Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21
hodin.
"O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních
studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od
19:45 do 20:00 hodin.
Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na
adrese
facebook.com/oromavakeren
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Právě začíná O Roma vakeren a já Vás vítám u jeho poslechu. Dnes si připomeneme pietní akt v Letech u Písku, podíváme se do Muzea romské kultury a o svém poslání nám řekne Peter Gaži.
Samozřejmě uslyšíte romské písničky z domova i ze zahraničí – a ještě dodám, že příští týden příznivci romské hudby a kultury mají šanci navštívit dvě velké kulturní akce, a to Romfest na Václavském náměstí a v Divadle Korunní, kde vystoupí například slovenská kapela Kmeťoband, nebo můžete obdivovat jubilejní 15. Světový romský festival Kahmoro.
Poslech celého pořadu v mp3
=[ Reportáž ]=
V Letech u Písku uctili oběti romského holocaustu za účasti kardinála Duky i příslušníků jiných církví
V Letech u Písku se konal každoroční pietní akt k uctění památky obětí romského holocaustu. Poblíž této obce totiž za druhé světové války stával internační tábor pro Romy, ve kterém zahynulo 326 lidí a dalších více než pět stovek vězňů bylo deportováno do Osvětimi. Vzpomínky se zúčastnila i naše kolegyně Jana Šustová.
Pietního aktu v Letech u Písku se každoročně zúčastňují zástupci řady velvyslanectví, duchovní různých církví, představitelé Židovské obce i politici. Z vysoce postavených představitelů české politiky však tentokrát nepřijel nikdo. Duchovní slovo a modlitby za zesnulé letos přednesl kardinál Dominik Duka, který se akce zúčastnil poprvé.
„Na tomto místě zemřeli lidé, kteří trpěli nespravedlivým pronásledováním kvůli své národnosti a barvě pleti. Zlo, které poznamenalo toto místo, není možné přemoci jinak, než vlastní spravedlností, láskou a odpuštěním. Nyní proto pokropíme toto místo požehnanou vodou. Toto pokropení představuje prosbu k Bohu za smytí a smazání všeho utrpení, které zde bylo spácháno, prosbu za smytí nenávisti mezi lidmi.“
I když letošní pietní akt doprovázelo chladné a deštivé počasí, s proslovy vystoupila celá řada významných osobností, například velvyslanec Spojených států amerických Norman Eisen.
„Velice si vážím toho, že opět po roce tu s vámi mohu být a uctít památku romských obětí holocaustu, uctít památku všech, kteří zahynuli právě zde v Letech. Ale i těch, kteří zde byli nuceni pracovat před tím, než byli deportováni dále do nacistických táborů smrti v Polsku. Jménem amerického lidu vzdávám hold památce těch, kteří zde zahynuli!
Pietní akt se v Letech u Písku koná každoročně 13. května už od roku 1995. Vloni navíc Památník Lidice, který má správu letského památníku na starosti, uspořádal další pietní akt ještě 9. července. Čím je pro Romy významné právě datum 13. května, vysvětluje předseda Výboru pro odškodnění romského holocaustu Čeněk Růžička:
„13. května v roce 1994 bývalý prezident Václav Havel jako vůbec první člověk z těch vážených osobností, jako nejvýznamnější politik na toto místo upozornil a veřejně řekl, že tady si to řídili Češi. To se každý bál říct a on byl první, kdo to tady řekl a pro nás je to velmi silné. On je také první, kdo tady vybudoval nějaký pomníček našim lidem. Proto si to připomínáme 13. května a Lidice to nemůžou pochopit. Oni pořádají pietní akt na nějaké výročí, ale pro nás jako pro pozůstalé to výročí není až tak důležité. Pro nás je důležitější ten akt sympatie a vstřícnosti bývalého prezidenta Václava Havla.“
Pietní akt v Letech u Písku každoročně doprovází zápach z nedalekého vepřína, který byl za komunismu vybudován na místě bývalého takzvaného cikánského tábora a volání po jeho odstranění dosud nebylo vyslyšeno. I o něm byla v projevech řeč a nevhodnost jeho existence na místě utrpení Romů si podle jednoho z řečníků lze umocnit představou, že by vepřín stále třeba v Lidicích nebo v Terezíně. Pan Čeněk Růžička patří k Romům, kterým v Letech u Písku zahynulo několik příbuzných. Doufá ještě po tolika letech bojů s větrnými mlýny v odstranění vepřína?
„Kdybych nedoufal, tak bych tyto aktivity nevyvíjel. Podívejte se na moje vlasy – zabývám se touto kauzou od roku 1998 a zešedivěl jsem. Přesto ale stále doufám. Nemůžu si dát pokoj – zač bych stál? Mám tady pohřbené své lidi, takže to je důvod, proč bojuji dál. Ale není to jen proto, že tady mám své lidi, ale i to, že jsem Romák a jako Romák se takhle chovat musím. Je to můj národ, který tady zahynul, takže jako Rom se k tomu musím takhle stavět.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Muzejní noc otevřela návštěvníkům brány Muzea romské kultury v netradiční dobu
Muzejní noc, je oblíbená kulturní akce, které se každoročně zúčastní desetitisíce lidí využívajících volný vstup do všech muzejních institucí v České republice. V sobotu 18. května se otevřely také brány Muzea romské kultury v Brně, kde natáčela Alica Heráková.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Peter Gaži považuje kněžskou dráhu za své poslání
Peter Gaži - povolaní kněze považuje za své poslání. Po úspěšném absolvovaní košického gymnázia začal studovat teologickou fakultu. Čas studií utekl jako voda a Peter má před sebou státnice a kněžské vysvěcení. V rámci své diplomové práce přeložil Matoušovo evangelium do romského jazyka. Petera oslovila Martina Koptová.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Sdružení Wakeren seznamuje děti s romskou historií
"Dejme si vzájemnou šanci!", tak se jmenuje pásmo vyprávění o původu romského lidu, o putování romských kmenů Evropou a jejich nelehkém životu. Romský prozaik, básník a předseda sdružení Wakeren - Mluvte - Michal Šamko seznamuje děti základních a středních škol s historií. Kolega Jan Josef Rosenberg ho oslovil u památníku v Letech u Písku.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Dokument Šmejdi odhalil šokující praktiky na předváděcích akcích, jak se ale bránit?
A je čas na radu právníka. Dokumentární film Šmejdi ukazuje šokující realitu předváděcích akcí pro seniory. Široká veřejnost má možnost shlédnout, jak akce probíhají a pod jakým nátlakem senioři nakupují předražené zboží, často za půjčky, které nemohou ani splácet. Právního poradce Matouše Blažka se zeptala na více informací k právům seniorů kolegyně Marie Vrábelová.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
Za malou chvíli už bude 21 hodin, O Roma vakeren Vám přeje krásný večer, anebo dobrou noc. Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese romove.cz.
Mangav tumenge lači rači the šukar kurkeskero džives. Sam rado hoj sahas amenca - the amen sam tumenca. Klidný večer Vám přeje Iveta Demeterová.
|