Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21
hodin.
"O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních
studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od
19:45 do 20:00 hodin.
Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na
adrese
facebook.com/oromavakeren
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Od doby, kdy tragicky zemřela průkopnice české romistiky Milena
Hübschmannová, uplynulo přesně osm let. My si ji dnešním vysílání
připomeneme a řekneme, o co všechno se tahle významná žena zasadila.
Představíme také romského studenta, který za studiem míří až do Číny, a
podíváme se do farnosti, kterou vede romský kněz.
Bacht tumenge savorenge so šunen amaro romano vakeriben.
Poslech celého pořadu v mp3
=[ Reportáž ]=
Milena Hübschmannová byla pro Romy motorem, inspirátorkou, hybatelkou,
matkou i sestrou
Zítra uplyne osm let od tragické smrti zakladatelky české romistiky Mileny
Hübschmannové. Tahle neobyčejná žena například sestavila česko-romský
slovník a v roce 1991 se zasadila o to, aby se na Filosofické fakultě
Univerzity Karlovy v Praze mohla romistika studovat. Několik let pracovala i
v Československém rozhlase v literární a divadelní redakci, kde se často
snažila do vysílání prosadit i romskou lidovou slovesnost. Pokračuje Jana
Šustová.
Byla motorem, inspirátorkou a hybatelkou – takovými slovy na Milenu
Hübschmannovou vzpomíná řada romských osobností v souvislosti s tím, že
mnoho Romů povzbuzovala k literární tvorbě v romštině. K autorům, které
inspirovala k psaní, patří například Tera Fabiánová, Elena Lacková, Andrej
Giňa a Hilda Pášová. Spisovatel Andrej Giňa o ní řekl: „Ona se k nám chovala
jako k sourozencům a když sem přišla, tak sem přišla jako domů.“
Spisovatelka Hilda Pášová vzpomíná na své první setkání s Milenou
Hübschmannovou takto:
„My jsme se poznaly, když mi bylo asi osmnáct let, čistě náhodou –
zprostředkovaně přes Teru Fabiánovou, což byla moje sestřenice. Tehdy jsme
hráli divadlo, bylo to nějaké ruské drama a vystupoval tam také nějaký
romský taneční soubor, takže jsme tam hráli v jedné hře. A Terka na to
představení pozvala i Milenu, takže já jsem jí poznala v těch osmnácti
letech. S tou Terkou se Milena znala už mnohem dřív. A od té doby se datuje
naše přátelství, protože právě od toho večera jsme vůbec neztratily kontakt.
Ona byla úžasná a byla jsem s ní strašně ráda, kdykoliv měla chvilku, tak
jsme si volaly nebo jsme se navštěvovaly.“
První povídka Hildy Pášové má název Žít se musí a vypráví o událostech druhé
světové války v jejích rodných Vlčanech na jižním Slovensku. K napsání
povídky ji povzbuzovala právě Milena Hübschmannová.
„Ona byla velice vytrvalá a co si vzala do hlavy, to musela uskutečnit. Ona
byla takový motor, který přinutil řadu Romů, aby začali psát. Připadala mi
pořád jako Alenka v říši divů, protože cokoliv jsem jí vyprávěla, tak jí
připadalo velmi zajímavé, říkala: ‚To se musí napsat, to se musí
zaznamenat!‘ Byla velmi emotivní, protože když jsem jí vyprávěla obsah té
povídky, kterou jsem hodlala psát, tak se při tom úplně rozplakala. Pak
řekla, že to musím určitě napsat. A byla tak vytrvalá, že jsem si sedla a
začala jsem to psát.“
Když Hilda Pášová povídku dokončila, podnikla Milena Hübschmannová ještě
další kroky.
„Tím výsledkem potom byla tak nadšená, že bez mého vědomí se postarala o to,
aby ta povídka byla přeložena do angličtiny, do češtiny jsem jí překládala
já a psala jsem jí v dialektu romštiny, kterým se hovoří na jihu Slovenska.
A s těmito překlady, aniž já bych o tom něco věděla, tu povídku poslala do
Itálie, kde se každý rok konala mezinárodní soutěž romských autorů v hudbě,
zpěvu, psaní veršů, psaní prózy, a tam to vyhrálo druhou cenu. Já jsem se to
dozvěděla až potom, když jsem dostala pozvánku, abych přijela do Itálie si
převzít cenu. Vůbec jsem o tom neměla tušení, takže jsem z toho měla velikou
radost a ona samozřejmě také. Říkala: ‚Vidíš to. Tak a teď musíš psát další
věci, které jsi mi vypravovala!‘“
Po revoluci získala Milena Hübschmannová za svou činnost řadu ocenění,
například Cenu Františka Kriegla, kterou uděluje Charta 77, a z rukou
prezidenta Václava Havla převzala v roce 2002 medaili za zásluhy III.
stupně. Zemřela 8. září 2005 ve věku 72 let při autonehodě v Jihoafrické
republice. V její osobě Romové ztratili nejen učitelku, ale i matku a
sestru. Její odkaz však žije dál!
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Josef Karvay by po gymnáziu v Hong Kongu chtěl pokračovat na Harvardu
Sedmnáctiletý Josef Karvay měl od září nastoupit do dalšího ročníku jedné
střední školy ve Vsetíně. Jenže se naskytla příležitost, která se neodmítá –
odletět do Hong Kongu a rok tam v angličtině studovat na tamním gymnáziu.
Mladý Rom věří, že právě studium v zahraničí mu pomůže otevřít brány těch
nejprestižnějších univerzit světa, kde bude pokračovat ve vysněném studiu
práv. Jak se na odjezd do Číny připravuje a na co se nejvíc těší, se ho
ptala Renata Horvátová.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Církve jsou místem, kde soužití Romů a majority funguje dobře
Letošní prázdniny se kromě jiného nesly i v duchu protiromských demonstrací.
A právě v této situaci je asi důležité si připomínat místa, kde soužití Romů
a majoritní společnosti funguje bez problémů. Jedním z takových míst jsou
společenství věřících lidí. Podrobněji už Magdaléna Trusinová.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Duo Farsa se věnuje flamencu
Fero Godla a Dušan Onody vystupují na Slovensku jako Duo Farsa. Flamengu se
věnují už od roku 1994, kdy byli studenty soukromé konzervatoře v Košicích.
Více už kolega Robert Hoza.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Kovářství patří k typickým romským řemeslům
Dnes v O Roma vakeren otvíráme cyklus o tradičních romských řemeslech,
obyčejích a zvycích. Řemesla byla odedávna spjatá hlavně s pohybem. Asi
nejtypičtější romská řemesla souvisela se zpracováním kovu. Iveta Demeterová
si k mikrofonu pozvala historika Muzea romské kultury v Brně Michala
Schustera. A ptala se ho právě na kovářství.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
Z dnešního O Roma vakeren je to už všechno. Naladit si nás můžete ale opět v
sobotu po 20. hodině tady na Radiožurnálu nebo v úterý a ve čtvrtek na VKV
regionálních studií – a to vždy v 19:45. Najdete nás ale také na internetu –
adresa je www.romove.cz a náš pořad je i na Facebooku.
Mangav tumenge lači řači.
| 
Byla motorem, inspirátorkou a hybatelkou – takovými slovy na Milenu
Hübschmannovou vzpomíná řada romských osobností v souvislosti s tím, že
mnoho Romů povzbuzovala k literární tvorbě v romštině. K autorům, které
inspirovala k psaní, patří například Tera Fabiánová, Elena Lacková, Andrej
Giňa a Hilda Pášová. Spisovatel Andrej Giňa o ní řekl: „Ona se k nám chovala
jako k sourozencům a když sem přišla, tak sem přišla jako domů.“
Spisovatelka Hilda Pášová vzpomíná na své první setkání s Milenou
Hübschmannovou takto:
Související články
Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
Nejčtenější články