Rom v médiích? Nepřizpůsobivý kriminálník
„To, jakým způsobem média referovala nejen o kauzách Šluknovsko a v Břeclav,
výrazným způsobem ovlivňuje to, jak se česká veřejnost staví vůbec k Romům v
české společnosti a jaký náhled na ně získává,“ zahájila zmocněnkyně vlády
pro lidská práva Monika Šimůnková kulatý stůl na téma Zobrazování Romů v
českých médiích. Ten uspořádalo občanské sdružení ROMEA společně s Agenturou
pro sociální začleňování na Mezinárodní den Romů.
Právě zmíněná agentura provedla výzkum, který analyzoval přes 6200
mediálních textů v období od 1. července 2011 do 31. května 2012, ve kterých
se objevilo slov Rom. Toto období bylo zvoleno záměrně, protože právě tehdy
zpravodajstvím vířily kauzy Tanvald, Břeclav a Šluknovsko. Smutné je, že
více jak polovina příspěvků (3871) byla spojena s kriminalitou. „Opakované
spojení Romů s kriminalitou v médiích už vede k tomu, že jenom samotné
zmínění Rom nebo romský v médiích vede čtenáře nebo diváka k tomu, že by se
příspěvek mohl týkat kriminality,“ upozornil v rámci diskuse ředitel
Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček. V tomto případě tedy už
samotná etnicita určuje sdělení zprávy, což je velmi nebezpečné.
„Já si myslím, že je to rozdílné. U většiny inteligentních lidí, kteří vedou
v médiích zpravodajství, je to spíš důsledek stereotypů, ve kterých
vyrůstáme od malička, než toho, že by tam byla snaha o senzaci za každou
cenu, protože je tam něco o Romech. Toho stereotypu se lehce nezbavíte a
považujete to za něco samozřejmého,“ říká zmocněnkyně pro lidská práva
Monika Šimůnková. Předseda Syndikátu novinářů ČR Adam Černý vidí jako jeden
z největších problémů posilování stereotypů u televizního zpravodajství,
které opakuje emocionálně vyhraněné záběry a skrývá tím nevědomé obsahy. „U
elektronických médií a specificky u televize platí, že důležitou rovinou je
obrazový doprovod, protože mnoho z těch zpráv může fungovat jenom slovně,
verbálně, textově. Ale to, co vytváří emoce a hodnotové soudy, bývá vizuální
doprovod,“ tvrdí Adam Černý.
Z analýzy mediálních textů o Romech je zřejmé, že chybí různorodost
zpravodajských výstupů. Romové jsou zobrazováni pouze v úzkém okruhu
několika témat, jakými jsou zmíněná kriminalita, extremismus, policie nebo
bydlení ve smyslu soužití. Velký vliv na podobu zpravodajství má ČTK, ze
které média své obsahy přebírají. U agenturního zpravodajství je na prvním
místě rychlost, což má mnohdy za následek oslabení kontextu.
Zdeněk Ryšavý ze sdružení Romea se snaží mediální stereotypy v médiích
podchycovat, a pokud je to možné, tak i napravovat. „Je zajímavé, že pokud
se nejedná o bulvár (deník AHA!, Blesk), kde není možné se dopátrat autora
nebo s ním mluvit, tak například u serverů iDNES.cz nebo Lidovky.cz máme
zkušenost, že autor na kritiku zareaguje a ten text změní anebo změní i
zavádějící titulek,“ vysvětluje Zdeněk Ryšavý. Problém v praxi u webového
zpravodajství je především v disproporci článku a samotného titulku. Autor
napíše třeba celkem dobrý článek, ale editor vytvoří titulek, který musí být
hlavně klikatelný, a pravda jde mnohokrát stranou.
Problematické jsou na webu i blogy, kde dostávají prostor lidé s výrazně
rasistickými názory.
„Je to o tom nastavení toho systému, jak si to ta redakce dokáže nastavit a
komu ve svých blozích umožní vysokou čtenost, jaké lidi vybírá do VIP autorů
a jaké články jim dává na titulní stránku. A bohužel v tomto případě
například blogy iDNES.cz jsou na tom velmi špatně,“ podotýká Zdeněk Ryšavý z
Romey.
V médiích je zkrátka důležité nepoužívat etnicitu, pokud nemá ve zprávě
objektivní význam. Novináři by také měli důsledně ověřovat agenturní
zpravodajství a v každé situaci si zachovat kritický odstup a nenechávat bez
komentáře rasistická a xenofobní prohlášení.
Původní článek najdete na
Radiu Wave.
|