Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21
hodin.
"O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních
studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od
19:45 do 20:00 hodin.
Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na
adrese
facebook.com/oromavakeren
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Časovaná bota – to je cena, která se každoročně uděluje organizacím i
jednotlivcům za práci třeba s drogově závislými nebo s lidmi, kteří žijí v
ghettech. Dnes o ní budeme v O Roma vakeren mluvit. Stejně tak i o letošním
Ghettofestu v Brně a o nově vydané novele romské autorky Ireny Eliášové.
Přeji příjemný poslech.
Bacht tumenge savorenge so šunen amaro romano vakeriben. Mangav tumenge
šukar šuniben.
Poslech celého pořadu v mp3
=[ Reportáž ]=
Časovaná bota je cena pro pracovníky nízkoprahových sociálních služeb
Žulová kostka a na ní ochozená pohorka – přesně tak vypadá cena Časovaná
bota. Tu každoročně uděluje Česká asociace streetwork organizacím i
jednotlivcům, kteří pracují například s drogově závislými, imigranty,
bezdomovci nebo obyvateli sociálně vyloučených lokalit. Nedávného předávání
Časované boty za rok 2012 se zúčastnila i kolegyně Jana Šustová.
Na Cenu Časovaná bota mohou jednotlivce i organizace nominovat přímo
pracovníci nízkoprahových sociálních služeb, kteří posléze o nominovaných
hlasují. Cena je udělována od roku 2001 a její cíl popisuje ředitelka České
asociace streetwork Martina Zikmundová:
„Pracovníci nízkoprahových sociálních služeb streetworkeři nejsou nijak
zvlášť ohodnoceni finančně, víme, že to je profese, která se pohybuje spíš v
těch podprůměrných finančních pásmech a to ocenění zvyšuje prestiž té
profesi a jich samotných Je to ocenění té práce, kterou považujeme za velmi
náročnou a hlavně když ji dělají dlouho, může to být vyčerpávající. Je to
ocenění za tu energii, kterou do té práce vkládají, za ty inovace a za
kreativitu, kterou přinášejí.“
Cena je udělována ve třech kategoriích: osobnost roku, pracovní tým roku a
letos poprvé i v kategorii Skokan roku. Nová kategorie Skokan roku je určena
člověku či zařízení, pracujícímu v oboru méně než dva roky. Tuto cenu získal
Terénní program pro rodiny, který vznikl koncem roku 2011 a patří pod
občanské sdružení Šance pro Tebe z Chrudimi. Jeho klienty představuje
terénní pracovnice Michaela Benešová, která sama byla nominována na cenu
osobnost roku.
„Našimi klienty jsou převážně rodiny a jednotlivci, kteří žijí v romských
vyloučených lokalitách. Docházíme do městské ubytovny, která se nachází na
okraji Chrudimi v průmyslové zóně, to je jedna z vyloučených lokalit, a pak
docházíme do dalších dvou ubytoven, které jsou na okraji Chrudimi, kde ta
dostupnost volnočasových aktivit je vzdálenější. Takže v Chrudimi máme tři
lokality a pak ještě terénní program funguje v Prachovicích, v Heřmanově
Městci, Hrochově Týnci a v Chrasti.“
Terénní program pro rodiny nabízí pomoc v celé řadě oblastí:
„Našim klientům nabízíme pomoc, podporu a radu v obtížných situacích,
konkrétně třeba v dluhové problematice, kdy se na nás obracejí většinou až
tehdy, když už je pozdě a mají všechny dluhy u exekutorů. Dále pomáháme s
hledáním lepšího bydlení, protože často žijí v jedné místnosti v počtu třeba
sedmi lidí a není to úplně ideální. Dále pomáháme s hledáním práce a v
současné době chceme od července rozjet projekt Šicí dílna, ve kterém budeme
vzdělávat maminky a tatínky nebo i mladé klienty od patnácti let v oblasti
šití na stroji, zacházení s křovinořezem, úklidové práce a podobné věci.“
Pracovníci také doprovázejí klienty při jednáních s úřady, školami a dalšími
institucemi. A jak Michaela Benešová dodává, v rámci Terénního programu pro
rodiny existuje také projekt Předškolka.
„Naši klienti tam mohou vodit děti, které jsou buď předškolního věku nebo ve
věku, kdy by mohly chodit do školky. Máme to 2x týdně od 8 do 12 hodin. A
pak ještě máme projekt Pedagogická podpora, kdy naši pracovníci působí jako
asistenti ve škole u dětí.“
A jak se v rámci Terénního programu pro rodiny pracuje s romskými klienty,
popisuje Martina Švadlenková:
„S čím se potýkáme, je, že my bychom asi byli radši, kdyby Romové byli
romštější, zvlášť v těch vyloučených lokalitách. Ale mnohdy jde o lidi tak
nešťastné, tak chudé, tak zoufalé a rezignované, že otázka etnika není v
této situaci vůbec důležitá. Ale respekt vůči jejich vlastnímu příběhu a
odlišnosti z naší strany určitě je.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Pouliční festival Ghettofest roztančil brněnský „Bronx"
Moravská metropole minulou sobotu hostila Ghettofest. Pouliční festival v
tzv. brněnském „Bronxu" nabídl kromě hudby a tance i řadu doprovodných
akcí. Natáčela na něm Alica Heráková.
Hudba, tanec, diskuze, workshopy, výstavy, dokumenty – to a mnohem víc
nabídl obyvatelům Brna festival Ghettofest. Na deset hodin programu v
kulisách města přišly i letos tisíce lidí, jak místních Romů, tak i
ostatních Brňanů. Romové i Češi si užívali festival společně a Ghettofest už
druhý rok dokázal, že to jde bez jediného konfliktu a ve velmi příjemné
atmosféře.
„Moc mě potěšilo, že se odehrál i další ročník a podle mě zase výborně
zafungoval a všichni jsme se tam potkali a zažili něco neobvyklého a moc se
mi to líbilo.“
Hodnotí festival návštěvník Jan. Jednou z neobvyklých částí programu, která
se setkala s obrovským úspěchem, byla například módní přehlídka nové značky
Gypsy mama. Kolekci moderního oblečení inspirovaného tradičním romským
odíváním navrhly mladé brněnské návrhářky a ušily romské dobrovolnice z
organizace Drom.
„Bylo moc hezké být v Muzeu romské kultury, nechat se inspirovat, měli jsme
moc krásnou přednášku o romském odívání, jeho původu a rozmanitostech a bylo
fajn vzít si pár atributů, co mi nějak vybleskly a ty nějak zpracovat.“
Říká jedna z návrhářek, Andrea Lojkásková. Letos byl velký zájem také o
odbornou část, která se letos zaměřila na minulost lokality tzv. brněnského
Bronxu.
„Ať už se se jedná o tu procházku lokalitou, to meziválečné období, kdy jsme
se bavili o tom, jací lidé v té čtvrti žili mezi válkami, co se stalo, že ta
čtvrť úplně vyměnila obyvatele, ať už ty německé nebo ty židovské a vlastně
ta třetí část věnovaná projektu O leperiben, tak to završila tím, že jsme se
bavili o tom, jakým způsobem se tady v té čtvrti ocitli Romové.“
Vysvětluje koordinátor odborné části, David Oplatek.
Festival měl podporu jak magistrátu města Brna, tak i místních médií a
všichni shodně pozitivně hodnotili integrační charakter celé akce. Kromě
koncertů kapel jako Bitumen Beat nebo Zdeňka Bíny a Jana Urbance se konal
také taneční battle pro tanečníky z ulice v rámci projektu Měníme věci kolem
nás. Celý festival zakončila v deset hodin video projekce na zeď bývalé
káznice na ulici Bratislavská.
„Co je pro mě nejhezčí, taková tečka na konec, když za mnou přišli místní
mladí chlapci, že by chtěli příští rok vystupovat a uspořádat battle v
romských tancích. Že je to navnadilo, aby začali pořádně trénovat a mohli se
ukázat příští rok.“
Říká na závěr taneční koordinátorka Eva Gerych.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Román Listopad od Ireny Eliášová se odehrává i ve světě prostitutek
Nový román Listopad nás zavede do severních Čech v devadesátých letech, a to
i do prostředí prostitutek. Jeho autorkou je Irena Eliášová, která je od
roku 2008 členkou Obce spisovatelů. Natáčel s ní Jan Rosenberg.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Nadační fond Verda poskytuje stipendia romským studentům
Nadační fond Verda už jedenáctým rokem poskytuje romským studentům
středních, vyšších odborných a vysokých škol stipendia. Vzdělání je totiž
jednou z mála možností, jak řešit obtížnou sociální situaci. Ivetě
Demeterové to řekla ředitelka fondu Kateřina Dubská.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Krizové centrum Dorka ve Zvolenu pomáhá rodinám v krizi a mladým
lidem po odchodu z dětských domovů
V březnu otevřela společnost Úsměv jako dar ve spolupráci s Nadací Děda nové
Krizové centrum Dorka ve slovenském Zvolenu. Zařízení poskytuje pomoc
rodinám v krizi a mladým lidem po odchodu z dětských domovů. Střechu nad
hlavou tady našla i paní Alžběta a její tři děti. Více už Robert Hoza.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
Za malou chvíli už bude 21 hodin, O Roma vakeren vám přeje krásný večer.
Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu
a najdete nás také na internetové adrese www.romove.cz a na Facebooku.
Mangav tumenge lači řači.
Klidný večer vám přeje Tomáš Bystrý.
| 
Na Cenu Časovaná bota mohou jednotlivce i organizace nominovat přímo
pracovníci nízkoprahových sociálních služeb, kteří posléze o nominovaných
hlasují. Cena je udělována od roku 2001 a její cíl popisuje ředitelka České
asociace streetwork Martina Zikmundová:
Cena je udělována ve třech kategoriích: osobnost roku, pracovní tým roku a
letos poprvé i v kategorii Skokan roku. Nová kategorie Skokan roku je určena
člověku či zařízení, pracujícímu v oboru méně než dva roky. Tuto cenu získal
Terénní program pro rodiny, který vznikl koncem roku 2011 a patří pod
občanské sdružení Šance pro Tebe z Chrudimi. Jeho klienty představuje
terénní pracovnice Michaela Benešová, která sama byla nominována na cenu
osobnost roku.
„Našim klientům nabízíme pomoc, podporu a radu v obtížných situacích,
konkrétně třeba v dluhové problematice, kdy se na nás obracejí většinou až
tehdy, když už je pozdě a mají všechny dluhy u exekutorů. Dále pomáháme s
hledáním lepšího bydlení, protože často žijí v jedné místnosti v počtu třeba
sedmi lidí a není to úplně ideální. Dále pomáháme s hledáním práce a v
současné době chceme od července rozjet projekt Šicí dílna, ve kterém budeme
vzdělávat maminky a tatínky nebo i mladé klienty od patnácti let v oblasti
šití na stroji, zacházení s křovinořezem, úklidové práce a podobné věci.“
Související články
Hudba, tanec, diskuze, workshopy, výstavy, dokumenty – to a mnohem víc
nabídl obyvatelům Brna festival Ghettofest. Na deset hodin programu v
kulisách města přišly i letos tisíce lidí, jak místních Romů, tak i
ostatních Brňanů. Romové i Češi si užívali festival společně a Ghettofest už
druhý rok dokázal, že to jde bez jediného konfliktu a ve velmi příjemné
atmosféře.
Hodnotí festival návštěvník Jan. Jednou z neobvyklých částí programu, která
se setkala s obrovským úspěchem, byla například módní přehlídka nové značky
Gypsy mama. Kolekci moderního oblečení inspirovaného tradičním romským
odíváním navrhly mladé brněnské návrhářky a ušily romské dobrovolnice z
organizace Drom.
Říká jedna z návrhářek, Andrea Lojkásková. Letos byl velký zájem také o
odbornou část, která se letos zaměřila na minulost lokality tzv. brněnského
Bronxu.
Festival měl podporu jak magistrátu města Brna, tak i místních médií a
všichni shodně pozitivně hodnotili integrační charakter celé akce. Kromě
koncertů kapel jako Bitumen Beat nebo Zdeňka Bíny a Jana Urbance se konal
také taneční battle pro tanečníky z ulice v rámci projektu Měníme věci kolem
nás. Celý festival zakončila v deset hodin video projekce na zeď bývalé
káznice na ulici Bratislavská.
Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
Nejčtenější články