Demonstrace proti Romům: Sklízíme, co jsme zaseli
„České vlády a příslušná ministerstva nevědí, jak řešit eskalující napětí v
sociálně vyloučených lokalitách,“ shrnuje jednu z příčin současných
protiromských demonstrací Iveta Němečková z České odborné společnosti pro
inkluzivní vzdělávání. Případ Českých Budějovic ukázal, že i obyvatelé
zdánlivě poklidného města v jižních Čechách trpí vzájemnou nenávistí, která
eskalovala v protiromské demonstrace.
Jaké jsou další příčiny protiromských pochodů a jak se dá nesnášenlivosti ve
společnosti zabránit? Jak se žije v lokalitách spojených s nálepkou
sociálního vyloučení? O tom všem jsme v rámci Týdne proti rasismu mluvili i
s vládní zmocněnkyní pro lidská práva Monikou Šimůnkovou a Petrou
Klingerovou, výkonnou manažerkou Programů sociální integrace společnosti
Člověk v tísni.
Podle Ivety Němečkové fungují strategie integrovat Romy na trhu práce i ve
vzdělávání nedostatečně. Shoduje se na tom s Filipem Ramešem z Nadace Open
Society Fund Praha, se kterým jsme v pořadu Rentgen mluvili minulý týden.
Většina se navíc s menšinou fyzicky nepotkává. „To všechno ještě doplňuje
zhoršující se ekonomická situace celé země a to, že lidé hledají viníka,
proč se mají pořád hůř, proč mají méně peněz. A tím viníkem jsou v tuto
chvíli Romové,“ hodnotí protiromské nálady v české společnosti Petra
Klingerová.
Podle vládní zmocněnkyně pro lidská práva Moniky Šimůnkové jsou důvodem
svárů běžné věci v občanském soužití a taky to, že Romové mají jiný životní
styl. „Když jsem byla na sídlišti v Českých Budějovicích, tak jedna z věcí,
kterou řešili tamní obyvatelé z majoritní společnosti, byly pobíhající
romské děti, které nemají žádné volnočasové aktivity a ruší je, a oni se
nevyspí. Když to takhle trvá měsíce, tak je to podnět, který v lidech vzbudí
agresi. Toho pak využívají extremisté,“ dodává Monika Šimůnková.
Poslech v mp3
|
|