Rumunští herci hrají v romštině. Dočkali se i výhrůžek
Naše opera musí být v němčině, nikoli v italštině! Těmito slovy kdysi
přesvědčoval Mozart císaře Josefa II. a prosadil si svou. A nejen ve
filmovém Amadeovi od Miloše Formana. Podobně si nedávno připadal i rumunský
divadelník, který se rozhodl nastudovat slavnou divadelní hru v romském
jazyce.
Dva muži, z toho jeden převlečený za ženu, předvádějí jednu z humorných scén
a publikum se očividně baví. A není divu. Na programu je hra O noapte
furtunoasă, v překladu Bouřlivá noc, od slavného rumunského dramatika Iona
Lucy Caragialeho.
V uplynulých desetiletích toto dílo sklízelo aplaus v mnoha divadlech,
tentokrát je však něčím naprosto výjimečné. Celé se totiž hraje v romštině.
„Je to v historii Rumunska vůbec poprvé, kdy bylo nějaké dramatické dílo
přeloženo do romštiny, navíc s romskými herci. V karavanu jsme s ním
procestovali Rumunsko a hráli ho na různých scénách,“ říká 39letý
Sorin-Aurel Sandu z bukurešťského divadla Masca.
Komedie je romskému publiku blízká
Byl to právě on, kdo se v roce 2010 rozhodl nastudovat Bouřlivou noc výlučně
v romském jazyce. Loni s ní vyrazil na turné po celé zemi. V karavanu.
„Jde o rumunskou komedii, která je propojena s romskou komunitou a
přizpůsobena tomuto publiku. Nejen jazykem a kostýmy, v nichž herci
vystupují, ale i umístěním do romské osady, do ghetta, kterému říkáme
mahala,“ dozvídám se.
„Pořád přitom jde o rumunskou hru, která už před více než 130 lety ukázala v
nahém světle novou společenskou vrstvu zbohatlíků a její skutečnou úroveň,“
vysvětluje Sorin-Aurel Sandu, který v této hře, v romštině zvané Jekh rat
lisame, ztvárnil jednu z rolí. A podle ohlasů velmi úspěšně.
Divadlo sklízelo, zejména u romského publika, bouřlivý potlesk, přesto se
objevily i velmi negativní reakce. S výkonem herců však neměly vůbec nic
společného. Jak Sorin-Aurel Sandu podotýká, předsudky, a nejen v rumunské
společnosti, holt prý i nadále přetrvávají.
Divadlo čelilo i výhrůžkám
„Oficiální místa ji hodnotila pozitivně, dokonce velmi pozitivně, až mne to
samotného překvapilo. Zejména na internetu se však objevily i články plné
nenávisti. Nebyly to jen věty typu ‚cikáni, nemáme vás rádi‘. To bych ještě
chápal,“ vzpomíná Sorin-Aurel Sandu.
„Hrozně smutno mi však bylo, když někdo napsal: ‚Ó, to je úžasné, divadlo v
romštině. Pojďme jim poblahopřát se zbraněmi a Molotovovými koktejly.‘ Tehdy
jsem nebyl jen smutný, ale měl jsem i strach,“ přiznává.
Jeho soubor kvůli tomu dokonce zvažoval, že přestane vystupovat. Co kdyby
náhodou na ně opravdu někdo zaútočil?
Sorin-Aurel Sandu se nakonec nevzdal. Také kladné ohlasy ho přesvědčily, že
se rozhodl správně. Za vůbec největší úspěch považuje to, že dokázal změnit
myšlení aspoň části obyvatel.
| 
Naše opera musí být v němčině, nikoli v italštině! Těmito slovy kdysi
přesvědčoval Mozart císaře Josefa II. a prosadil si svou. A nejen ve
filmovém Amadeovi od Miloše Formana. Podobně si nedávno připadal i rumunský
divadelník, který se rozhodl nastudovat slavnou divadelní hru v romském
jazyce.
Související články
Vybíráme z rubriky "Zprávy ze života Romů"
Nejčtenější články