podle ní ovšem nemá dostatečnou politickou sílu.
„Společně s jinými organizacemi jsme v posledních letech kritizovali už
rušení ministerstva pro lidská práva, pak celé období, během něhož byl post
neobsazen, a tedy ta agenda neměla jasnou tvář. Nejlepší je samozřejmě vždy,
aby agenda lidských práv nebyla rozptýlená a aby nedocházelo k podobným
zásahům do kontinuity, protože ty nutně působí určitou destabilizaci,“
dodává Vargovčíková.
Zmocněnce pro lidská práva, který Šimůnkovou nahradí, vybere po
parlamentních volbách nová vláda.
O rezignaci vládní zmocněnkyně pro lidská práva mluvila redaktorka Jitka
Hanžlová
Poslech v mp3
|