Vyhledávání
5.10.2023
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu.

Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin.

"O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od 19:45 do 20:00 hodin.

Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na adrese facebook.com/oromavakeren



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Vítám Vás v čase svátečním u pořadu O Roma vakeren. Dnes si budeme povídat s Kumarem Vishwanathanem, řekneme vám, že asistenti prevence kriminality se sešli na MV ČR a navštívíme Salesiánské středisko Štěpána Trochty v Teplicích.

Tolik pro začátek našeho vysílání, které Vám zpestří romská hudba z domova i ze zahraničí.

Bacht tumenge savorenge so šunen amaro romano vakeriben. Adadžives povakeraha palo čirlatuniben, palo Karačoňa. Sam rado hoj amen šunen.

Poslech celého pořadu v mp3


=[ Reportáž ]=
Ulice Přednádraží v Ostravě bude žít
Ulice Přednádraží v Ostravě bude žít, říká ředitel Občanského sdružení Vzájemné soužití Kumar Vishwanathan, který se snaží s dalšími aktivisty o obnovu základních funkcí, které by bydlení umožnilo. Stále tam bydlí lidé, kteří mají platné nájemní smlouvy, dokonce i dekrety na byt a žádné peníze nedluží. Jaká je situace v současné době, odpověděl Marii Vrábelové Kumar Vishwanathan.

Dům v ostravské ulici Přednádraží (Foto: Silvie Mikulcová) „Dům č. 17 je velmi ohrožený, stále v něm ale žijí dvě rodiny.“

Ostatní rodiny, které neměly dekret, už byly vystěhovány?

„V domě č. 8, který má nejlepší základy, žije momentálně asi 8 rodin. A přes veškeré úsilí nedostaly možnost odejít někam jinam, do ubytovny ale nechtějí.“

Ale jestliže měli nájemní smlouvu, měli by dostat náhradní bydlení, ne ubytovnu...

„Smlouvy nejsou platné, protože nebyly obnoveny. Stále tam jsou dvě rodiny, které mají dekret, platnou smlouvu. Bydlí tam 30 let, a jelikož majitel zkrachoval, nemá možnost jim nabídnout náhradní bydlení, tyto rodiny tam zůstaly. Měly nabídku od soukromé realitní kanceláře, že můžou dostat byt, ale lidé z Přednádraží mají určité stigma, museli by zaplatit dvouměsíční nájem dopředu jako kauci, plus musí zaplatit 8 000,- Kč makléřce. Zpracovali jsme statistickou tabulku, předali ombudsmanovi i zmocněnkyni pro lidská práva, která ukazuje, že rodiny, které šly do ubytoven, přišly ze svého příjmu o několik tisíc, zhoršila se jejich finanční situace, a tím pádem děti propadly do hluboké pasti chudoby.“

V ubytovně platí daleko víc peněz, než by platili třeba v nějakém podnájmu, ne?

„Přesně tak. Právě proto děti propadají do chudoby, protože na jedné ubytovně platí 21 000,- Kč za malý pokojíček, nemají tam koupelnu, záchod, kuchyň – nic. Takové rodiny už máme vyřešeny, protože nebydlí v Přednádraží? To není řešení. Řešení je jediné, aby byly otevřeny sociální byty. Přejeme jim, aby tu 'osmičku' zprovoznili do Vánoc.“

Pro kolik rodin je to v té 'osmičce'?

„V 'osmičce' může být 12 rodin a jeden byt chceme udělat jako středisko pro děti. Dvě rodiny, které jsou ještě v tom ohroženém domě, uvažují o přestěhování sem do 'osmičky', to znamená, že celkově tam budeme mít možná 11 rodin.“

Pane Kumare, jak se Vám vyjednává s úředníky na městě? Asi to pro vás není jednoduché…

„Paradoxně s úředníky se dá komunikovat, i se stavebním úřadem a vodoprávním úřadem. Problém je s politiky, jejich postoj úplně nechápu. Přednádraží musí žít, každopádně bude žít, a jestli nám politická vůle půjde vstříc, bude nám to nápomocné, když nebude, přesto Přednádraží žít bude.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
13.12.2014Ostravští Romové se chtějí sjednotit pro jednání s úřadyO Roma Vakeren
23.10.2013Platforma Blokujeme spolu s Romy a církvemi připravuje shromáždění Barevná OstravaZprávy ze života Romů
20.10.2013Ostravská policie obvinila čtyři účastníky nepovoleného protiromského protestuZprávy ze života Romů
19.10.2013Ostravou prošlo bez povolení na 250 radikálů. Policisté zadrželi 15 lidíZprávy ze života Romů
26.08.2013V Ostravě padla obvinění kvůli sobotním výtržnostem a útokům na policistyZprávy ze života Romů
10.07.2013Ostravské Přednádraží opustila poslední rodina. Ghetto je prázdnéZprávy ze života Romů
13.05.2013Soud zahájil exekuci proti majiteli domů v Přednádraží. Nejspíš dojde na dražbuZprávy ze života Romů
19.04.2013V Česku už je více než 400 ghettO Roma Vakeren
06.04.2013Ostrava je rájem ubytoven pro chudé a nezaměstnanéO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Vánoce a jarní prázdniny dětí ze salesiánských středisek v Teplicích
Teď se vydáme do Teplic, kde od roku 1999 bratři salesiáni pracují s dětmi a mládeží ve věku od devíti do dvaceti šesti let. V Domě dětí a mládeže a také v nízkoprahovém Klubu Luna jim nabízejí řadu volnočasových aktivit – především uměleckých, sportovních nebo vzdělávacích. A co navíc připravili pro děti v zimních měsících, zjišťovala Jana Šustová.

Vánoční besídka (Foto: Archiv Salesiánského střediska Štěpána Trochty  v Teplicích) Salesiánské středisko Štěpána Trochty v Teplicích navštěvují především děti české, romské, arabské a vietnamské. A jak tam obvykle vypadají oslavy Vánoc, popisuje pedagog Jiří Čonka.

„Ve středisku slavíme Vánoce každým rokem a vždy pořádáme vánoční besídky pro děti, na kterých se sejdeme. Je to spíš taková klidná akce, kdy si pustíme koledy, postavíme stromeček, hrajeme, zpíváme, rozdáváme si dárky. Vždy to máme udělané tak, že každý dá někomu dárek, uděláme velký košík a většinou to jsou dárky typu maličkostí, které ale potěší. Ty dárky si vyrábíme, není to nic kupovaného – dárky si vyrobíme a pak si je rozdáme. Myslím si, že je to tradice, která má velkou hloubku a měla by se dodržovat.“

Vánoční besídka (Foto: Archiv Salesiánského střediska Štěpána Trochty v Teplicích) Vánoce jsou křesťanské svátky a tak rozhodně není od věci zmínit, že v salesiánském středisku se občas hovoří také o náboženství. S jakou odezvou se křesťanská víra setkává mezi dětmi, které většinou pochází z klasického českého „bezvěreckého“ prostředí, říká sociální pracovnice Jana Švecová.

„Moje zkušenost je, že děti s tím nemají absolutně žádný problém. Máme tady i kroužek náboženství, děti můžou chodit i nemusí, zkušenost je, že děti v něm zůstávají, baví je to. A když jsme s nimi zkoušeli udělat nějakou modlitbu, řekli jsme: ‚Kdo chcete třeba něco říct, poděkovat, poprosit za něco‘, tak ty děti s tím vůbec neměly problém, prostě říkaly to, co je v tu chvíli napadlo.“

Kroužek náboženství (Foto: Jana Šustová) Obtížnější je to podle Jany Švecové s rodiči:

„Jednou se mi stalo, že sem začala chodit nějaká holčička asi desetiletá. Seznamovala jsem se s ní a říkala jsem jí, že klidně může přivést maminku, můžou se na středisko podívat, můžu je tady provést. A maminka skutečně hned druhý den přišla, přišla i s babičkou, a když jsem jim chtěla ukázat středisko, tak se na mě tak podívala a říkala: ‚Mě vlastně vůbec nezajímá, co tady máte, mě jenom zajímá, jestli jim tady necpete do hlavy nějaké náboženské nesmysly.‘ Takže jsme se tak bavily o tom, že jsme křesťanské středisko, že jsme otevřené všem. To, že jsme křesťanské středisko znamená, že tu třeba máme i možnost pro děti, když chtějí, když s tím rodiče souhlasí, účastnit se nějakých křesťanských programů, ať je to, že máme kroužek náboženství nebo že třeba někdy děti vezmeme do kostela. Ale je to ve svobodě a respektujeme právo rodičů sem děti posílat i neposílat.“

S dětmi na běžkách (Foto: Archiv Salesiánského střediska  Štěpána Trochty v Teplicích) K zimě samozřejmě patří také lyžování, ale pro děti ze sociálně slabých rodin je často nedostupné. Přesto se pracovníkům salesiánského střediska v Teplicích daří každé jarní prázdniny brát děti zhruba na pět dní na běžky. Většina z nich přitom na nich stojí poprvé v životě.

S dětmi na běžkách (Foto: Archiv Salesiánského střediska Štěpána Trochty v Teplicích) „Na ty jarní prázdniny jezdíváme do Jablonce, což je odsud asi dvě hodiny autem. Tam je taková sympatická fara, hned kousek za ní se dají nasadit lyže a jezdit. Když jsme třeba jezdili jen na sobotu – to jsme se snažili děti brát už před těmi jarními prázdninami, aby si to zkusily – tak jsme jezdili tady kousek do Krušných hor. Teplice na to mají dobrou polohu, že to není daleko. Máme běžky i boty na půjčení, takže děti musí opravdu jen přijít a chtít.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
14.04.2014Děti z Teplic se na Velký pátek mohou těšit na soutěž o Velikonoční příběh – poznej, jak to všechno začalo...Zprávy ze života Romů
22.03.2014Teplická skupina Descontrol vydala své druhé album Ex infernoO Roma Vakeren
21.02.2014Předškolní kluby Předškolák a Motýlek připravují teplické děti na vstup do školyZprávy ze života Romů
27.01.2014Hip-hopová skupiny Descontrol vydala své druhé CD s názvem Ex infernoZprávy ze života Romů
17.12.2013Salesiánské středisko v Teplicích získalo cenu Gypsy spirit 2013Zprávy ze života Romů
06.11.2013Z ulice do nahrávacího studia – cesta pokračujeZprávy ze života Romů
24.09.2013V Teplicích se uskutečnilo setkání zaměstnanců salesiánských středisek pracujících s RomyZprávy ze života Romů
01.09.2013Salesiáni v Teplicích nabízejí dětem doučování i řadu volnočasových aktivitZprávy ze života Romů
15.05.2013Tepličtí Romové oslavili dodatečně svůj svátekZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Asistenti prevence kriminality přistupují ke své práci s nadšením
Projekt Asistent prevence kriminality je financován ze dvou zdrojů. První, „evropská“ linie je financována z evropských fondů a v jejím rámci je zaměstnáno po dobu dvou let 50 asistentů prevence kriminality v 11 lokalitách a třech krajích. Druhá, „národní“ linie, je financována ze státního rozpočtu České republiky. V jeho rámci působí v současné době 37 asistentů prevence kriminality.

Asistentky prevence kriminality při Městské policii Ostrava  (Foto: www.mpostrava.cz) U kulatého stolu na ministerstvu zazněly spontánní osobní zkušenosti asistentů i jejich mentorů a všechna vystoupení potvrzovala zaujetí a nadšený přístup k této práci. Na závěr setkání dostali přítomní pamětní listy oceňující jejich práci. Iveta Demeterová oslovila Petra Baža z Chánova.

Petr Baža: „Pracuji tam minimálně tři roky. Když jsem začínal, byl to pro mě tvrdý oříšek, ale sžil jsem se s tím. A říkám narovinu, ještě jednou to opakuji, že mi nevadilo, jestli je kamarád nebo ne-kamarád, bral jsem to poctivě a beru to poctivě dodnes. Co se týče naší práce, spočívá v dohlížení na pořádek, aby se neničilo, co se tam opravilo. Vedení je s námi spokojené a my s nimi také. Městská policie nám vychází vstříc.“

A kolegové, kteří jsou tady s Vámi, další tři pánové, také pracují jako asistenti policie?

„Ano, všichni tři, co jsou tu se mnou, pracují v Chánově. Pak jsou ještě dva, kteří patří pod Městskou policii Most. Chodíme dva Romové - asistenti prevence kriminality. Chodíme po dvou, střídáme se, děláme ranní a odpolední. Co se týče spolupráce s městskou policií, tak když nastane problém…“

Druhý asistent prevence kriminality: „Do ničeho nemůžeme zasahovat, musíme automaticky zavolat městskou policii a oni nám vyjdou vstříc.“

Jak na vás reagují samotní Romové?

Asistentky prevence kriminality při Městské policii Ostrava  (Foto: www.mpostrava.cz) Petr Baža: „Ze začátku to bylo takové, 'Jejda, Romové, teď toho budou zneužívat, bonzáci,' ale dneska už to tak není. Rozdělil bych to na dvě části: Jsou ti, kteří nám fandí, umí udržovat pořádek, a pak jsou takoví, kteří nepořádek dělají, tak ti nás samozřejmě rádi nemají (smích).“

Mezi zúčastněnými asistenty prevence kriminality byla i Erika Giňová. Co jste vystudovala, co jste původním povoláním?

Erika Giňová: „Vystudovala jsem Obchodní akademii v Rumburku, takže jsem spíše zaměřená na management a účetnictví.“

Berete to jako odrazový můstek pro svou kariéru?

Erika Giňová: „Určitě ano, myslím si, že zde naberu určité zkušenosti, ráda bych se dostala výš, buď k městské policii jako strážnice anebo ke státní policii. Chtěla bych si dálkově dodělat ještě vysokou školu.“

Působíte v Janově, v Litvínově... Jakou tam máte pozici?

Erika Giňová: „Zpočátku lidé v Janově nevěděli, co si o tom mají myslet. Nevěděli, kam nás zařadit, ale ve spolupráci se strážníky zjistili, že patříme k nim, a nyní už se na nás obracejí s prosbami nebo se stížnostmi. Zjišťujeme hodně věcí, které napomáhají, jak městské, tak státní policii.“

„Projekt Asistent prevence kriminality považuji za jeden z nejúspěšnějších programů, který jsme za posledních 17 let v oblasti prevence kriminality spustili,“ řekla ředitelka odboru prevence kriminality ministerstva vnitra Jitka Gjuričová a ocenila dosavadní práci, kterou asistenti vykonávají. Připomněla, že cílem projektu je nejenom snížení počtu spáchaných trestných činů a přestupků, ale i například udržování veřejného pořádku a prevence sousedských sporů. Já jsem se jí zeptala, zda budou pokračovat i asistenti, u kterých se neví, zda na ně budou příští rok peníze.

Jitka Gjuričová: „Jednoznačně. Tam, kde projekt funguje, bude podpořen zase příští rok.“

Ptám se záměrně. Když jsem hovořila s preventisty na Praze 14, říkali, že nevědí, co bude v novém roce 2013. Byli by potřeba tito preventisti, kdyby v roce 2000 nezaspaly města a obce?

Jitka Gjuričová: „Města potřebují impulzy, ale také určitým způsobem dozrát. Situace Romů se kupodivu od roku 1989 zhoršila, a to hlavně proto, že práce přestala být státem vymáhanou povinností, takže člověk, který nepracuje, není trestán, zatímco v minulosti tomu tak bylo. Obce musely začít cítit potřebu, že nutně musí s tímto problémem něco dělat. Oslovili jsme je tím projektem a opravdu to výborně funguje.“

Není to lehká práce. Muži a ženy, kteří se tomu věnují, jdou se svojí kůží na trh. Jak je to s ohodnocením jejich práce?

Jitka Gjuričová: „Museli jsme odhadnout jakousi výši odměny, která bude adekvátní výkonu, ale také vzdělání těch lidí a okolnostem, které jsou na trhu práce. To znamená, jestliže financuji mzdu někoho v místě, kde je velká nezaměstnanost, kde jsou nízké mzdy, tak nemůžu dát lidem, kteří nemají vůbec žádnou kvalifikaci, extrémní sumu, to také nejde. Odhadli jsme 12 000,- Kč hrubého, po srážkách jim to dá něco k 10 000,- Kč.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
06.02.2016Romský asistent prevence kriminality Ján Polyák získal zvláštní vyznamenání Ministerstva vnitraO Roma Vakeren
13.09.2014Brno má čtyři nové romské asistenty prevence kriminalityO Roma Vakeren
23.08.2014Plzeň má dvě romské asistentky prevence kriminalityO Roma Vakeren
16.08.2014Městská policie v Děčíně už nemá peníze na asistenty prevence kriminality, nahradí je dobrovolníciO Roma Vakeren
11.01.2014Brněnskou městskou policii posílí další romští asistenti prevence kriminalityO Roma Vakeren
19.10.2013Sokolov zaměstnává čtyři asistenty prevence kriminalityO Roma Vakeren
29.07.2013Policii stále více pomáhají s konfliktními lokalitami asistenti prevence kriminalityZprávy ze života Romů
27.07.2013Ve Žďáru nad Sázavou budou městské policii pomáhat romští asistentiO Roma Vakeren
09.02.2013Asistenti prevence kriminality se ve Štětí osvědčiliO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Vánoční zvyky v rodině Vladimíra Suchánka
Na vánoční tradice se v uspěchané době často zapomíná a tím se stávají Vánoce především dobou dárků a bohatého jídelníčku. Marie Vrábelová navštívila Vladimíra Suchánka, který stále některé vánoční zvyky dodržuje a své děti k nim také vede.

Romové dávali na vánoční stromky také peníze (Foto: Jana Šustová) „Co se mě týká, zachovávám veškerá jídla, která pocházejí z romské tradice, ta si doma vařím.“

Jaká jsou to jídla?

„Určitě si dělám goja, pašvare, lokše, to jsou placky, které vidíte i v Indii, pak koláče různého druhu a samozřejmě kyselé zelí se žebírky, to se u nás musí, to je pochutina na Štědrý večer, nejenom salát a ryba. Původní záležitost byla kyselé zelí se žebírky, protože jsme na víc neměli – tak jsme žili. Tradice nějakým způsobem zachovávám a předávám to dál i svým dětem, aby věděly, že táta a maminka vařili toto.“

Propadáte nákupní horečce?

„Kdo by nepropadal?!? Ale já ne, protože se musím dívat, kolik mám v peněžence, to za prvé. Reklama je dobrá záležitost, ale potom na to člověk může doplatit. Kupujeme domů to, co potřebujeme.“

Chodíte do kostela?

„Samozřejmě, že ano. Chodím pravidelně, tak jak to má být. Když je to často, musím koukat na čas, kdy se vracím domů. Děti máme křtěné, já i manželka jsme křtění.“

Takže je u vás i půlnoční?

„To je samozřejmá věc, musíme.“

Sedí u vás celá velká rodina? Kdo všechno se schází?

„Maminku už bohužel nemám, tatínka také ne. Doma povečeříme s mojí rodinou, to znamená manželka, já, děti. Po večeři se odebereme a jdeme k jejím rodičům, tam se posadíme, podiskutujeme, pobavíme se, předáme si dárečky. Takhle trávíme štědrovečerní den.“

Jaké jsou vaše tradiční zvyky?

Penízková voda, ve které se Romové na Vánoce omývají (Foto: Jana Šustová) „Házíme do vody drobné peníze, to děláme jak na Štědrý večer, tak den poté ráno. Drobné peníze tam zůstanou a v tom se myjeme, takže máme pocit, že když se budeme v penězích mýt, tak budeme bohatí.“

Dokonce se říká, že Romové mají na Štědrý den po zemi seno…

„Otýpka sena nebo seno jako takové se dávalo, protože se tam házel chleba nebo jídlo ze stolu. Pak se dávají talíře na stůl pro ty, kteří už mezi námi nejsou. Připraví se pro ně talíř, jako kdyby u nás seděli. Před každou večeří se otec, hlava rodiny, postaví a pomodlí se se všemi a každému popřeje to nejlepší, co může, aby byl zdráv a živ.“

Jsou u vás dárky prioritní?

„Každý dárek má svůj význam a smysl. Dříve jsme měli dárků méně, protože nebyly, žádné jsme nedostávali. Když jsme dostali cukrkandl, byli jsme rádi (smích). Dnešní doba je trošku jiná, snažíme se dětem dát, co potřebují.“

Jak vnímáte Vánoce, jako klid, pohodu, výjimečnost?

„Je to výjimečná doba, den a čas. Určitě je vnímám dnes jinak než dříve. Když jsem byl mladší, tak jsem to tak nevnímal. Dnes v pokročilém věku už to vnímám a děkuju Bohu, že jsem ještě pořád tady.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
26.12.2015Ignác Zima vzpomíná na vánoční koledování a vinšováníO Roma Vakeren
19.12.2015Arnošt Vintr vzpomíná, jak přeživší Romové slavili po válce VánoceO Roma Vakeren
12.12.2015Vzpomínky na VánoceO Roma Vakeren
05.12.2015O svátečních chvílích s cukrovímO Roma Vakeren
20.12.2014U vánočního stolu v rodině Davida Tišera nikdy nechybí ten, kdo nemůže slavit Štědrý večer se svojí rodinouO Roma Vakeren
20.12.2014Marie Absolonová z Brna vzpomíná na Vánoce mezi chudými Romy na východě Slovenska před pár desítkami letO Roma Vakeren
20.12.2014Romové slavívali Vánoce s mnoha příbuznýmiO Roma Vakeren
06.12.2014Vánoce v rodině Věry DžurbanovéO Roma Vakeren
28.12.2013S Davidem Stojkou o vánočních zvycích a vzpomínkách na dětstvíO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Za malou chvíli už bude 21 hodin, O Roma vakeren Vám přeje krásný večer, anebo dobrou noc. Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese romove.cz.

Mangav tumenge bachtali karačoňa, kaj tumen o Del arakhel, likérem paš peste. Savorenge tumenge zor, bach the sastipen.

Klidný sváteční večer vám přeje Iveta Demeterová.

Obsah článku:
Reportáž:  Ulice Přednádraží v Ostravě bude žít
Reportáž:  Vánoce a jarní prázdniny dětí ze salesiánských středisek v Teplicích
Reportáž:  Asistenti prevence kriminality přistupují ke své práci s nadšením
Reportáž:  Vánoční zvyky v rodině Vladimíra Suchánka

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2023
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz