Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21
hodin.
"O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních
studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od
19:45 do 20:00 hodin.
Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na
adrese
facebook.com/oromavakeren
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Jaká panuje atmosféra na českobudějovickém sídlišti Máj po protiromských demonstracích – i o tom budeme v O Roma vakeren mluvit. Nabídneme také rozhovor se zpěvákem Ľubo Virágem a řeč bude rovněž vzniku romského skautingu. A samozřejmě nezapomeneme ani na romskou hudbu z domova i ze světa.
Poslech celého pořadu v mp3
=[ Reportáž ]=
Jaká je situace na českobudějovickém sídlišti Máj v druhém červencovém týdnu?
Atmosféra na českobudějovickém sídlišti Máj v posledních týdnech houstne - ostatně i dnes se tam opět demonstrovalo proti Romům. Jak se lidem v největším českobudějovickém sídlišti teď v posledních dnech žije, zjišťoval ještě před víkendem reportér Václav Malina.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Byla představena zpráva o plnění Národní strategie integrace Romů
Koalice šesti nevládních organizací tento měsíc představila Monitorovací zprávu občanské společnosti o plnění Národní strategie integrace Romů v roce 2012. Zpráva analyzuje současnou situaci romské menšiny a navrhovaná vládní opatření. Upozorňuje i na největší překážky integrace, například na zadlužování rodin, nezájem obcí řešit sociální bydlení a nízký podíl romských komunit na procesu své integrace. O zprávu se zajímala i Jana Šustová.
Pro vypracování Monitorovací zprávy občanské společnosti výzkumníci z nevládních organizací zkoumali navržená vládní opatření k integraci Romů v oblastech, jako je například vzdělávání, zaměstnání, zdraví, bydlení nebo antidiskriminace. Jak říká Filip Rameš z Nadace Open Society Fund Praha, jedním z největších problémů je financování romské integrace, které je téměř výhradně závislé na krátkodobých grantech na konkrétní projekty.
„To ty jednotlivé aktivity, ať už je to poskytování služeb nebo jiné, činí poměrně nestabilními, není tam záruka udržitelnosti, není možnost dlouhodobého plánování, pakliže všechno funguje pouze na jednoroční bázi opětovného podávání žádostí do dotačních titulů.“
Dalším problémem je sledování, jak účelně bylo s financemi naloženo.
„U toho financování je ještě obrovský problém s tím, že neprobíhá pořádný monitoring a vyhodnocování toho financování, že nejsou žádná tvrdá data, možná jen existují kvalifikované odhady o tom, kolik těch finálních skutečných příjemců jsou Romové. Ale kvůli tomu, že většina orgánů státní nebo veřejné správy odmítá sbírat etnicky agregovaná data, tak nevíme, kolik těch peněz se skutečně dostane k Romům. Z minulosti jsou spíš signály, že ty peníze bývají zneužívány na projekty zcela jiného charakteru, třeba na budování parkovišť nebo pěších zón, které se sociální integrací romské menšiny nemají nic společného.“
Monitorovací zpráva občanské společnosti obsahuje také různá doporučení, jak dodává Filip Rameš.
„Mezi zásadní doporučení určitě patří zvýšit zapojení Romů samotných jednak do tvorby koncepce a jednak do jejího monitoringu a evaluace. To nesmí být jen na formální bázi, ale ti lidé se na tom skutečně musí aktivně podílet. Myslím si, že té koncepci a strategiím integrace musí rozumět, musí s tím být identifikování a hlavně oni sami musí říct, co ta sociálně vyloučená romská menšina, o které zde hovoříme, potřebuje (protože je samozřejmě řada Romů, kteří jsou běžně integrovaní a není potřeba na ně cílit integrační politiky), tak aby byly reflektovány skutečné potřeby a možnosti.“
Za nedostatek vládní integrační strategie výzkumníci označili i to, že v ní romské komunity nezískávají šanci aktivně se podílet na procesu integrace.
„Další věcí je, aby co nejvíce těch opatření mělo reálný dopad na zplnomocňování Romů jako takových. Ona řada z těch financovaných aktivit jde na provoz různých tréninkových, poradenských aktivit, provoz sociálních služeb, poradenství, ale to evidentně nefunguje. My potřebujeme podporovat přímo Romy, přímo jejich aktivity, něco, co by je zplnomocňovalo, jak se v angličtině užívá ten výraz empowerment.“
Jedna z šesti kapitol zprávy se zaměřuje na vzdělávání Romů. O tom, co je v této oblasti důležité, hovoří Lenka Felcmanová z České odborné společnosti pro inkluzívní vzdělávání.
„Bezesporu je to komplexní podpora předškolního vzdělávání s tím, že by do toho měla být co nejvíce zahrnuta i rodina dětí sociálně znevýhodněných, to znamená dětí, které z různých důvodů nejsou v domácím prostředí dostatečně podporovány k tomu, aby se připravily na plnění povinné školní docházky, nebo jsou znevýhodněny třeba znalostí vyučovacího jazyka.“
Co se týče délky předškolního vzdělávání, odborníci doporučují volit dlouhodobější formu.
„Z těch studií se obecně ukazuje, když se třeba porovná efekt přípravné třídy, která je bezesporu také určitě řešením, a tou dlouhodobější docházkou do mateřské školy od tří let, tak rozhodně ta dlouhodobější docházka má větší efekt na tu školní úspěšnost dětí a jejich uplatnitelnost potom i na vyšších stupních vzdělávání.“
Velmi podstatné je také společné vzdělávání dětí.
„Zase jediným klíčem, který je efektivní, je inkluzivní vzdělávání, společné vzdělávání dětí v tom segmentu předškolního a základního vzdělávání, protože pokud ty děti budeme segregovat a ony nebudou zažívat v té době, kdy se socializují do společnosti, kdy si vytvářejí tu normu společnosti, kterou pro ně tvoří ta třída – to, že je normální, že do mé třídy patří dítě nadané, dítě blonďaté, dítě Rom, dítě s nějakým zdravotním handicapem, že je to normální, tak nemůžeme čekat, že jako dospělí spolu budou umět tito lidé vycházet, že budou umět nějakým způsobem spolupracovat.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Ján Lauko poutavě popisuje historii i současnost romského skautingu na Slovensku
Už jste někdy slyšeli o romských skautech? S největší pravděpodobností ne, tak teď určitě zbystřete pozornost. Snahy zakládat skautské skupiny romskými členy byly nejen u nás, ale třeba i na Ukrajině nebo v Rumunsku. Nejvíce romských skautů je ale na Slovensku. Jak tam romský skauting vznikal, řekl kolegovi Robertu Hozovi instruktor Ján Lauko.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Marcel Courthiade: "Kdy Romové nerozumějí jeden druhému? Když nechtějí..."
Že se dá studovat vysoká škola přes internet, to už není žádná novinka. Možná že zanedlouho bude tímhle spůsobem probíhat ale i studium romské kultury a jazyka. S romským lingvistou působícím na prestižní pařížské univerzitě, doktorem Marcelem Courthiadem, o projektu a potřebě komunikace mezi Romy mluvila Martina Koptová.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Legendární romský zpěvák Ľubo Virág vypráví svým zpěvem poetické příběhy
Teď si poslechněte slibovaný rozhovor se zpěvákem - legendou Ľubo Virágem. Narodil se na Slovensku a celý život rozdává radost svými texty. Když je na podiu a zpívá svá halgata – to je jako když vypráví poetický příběh. Vydal devět nosičů a je držitelem tří platinových a čtyř zlatých desek.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
O Roma vakeren s datem 29. června už patří minulosti. Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese romove.cz.
Klidný večer vám přeje Jaroslav Sezemský.
| 
Související články
Pro vypracování Monitorovací zprávy občanské společnosti výzkumníci z nevládních organizací zkoumali navržená vládní opatření k integraci Romů v oblastech, jako je například vzdělávání, zaměstnání, zdraví, bydlení nebo antidiskriminace. Jak říká Filip Rameš z Nadace Open Society Fund Praha, jedním z největších problémů je financování romské integrace, které je téměř výhradně závislé na krátkodobých grantech na konkrétní projekty.
Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
Nejčtenější články