Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný na regionálních stanicích Český rozhlasu
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme
textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá v úterý a ve čtvrtek v
19.45-20.00 na regionálních stanicích Českého rozhlasu, jedině na ČRo
Pardubice o hodinu dříve, v 18.45-19.00 hodin, a na ČRo Brno o hodinu
později mezi 20.45 a 21.00.
=[ Reportáž ]=
Agentura pro sociální začleňování představila výsledky výzkumu o zobrazování
Romů v médiích
Vládní Agentura pro sociální začleňování u příležitosti Mezinárodního dne
Romů představila na kulatém stolu výsledky rozsáhlého výzkumu o zobrazování
Romů v médiích. Kulatý stůl pořádala Agentura se sdružením Romea pod
záštitou vládní zmocněnkyně pro lidská práva.
Analýza pokrývá období od července 2011 do května 2012 a zachycuje mj.
události spojené s nepokoji na Šluknovsku, novoroční střelbu v Tanvaldu a
zpravodajství o smyšleném napadení chlapce v Břeclavi. Zahrnuje celkem 6252
zpráv, které byly publikovány ve zpravodajství vybraných novin, televizí,
rozhlasových stanic a internetových serverů.
Více k analýze Martin Šimáček z vládní Agentury pro sociální začleňování v
příspěvku Ivety Demeterové, který byl v O Roma vakeren odvysílán 9. dubna
2013.
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Při oslavách Mezinárodního dne Romů byla zmiňována velká důležitost Muzea
romské kultury
V mnoha zemích světa lidé v uplynulých dnech oslavovali Mezinárodní den
Romů, který připadá na 8. dubna. Připomíná historicky první světový kongres
Mezinárodní romské unie, který se konal poblíž Londýna v roce 1971. Jeho
účastníci, kterých byly necelé tři desítky, se usnesli na podobě romské
vlajky a romské hymny. Pražské oslavy Mezinárodního dne Romů se tentokrát
uskutečnily v krásných prostorách Lichtenštejnského paláce a nechyběla u
nich Jana Šustová.
Ukázka z povídky Ivety Kokyové: „S mužem jsme chodili do lesa na
dříví. Tam jsme se milovali. Jestli bylo léto nebo zima, to nám bylo úplně
jedno. V lese jsme mohli odhalovat naše zadnice zajícům. Tímto způsobem
přišlo na svět našich šest dětí“ (smích).
Ukázky z literární tvorby romských žen a také hudba doprovázely oslavy
Mezinárodního dne Romů v pražském Lichtenštejnském paláci na Kampě. Slavnost
se uskutečnila díky zmocněnkyni vlády pro lidská práva Monice Šimůnkové.
„Všichni, kteří tady seděli, tak se přitom i zasmáli a měli jsme u toho i
velmi pozitivní emoce. A to je důležité, že jsme si tady připomněli nejen ty
věci, které Romy trápí, a trápí je jich hodně a my to víme a snažíme se jimi
zabývat. Ale připomněli jsme si i to, co je pozitivní a krásné v životě Romů
– kultura, umění...“
Součástí slavnostního setkání byla i vzpomínka na romské oběti holocastu.
Jak připomněl předseda Společenství Romů na Moravě Karel Holomek, za druhé
světové války bylo vyvražděno 90 % českých a moravských Romů.
„Veškerá romská populace, která žila na území protektorátu, byla během
několika málo let likvidována v koncentračních táborech a bylo to kolem
šesti tisíc lidí. Celá tato etnická skupina původních českých a moravských
Romů byla zlikvidována. Je to genocida jako vyšitá.“
Na jejich památku zapálili účastníci shromáždění v čele s ministrem
Karlem Schwarzenbergem na nádvoří Lichtenštejnského paláce svíčky. V zápase
jejich plamínků s nepříznivým počasím vidí Monika Šimůnková jistou
symboliku:
„Ty svíčky a ty plamínky bojovaly s tím malým větrem, který tam byl, jestli
jste si všimli, tak některé chvílemi vypadaly, že už úplně zhasly, ale za
chvilku se rozhořely jasným plamenem. A já bych byla ráda, kdybychom si tyto
svíčky nesli v sobě ve svých srdcích jako takové plamínky naděje pro lepší
život všech Romů nejen v České republice, ale na celém světě.“
Jako velmi důležitá instituce přispívající k národnímu sebeuvědomění Romů
a k jejich integraci do společnosti bylo během pražských oslav Mezinárodního
dne Romů několikrát zmíněno Muzeum romské kultury v Brně. Bohužel této
celosvětově jedinečné instituci hrozí kvůli úspoře financí sloučení s
Moravským zemským muzeem. To by mohlo ohrozit mnohé jeho činnosti, především
vzdělávací a integrační aktivity pro děti ze sociálně vyloučeného prostředí.
Romský Krizový štáb vytvořil petici „Za Muzeum romské kultury“ a nesouhlas
se sloučením muzeí vyjádřila i Rada vlády pro záležitosti romské menšiny.
„Na posledním zasedání Rady vlády pro záležitosti romské menšiny 25. března
bylo odhlasováno usnesení, kterým bylo Ministerstvo kultury vyzváno k tomu,
aby udělalo vše pro to, aby usnesení vlády, kterým by se mělo sloučit Muzeum
romské kultury s Moravským zemským muzeem, bylo revokováno, čili jinými
slovy aby bylo zrušeno, respektive změněno.“
A jak Monika Šimůnková dodává, určitá šance na zachování samostatnosti
Muzea romské kultury snad ještě zůstává.
„Ta šance je, já jsem byla ujištěna vedením Ministerstva kultury, především
paní náměstkyní Matouškovou a panem náměstkem Mikešem, že se budou snažit
hledat jakékoliv jiné řešení, kterým by měli ušetřit oněch patnáct milionů
korun, o kterých se mluví, že by právě měly být uspořeny sloučením Muzea
romské kultury s Moravským zemským muzeem. Mně to tedy přijde jako velmi
neakceptovatelný důvod, že se ušetří 15 milionů korun tím, že se sloučí tato
dvě muzea, protože tady nejde o nějaké finance, ale tady jde opravdu o
symboliku, o to, jestli Romům tím, že jim zachováme Muzeum romské kultury
tak, jak je, tak jim zachováme i tu identitu jejich kultury, historie.
Považuji to za velmi symbolický akt a velmi důležité gesto ze strany českého
státu, aby nedošlo k tomu sloučení Muzea romské kultury s tím druhým
muzeem.“
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Tanečně-divadelní inscenace Cikánská suita je inspirována dějinami Romů
Cikánská suita je tanečně divadelní projekt, ve kterém se realizátoři
inscenace nechali inspirovat historickým putováním Romů z Indie, novověkou
evropskou anabází i naší nejčerstvější současností. Inscenace je věnována in
memoriam nepostradatelnému spolutvůrci, romskému kytaristovi a zpěvákovi
Jánovi Aču Slepčíkovi. Tento týden na představení v rámci Mezinárodního dne
Romů natáčel v divadle Kampa kolega Jan Rosenberg.
Poslech v mp3
| 
Analýza pokrývá období od července 2011 do května 2012 a zachycuje mj.
události spojené s nepokoji na Šluknovsku, novoroční střelbu v Tanvaldu a
zpravodajství o smyšleném napadení chlapce v Břeclavi. Zahrnuje celkem 6252
zpráv, které byly publikovány ve zpravodajství vybraných novin, televizí,
rozhlasových stanic a internetových serverů.
Související články
Ukázka z povídky Ivety Kokyové: „S mužem jsme chodili do lesa na
dříví. Tam jsme se milovali. Jestli bylo léto nebo zima, to nám bylo úplně
jedno. V lese jsme mohli odhalovat naše zadnice zajícům. Tímto způsobem
přišlo na svět našich šest dětí“ (smích).
„Všichni, kteří tady seděli, tak se přitom i zasmáli a měli jsme u toho i
velmi pozitivní emoce. A to je důležité, že jsme si tady připomněli nejen ty
věci, které Romy trápí, a trápí je jich hodně a my to víme a snažíme se jimi
zabývat. Ale připomněli jsme si i to, co je pozitivní a krásné v životě Romů
– kultura, umění...“
„Veškerá romská populace, která žila na území protektorátu, byla během
několika málo let likvidována v koncentračních táborech a bylo to kolem
šesti tisíc lidí. Celá tato etnická skupina původních českých a moravských
Romů byla zlikvidována. Je to genocida jako vyšitá.“
„Ty svíčky a ty plamínky bojovaly s tím malým větrem, který tam byl, jestli
jste si všimli, tak některé chvílemi vypadaly, že už úplně zhasly, ale za
chvilku se rozhořely jasným plamenem. A já bych byla ráda, kdybychom si tyto
svíčky nesli v sobě ve svých srdcích jako takové plamínky naděje pro lepší
život všech Romů nejen v České republice, ale na celém světě.“
„Na posledním zasedání Rady vlády pro záležitosti romské menšiny 25. března
bylo odhlasováno usnesení, kterým bylo Ministerstvo kultury vyzváno k tomu,
aby udělalo vše pro to, aby usnesení vlády, kterým by se mělo sloučit Muzeum
romské kultury s Moravským zemským muzeem, bylo revokováno, čili jinými
slovy aby bylo zrušeno, respektive změněno.“
„Ta šance je, já jsem byla ujištěna vedením Ministerstva kultury, především
paní náměstkyní Matouškovou a panem náměstkem Mikešem, že se budou snažit
hledat jakékoliv jiné řešení, kterým by měli ušetřit oněch patnáct milionů
korun, o kterých se mluví, že by právě měly být uspořeny sloučením Muzea
romské kultury s Moravským zemským muzeem. Mně to tedy přijde jako velmi
neakceptovatelný důvod, že se ušetří 15 milionů korun tím, že se sloučí tato
dvě muzea, protože tady nejde o nějaké finance, ale tady jde opravdu o
symboliku, o to, jestli Romům tím, že jim zachováme Muzeum romské kultury
tak, jak je, tak jim zachováme i tu identitu jejich kultury, historie.
Považuji to za velmi symbolický akt a velmi důležité gesto ze strany českého
státu, aby nedošlo k tomu sloučení Muzea romské kultury s tím druhým
muzeem.“
Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
Nejčtenější články