Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21
hodin.
"O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních
studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od
19:45 do 20:00 hodin.
Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na
adrese
facebook.com/oromavakeren
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Život sociálně slabých rodin na Ostravsku někdy připomíná doslova bludný
kruh. Postupně přicházejí o práci, bydlení i děti. To se dozvíte hned v
úvodním příspěvku. Opět si připomeneme Milenu Hübschmannovou, od jejíž smrti
uplynulo osm let, a o své práci nám řekne Olina Fečová.
Poslech celého pořadu v mp3
=[ Reportáž ]=
Sdružení Vzájemné soužití chce založit neziskové bytové družstvo
Neměli práci, ani bydlení. A tak úřady manželům Violovým sebraly děti. Teď
už je zase rodina opět pohromadě. Díky ostravskému sdružení Vzájemné soužití
totiž získala na Karvinsku byt od soukromé společnosti. Musí v něm ale
platit vysoké nájemné. Sdružení teď chystá změnu. Usiluje o založení
neziskového bytového družstva, díky kterému by sociálně slabé rodiny mohly
platit daleko nižší nájem. Podrobnosti má Jana Jeckelová.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Milena Hübschmannová o setkání s Elenou Lackovou a kráse romských pohádek
V neděli uplynulo osm let od chvíle, kdy po tragické automobilové nehodě v
Jihoafrické republice zemřela nejvýznamnější česká romistka docentka Milena
Hübschmannová. Bylo jí 72 let a za svůj život se zasloužila o pozvednutí
sebevědomí romského národa, jeho kultury, jazyka a historie. Sestavila
česko-romský slovník, pracovala v Československé akademii věd i v
Československém rozhlase a po revoluci se zasloužila o možnost studia
romistiky na pražské Filosofické fakultě. Zavzpomínáme na ni s Janou
Šustovou.
Milena Hübschmannová podnítila řadu Romů k literární tvorbě v romštině. Mimo
jiné stála i u zrodu mezinárodně úspěšné knihy Eleny Lackové Narodila jsem
se pod šťastnou hvězdou. Na své první setkání s Elenou Lackovou vzpomíná
Milena Hübschmannová na archivní nahrávce Českého rozhlasu z roku 1998:
„Poprvé jsem za Ilonou přijela, ještě když jsem studovala na Filosofické
fakultě hindštinu. A tehdy mě fascinovalo, jak je hindštině podobná
romština, třebaže je odloučená tisíc let a tisíc kilometrů od své indické
pravlasti. Učila jsem se romštinu v rodinách Romů, které jsem potkávala na
pražských ulicích a kteří mi ochotně a s láskou svěřovali svoje romipen, to
znamená svoje kulturní poklady.“
Jedním z těch pokladů byla i pověst o Iloně Lackové, která napsala první
romskou hru a se svými příbuznými ji nacvičila v chatrči romské osady. Psalo
se o ní s obdivem v novinách a pro mnohé Romy byla hvězdou naděje. A tak se
za ní Milena Hübschmannová rozjela.
„Vypravila jsem se za ní do Prešova, tehdy samozřejmě autostopem jako
studentka, a dorazila jsem za tmy. První skupinka Romů, které jsem uctila
romsky vykoktanou prosbu, aby mi ukázali, kde bydlí Lacková, mě zavedla pod
okna jejího bytu. V přízemním okně starého baráku se svítilo. Moji noví
známí zaklepali na okno a řekli: ‚Přivedli jsme ti holku a odešli.‘ Přišla
mi otevřít mladá, velice tmavá žena, která mi připadala nesmírně krásná.
Pozvala mě dál do kuchyně. Její tehdejší byt byl kuchyňka a pokojík, v
pokoji spaly čtyři děti a muž nebyl doma.“
První chvíle u Ilony byly nezapomenutelné...
„Na kuchyňském stole měla Ilona rozložená lejstra. Neptala se mě, kdo jsem,
proč jsem přišla. Její první otázka byla: ‚Nemáš hlad? A to je nezbytná
součást romského uvítacího ceremoniálu. Aniž čekala na odpověď, začala
škrábat brambory. A pak, vidím se jako dnes, jsem úplně najisto šla ke
kredenci, vyndala nůž a loupala brambory s ní. Ilona si tenhle okamžik taky
pamatuje a jednou jej komentovala: ‚Od téhle chvíle jsme svoje sestry. ‘“
Milena Hübschmannová začala za Ilonou Lackovou pravidelně jezdit. Ilona ji
vodila po romských osadách, kde viděla ohromnou hmotnou bídu, se kterou
později setkala jen ve slumech indické chudiny na předměstích Bombaje nebo
Kalkaty. V osadách však Milena poznala i něco velmi silného.
„V osadách, kam mě Lacková vodila, jsem nezažívala ovšem jenom otřes z
hmotné bídy. Zažívala jsem trans. Trans, jaký přetechnizovaná,
přeracionalizovaná, institucionalizovaná průměrná gádžovská společnost
nemůže člověku poskytnout. Trans poutě do tří světů. A vedly do nich romské
pohádky vyprávěné v chatrči, kde natěsnaní posluchači dotýkající se jeden
druhého spoluprožívali vítězství dobra nad zlem. Záři uskutečněných přání,
radost z harmonie, radost z jednoty a míru. S nadskutečnou skutečností
jiných světů se prolínaly písně, nepřetržitě zaznívající z té či oné
chatrče. Krása a harmonie jiných světů napájela úctou, moudrostí, krásou
kultivovaného romského slova i každodenní život tohoto hmotného světa.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Olga Fečová zasvětila život dětem
Olga Fečová pochází ze známé muzikantské rodiny. Téměř celý život zasvětila
dětem. Vede hudební, taneční a divadelní kroužky pro děti ze znevýhodněného
sociálního prostředí. Od roku 2000 působí jako asistentka pedagoga v nultém
přípravném ročníku, kde dětem věnuje intenzivní individuální péči. Nejen o
práci asistenta s ní hovořila ve své reportáži Rena Horvátová.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Gymnázium Zefirína Jimenéze Mallu už šest let vzdělává nadané romské děti
Školní rok 2013/2014 znamená pro Osmileté soukromé gymnázium Zefirína
Jimenéze Mally šestý rok působení v Kremnici (Súkromné gymnázium Zefyrína J.
Mallu).
Škola od roku 2008 poskytuje kvalitní vzdělání nadaným romským dětem. Více
už v příspěvku Roberta Hozy, který oslovil ředitelku školy Janu Tomovou.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Koňské handlířství patřilo k typickým romským profesím
Kočovný způsob života přímo předurčoval Romy k tomu, aby se zabývali
obchodem. Způsob života kočovných Romů se totiž podobá životu kupce, který
kupuje zboží na jednom místě a prodává ho jinde. Navíc si kočovní Romové
neuměli představit svůj život bez koní. Iveta Demeterová k mikrofonu pozvala
historika Muzea romské kultury v Brně Michala Schustera. A ptala se ho právě
na handlířství.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
| 
Související články
Milena Hübschmannová podnítila řadu Romů k literární tvorbě v romštině. Mimo
jiné stála i u zrodu mezinárodně úspěšné knihy Eleny Lackové Narodila jsem
se pod šťastnou hvězdou. Na své první setkání s Elenou Lackovou vzpomíná
Milena Hübschmannová na archivní nahrávce Českého rozhlasu z roku 1998:
Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
Nejčtenější články