Šimůnková: Příčinou protiromských nálad je především nespokojenost v
občanském soužití
Už dva víkendy po sobě otřásají Českými Budějovicemi rasové nepokoje.
Střetům demonstrantů s Romy na tamním sídlišti Máj musela v obou případech
zabránit až policie. Podle zmocněnkyně pro lidská práva Moniky Šimůnkové
protiromské nálady v poslední době v Česku přibývají. Důvodem je podle ní
nespokojenost v občanském soužití.
Situace v jižních Čechách se podle Moniky Šimůnkové značně liší od situace v
problémových lokalitách na severu Čech, kde před dvěma lety sociální napětí
eskalovalo a kde byly akce organizované hlavně pravicovými extremisty.
„Musíme si uvědomit, jak ty konflikty v poslední době vznikají. Začne to
konfliktem ve vzájemném občanském soužití, kdy se třeba na pískovišti
střetly romské a neromské děti. A v okamžiku, kdy je v tom ten romský prvek,
bohužel to v poslední době přeroste až v to, co jsme mohli vidět v Českých
Budějovicích,“ uvedla.
Martin Šimáček, ředitel Agentury pro sociální začleňování, řekl, že určitým
problémem je i vybavenost budějovické sídliště Máj, které nenabízí mnoho
možností pro trávení volného času.
„To může být trochu potíž, že sídlišti chybí občanská vybavenost. Na druhou
stranu se ukazuje, že soužití na sídlišti není dlouhodobě špatné, že tamní
Romové nepatří mezi sociálně vyloučené obyvatele. Takže pokud se tam
objevuje nějaké protiromské napětí, přichází z venku,“ řekl.
Podobné situace, jako konflikt na sídlišti Máj, podle Šimůnkové zneužívají
extremisté ke svému zviditelnění se na jakémkoli místě v České republice,
kde k něčemu takovému dojde.
„Ono se to šíří na internetu. To je náš poznatek z poslední doby, že právě
tyto informace se potom šíří v daleko větším měřítku a možná ne úplně
pravdivě po internetu a na to se nabalují extremisté, kteří se tak
zviditelňují,“ řekla.
„A bohužel dochází k tomu, že je přijímán princip takzvané kolektivní viny
na základě etnického principu. Tedy to, co se stalo jako individuální
konflikt dvou, se přenáší na celé etnikum, v tomto případě na Romy,“
přiblížila.
Také podle Šimáčka se nějaký banální případ stane záminkou k nějakým masovým
nepokojům. „To se může stát kdekoli. Lidé, kteří byli tvrdým jádrem
nepokojů, jsou programově rasisticky zaměřeni. A připojují se lidé, ve
kterých je nahromaděná jistá frustrace, jistá agrese. Možná jsou
sympatizanti ultra pravice,“ vysvětlil.
Podle Šimůnkové je částečným řešením situace vzájemná komunikace. „Že se o
tom bude s těmi lidmi o těchto problémech mluvit. Myslím především radnice a
ty, kteří mohou rozhodovat o určitých věcech. Lidé musí mít možnost
ventilovat svoje problémy a mluvit o nich,“ uvedla.
Příčiny problémů v Jižních Čechách i vážnost situace jsme na Radiožurnálu
rozebrali s vládní zmocněnkyní pro lidská práva Monikou Šimůnkovou.
Poslech v mp3
Protesty radikálů v Českých Budějovicích by se mohly opakovat. Na téma
jsme mluvili v Hlavních zprávách s Martinem Šimáčkem, ředitelem Agentury pro
sociální začleňování
Poslech v mp3
| 
Už dva víkendy po sobě otřásají Českými Budějovicemi rasové nepokoje.
Střetům demonstrantů s Romy na tamním sídlišti Máj musela v obou případech
zabránit až policie. Podle zmocněnkyně pro lidská práva Moniky Šimůnkové
protiromské nálady v poslední době v Česku přibývají. Důvodem je podle ní
nespokojenost v občanském soužití.
Související články
Vybíráme z rubriky "Zprávy ze života Romů"
Nejčtenější články