Prolomit vlny: Pod jednou vlajkou
Jak vnímají Romové, když jim neonacisté mávají do tváře českou, tedy i
jejich vlajkou? Do jaké míry se cítí být součástí tohoto národa?
Provokativní projekt Výběrové řízení na česko-romskou vlajku klade
nepříjemné otázky. Další ale sám vzbuzuje.
Umělecký projekt Výběrové řízení na česko-romskou vlajku, který je v
současnosti k vidění v pražské nástěnné galerii Artwall, vzbudil docela
rozruch. Že dílo slovenského umělce Tomáše Rafy hne žlučí nacionalistům a
protiromsky naladěným Čechům, se dalo očekávat. Vandasovci samozřejmě
protestovali na slovenské ambasádě (ještě aby nám tak foukal do polívky
cizák!) a na organizátory výstavy podali trestní oznámení pro údajné
hanobení státních symbolů.
Rafu, který téma rasismu ve společnosti dlouhodobě sleduje a který
upozorňoval například na fenomén segregačních zdí na východním Slovensku,
lze těžko podezřívat z toho, že by jeho záměrem bylo prostě vyhrocení už tak
dost napjatého vztahu etnických Čechů k Romům. Ale bylo jeho provokující
gesto, které rozmlžuje hranice mezi aktivismem a „čistým“ uměním, skutečně k
něčemu dobré? Jeho přijetí není jednoznačné ani u majority, ani u samotné
menšiny, za jejíž zájmy se staví, a dokonce ani na umělecké scéně.
Na serveru Artalk se na toto téma nedávno rozpoutala nedlouhá, ale zajímavá
diskuze. Výtvarník Pavel Sterec v ní Rafovo dílo označuje za
prázdný a
kontraproduktivní aktivismus, kterému záleží spíš na mediálním ohlasu. Na
základě kurátorského textu vyčítá autorovi absenci konkrétního názoru, se
kterou takto razantně vstoupil do veřejné debaty. A v neposlední řadě
vyjadřuje obavu z toho, že neblahé následky tohoto projektu ponesou sami
čeští Romové.
V následné odpovědi kurátoři obhajují záměrnou ambivalenci Rafova díla,
které podle nich získává jednoznačný význam až v kontextu jeho předchozích
prací. Odmítají, že by byl jen povrchním hráčem s mediálním obrazem Romů
nebo naopak naivním snílkem, který neví, co činí. Připomínají účast zástupců
romské komunity a aktivistů v roli porotců výběrového řízení. Do debaty
zajímavě vstupuje i postoj výtvarnice s romskými kořeny Ladislavy Gažiové,
která naopak být členkou poroty z několika důvodů odmítla. Autor a kurátoři
nakonec odjeli do Krupky věc prodiskutovat přímo s tamními romskými
aktivisty, další setkání se prý chystají.
Polemika je to vcelku podnětná a doporučuju vám si přečíst argumenty všech
stran. Mezitím se posledním (a tím nejmíň přínosným) příspěvkem do ní
bohužel stal útok anonymního vandala, který v noci na pondělí návrhy
vystavené na Letné poničil barvou. Taky názor.
Pod jednou vlajkou
Poslech v mp3
|