Dnes se dozvíte, že pietní akt u památníku obětí romského holocaustu v Letech na Písecku se netýkal jen problémů minulosti, ale i současnosti. Povíme si o návrhu na česko-romské vlajky, který spustil vášnivou debatu o tom, co vlajka znamená. A také se podíváme do zákulisí festivalu Gipsy fest na Slovensku.

Som rado hoj adadžives san amenca, the šunen amaro romano vakeriben. Peršo šunena pal o romano holocaustos the pal o romani fana. Palis leperaha gopsy fest. Ačhuven amneca, bo amnen sam tumenca.

Poslech celého pořadu v mp3

Oživení dlouhotrvajícího sporu o osudu vepřína, kde stál romský koncentrační tábor, diskusi o protiromské náladě ve společnosti, ale také nevšední hudební zážitek – to vše přinesl čtvrteční pietní akt u památníku obětí romského holocaustu v Letech na Písecku. Atmosféru vám přiblížíme v následující reportáži Jitky Cibulové-Vokaté.

Teď se dozvíte, že sedm návrhů česko-romské vlajky slovenského umělce Tomáše Rafa vzbuzuje rozporuplné emoce jak u Romů, tak ve většinové společnosti. Lidé můžou na webu aktualne.cz hlasovat, který z návrhů se jim nejvíc líbí. Raf zkombinoval vlajku České republiky s mezinárodní romskou vlajku, nechtěl přitom vytvořit nějaký návrh na novou státní vlajku. Nepochopení jeho záměru rozvířilo například na Facebooku vášnivé diskuze na téma „co si ti Romové zase vymýšlejí“ a někteří Romové v Česku zase nechápou, proč by měli mít jinou vlajku. Tomáš Raf o tom diskutoval s romskými obyvateli sídliště v Krupce. Podrobnosti má Gabriela Hauptvogelová.

Gypsy fest - největší romský festival na Slovensku odstartoval tento týden svůj šestý ročník, který dnes večer bude zakončen velkou oslavou romské hudby. Začal v roce 2008 v Trebišově. Ale poprvé se představí v Bratislavě. Ve své podstatě to je přehlídka kulturního vystoupení Romů z celého světa. Robert Hoza oslovil ředitele festivalu Jozefa Šiváka, kterého se zeptal, jak hodnotí změnu místa do Bratislavy.

Od září bude Marie Brendzová, dvacetiletá absolventka pražského gymnázia Litoměřická, studovat mezinárodní vztahy. A protože každý dobrý diplomat musí perfektně ovládat hned několik jazyků, strávila letošní léto ve Velké Británii. Nejen o tom s ní mluvila Renata Horvátová.

Teď už vám nabízíme vyprávění, které se váže ke konci druhé světové války. Ladislav Goral pochází z rodiny kováře a jeho matku zastřelili němečtí nacisté. Od roku 1957 žije v Praze, kde vystudoval indologii a romistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Od počátku 90. let pracoval dlouhou dobu jako poradce pro otázky menšin na Úřadu vlády. Uplatňuje se také herecky, moderuje a přednáší multikulturu a historii na středních a vysokých školách. Iveta Demeterová ho navštívila v Domě národnostních menšin v Praze, aby jí vyprávěl, co ho trápí a provází v myšlenkách celý život.

Za malou chvíli už bude 21 hodin, O Roma vakeren vám přeje krásný večer anebo dobrou noc. Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese romove.cz.

Šunaha pes pro aver kurko kana tumenge anaha aver nevipena. Mangav tumenge šukar nilaj, kaj tumen o Del the arakhel. Šunaha pes pro aver sambat..

Klidný večer vám přeje Iveta Demeterová.