Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21
hodin.
"O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních
studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od
19:45 do 20:00 hodin.
Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na
adrese
facebook.com/oromavakeren
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Dnes vás seznámíme s mediálně vzdělávacím projekt občanského sdružení
ROMEA „Propagace a podpora vzdělávání za pomoci úspěšných romských
osobností“. Řekneme si o programu celoživotního učení Grundtvig a dále se
dozvíte, že skupina Gipsy.cz pokřtila nové album Upgrade.
Poslech celého pořadu v mp3
=[ Reportáž ]=
Buď elitou, buď vzorem, zapoj se!
„Buď elitou, buď vzorem, zapoj se!“ Je to vlastně výzva pro studenty, kteří
chtějí být v obraze. Více už Iveta Demeterová, která si do studia pozvala
koordinátoru projektu občanského sdružení Romea Petru Zahradníkovou a Petra
Ščuku.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
V rámci programu Grundtvig lze uspořádat workshop i o romské kultuře
Evropská komise poskytuje prostřednictvím programu Grundtvig [Gruntvig]
finanční prostředky umožňující různé formy vzdělávání dospělých. Za tím
účelem podporuje instituce a organizace, které toto vzdělávání nabízejí. V
rámci programu Grundtvig je například možné uspořádat neformální vzdělávací
dílny pro účastníky z jiných evropských zemí. Dílny mohou mít různá témata –
od fotografování, tance či loutkářství, přes neverbální komunikaci nebo
první pomoc, až třeba k začleňování uprchlíků nebo práci s postiženými. Od
Jany Šustové se teď dozvíme o organizaci, která ve Francii uspořádala dílnu
o romské kultuře.
„Romská kultura jako Evropská kultura?“ – tuto otázku měla v názvu
vzdělávací dílna, kterou ve francouzské Provence uspořádalo Evropské hnutí
Gard. Workshop trval osm dní a účastníky seznámil s romskou kulturou,
historií, životem Romů ve Francii i s otázkou začleňování romských imigrantů
z jiných zemí. Proč si organizátoři vybrali zrovna toto téma, vysvětluje
Isabelle Roussy z Evropského hnutí Gard:
“V rámci evropského programu celoživotního vzdělávání Grundtvig k nám mohou
přijet Evropané ze všech koutů Evropy, aby diskutovali nad nějakým tématem,
které my určíme. Vybrali jsme téma Romská kultura – Evropská kultura?,
protože naším záměrem bylo mít téma, které má opravdu evropský rozměr a
zároveň je zakořeněno i v historii naší lokality. Evropský rozměr je u Romů
evidentní – je to národ bez vlastního státu, který kočoval, žije v celé
Evropě a nikdy si nenárokoval vlastní zemi, ale naopak je doma ve všech
státech Evropské unie. V našem regionu je hodně Romů a většina z nich tady
už po několik generací žije usazeným způsobem života.“
V Provence u ústí řeky Rhôny do Středozemního moře se navíc pravidelně koná
významná romská událost.
„Každý rok se zde koná velká pouť, myslím, že to je největší romská pouť v
Evropě. Probíhá každoročně 24. května v Saintes-Maries-de-la-Mer [Sánt Marí
de la Mér] a přijíždí na ní tisíce Romů z celé Evropy, kteří se přicházejí
poklonit své patronce svaté Sáře. Svatá Sára doprovázela svatou Marii matku
Jakubovu a svatou Marii Salomé, když přijely na místo, které se dnes jmenuje
Saintes-Maries-de-la-Mer [Sánt Marí de la Mér]. Každý rok se tam v kostele
spouští relikviář, tedy truhla, ve které jsou ostatky svatých Marií, aby je
lidé mohli uctít. A v procesí se vynáší také socha svaté Sáry, které je
černá a Romové se s ní ztotožňují.“
A právě procesí se svatou Sárou a s ním spojených bohoslužeb se účastníci
semináře mohli také zúčastnit. Mimoto nahlédli i do tábořišť Romů, kteří do
Saintes-Maries-de-la-Mer přijíždějí ve svých karavanech.
„Využili jsme datum této pouti k tomu, že jsme zorganizovali jeden týden
naplněný zamyšleními, setkáními a informacemi o Romech, kteří žijí v našem
regionu. S několika z nich jsme se i setkali. A také přemýšlíme o podmínkách
života Romů v Evropě – všichni účastníci ateliéru, kteří pocházejí z různých
zemí Evropy, přinášejí svá svědectví o konkrétních příkladech ze své země.“
Ateliér měl patnáct účastníků, a tak mě zajímalo, z kolika přihlášených byli
vybráni.
„Dostali jsme čtyřicet přihlášek, které přišly ve stanoveném termínu. Ale po
uzávěrce jsme jich dostali dalších čtyřicet z dvanácti zemí. Vybrali jsme
patnáct lidí z devíti zemí, protože jsme chtěli přijmout lidi, kteří se
opravdu zajímají o Romy.“
Účastníci workshopu připravili prezentace o životě Romů ve svých zemích,
navštívili centrum sociálních služeb pro Romy, setkali se s romskou kočovnou
básnířkou a vyslechli přednášky o romské historii, jazyce, kultuře i
sociální situaci ve Francii. Původně byla v plánu i návštěva muzea v Arles,
ve kterém je i expozice věnovaná romské kultuře.
„Bohužel toto muzeum se teď opravuje a je na dva roky zavřené. Je to Museon
Arlaten v Arles, chtěli jsme tam vzít účastníky, ale bohužel je ještě
potřeba počkat několik měsíců, než ho bude možné znovu navštívit. Zahrnuje
všechny tradice našeho regionu a je tam také část, která je věnována Romům a
uchování jejich historie a tradic.“
Na území Camargue nedaleko delty řeky Rhôny však Romové během dějin
neprožívali jen radostné dny poutí, ale i dobu zlou. Za druhé světové války
tam totiž byl internační tábor Salier.
„Máme také smutné privilegium, že na našem území stál jeden z internačních
táborů, který byl určen převážně pro romskou populaci. Během druhé světové
války v něm byli lidé, kteří například utekli ze zemí zasažených válkou
třeba z politických důvodů, byl tam tábor pro Španěly, ale také pro Romy,
kteří byli považováni za populaci neschopnou začlenit se do místní
společnosti, a tak byli zavřeni. Ti, kteří byli vězněni v Salier na
území Camargue nedaleko Arles, neodjeli do koncentračních
táborů, ale mnoho z nich zemřelo v důsledku podvýživy nebo nemocí. Byl to
tábor, ve kterém byli shromážděni všichni Romové, kteří nějakým způsobem
rušili, kteří vybočovali z norem stanovených státem a tehdejší dobou. Tábor
už byl srovnán se zemí, ale dnes je tam památník, kde se každoročně začátkem
května koná pietní akt.“
Říká Isabelle Roussy z Evropského hnutí Gard.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Skupina Gipsy.cz vydala nové album Upgrade
Skupina Gipsy.cz pokřtila nové album Upgrade. Z původní sestavy, která
předchozí album Desperado vydala před dvěma lety, zůstal pouze zpěvák a lídr
Radek Banga. Gipsy.cz novou nahrávku natočili v sestavě Banga, Tomáš Baroš
(kontrabas), Viliam Didiáš (housle) a Jan Březina (akordeon). Kmotrou se
stala Agáta Prachařová. Na křtu natáčel Jan Rosenberg.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Čhavorenge - pěvecký sbor romské hrdosti a mladých talentů
Pěvecký sbor romské hrdosti a mladých talentů. Tak by se dal charakterizovat
sbor Čhavorenge, který už tři roky vede Ida Kelarová. Čhavorenge ale nejsou
jen vystoupení po světě se slavnými muzikanty a vyhlášenými orchestry, ale
také dřina, vzdělávání nebo boj o finance. O práci s mladými Romy a pěveckém
sboru Čhavorenge si s Idou Kelarovou v Brně povídala Alica Heráková.
Ida Kelarová: „Založit pěvecký sbor, to jsem měla jako takový svůj sen snad
už dvacet let.“
Říká Ida Kelarová hned na úvod. Čhavorenge vznikly v návaznosti na občanské
sdružení Miret a další aktivity pro romské děti a mládež, které Ida Kelarová
provozuje přes deset let. Jejich historie se začala psát před třemi lety
koncertem s královéhradeckou filharmonií, který sklidil obrovský úspěch.
Sbor čítá až 70 zpěváků – od nejmladších dětí předškolního věku až po
teenagery a prakticky dospělé zpěváky.
Ida Kelarová: „Teď momentálně máme děti z Brna, máme děti z Písku, z Prahy,
z Valašského Meziříčí, máme z romských osad, máme z Ružomberka, z
Liptovského Mikuláše, z Moldavy nad Bodvou.“
Sbor zkouší a hraje tradiční romské písně nebo také čardáše, ale soustředí
se hlavně na současnou romskou hudbu.
Ida Kelarová: „To jsou vlastně písně, které se neustále skládají a my je
společně s naším týmem aranžujeme, Dežo dělá třeba i vokálové aranžmá, Oto
Bunda se zase soustředí na tanec, takže ty děcka na sobě neustále pracují.“
Čhavorenge už vystupovaly například se zlínskou filharmonií, s hodonínským
pěveckým sborem a velký úspěch sklidili také na prestižním festivalu
pěveckých sborů ve Švýcarsku. Zpěv a tanec přitom není jedinou součástí
práce, kterou se sborem Ida Kelarová a její tým naplňují.
Ida Kelarová: “To, že děcka tancují a zpívají, je sice pravda, ale je to pro
ty romské děcka nejpřirozenější cesta, jak je motivovat právě k tomu, aby se
vzdělávaly, aby studovaly a aby na sobě pracovaly. A tu práci, kterou s těma
děckama děláme, je právě o tom, že vlastně to vystoupení a ten zpěv je
taková odměna za to, že si třeba zlepší známky“.
Práce s dětmi ale není jen o známkách ve škole. Děti ze sboru jezdí na letní
umělecká soustředění. Tábor s názvem Romské léto 2013 byl i letos místem,
kde děti zkouší, mají ale také třeba sexuální výchovu nebo přednášky o
romském holocaustu a historii.
Ida Kelarová: „Snažíme se taky hodně s nimi pracovat na těch romských
kořenech, aby byli hrdí na to, že jsou Romové, aby na sobě pracovali a byli
dobrými vzory, aby zase motivovali ty další. Naše občanské sdružení – musím
se pochválit – že už máme pár takových vzorů, kteří už studují na Karlově
univerzitě a už jsou to jako moji asistenti a já doufám, že jednou, až tady
nebudu, budou pokračovat v té cestě.“
Cestování na zkoušky a koncerty nebo organizace letního tábora pro tak velký
sbor je ale velmi finančně náročná záležitost. Shánění prostředků je proto
pro Idu Kelarovou klíčové, a to přesto, že sama pracuje se svým týmem
zadarmo, jak sama říká – dělá charitu.
Ida Kelarová: „Dát je všechny do kupy, aby se všichni jako znovu sešli a
společně si zazpívali, to je to nejtěžší na ty náklady, abychom je svezli
dohromady.“
Ida Kelarová a Čhavorenge se aktuálně připravují velký koncert v Brněnské
galerii Vaňkovka.
Ida Kelarová: „Největším naším připravovaným projektem je koncert s
brněnskou filharmonií, který se bude konat 19. a 20. prosince ve Vaňkově
galerii, takže to si myslím, že by si posluchači neměli nechat ujít.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Čím si romské ženy vydělávaly na obživu
V dnešní části seriálu o romských řemeslech a profesích se zaměříme na to,
jak si vydělávaly na obživu romské ženy a povíme si o legendách, které Romy
provázely. Seznámí vás s nimi Iveta Demeterová, která se ptala historika
Muzea romské kultury v Brně Michala Schustera.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
Za chvíli bude 21 hodin, O Roma vakeren s datem 21. září už patří minulosti.
Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu
a najdete nás také na internetové adrese romove.cz. Klidný večer vám přeje
Jaroslav Sezemský.
| 
Související články
„Romská kultura jako Evropská kultura?“ – tuto otázku měla v názvu
vzdělávací dílna, kterou ve francouzské Provence uspořádalo Evropské hnutí
Gard. Workshop trval osm dní a účastníky seznámil s romskou kulturou,
historií, životem Romů ve Francii i s otázkou začleňování romských imigrantů
z jiných zemí. Proč si organizátoři vybrali zrovna toto téma, vysvětluje
Isabelle Roussy z Evropského hnutí Gard:
“V rámci evropského programu celoživotního vzdělávání Grundtvig k nám mohou
přijet Evropané ze všech koutů Evropy, aby diskutovali nad nějakým tématem,
které my určíme. Vybrali jsme téma Romská kultura – Evropská kultura?,
protože naším záměrem bylo mít téma, které má opravdu evropský rozměr a
zároveň je zakořeněno i v historii naší lokality. Evropský rozměr je u Romů
evidentní – je to národ bez vlastního státu, který kočoval, žije v celé
Evropě a nikdy si nenárokoval vlastní zemi, ale naopak je doma ve všech
státech Evropské unie. V našem regionu je hodně Romů a většina z nich tady
už po několik generací žije usazeným způsobem života.“
„Každý rok se zde koná velká pouť, myslím, že to je největší romská pouť v
Evropě. Probíhá každoročně 24. května v Saintes-Maries-de-la-Mer [Sánt Marí
de la Mér] a přijíždí na ní tisíce Romů z celé Evropy, kteří se přicházejí
poklonit své patronce svaté Sáře. Svatá Sára doprovázela svatou Marii matku
Jakubovu a svatou Marii Salomé, když přijely na místo, které se dnes jmenuje
Saintes-Maries-de-la-Mer [Sánt Marí de la Mér]. Každý rok se tam v kostele
spouští relikviář, tedy truhla, ve které jsou ostatky svatých Marií, aby je
lidé mohli uctít. A v procesí se vynáší také socha svaté Sáry, které je
černá a Romové se s ní ztotožňují.“
„Využili jsme datum této pouti k tomu, že jsme zorganizovali jeden týden
naplněný zamyšleními, setkáními a informacemi o Romech, kteří žijí v našem
regionu. S několika z nich jsme se i setkali. A také přemýšlíme o podmínkách
života Romů v Evropě – všichni účastníci ateliéru, kteří pocházejí z různých
zemí Evropy, přinášejí svá svědectví o konkrétních příkladech ze své země.“
Účastníci workshopu připravili prezentace o životě Romů ve svých zemích,
navštívili centrum sociálních služeb pro Romy, setkali se s romskou kočovnou
básnířkou a vyslechli přednášky o romské historii, jazyce, kultuře i
sociální situaci ve Francii. Původně byla v plánu i návštěva muzea v Arles,
ve kterém je i expozice věnovaná romské kultuře.
Ida Kelarová: „Založit pěvecký sbor, to jsem měla jako takový svůj sen snad
už dvacet let.“
Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
Nejčtenější články