Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21
hodin.
"O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních
studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od
19:45 do 20:00 hodin.
Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na
adrese
facebook.com/oromavakeren
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
A o čem bude řeč? Zavzpomínáme na hromadné transporty Romů z Protektorátu
Čechy a Morava do vyhlazovacího koncentračního tábora Osvětim-Březinka, od
kterých letos od nich uplynulo 70 let. Představíme nový projekt „Kdo jsem,
odkud jsem přišel, kdo je má rodina?“. A zastavíme se také u našich
východních sousedů.
Bacht tumenge savorenge so šunen amaro vakeriben. Adadžives povakeraha pal o
dujto mariben the leperaha Gipsy food festival.
Som but lošaľi hoj amenca sako sambat šunen nevipena andalo romano dživipen.
Poslech celého pořadu v mp3
=[ Reportáž ]=
Letos uplynulo 70 let od hromadných transportů českých a moravských Romů do
Osvětimi
Letos si připomínáme velmi smutné výročí – uplynulo totiž 70 let od
vypravení několika hromadných transportů Romů z Protektorátu Čechy a Morava
do vyhlazovacího koncentračního tábora Osvětim-Březinka. Jednalo se o
závěrečnou fázi nacistického „konečného řešení cikánské otázky“ nejen u nás,
ale téměř v celé Evropě. Za těmito událostmi se ohlédneme s Janou Šustovou,
která vás zároveň pozve na květnový pietní akt v Letech u Písku.
V prosinci roku 1942 nařídil říšský ministr vnitra a vůdce SS Heinrich
Himmler nucenou koncentraci všech rasových „cikánů a cikánských míšenců“ z
Německem okupovaných území v osvětimském táboře. Z Protektorátů Čechy a
Morava tam bylo deportováno asi 5500 Romů, z nichž se po osvobození vrátilo
pouze 583 osob. Jak říká historik Michal Schuster z Muzea romské kultury,
hromadných transportů z našeho území proběhlo několik:
„Tím prvním (transportem) byl ten brněnský 7. března 1943, pak následovaly
další transporty z Prahy těch českých Romů, a později pak z Olomouce,
Ostravy a dalších míst. V dalším období roku 1943 pak přišli na řadu vězňové
těch tzv. cikánských táborů v Letech u Písku a v srpnu roku 1943 pak byla
odtransportována většina vězňů hodonínského tábora.“
V současné době se ve vládě jedná o tom, že 7. březen by jako Den památky
obětí pronásledování Romů za 2. světové války mohl být v českém kalendáři
zařazen mezi významné dny. Jedná se o datum prvního transportu Romů z našeho
území. Odkud Romové poprvé hromadně do továrny na smrt odjížděli, upřesňuje
Michal Schuster.
„V Brně byly vybrány stáje jízdní protektorátní policie, které se nacházely
v Masné ulici a sousedily s obrovským komplexem tehdejších brněnských
městských jatek, kde právě byla železniční rampa, která byla využívána pro
účely těch jatek. A tam mohli pohodlně ty vězně, aniž by to nějak rušilo
chod brněnského hlavního nádraží, což by samozřejmě pro cestující bylo
nepříjemné a vůbec pro úřady, tak využili tyto vedlejší rampy a železnice
těchto jatek. Tam je tedy nahnali do těch takzvaných dobytčáků, do
nákladních vagónů, a ty potom směřovaly na Ostravu a z Ostravy do Osvětimi.“
Životní podmínky na sběrném místě i během transportu byly otřesné.
„Ta sběrná místa byla určená, stejně jako ty celé transporty, pro všechny
věkové kategorie pro celé rodiny, tzn. od nejmenších po nejstarších, byli
tam muži i ženy. S sebou si mohli vzít opravdu jen nejnutnější věci, takže
si tak zabalili do nůše nějakou peřinu na zakrytí, nějaké nejnutnější
oblečení. Musíme si uvědomit, že to bylo na počátku března, kdy tehdy byla
ještě velká zima. Oni tehdy přišli na to sběrné místo v Masné ulici v Brně,
zde už jim byl ten majetek, který si s sebou přinesli, zabaven, a bylo jim
ponecháno jen to nejnutnější oblečení a tak podobně. Zde už byli také často
ostříháni do hola a následně vydezinfikováni. Aspoň tak na to vzpomínají
jednotliví pamětníci, kteří říkají, že to bylo veliké utrpení, protože tam
jednak byly malé prostory, takže se tam ty skupiny Romů velice mačkaly a
spát mohly v těch chladných vyklizených stájích pouze na nějakém seně. Byla
jim tedy velká zima. Museli tam zůstávat i několik týdnů, než došlo k
samotnému odtransportování všech těch budoucích vězňů. Byly to opravdu
katastrofální životní podmínky – už jen v této fázi. A to ani nemluvíme o
tom, jak hrozná musela být cesta těmi dobytčáky, kdy zase pamětníci
vzpomínají, že jim během té dlouhé cesty nedávali žádné jídlo ani pití a že
i během té cesty zemřela celá řada těch slabých, nemocných a nejstarších
vězňů. A navíc je potom čekala továrna na smrt Osvětim!“
Ne všechny hromadné transporty Romů do Osvětimi jsou dnes veřejnosti
připomínány, ale alespoň v Brně, Letech u Písku a Hodoníně u Kunštátu se
každoročně koná pietní akt. Nejbližšího z nich se můžete zúčastnit v pondělí
13. května v Letech u Písku na místě bývalého tzv. cikánského tábora, kde
začne ve 12 hodin. Za oběti romského holocaustu se tam letos pomodlí
kardinál Dominik Duka.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Projekt Paměť romských dělníků mapuje poválečné osudy československých Romů
Jaký je nejčastější příběh poválečné romské historie? Stěhování Romů ze
Slovenska do Čech za prací. Zasadit romskou historii do té české, kam už po
staletí patří, je tématem projektu Paměť romských dělníků. V Brně natáčela
Alice Heráková.
Kdo jsem, odkud jsem přišel, kdo je má rodina? To jsou hlavní otázky pro
mladé Romy, na které hledají odpovědi v projektu O leperiben, Paměť romských
dělníků. Tým z Masarykovy univerzity spolu s nimi pomocí audiovizuální
techniky zaznamenává příběhy romských rodin ve 20. století a doplňuje tak
slepá místa v kulturní mapě České republiky.
Věra říká: „Máňo, nechceš si taky natočit jeden rozhovor?“ „Říkám, proč ne?
Další věci se dozvím, já jsem prostě takovej člověk, že mě zajímá, kdo jak
žil.“
Popisuje svůj začátek v projektu O leperiben sedmadvacetiletá Mária
Tullejová z Brna. Na první workshop se dostala přes brněnskou organizaci
Drom a projekt mapující historii rodin, které se do Brna přestěhovaly, ji
okamžitě zaujal.
„A to mě na tom baví, že se dozvídám, co jsem nevěděla. Nikdy jsem o tom
neslyšela, jaké to bylo za války nebo v těch táborech,, to mě zajímá. A i
doma se ptám taťky, i když toto nemá za sebou. Ale on to ví od svých
rodičů.“
Vysvětluje mladá romská maminka. Právě zaznamenávání příběhů předků je
základem celého projektu.
„To vědomí kontinuity je hrozně důležité, že to jsem já a to je moje
babička, která sem přišla a teď já jsem tady, protože ona sem přišla. To
není nějaký obecný příběh nějakého obecného Roma, který jde za prací, to
jsem já a já tady bydlím a myslím, že i pro ta děcka to může být důležitý
moment uvědomění si svého místa ve světě a ve městě.“
Říká autorka výzkumu, socioložka Kateřina Siridopolu Janků, která se
sociologií Romů zabývá dlouhodobě.
„Já jako socioložka vnímám jako dost problematické, že většina výzkumů,
pokud se nějak zabývá v sociologii romstvím, tak se zabývá řešením
sociálních problémů.“
Přibližuje svůj pohled na problematiku a dodává:
„Pokud se budeme soustředit jenom na to, tak za prvé podporujeme některé
škodlivé stereotypy v uvažování o Romech a za druhé neříkáme celou věc.
Jeden můj informátor a spolupracovník, který je Rom, mi to kdysi vysvětlil
tak: ‚Katko, já taky, když se tady hrabe bezdomovec v popelnici, tak na tebe
nevolám: Katko, Katko, Čech!. ‘ A takhle on se cítí, když se dívá na zprávy
a vidí nějaké zprávy o Romech.“
Projekt Paměť romských dělníků probíhá paralelně na Ostravsku a v Brně, tedy
tam, kam vedly cesty slovenských Romů za prací během 2. poloviny 20.
století. Příběhy pamětníků a svých rodin shromažďují mladí Romové od
loňského podzimu a jejich výstupem budou příští rok tři výstavy, dvě přímo v
daných lokalitách v Brně a v Ostravě a třetí společná v Praze.
„Výstav fotek s příběhy bylo strašně moc, my hledáme, jak to udělat, aby se
lidi zastavili, zamysleli a identifikovali s těmi mluvčími, aby si
uvědomili, že to jsou i jejich příběhy, že i oni byli ve straně a věřili
tomu a celé se to změnilo, že i oni dali všechny děti na školu a ne všechny
dneska pracují, to je příběh České republiky, to jsou moderní dějiny České
republiky.“
První výstupy z projektu budou prezentovány na festivalu Ghettofest v Brně,
v sobotu 15. června na debatě o minulosti brněnské sociálně vyloučené
lokality.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
První ročník Gipsy food festivalu měl na Slovensku úspěch
Poprvé v historii Slovenska zorganizovalo občanské sdružení Divoké maky
Týden romské kuchyně. Restaurace z nabízených romských receptů sestavily
menu, které podávaly svým hostům. Zisk z prodeje byl určen na rozvoj
organizace a realizaci projektů zaměřených na výchovu a vzdělávání romských
dětí a mládeže. Gipsy food festival je vůbec první svého druhu na Slovensku!
Více kolega Robert Hoza, který oslovil programovou koordinátorku festivalu
Miriam Mahajovou.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Mezinárodní konzervatoři Praha přihlíží ke specifickému talentu Romů
Přemýšlíte o budoucnosti vašich dětí, o jejich studiu? Tak možná Vám napoví
rozhovor s herečkou, dabérkou, ale v tomto případě profesorkou na
Mezinárodní konzervatoři Praha. Konzervatoř založil v roce 2007 JUDr. Emil
Ščuka a studenty jste mohli vidět v televizních seriálech anebo také v
muzikálech. Škola poskytuje možnost studia pro studenty všech národností
zvláště s přihlédnutím na dosud opomíjený specifický talent romské menšiny.
Iveta Demeterová se paní Valérie zeptala, zda ona vidí rozdíl v přístupu k
výuce u romských studentů.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Právní poradna ]=
Od roku 2014 se bude dědit jinak
Na otázky kolem dědictví, které se bude po úpravě zákona měnit od příštího
roku, si zašla Marie Vrábelová do právní poradny, aby se zeptala, jak to
tedy bude. Odpověděl jí právní poradce Matouš Blažek.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
Za malou chvíli už bude 21 hodin, O Roma vakeren Vám přeje krásný večer,
anebo dobrou noc. Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20. hodině na
vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese romove.cz.
Mangav tumenge lači rači the šukar kurkeskero džives. Sam rado hoj sahas
amenca - the amen sam tumenca.
Klidný večer vám přeje Iveta Demeterová.
| 
V prosinci roku 1942 nařídil říšský ministr vnitra a vůdce SS Heinrich
Himmler nucenou koncentraci všech rasových „cikánů a cikánských míšenců“ z
Německem okupovaných území v osvětimském táboře. Z Protektorátů Čechy a
Morava tam bylo deportováno asi 5500 Romů, z nichž se po osvobození vrátilo
pouze 583 osob. Jak říká historik Michal Schuster z Muzea romské kultury,
hromadných transportů z našeho území proběhlo několik:
Související články
Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
Nejčtenější články