Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21
hodin.
"O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních
studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od
19:45 do 20:00 hodin.
Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na
adrese
facebook.com/oromavakeren
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Dnes si k mikrofonu pozveme předsedu Společenství Romů na Moravě inženýra
Karla Holomka, aby zavzpomínal, jak za války unikl transportům do
koncentračního tábora.
Se svými názory na návrh romské vlajky nás seznámí Lada Gažiová a první
půlku pořadu zakončí maminka předškoláka.
Poslech celého pořadu v mp3
=[ Reportáž ]=
Vzpomínky Karla Holomka na úniky před nacistickými transporty
V neděli se v místě bývalého takzvaného cikánského tábora v Hodoníně u
Kunštátu uskutečnilo pietní shromáždění k uctění obětí romského holocaustu.
Jeho součástí byla bohoslužba a také vernisáž výstavy nejlepších
studentských návrhů na vybudování Památníku v Hodoníně. Na pohnuté chvíle v
dějinách moravských Romů zavzpomínáme s Janou Šustovou.
Každoroční pietní akt v Hodoníně u Kunštátu připomíná 21. srpen 1943, kdy
byl z tábora vypraven nejpočetnější transport romských vězňů do
vyhlazovacího tábora Osvětim II-Březinka. Převážná část Romů z tohoto
transportu v Osvětimi zahynula. Holocaust postihl i rozvětvený rod
moravských Holomků, z něhož zahynulo zhruba šest set lidí. Jak vypráví
inženýr Karel Holomek, předseda Společenství Romů na Moravě, on sám se svou
sestrou přežil jen díky mamince a solidaritě lidí z okolí.
„Je to neuvěřitelné a já sám jsem tomu nevěřil do té doby, než jsem viděl
seznamy uvedené v Heidelberku u Romaniho Roseho v Radě Sintů a Romů v
Německu, která dokumentuje oběti holocaustu. A předtím jsem četl seznamy
profesora Ctibora Nečase, kde skutečně ta rodina Holomků byla skutečně
největší rodinou, která byla na Moravě decimována mezi rodinami Růžičků a
Danielů. Takže ano, je to asi pravda, že široká rodina tam zmizela skoro
celá. Z mého nejbližšího okruhu to bylo asi 20 lidí – dědeček, strýcové,
tetičky, sestřenice, bratranci – z té užší rodiny. Z té širší rodiny
zahynulo 600 lidí.“
Situaci Karla Holomka a jeho sestry paradoxně zhoršovalo to, že jejich otec
byl první vysokoškolsky vzdělaný Rom na našem území. On sám se před nacisty
ukrýval v lesích a mezi Romy na Slovensku.
„Protože my jsme byli dětmi, byť nemanželskými, jediného tehdy známého
romského doktora, právníka, který v té době utekl na Slovensko, protože by
skončil v koncentráku jako první. Tak byl na nás vypsán transport mezi
desíti nejvíc hledanými Romy, dětmi Romů nebo romských míšenců – týkalo se
to mě a sestry. Ale máti pravděpodobně tušila, o co se jedná, tak s námi do
těch vypsaných transportů nešla a vždy nás v těch rozhodujících momentech
ukrývala. A navíc v té vesnici, kde jsme bydleli, v Miloticích u Kyjova, za
maminkou přišel četník z Kyjova vždycky, když hrozilo, že tam bude
nacistická šťára, a říkal: ‚Paní Holomková, zmizte! ’ A my jsme skutečně
absolvovali desítky nočních útěků někam po okolí. Jako dítě jsem to jen tak
mimoděk zaznamenal, aniž jsem tušil to nebezpečí, které nám hrozí.“
Svou roli sehráli i lidé z vesnice – kdokoliv z nich mohl maminku s romskými
dětmi udat.
„Nestalo se to. V té dědině, kde toho tátu znali z doby, kdy jako právník
poskytoval sedlákům právní služby, takže tam měl dobrou pověst a patřil do
té špičky mezi lidmi z dědin v tom okolí, což byly Milotice, Svatobořice,
Kyjov, Hodonín, Mistřín, kde měl pověst člověka, který ovládá jazyky a právo
a dělal pro sedláky ty služby, tak měl dobrou pověst. Možná že to mělo tento
důvod, ale nikdo nás neudal a skončilo to dobře.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Romská výtvarnice Lada Gažiová nesouhlasí s návrhem česko-romské vlajky
Projekt slovenského umělce Tomáše Rafy na podobu nové česko-romské vlajky
vyvolal poměrně bouřlivé reakce. A to natolik, že výstavu neznámý pachatel
polil barvou. Mezi kritiky uměleckého projektu je ale také řada Romů. S
návrhem česko-romské vlajky, jejíž vítězná podoba poputuje na Radu pro
záležitosti romské menšiny Úřadu vlády, ostře nesouhlasí i romská malířka
Lada Gažiová. Natáčel s ní Tomáš Bystrý.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Přípravy do školy
Od září se zaplní každá škola těmi nejmenšími, prvňáčky. Nejinak tomu bude
na základní škole v Lysé nad Labem, kam nastoupí do první třídy šestiletá
Helenka. Nač se nejvíc těší, jaké byly přípravy a kolik investovali rodiče
do školních pomůcek, si můžete poslechnout v následující reportáži Renaty
Horvátové.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
 |
 Související články | | Datum | Nadpis | Rubrika |
| 02.04.2016 | Co přinese inkluze pedagogům? | O Roma Vakeren |
| 13.02.2016 | Sběr dat pomáhá lépe integrovat děti v britských školách | O Roma Vakeren |
| 23.01.2016 | Britské zkušenosti s pedagogickou prací s romskými žáky se přenáší i do
Česka | O Roma Vakeren |
| 16.01.2016 | Proč základní školy odmítají romské žáky? | O Roma Vakeren |
| 09.01.2016 | Co přinesl rok 2015 a co ovlivní život některých Romů i v budoucích letech | O Roma Vakeren |
| 09.01.2016 | Třetinu žáků Základní školy Trmice tvoří romské děti a jsou dobře začleněny | O Roma Vakeren |
| 21.11.2015 | Lucie Ščuková se za Česko zúčastnila konference Inclusiv education – Take
action! | O Roma Vakeren |
| 25.04.2015 | Podle zprávy Amnesty International Česko stále diskriminuje romské děti ve
školství | O Roma Vakeren |
| 07.03.2015 | Magdalena Karvayová v Ostravě motivuje romské rodiče, aby své děti zapsali
do nesegregovaných základních škol | O Roma Vakeren |
| 14.02.2015 | Kanadský velvyslanec Otto Jelinek diskutoval s Romy o problémech ve
vzdělávání Romů v Česku | O Roma Vakeren |
| 07.02.2015 | Novinky v českém školství | O Roma Vakeren |
| 13.12.2014 | Online příručka Chci to řešit nabízí učitelům řešení projevů šikany,
nesnášenlivosti nebo xenofobie ve školách | O Roma Vakeren |
| 06.12.2014 | Ministr školství navrhuje povinnou docházku do školky v posledním roce před
nástupem do školy | O Roma Vakeren |
| 29.11.2014 | Česko se ohradilo proti obvinění Evropské komise, že ve školách diskriminuje
Romy | O Roma Vakeren |
| 29.11.2014 | Výstava Jak ztratit další generaci představuje fotografie Romů, kteří se
postavili proti diskriminaci ve vzdělávacím systému | O Roma Vakeren |
| 13.11.2014 | Smutné výročí rozsudku D. H. připomíná, že se situace Romů v Česku ani po
sedmi letech nezměnila | Zprávy ze života Romů |
| 10.09.2014 | Novela školského zákona může být krok správným směrem, řekli rodiče a
neziskové organizace předsedům parlamentních školských výborů | Zprávy ze života Romů |
| 06.09.2014 | Budoucí školský ombudsman nepovažuje fungování praktických škol za problém | O Roma Vakeren |
| 17.07.2014 | Mami, tati, já chci do školy! | Zprávy ze života Romů |
| 28.06.2014 | Díky projektu Učí (se) celá rodina už se děti těší do školy | O Roma Vakeren |
| 19.05.2014 | Vyjádření ředitelky Muzea romské kultury Jany Horváthové
k návrhu novelizovat školský zákon | Zprávy ze života Romů |
| 08.04.2014 | Nápad poslanců TOP 09 na výuku v romštině považují ve škole v Obrnicích za
nesmysl | O Roma Vakeren |
| 08.04.2014 | Speciální romské třídy na školách a romština jako pomocný vyučovací jazyk -
zbytečnost nebo šance? | O Roma Vakeren |
| 22.02.2014 | Skupina Aufori v Hradci Králové rozjíždí program Učí (se) celá rodina | O Roma Vakeren |
| 15.02.2014 | Proč se v Česku v praxi nedaří inkluzivně vzdělávat? | O Roma Vakeren |
| 25.01.2014 | Pracovníci sdružení Vzájemné soužití doprovázeli romské děti k zápisu do
základních škol | O Roma Vakeren |
| 17.01.2014 | Romské děti: Nechte nás s Vašimi dětmi sedět v jedné lavici! | Zprávy ze života Romů |
| 14.05.2013 | Vzdělávání v Karlovarském kraji bude více inkluzívní, slíbil kraj | Zprávy ze života Romů |
| 21.02.2013 | Rada Evropy tvrdě kritizuje Česko za údajnou diskriminaci Romů | Zprávy ze života Romů |
| 18.02.2013 | United Gipsy Crew: Rapem proti segregaci | Zprávy ze života Romů |
| 16.02.2013 | „Pošlete ho do základky, aby z něj něco bylo“ – rapují mladí Romové | O Roma Vakeren |
| 12.02.2013 | Nedávejte děti do praktických škol, vzkazují mladí rapeři romským rodičům | Zprávy ze života Romů |
| 01.12.2012 | V českém školství se pět let po rozsudku Evropského soudu pro lidská práva
nic nezměnilo | O Roma Vakeren |
| 27.11.2012 | Ministerstvo školství chce omezit praktické školy kvůli diskriminaci Romů | Zprávy ze života Romů |
| 26.11.2012 | Ministerstvo chystá plán, jak nerušit praktické školy. Alespoň prozatím | Zprávy ze života Romů |
| 17.11.2012 | Uplynulo pět let od rozsudku Evropského soudu pro lidská práva o
diskriminaci romských dětí v českém školství | O Roma Vakeren |
| 10.11.2012 | S bojem proti rasismu začíná Diecézní charita ostravsko-opavská již na
základních školách | Zprávy ze života Romů |
| 08.11.2012 | Zamčenou pyramidou knih upozornili aktivisté na diskriminaci romských dětí | Zprávy ze života Romů |
| 08.11.2012 | Navzdory zákonům a kritice zvenčí jsou tisíce zdravých dětí v praktických
školách | Zprávy ze života Romů |
| 02.10.2012 | Nová kniha vnáší světlo do desegregace Romů ve školství | Zprávy ze života Romů |
| 09.08.2012 | V Česku roste počet tříd pro sociálně znevýhodněné předškoláky | Zprávy ze života Romů |
| 02.08.2012 | O situaci na praktických školách bude jednat ministr školství s ombudsmanem | O Roma Vakeren |
| 18.02.2012 | Jak si vedou romské děti z Česka v britských školách | O Roma Vakeren |
| 01.09.2011 | Děti ve Varnsdorfu raději nenosí s sebou peníze ani mobily | Zprávy ze života Romů |
| 16.07.2011 | Koalice Společně do školy usiluje o rovný přístup romských dětí ke vzdělání | O Roma Vakeren |
| 16.07.2011 | O osudech Národního akčního plánu inkluzivního vzdělávání | O Roma Vakeren |
| 30.05.2011 | Odborníci pracující na přípravě Národního akčního plánu inkluzivního
vzdělávání končí | Zprávy ze života Romů |
| 28.05.2011 | Projekt Nová šance usiluje o umístění romských dětí do základních škol | O Roma Vakeren |
| 15.01.2011 | Romské děti z vyloučených lokalit končí svou školní kariéru dříve než jejich
vrstevníci | O Roma Vakeren |
| 29.12.2010 | Kam odcházejí romské děti po základní škole | Zprávy ze života Romů |
| 29.12.2010 | Podle průzkumu mají romské děti menší šanci na středoškolské vzdělání | Zprávy ze života Romů |
| 26.11.2010 | O školství s Milanem Kováčem | O Roma Vakeren |
| 30.04.2010 | Podtatranská základní škola Šumiac má úspěchy v integraci romských dětí | O Roma Vakeren |
| 05.03.2010 | Z§vůle práva žádá vyšetření motivu pobodání romského žáka | Zprávy ze života Romů |
| 09.10.2009 | Ve výuce dějepisu asi nastanou změny | O Roma Vakeren |
| 25.09.2009 | Konference na téma překonávání sociálního znevýhodnění ve vzdělávání | O Roma Vakeren |
| 25.09.2009 | Projekt Motivace romských rodičů na poli vzdělávání | O Roma Vakeren |
| 11.09.2009 | Základní školu Masarykova opouštějí děti | O Roma Vakeren |
| 28.08.2009 | I v roce 2009 trvá segregace romských dětí v ČR | O Roma Vakeren |
| 15.05.2009 | Mají být ve třídě pouze romské děti? | O Roma Vakeren |
| 28.11.2008 | Koalice neziskových organizací Společně do škol | O Roma Vakeren |
| 28.11.2008 | Andrej Mirga, poradce pro Sinti a Romské záležitosti ve Varšavě | O Roma Vakeren |
| 28.11.2008 | Mnohé romské děti zažívají na škole šikanu | O Roma Vakeren |
| 21.11.2008 | Podle ministra školství budou moci romské děti chodit do běžných základních
škol až za několik let | O Roma Vakeren |
| 21.11.2008 | Nadace OSF Praha | O Roma Vakeren |
| 21.11.2008 | Romské děti jsou mnohdy automaticky zařazovány do praktických škol | O Roma Vakeren |
| 21.11.2008 | Mezinárodní konference Vzdělání bez bariér – Romské děti v České republice | O Roma Vakeren |
| 03.10.2008 | Doučování dětí ve vyloučených lokalitách | O Roma Vakeren |
| 08.08.2008 | I o prázdninách se některé děti připravují do školy | O Roma Vakeren |
| 18.07.2008 | Chorvatsko nediskriminovalo romské žáky, řekl soud ve Štrasburku | Zprávy ze života Romů |
| 13.06.2008 | Jaké vzdělávací aktivity nabízí Základní škola na pražském Havlíčkově
náměstí | O Roma Vakeren |
| 17.08.2007 | Nová příručka "Jak pracovat s romskými žáky" | O Roma Vakeren |
| 03.08.2007 | Ivan Veselý byl jmenován do pracovní skupiny při MŠMT pro vzdělávání romských dětí | O Roma Vakeren |
| 04.10.2006 | Kvalitní a systematické vzdělávání je klíčem k integraci Romů | Zprávy ze života Romů |
| 19.09.2006 | Nová škola představuje projekt Rozlety a zve k zapojení žáků základních škol | Zprávy ze života Romů |
| 01.09.2006 | Nový školní rok začíná... | O Roma Vakeren |
| 29.08.2006 | V bezplatném kurzu pro zájemce o ukončení základního vzdělání je ještě několik volných míst | Zprávy ze života Romů |
| 12.05.2006 | Základní škola v Cítolibech u Loun | O Roma Vakeren |
| 24.02.2006 | V Evropském parlamentu zněly stížnosti na diskriminaci romských dětí | O Roma Vakeren |
| 24.02.2006 | Romské děti nemusí končit ve zvláštních školách | O Roma Vakeren |
| 24.02.2006 | V Českých Budějovicích vznikla segregovaná třída pro Romy | O Roma Vakeren |
| 10.02.2006 | Romové prohráli spor u Evropského soudu pro lidská práva | O Roma Vakeren |
| 25.10.2005 | Romské organizace nabízejí školám spolupráci | Zprávy ze života Romů |
| 21.10.2005 | Absolventka Technické univerzity v Liberci napsala diplomovou práci na téma
Vzdělanost Romů | O Roma Vakeren |
| 09.09.2005 | V Cítolibech u Loun je ukázková základní škola | O Roma Vakeren |
| 01.07.2005 | Školství a romská média | O Roma Vakeren |
| 04.03.2005 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
| 04.03.2005 | Verdikt zněl: "Základní školu by nezvládla." | O Roma Vakeren |
| 29.10.2004 | Mladí Romové nemají informace o vlastní kultuře | O Roma Vakeren |
| 22.10.2004 | Připravuje se program pro školy přihlížející k etnickým skupinám | O Roma Vakeren |
| 22.10.2004 | Romský asistent na školách musí mít pedagogické minimum | O Roma Vakeren |
| 03.09.2004 | Nový školní rok | O Roma Vakeren |
| 27.08.2004 | Školní rok už je za dveřmi | O Roma Vakeren |
| 02.07.2004 | V Praze je škola pro děti s neznalostí českého jazyka | O Roma Vakeren |
| 11.06.2004 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
| 09.06.2004 | Do základní školy ve Vsetíně nastoupí více romských dětí | Zprávy ze života Romů |
| 09.01.2004 | Na základních školách by se měla vyučovat i romština | O Roma Vakeren |
| 03.10.2003 | Předškolní příprava romských dětí se v Broumově osvědčila | O Roma Vakeren |
| 19.09.2003 | Pomoc pro žáky devátých ročníků při výběru povolání | O Roma Vakeren |
=[ Reportáž ]=
Roma friendly kluby a kavárna
Romští podnikatelé nemají jednoduchou pozici, a může být o to složitější,
když se rozhodnou zaměstnávat Romy a mít je také jako svou cílovou skupinu.
Dnešní rozhovor představuje osobnost pana Milana Danihela, který od
devadesátých let v Brně provozuje kluby a dnes kavárnu, tzv. Roma friendly.
Natáčela s ním Alica Heráková.
Rodina Milana Danihela přišla do Brna za prací v roce 1945, po druhé světové
válce. Maminka byla Romka ze slovenské Prievidze a tatínek český Rom z
Hodonínska.
„Samozřejmě v té době byla velká chudoba a vykládali, že když sem přišli,
tak neměli nic než tu peřinu nebo nějaký bágl věcí. Opravdu sem přišli z
ničeho a měli tu možnost tady začít znovu ten život.“
Poválečná doba znamenala nový začátek pro mnohé. Také proto byly rozdíly
mezi lidmi vnímány jinak, než je tomu dneska.
„Samozřejmě že to taky neměli lehké, ale měli to lehčí v tom, že v té době
nebyl takový ten problém ‚Cigán‘ a Čech. Dělaly se akce – když mi mamka
vykládala – dělaly se bály a tam byli všichni, jestli tam byl ten nebo ten,
bavili se všichni.“
Dětství tedy Milan Danihel prožil v Brně. Chodil do základní školy do
Komárova, kde bylo málo romských rodin, základní i střední školu tedy prožil
spíše mezi majoritou. Svou odlišnost si vždycky uvědomoval, ale nebral ji
jako překážku.
„Měl jsem nějaké ambice, to je hlavní věc. Druhá věc byla to, že kamkoliv
jsem přišel, tak na mě byl dán větší sklon, abych byl akčnější, abych
fungoval – když to řeknu – možná na 200 procent. Pro mě to byla taková
určitá výzva.“
Po návratu z vojenské služby Milan Danihel začal pracovat jako vrátný v
klubu, později jako číšník a podařilo se mu vypracovat. Získal pětiletou
praxi v oblasti, ve které podniká dodnes.
„V 95. roce jsem otevřel koncesi, protože já jsem měl převážně kluby, ne
restaurace, takže jsem otevřel klub, ale na bázi romské. To znamená, že jsem
dělal převážně pro romskou komunitu, poněvadž po té revoluci byly problémy,
že ty Romy nechtěli nikam pouštět. Řekl jsem si, když může mít svoje
majorita, tak můžeme mít i my svoje. Takže jsme udělali klubík a samozřejmě,
že ve své době to byla pecka, když to řeknu lidově.“
Klub v ulici Milady Horákové fungoval čtyři roky a v devadesátých letech to
bylo oblíbené místo, kde se pořádaly romské zábavy, koncerty nebo akce pro
děti. Jak říká pan Danihel, hlavní bylo, že tam mohl přijít každý, Romové
sem neměli zákaz jako do jiných klubů v Brně.
„Měli problém, že by i pouštěli Romy, ale kdyby je pouštěli, tak tam zas ta
majorita nechtěla chodit. Prostě problém, problém, který se nedal vyřešit.
Nebyl problém v tom, že by byli nějací rasový nebo tak, ale prostě –
zákazník nechce, on sem nebude chodit, když sem budete chodit vy – a prostě
takhle. Je to blbý nebo hloupý, ale tak to zkrátka bylo a je to – bohužel
dodneška.“
Pan Danihel přitom zdůrazňuje, že mnoho majitelů klubů jsou jeho dobří známí
a že jim zkrátka nezbylo, než se přizpůsobit situaci a svým zákazníkům. Jako
živnostníci, kteří platí daně a mají zodpovědnost za svoje zaměstnance, si
nemohli dovolit jednat jinak. Druhý klub na stejné bázi pak otevřel pan
Danihel v roce 2000. I na něj ale po několika letech dolehla ekonomická
krize. Po deseti letech musel klub uzavřít.
„Samozřejmě krize se dotkla nejvíc tady těch sociálně slabých lidí a já jsem
to měl postavené převážně pro ty sociálně slabé lidi, převážně tak 75 %.“
Otevřít klub pro Romy, kam bude moct přijít každý, se tedy z obchodního
hlediska panu Danihelovi nevyplatilo. Sám říká, že mohl postavit klub na
jiné bázi, pro majoritu, ale nechtěl. Dnes provozuje kavárnu Beng v Muzeu
romské kultury a přivydělává si i jinde. Šest let zajišťoval catering pro
festival Svojanov a po různých akcích jezdí představovat romskou kuchyni.
Říká, že jako otec od rodiny se musí snažit. Se svou ženou vychovávají
dospívající dceru.
„Hlavně, co jí dávám do života, je to, aby se nestyděla za to, co je.
Poněvadž když se za to bude stydět, bude se stydět za rodiče, tak jako já
bych se nestyděl a moji rodiče a to je to naše romství. Druhá věc je to, že
se snažím, aby měla úctu ke starším, aby věděla, jak se má chovat vůči
rodičům, aby nikdy nezapomněla, odkud je a v čem byla vychovávaná.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Postavení Romů za druhé světové války
Opět se vrátíme k tématu holocaust, kdy jsme si 2. srpna připomněli
Mezinárodní den vzpomínky na holocaust Romů. V noci z 2. na 3. srpna 1944
byli z koncentračního tábora Osvětim – Březinka deportováni Romové do
koncentračního tábora Ravensbruck a Buchenwald. A dalších 2897 bez ohledu na
věk a pohlaví odvezli do táborových plynových komor. Společenský status Romů
v období druhé světové války přesně definoval dobový zákon, o kterém Robertu
Hozovi řekl Arne Man z Ústavu etnologie na Slovensku.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
Za chvíli bude 21 hodin, O Roma vakeren s datem 24. srpna už patří
minulosti. Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20. hodině na vlnách
Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese www.romove.cz.
Klidný večer vám přeje Jaroslav Sezemský.
|
|
Každoroční pietní akt v Hodoníně u Kunštátu připomíná 21. srpen 1943, kdy
byl z tábora vypraven nejpočetnější transport romských vězňů do
vyhlazovacího tábora Osvětim II-Březinka. Převážná část Romů z tohoto
transportu v Osvětimi zahynula. Holocaust postihl i rozvětvený rod
moravských Holomků, z něhož zahynulo zhruba šest set lidí. Jak vypráví
inženýr Karel Holomek, předseda Společenství Romů na Moravě, on sám se svou
sestrou přežil jen díky mamince a solidaritě lidí z okolí.
Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
Nejčtenější články