Před sedmdesáti lety došlo k prvnímu hromadnému transportu protektorátních
Romů do KT Osvětim-Březinka
V letošním roce si připomínáme již 70 let od vypravení prvního hromadného
transportu romských mužů, žen a dětí z Protektorátu Čechy a Morava do
vyhlazovacího koncentračního tábora v Auschwitz-Birkenau, vypraveného dne 7.
března 1943 z Brna. Tento transport byl součástí závěrečné fáze nacistického
„konečného řešení cikánské otázky“ nejen v Protektorátu Čechy a Morava, ale
téměř v celé Evropě.
Stalo se tak na základě rozkazu říšského ministra
vnitra a vůdce SS Heinricha Himmlera z 16. prosince 1942, který nařizoval
nucenou koncentraci všech rasových „cikánů a cikánských míšenců“ z Německem
okupovaných území v osvětimském táborovém komplexu. Již od jara 1942 však
byli Romové jako jednotlivci zařazováni do transportů tzv. asociálů,
směřujících do KT Auschwitz I.
Celá akce se začala odehrávat ve stájích jízdního oddílu protektorátní
uniformované policie, které se nacházely v Masné ulici a které byly určeny
za tzv. sběrné místo. Tam byly od prvních březnových dnů 1943
soustřeďovány v nelidských podmínkách celé rodiny z Brněnska a Jihlavska.
Všichni vězňové museli hned po příchodu do těchto stájí odevzdat všechny
osobní doklady, byli potupně ostříháni a vydezinfikováni. Podle vytvořeného
seznamu pak byli 7. března 1943 převedeni k rampě v nedalekých městských
jatkách a odtud byli nákladními vagóny transportováni do cílové stanice.
Takto bylo v tento den odvezeno 1038 romských mužů, žen a dětí všech
věkových kategorií (492 mužů a 546 žen, z nich 116 osob narozených v Brně),
z nichž většina bohužel nepřežila.
Poté však následovaly další hromadné transporty Romů: hned 11. března
byl vypraven transport z Prahy v počtu asi 650 Romů a 19. března z Olomouce
v počtu 1039 Romů. V květnu a srpnu roku 1943 je pak následovalo více než
1600 vězňů z protektorátních tzv. cikánských táborů v Letech u Písku (7. 5.
1943) a v Hodoníně u Kunštátu (21. 8. 1943).
Celkem bylo postupně do tábora Auschwitz deportováno asi 5500
protektorátních Romů. Po osvobození se vrátilo pouze 583 z nich.
Nacistický teror tak přežila v českých zemích asi jen desetina Romů – bylo
tedy vyvražděno plných 90 % naší předválečné romské populace. Genocida
českých a moravských Romů a Sintů tak byla pravděpodobně jednou z
nejdůsledněji provedených genocid druhé světové války, protože došlo téměř k
jejich úplnému vyvraždění.
Roku 2000 byla právě na jedné z budov bývalého shromaždiště
transportovaných Romů v Masné ulici umístěna pamětní deska (autorem je
akademický sochař Z. Řehořík) z iniciativy historika prof. Ctibora Nečase,
Muzea romské kultury a Magistrátu města Brna. Od té doby se u ní každoročně
konaly pietní akty k připomínce romských obětí. Po demolici celého
komplexu se tak od roku 2004 děje na půdě Muzea romské kultury, kam byla
deska zapůjčena vlastníkem – Muzeem města Brna – a kde je také uložena.
|