Vyhledávání
25.9.2023
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu.

Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin.

"O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od 19:45 do 20:00 hodin.

Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na adrese facebook.com/oromavakeren



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Studují medicínu nebo softwarové systémy a hrdě se hlásí k romskému původu – v O Roma vakeren představíme studenty vysokých škol, kteří obdrželi stipendium Romského vzdělávacího fondu. Řeč bude také o začarovaném kruhu lidí, kteří jsou nuceni platit obrovské částky za bydlení v ubytovnách – a za vánočními přípravami se vydáme k rodině Horvátových. Ta patří vůbec k posledním obyvatelům přerovského ghetta. Přeji hezký sobotní večer a příjemný poslech.

Bacht tumenge savorenge so šunen amaro romano vakeriben. Mangav tumenge šukar šuniben.

Poslech celého pořadu v mp3


=[ Reportáž ]=
Romský vzdělávací fond podporuje vysokoškoláky v šestnácti zemích
Více než tisíc mladých Romů ze šestnácti evropských zemí získalo na tento akademický rok stipendium od Romského vzdělávacího fondu, který sídlí v Budapešti. Stipendium sice není příliš vysoké, ale pro mnohé romské vysokoškolské studenty představuje zcela zásadní podporu. Z Česka ho získalo 44 studentů a na jejich slavnostním setkání v pražském divadle D 21 natáčela Jana Šustová.

Romští vysokoškoláci z Česka na setkání v pražském divadle D 21 (Foto: Jana Šustová) Stipendium z Romského vzdělávacího fondu lze získat na jeden akademický rok a žádost o ně je možné každoročně obnovovat. O tom, jaké obory Romové vlastně studují, hovoří referent pro vzdělávání Romského vzdělávacího fondu Stanislav Daniel:

„V některých zemích jsou poměrně výrazně zastoupeny obory v humanitních vědách, málokdy jsou tam technické obory nebo přírodní vědy. Ale jsem rádi, že i Česká republika je příkladem jisté rozmanitosti. Mezi stipendistami máme úspěšné studenty medicíny, vizuálního umění nebo elektrotechniky a různých jiných oborů.“

Jakub Sivák, student ČVUT (Foto: Jana Šustová) Zájemci o stipendium by měli sledovat aktuální informace ohledně přihlášek na stránkách Romského vzdělávacího fondu, které jsou v angličtině, a také na webu občanského sdružení Romea, které je koordinátorem pro Českou republiku. Své zkušenosti se získáním stipendia popisuje Filip Sivák, který studuje Elektrotechnickou fakultu na Českém vysokém učení technickém.

„Je to určitě běh na dlouhou trať, trvá to minimálně půl roku, než Vás vůbec vyrozumějí s výsledkem a dostává se vždy 20 tisíc korun na rok, tedy 800 euro. Určitě to pomoc je, pro mě to například může znamenat to, že v letním semestru nemusím chodit do práce a můžu se víc věnovat škole.“

O velkém významu stipendia svědčí i Jakub Jarý, student 4. ročníku medicíny na Lékařské fakultě v Plzni.

„Pokryje to tak menší polovinu těch nákladů, ale řekl bych, že je to pro mě v podstatě rozhodující, jestli studovat budu nebo nebudu. Protože i přesto, že to pokryje dejme tomu tu polovinu, tak bez těchto peněz bych těžko studoval. Takže je to pro mě určitě rozhodující faktor.“

Romští vysokoškoláci z Česka na setkání v pražském divadle D 21 (Foto: Jana Šustová) Jednou z podmínek pro získání stipendia je napsat esej, ve které by uchazeč měl prokázat svůj zájem o romský národ. K cílům stipendijní podpory totiž patří i povzbuzování romské identity a sounáležitosti. O dalších podmínkách k získání stipendia z Romského vzdělávacího fondu Stanislav Daniel říká:

„Dalšími podmínkami jsou studijní průměr, který je relativně nízký a proto je možné podpořit i slabší studenty. V žádném případě nemáme zájem o to někoho odrazovat od studia. Ale zase naopak čím lepší ten studijní průměr bude, tím budeme radši. A jednou takovou poměrně zajímavou podmínkou je přihlásit se k romské národnosti.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
20.02.2016Romský vzdělávací fond chce dostat víc romských učitelek do mateřských školO Roma Vakeren
19.12.2015Vysokoškolákům pomáhají stipendia Romského vzdělávacího fonduO Roma Vakeren
24.04.2015Informační schůzky pro uchazeče o stipendia Romského vzdělávacího fondu proběhnout v Praze, Brně a Ústí nad LabemZprávy ze života Romů
13.04.2015Study! Grow! Inspire! Unite! Stipendijní program Romského vzdělávacího fondu pro romské vysokoškolské studenty vyhlášenZprávy ze života Romů
14.02.2015Romský vzdělávací fond podpoří pedagogické vzdělávání Romek, které se chtějí stát učitelkami v mateřských školáchO Roma Vakeren
25.10.2014ReportážO Roma Vakeren
20.05.2014Žádost o stipendia pro romské vysokoškolské studenty je nutné podat do 26. květnaZprávy ze života Romů
26.04.2014Romští vysokoškolští studenti diskutovali o tom, jak mohou pomoci RomůmO Roma Vakeren
11.04.2014Stipendijní program REF pro romské vysokoškolské studenty vyhlášenZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Podnikatelé s chudobou vydělávají na ubytovnách v chudinských čtvrtích
Podnikání s chudobou – i tak se dá nazvat podnikání majitelů ubytoven, kteří chtějí za bydlení v pokoji – často se společným záchodem a sprchami na chodbě a například i omezenou možností návštěv – nepřiměřené vysoké částky. Spoléhají se na to, že u nich jsou lidé, kteří normální nájemní byt neseženou, a na ubytovnu jim přispěje stát. Jak zjistila Gabriela Hauptvogelová, ubytovna je přitom pro většinu jejích obyvatel posledním útočištěm, kam utečou z ghetta.

Na ubytovně (Foto: Filip Jandourek) „Lidé se chtějí dostat z té lokality a hlavně chtějí mít nějaké důstojnější bydlení, protože většinou žijí v nevyhovujících podmínkách – to znamená, že jsou ty byty přelidněné a nejsou tam hygienické podmínky takové, jaké by měly být.“ popisuje situaci v ústeckých Předlicích terénní pracovnice organizace Člověk v tísni Denisa Urbánszká. Několik nájemníků z domu, kde byly shnilé stropy, chyběly vstupní dveře a byla rozbitá okna, mi řeklo, kolik majiteli platí za bydlení: „Šest tisíc za 1+1...“

Majitel dům neopravil a nezajistil těmto lidem náhradní bydlení. Skončili na ubytovně. S hledáním nového bydlení pomáhá každému, kdo se chce ze sociálně vyloučené lokality dostat pryč, Člověk v tísni. S nálepkou "Rom z Předlic" je to ale podle Denisy Urbánszké velmi těžké: „Většinou jde o mnohočetné rodiny. Většinou mají od sedmi dětí výš. Jde o to, že to jsou i romské rodiny...“

Když už není kam jít, skončí lidé na ubytovně, kde jsou horší podmínky než v běžném bytě. Přesto tam jsou vyšší platby - v jedné z nich v Ústí nad Labem například zaplatí dospělý pět tisíc a dítě jeden tisíc korun měsíčně. Částka s počtem lidí v rodině samozřejmě roste. Potvrzuje to i Celestina Hadravová z ústeckého úřadu práce:

„Smlouvy o ubytování jsou drahé. Jsou předražené – nosí nám třeba smlouvy na jednotlivce, a tam se to nájemné pohybuje okolo šesti tisíc korun za měsíc, a to se jedná třeba o jeden pokoj. Pak nám nosí smlouvy pro jednotlivce třeba i na sedm tisíc – což ani ta daná lokalita neodpovídá tomu nájemnému, které je v místě obvyklé.“

Právě na úřad práce si lidé chodí pro zpravidla další sociální dávku: doplatek na bydlení. Ten se počítá z normativních nákladů na bydlení. Ten se počítá z takzvaných normativních nákladů na bydlení.

„Odvíjí se od počtu obyvatel v obci a následně se zkoumá počet osob v té rodině... U pětičlenné rodiny jsou normativní náklady nejvýše stanovené na třináct tisíc pět set šedesát pět korun. Ta rodina má ale většinou i další příjem – mají dávky státní sociální podpory a jiné příjmy, takže nikdy vlastně nedosáhnou na celou tu částku.“ vysvětluje Celestina Hadravová.

Stát tedy sice neplatí celou částku, kterou majitelé předražených ubytoven chtějí, přesto se tím zvyšují další výdaje na sociální dávky. Po internetu koluje řada "zaručených" zpráv o zneužívání sociálních dávek.

„Že jedna žena na dávkách pobírá třicet tisíc korun... Pravidelně tam ale schází informace, že je to jediný jakoby výdělek pro třeba osmičlennou rodinu, kdy ale tato rodina ještě bydlí na ubytovně a zaplatí za nájemné osmnáct tisíc,“ okomentovala jednu takovou zprávu Petra Klingerová z organizace Člověk v tísni.

Problémem tedy podle ní není zneužívání dávek ve velkém potřebnými lidmi, ale podnikali, kteří jejich prostřednictvím sociální systém zneužívají. Zajímal nás i názor majitelů některých ústeckých ubytoven - rozhovor ale odmítli.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
03.07.2013Ubytovny nemohou dlouhodobě řešit situaci sociálně slabých, uvádí výzkumZprávy ze života Romů
19.04.2013V Česku už je více než 400 ghettO Roma Vakeren
29.11.2012Podnikatelé s chudobou vydělávají na ubytovnách v chudinských čtvrtíchZprávy ze života Romů

=[ Reportáž ]=
Vánoce v přerovském ghettu
V rodině Ireny Horváthové se na Vánoce nejvíce těší pochopitelně děti. Nejmladší z pěti potomků, čtyřletý Lukášek, se těší na stromeček a na hračky, které mu přinese Ježíšek. Jeho maminka si přeje jediné. Aby ty letošní Vánoce v jednopokojovém bytě ve vybydleném domě byly pro rodinu poslední, které tady stráví. Rodinu navštívila reportérka Jana Zemková.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
17.11.2012O osudech ghetta v PřerověO Roma Vakeren
12.11.2012Část přerovských Romů se do Vánoc přestěhuje z ghetta ve Škodově uliciZprávy ze života Romů
13.06.2011Přerov se chystá na pochod pravicových extremistůZprávy ze života Romů
25.05.2011Zájem měst o práci agentury pro sociální začleňování je velký. Z některých lokalit ale odejdeZprávy ze života Romů
16.04.2007Ostře sledované jednání čeká zastupitele PřerovaZprávy ze života Romů
21.05.2004O Roma VakerenO Roma Vakeren
31.10.2003O Roma VakerenO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Praha 14 je první městskou částí, kde začal působit Asistent prevence kriminality
V ulicích na Černém Mostě v Praze můžete potkat muže a ženu ve stejnokroji, kteří doprovázejí městské strážníky. Jde o asistenty prevence kriminality, kteří se strážníky dohlížejí na veřejný pořádek. Do ulic s hlídkou vyšla i kolegyně Iveta Demeterová, aby sledovala, jak Pražané tuhle službu vnímají. A zeptala se i strážníka městské policie a mentora Michala Douhého, jestli v Praze 14 po takové službě byla poptávka.

„V současné době není možné říct, že by se Černý Most řadil mezi sociálně vyloučené lokality. Do budoucna to tak ale být může, protože když se podíváme na všechny evropské metropole, jejich okrajové části chudnou a střed města prosperuje.“

Byly na Česném mostě problémy s drogami?

„Nejenom že byly, ale i nadále jsou.“

„Není den, aby se něco nenašlo.“

Teď jsme ale před základní školou!

„To je právě jeden z bodů, které plníme. Pravidelně procházíme městem, zrovna tady se nejvíc vyskytují děti, kvůli škole, ale hlavně tu jsou i ti problémoví lidé, kteří vám dají kouřit třeba marihuanu nebo tady pohodí injekční stříkačky.“

„Tady ta základní škola má zrovna smůlu, protože leží v místě, kde bydlí spousta problémových rodin. Bydlela tu celá řada neplatičů. Některé z nich vystěhovali, ale dodnes tu jsou rodiny, ve kterých jsou lidé zadržení pro distribuci omamných a psychotropních látek.“

Teď už mám u mikrofonu asistenta prevence kriminality Petra Bronce. Procházíme Kučerovou ulicí. Kam sahají Vaše kompetence? Co můžete a co naopak nesmíte?

„Můžeme pouze domlouvat, nemůžeme čistě jenom chodit. Můžeme upozorňovat občany, aby neznečišťovali třeba chodníky, aby si uklízeli po svých psech, sledovat děti, jestli nedělají nějaké hlouposti, jestli se neperou, jestli nedochází k šikaně ve škole nebo před školou. Potom informujeme příslušníky nebo učitelky či jejich preventistky, které ve školách pracují.“

„Zatím to je v pohodě. Lidi nás poslechnou. Pravda je, že třeba bezdomovci chodí podnapilí, ale i s nimi se dá dohodnout, navázat kontakt a pomaličku je uklidnit a poslat někam jinam.“

Asistentkou prevence kriminality je i Petra Goldmanová. Vy, jako žena, se nebojíte této práce?

„Já mám pro strach uděláno.“

Jak dlouho s kolegou spolupracujete?

„Zhruba tři měsíce.“

A jak si rozumíte?

„Využíváme samozřejmě toho, že jsme každý z jiného prostředí, jak kulturního, tak etnického. Tam, kam mám snazší přístup já, chodím spíše já a obráceně. Informace si navzájem předáváme.“

Můžete upozorňovat i nezletilé děti, když je uvidíte s cigaretou, například tady na lavičce?

„Určitě ano. To je jedna z věcí, která je náplní naší práce. Nezletilým, kteří kouří v parku, musíme vysvětlit, že se to nesmí, že k tomu slouží určité prostory. U toho se jich zeptám, od koho ty cigarety dostali.“

A můžete s nimi jednat, i když jsou nezletilí a nejsou u toho rodiče?

„Určitě. Já s nimi jednám jako občan, kamarádskou formou. Já jsem Cikán, oni jsou taky Romové, že, tedy bavíme se hlavně díky tomu, že se známe. Kolikrát znám i jejich rodiče.“

(otočí se) „No a vidíte je! Vědí, že kouří tam, kde nesmí a z praxe už ví, že bych je upozorňoval, takže se seberou a odejdou, než aby se vystavili pokutě za znečišťování.“

Baví Vás to?

„Zatím se to nedá dělat pro peníze, takže člověk musí mít nějakou vizi a být přesvědčený o tom, že to dělat musí, aby někdo začal řešit problémy, které se týkají hlavně nás.“

Petře, jak na Vás reagují samotní Romové, když vás vlastně vidí jako smíšenou hlídku? Říkají si třeba 'je to Rom, měli bychom z něj mít respekt'?

„Zatím se nám nestalo, aby nás někdo – lidově řečeno – poslal do háje. Autoritou je už jenom to, že jsem starší než oni. Nedovolí si nám tykat, říkají mi po našem strejdo. Například ‘strejdo, my bychom potřebovali‘ nebo ‚strejdo, tamten nám něco udělal‘.“

Jak hodnotíte práci asistentů prevence kriminality?

„Beru je. Tady na Čerňáku jsou naprosto bomboví lidi. Jsou hodně dobří.“

A co říkáte na to, že chodí smíšená hlídka?

„To je v pořádku, o tom to je.“

„Jsou šikovní. Hlavně dávají pozor na děti.“

„Už není taková kriminalita v ulicích, co byla dřív, když přepadávali. Teď už se krotí, ví, že tady chodí, tak nepřepadávají.“

„A děti už ani tolik nekouří. Jak je vidí, tak už utíkají.“

„Tady jsou samí bezďáci, chlastaj piva, takže je to důležitý.“

Určitě byste tedy byla pro to, aby hlídka stále chodila mezi barákama a monitorovala situaci?

„Nejsem proti tomu, naopak jsem ráda, že to tady hlídají.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
06.02.2016Romský asistent prevence kriminality Ján Polyák získal zvláštní vyznamenání Ministerstva vnitraO Roma Vakeren
03.10.2015V Brně se natáčel film o romských policejních asistentechO Roma Vakeren
13.09.2014Brno má čtyři nové romské asistenty prevence kriminalityO Roma Vakeren
23.08.2014Plzeň má dvě romské asistentky prevence kriminalityO Roma Vakeren
16.08.2014Městská policie v Děčíně už nemá peníze na asistenty prevence kriminality, nahradí je dobrovolníciO Roma Vakeren
11.01.2014Brněnskou městskou policii posílí další romští asistenti prevence kriminalityO Roma Vakeren
19.10.2013Sokolov zaměstnává čtyři asistenty prevence kriminalityO Roma Vakeren
20.08.2013Ve Varnsdorfu chybí už několik měsíců romské hlídky. Nejsou na ně penízeZprávy ze života Romů
29.07.2013Policii stále více pomáhají s konfliktními lokalitami asistenti prevence kriminalityZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Martin Hanzlíček natočil dokument 35 měsíců s Natálkou
35 měsíců s Natálkou – to je nový dokument režiséra Martina Hanzlíčka, který téměř 3 roky sledoval život Natálky Kudrikové. Netřeba asi připomínat, že jde o dívku, která byla po žhářském útoku neonacistů v dubnu 2009 popálena na 80 procentech těla. Naše redaktorka Marie Vrábelová měla možnost dokument vidět už v předpremiéře. A mluvila s Fedorem Gálem, který s režisérem dokumentu úzce spolupracoval.

Natálka s matkou Annou Sivákovou (Foto: Andrea Čánová) „Mně psalo hodně lidí, proč se všichni věnují Natálce, když je tu třeba kauza toho Patrika, kterého znásilnili, zmlátili a okradli romští výrostci. Kriminality se dopouští děcka i dospělí, bez ohledu na barvu, rasu nebo národnost. Natálka byla obětí rasistického útoku a na jeho pozadí byla ideologie nenávisti, neonacistická ideologie, se kterou máme spoustu zkušeností. Čili kriminální čin a ideologisticky motivovaný trestní čin jsou dva světy.“

Já jsem zhlédla dokument, který se natáčel pod Vaší taktovkou. Všimla jsem si, že jste chodili k rodině s igelitovými taškami s dárečky. Myslíte si, že to byl ten pocit koupit si je a dostat se k nim domů, abyste s nimi mohli navázat nějaký kontakt?

„Tak nebylo to pod mojí taktovkou, ale podílela se na tom parta lidí. Mým velice dobrým parťákem byl především Martin Hanzlíček, režisér filmu. A teď k těm dárečkům. Faktem je, že jsme se o tom docela hádali. Jaký to má smysl spojit krizovou pomoc devastované rodiny a devastovaného děvčátka s permanentním vláčením dárků a finančními injekcemi? Na to odpovídám: ‘odsud posud‘. Představte si, že na ulici vidíte krvácejícího člověka. Zastavíte se u něj? Vždyť ta rodina byla v šíleném stavu! To nebyla jedna noc a jeden požár. Ta rodina je pořád stigmatizována, jejich děti jsou pořád v posttraumatickém stavu. Proto já na tom opravdu nevidím nic špatného. Když chci navštívit kamaráda, tak mu koupím knížku a láhev a tohleto byl přeci jen trochu jiný příběh.“

Když byl soud s viníky, tak v soudní síni většinou seděli příznivci. Nemyslíte si, že se tam také mohl objevit nějaký politik, který by rodinu povzbudil?

„Politici se měli objevit ve hře dávno předtím, než došlo k soudu. Já nevím o tom, že by některý z nich zašel do rodiny a zeptal se jich, jak se mají a jestli něco nepotřebují. Nepřihrálo by mu to žádné body, poněvadž je to romská rodina. Mě ale spíše trápí jiná věc. Na rodinu se vykašlal stát. Oni neměli tušení, jaké mají nároky, jaké sociální úlevy jim jako rodině s těžce postiženým dítětem náleží. Nikdo jim neporadil, zůstali odkázáni sami na sebe a myslím si, že se v tom nezorientovali do dnešního dne. Jediní, kdo jim skutečně profesionálně pomáhali, byla parta Společné soužití kolem Kumara Vishwanathana.“

V dokumentu zazněl i názor prezidenta Václava Klause k výši trestu viníků, kterou označil za příliš vysokou. Myslíte si, že je to správné?

„Já jsem slyšel vyjádření kvalifikovaného psychologa, který poskytuje rodině Natálky permanentní terapii. Ten řekl, že ji Klausův výrok srazil na kolena. Najednou měli pocit, že oni jsou viníci, ne ti žháři! Zázrakem je, že Natálka žije, protože příběhy lidí, kteří měli těžce popáleno 80 procent těla, jsou tragické. Umírají, ona žije. Faktem je, že bude označena na celý život. Osmdesát procent umělé kůže bude vidět vždy. Jestli její život bude plnohodnotný nebo ne, záleží především na její rodině. Až se dostane do společnosti, do školy a mezi lidi, bude konfrontována především s krutostí. Tato společnost není připravena nasát do sebe tímto způsobem stigmatizovaného člověka a ještě navíc Roma. Ale možná se pletu.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
25.04.2015Natálka Siváková má za sebou přes padesátku operacíO Roma Vakeren
19.04.2014Pět let po žhářském útoku ve Vítkově malá Natálka stále trpíO Roma Vakeren
18.01.2014Natálka Kudriková půjde na podzim do školyO Roma Vakeren
20.10.2013Vítkovští žháři dostali výjimečné tresty před čtyřmi lety. Popálená Natálka kvůli útoku stále trpíZprávy ze života Romů
05.08.2013Lída Rakušanová: Tolerance rasismu je živnou půdou extremismuZprávy ze života Romů
12.02.2012Jak žije Natálka Siváková tři roky po žhářském útokuO Roma Vakeren
28.12.2011Soud potvrdil tresty za žhářský útok ve VítkověZprávy ze života Romů
18.03.2011Vrchní soud snížil 1 trest za žhářský útok ve Vítkově. Ostatní nezměnilZprávy ze života Romů
17.03.2011Začíná boj žhářů z Vítkova proti výjimečným trestůmZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Za malou chvíli už bude 21 hodin, O Roma vakeren vám přeje krásný večer. Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese romove.cz.

Mangav tumenge lači řači.

Klidný večer vám přeje Tomáš Bystrý.

Obsah článku:
Reportáž:  Romský vzdělávací fond podporuje vysokoškoláky v šestnácti zemích
Reportáž:  Podnikatelé s chudobou vydělávají na ubytovnách v chudinských čtvrtích
Reportáž:  Vánoce v přerovském ghettu
Reportáž:  Praha 14 je první městskou částí, kde začal působit Asistent prevence kriminality
Reportáž:  Martin Hanzlíček natočil dokument 35 měsíců s Natálkou

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2023
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz