Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21
hodin.
"O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních
studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od
19:45 do 20:00 hodin.
Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na
adrese
facebook.com/oromavakeren
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Dnes si připomeneme významného romského výtvarníka Rudolfa Dzurka, který
zemřel minulý týden. Navštívíme košické sídliště Luník IX a povíme si o
tom, co motivuje žáky základních škol v projektu Mentor.
Poslech celého pořadu v mp3
=[ Reportáž ]=
Vzpomínka Fedora Gála na výtvarníka Rudolfa Dzurka
Po těžké nemoci zemřel minulý týden v Praze známý romský výtvarník Rudolf
Dzurko. Byl známý zejména díky svým barevným obrazům, které vyráběl ze
skleněné drti. Při jejich tvorbě se inspiroval vzpomínkami na dětství a
mládí prožité v romské rodině.
A my si dnes Rudolfa Dzurka také připomeneme rozhovorem z našeho archívu,
ale nejprve nám o dlouholetém přátelství s tímto pozoruhodným člověk
povypráví Fedor Gál, kterého k mikrofonu pozvala Marie Vrábelová.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Zemřel známý romský výtvarník Rudolf Dzurko
Rudolf Dzurko se narodil 1. července 1941 v Pavlovicích v okrese Prešov na
východním Slovensku. V roce 1945 odešla jeho rodina do severních Čech. Od
roku 1969 žili ve Skalici, kde Rudolf začal vytvářet plastiky z pískovce a
dřeva i jedinečné obrazy ze skleněné drti lepené na tabulové sklo.
Rudolf Dzurko patří k výrazným postavám českého umění druhé poloviny 20.
století. Je nositelem Ceny Revolver Revue za rok 1996. My si ho teď
připomeneme v rozhovoru z loňského léta, kdy ho u něj doma navštívil kolega
Jan Rosenberg.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Košice jsou Evropským městem kultury - i se sídlištěm Luník IX
Košickou čtvrť Luník IX se rozhodla košická radnice všem ukázat. Před
nedávnem se totiž sešla s kritikou ze strany německých novinářů, kteří sem
přijeli. Na území s rozlohou 1 km čtvereční žije přibližně 8000 obyvatel.
Jakékoliv popisování sídliště, postaveného na konci 70. let 20. století, je
docela obtížné. Nejlepší je ho navštívit a vidět. Učinil tak i náš kolega
Robert Hoza, který oslovil Ladislava Fízika z Ústavu romistických studií v
Banské Bystrici a vydal se na Luník IX.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Romští mentoři jsou pro děti vzorem
V pěti evropských zemích už několik let existuje zajímavý projekt Romský
mentor, díky němuž se děti ze sociálně znevýhodněného prostředí během
školního roku pravidelně setkávají s uznávanými romskými umělci. Pod jejich
vedením se nejen učí uměleckým technikám a smysluplně tráví volný čas, ale
získávají také pozitivní vzor úspěšné romské osobnosti. To je může motivovat
ke směřování vlastní budoucnosti. Podrobnosti o projektu nám řekne Jana
Šustová.
Projekt Romský mentor do Česka přinesla organizace Open Society Foundations
a od roku 2011 ho realizuje občanské sdružení Romea. V letošním školním roce
se ho zúčastnilo přibližně 120 dětí z osmi škol nebo neziskových organizací
z celé republiky. Každá skupina se během roku šestnáctkrát setkala se svým
mentorem, pod jehož vedením se věnovala umělecké činností. Kdo se může
mentorem stát, popisuje koordinátorka projektu Iva Hlaváčková:
„Oslovili jsme již renomované romské osobnosti, například módního návrháře
Pavla Berkyho, baletku Bibianou Polákovou, hiphopera a kickboxera Lukrecia
Changa, výtvarnici Ladu Gažiovou... Tyto romské osobnosti ukazují dětem, že
lze dosáhnout cílů, které si ty děti stanoví.“
Jedním z mentorů byla i zpěvačka Pavlína Mattiová, která s projektem
spolupracuje už druhým rokem:
„Minulý rok jsme naše aktivity zaměřili většinou na hudbu, na zpěv a
divadlo. Závěrečným vystoupením našich dětí byl takový minimuzikál, který se
jmenoval O Julině a Markovi a byl to příběh dvou Romů – o dívce z tradiční
romské rodiny a o chlapcovi, který je městský Rom, a o tom, jak se dali
dohromady. Bylo tam hodně písniček, tancovalo se tam, byly tam i herecké
věci. Letos jsme se zaměřili spíš na tanec, který učila moje sestra Jitka
Mattiová, jež se tento rok do toho projektu zapojila se mnou. Takže jsme se
spíš letos zaměřili na tanec, ale bylo tam i zpívání.“
S dětmi na Praze 5 se jednou za čtrnáct dní scházel módní návrhář Pavel
Berky.
„První setkání začalo tím, že jsme děti v módě stylizovali do 20. let a
postupně jsme přešli až do současnosti. Takže při každém tom setkání jsme si
vybírali oděvy, stylizovali je do let, která jsme měli naplánovaná, pak jsme
se fotili a z toho vzešel takový malý katalog.“
Pavel Berky o módě s dětmi nejen mluvil, ale učil je oděvy také stříhat a
šít.
„S touto školou už spolupracujeme druhý rok, takže v tom prvním roce jsme
měli i setkání, kde jsme šili na stroji, takže se to děti trochu naučily.
Dělali jsme třeba taneční kostýmy, romské sukně, na které dělaly střih a já
jsem jim pak pomáhal s tím šitím.“
Na základní škole ve Valašském Meziříčí se děti zase věnovaly zpěvu.
Scházely se v počtu 15 až 25 účastníků a jejich mentorem byl Ivan
Kandráč.
„Dá se říct, že na té škole učím hudebku. Chodí za mnou děti, vybírají si
písničky, učím je zpívat, pracujeme na písničkách. Učím je, aby dokázaly
odbourávat trému, aby samy pochopily, kdy zpívají falešně a jak to napravit.
Jak můžu, tak jim pomáhám. Díky tomuto projektu se děti z mého týmu
zviditelnily. Učitelé, ředitel, zástupce ředitele jsou pyšní, co díky tomuto
projektu děti dokázaly. Chválí nás, jsme v novinách, všude se o nás mluví
takovým způsobem, jako by ty děti byly nějaké hvězdy. A to, že o nich lidé
říkají, že jsou hvězdy, dává těm dětem radost a motivuje je to, aby dále
pracovaly.“
Projekt Romský mentor v letošním školním roce vyvrcholil červnovým setkáním
všech skupin v pražském Divadle v Korunní. Do budoucna je jeho pokračování
bohužel nejisté, jak říká koordinátorka Iva Hlaváčková:
„Ten projekt přinesla do České republiky Open Society Foundations v rámci
Programu umění a kultura Budapešť a bohužel končí, takže přijdeme o hlavního
donora. Ale samozřejmě se snažíme pro příští období hledat náhradu, hledat
finanční zdroje jinde. Takže zatím bude projekt ukončen, ale hledáme
pokračování.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Kniha Člověk Gabriel je příběhem romského zaříkávače koní
Kniha nazvaná Člověk Gabriel je příběhem romského zaříkávače koní a popisuje
cestu od uherského širokého Dunaje do císařské Vídně a dál na sever. Její
autorkou je Kateřina Dubská.
Gabriel se narodil do cikánské rodiny, která pochází od balkánského
Podunají. Žije s nimi ve velkém společenství, ale blížící se začátek
dvacátého století je pro ně příliš těžký. A tak jejich vajda Danilo rozhodl,
že někteří členové jeho rodiny odjedou. Mezi nimi je i Gabriel, který se
vydává do Vídně. Tolik k začátku příběhu o Člověku Gabrielovi.
Autorka Kateřina Dubská vystudovala Střední odbornou školu knihovnickou v
Brně a Filozofickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. A ona sama o
Gabrielovi říká: ,,Nikdy mu nepřestanu děkovat za to, jak mi pomohl projít
jedním z nejtěžších období v mém životě.“ Více pro Vás natočila Iveta
Demeterová.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
Za chvíli bude 21 hodin, O Roma vakeren s datem 29. června už patří
minulosti. Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20. hodině na vlnách
Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese romove.cz.
Klidný večer vám přeje Jaroslav Sezemský.
| 
A my si dnes Rudolfa Dzurka také připomeneme rozhovorem z našeho archívu,
ale nejprve nám o dlouholetém přátelství s tímto pozoruhodným člověk
povypráví Fedor Gál, kterého k mikrofonu pozvala Marie Vrábelová.
Související články
Rudolf Dzurko patří k výrazným postavám českého umění druhé poloviny 20.
století. Je nositelem Ceny Revolver Revue za rok 1996. My si ho teď
připomeneme v rozhovoru z loňského léta, kdy ho u něj doma navštívil kolega
Jan Rosenberg.
Projekt Romský mentor do Česka přinesla organizace Open Society Foundations
a od roku 2011 ho realizuje občanské sdružení Romea. V letošním školním roce
se ho zúčastnilo přibližně 120 dětí z osmi škol nebo neziskových organizací
z celé republiky. Každá skupina se během roku šestnáctkrát setkala se svým
mentorem, pod jehož vedením se věnovala umělecké činností. Kdo se může
mentorem stát, popisuje koordinátorka projektu Iva Hlaváčková:
„Oslovili jsme již renomované romské osobnosti, například módního návrháře
Pavla Berkyho, baletku Bibianou Polákovou, hiphopera a kickboxera Lukrecia
Changa, výtvarnici Ladu Gažiovou... Tyto romské osobnosti ukazují dětem, že
lze dosáhnout cílů, které si ty děti stanoví.“
„Minulý rok jsme naše aktivity zaměřili většinou na hudbu, na zpěv a
divadlo. Závěrečným vystoupením našich dětí byl takový minimuzikál, který se
jmenoval O Julině a Markovi a byl to příběh dvou Romů – o dívce z tradiční
romské rodiny a o chlapcovi, který je městský Rom, a o tom, jak se dali
dohromady. Bylo tam hodně písniček, tancovalo se tam, byly tam i herecké
věci. Letos jsme se zaměřili spíš na tanec, který učila moje sestra Jitka
Mattiová, jež se tento rok do toho projektu zapojila se mnou. Takže jsme se
spíš letos zaměřili na tanec, ale bylo tam i zpívání.“
S dětmi na Praze 5 se jednou za čtrnáct dní scházel módní návrhář Pavel
Berky.
Na základní škole ve Valašském Meziříčí se děti zase věnovaly zpěvu.
Scházely se v počtu 15 až 25 účastníků a jejich mentorem byl Ivan
Kandráč.
Projekt Romský mentor v letošním školním roce vyvrcholil červnovým setkáním
všech skupin v pražském Divadle v Korunní. Do budoucna je jeho pokračování
bohužel nejisté, jak říká koordinátorka Iva Hlaváčková:
Gabriel se narodil do cikánské rodiny, která pochází od balkánského
Podunají. Žije s nimi ve velkém společenství, ale blížící se začátek
dvacátého století je pro ně příliš těžký. A tak jejich vajda Danilo rozhodl,
že někteří členové jeho rodiny odjedou. Mezi nimi je i Gabriel, který se
vydává do Vídně. Tolik k začátku příběhu o Člověku Gabrielovi.
Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
Nejčtenější články