Stalo se tak na základě rozkazu říšského ministra
vnitra a vůdce SS Heinricha Himmlera z 16. prosince 1942, který nařizoval
nucenou koncentraci všech rasových „cikánů a cikánských míšenců“ z Německem
okupovaných území v osvětimském táborovém komplexu. Již od jara 1942 však
byli Romové jako jednotlivci zařazováni do transportů tzv. asociálů,
směřujících do KT Auschwitz I.
V letošním roce si připomínáme již 70 let od vypravení prvního hromadného
transportu romských mužů, žen a dětí z Protektorátu Čechy a Morava do
vyhlazovacího koncentračního tábora v Auschwitz-Birkenau, vypraveného dne 7.
března 1943 z Brna. Tento transport byl součástí závěrečné fáze nacistického
„konečného řešení cikánské otázky“ nejen v Protektorátu Čechy a Morava, ale
téměř v celé Evropě.
Celá akce se začala odehrávat ve stájích jízdního oddílu protektorátní
uniformované policie, které se nacházely v Masné ulici a které byly určeny
za tzv. sběrné místo. Tam byly od prvních březnových dnů 1943
soustřeďovány v nelidských podmínkách celé rodiny z Brněnska a Jihlavska.
Všichni vězňové museli hned po příchodu do těchto stájí odevzdat všechny
osobní doklady, byli potupně ostříháni a vydezinfikováni. Podle vytvořeného
seznamu pak byli 7. března 1943 převedeni k rampě v nedalekých městských
jatkách a odtud byli nákladními vagóny transportováni do cílové stanice.
Takto bylo v tento den odvezeno 1038 romských mužů, žen a dětí všech
věkových kategorií (492 mužů a 546 žen, z nich 116 osob narozených v Brně),
z nichž většina bohužel nepřežila.
Poté však následovaly další hromadné transporty Romů: hned 11. března
byl vypraven transport z Prahy v počtu asi 650 Romů a 19. března z Olomouce
v počtu 1039 Romů. V květnu a srpnu roku 1943 je pak následovalo více než
1600 vězňů z protektorátních tzv. cikánských táborů v Letech u Písku (7. 5.
1943) a v Hodoníně u Kunštátu (21. 8. 1943).
Roku 2000 byla právě na jedné z budov bývalého shromaždiště
transportovaných Romů v Masné ulici umístěna pamětní deska (autorem je
akademický sochař Z. Řehořík) z iniciativy historika prof. Ctibora Nečase,
Muzea romské kultury a Magistrátu města Brna. Od té doby se u ní každoročně
konaly pietní akty k připomínce romských obětí. Po demolici celého
komplexu se tak od roku 2004 děje na půdě Muzea romské kultury, kam byla
deska zapůjčena vlastníkem – Muzeem města Brna – a kde je také uložena.
Související články
Vybíráme z rubriky "Zprávy ze života Romů"
Nejčtenější články