Spiegel: Rétorika maďarské extrémní pravice dosáhla naprostého dna
Občané židovského původu představují „bezpečnostní riziko“ a měl by být
pořízen jejich celonárodní seznam. V maďarském parlamentu to tento týden
prohlásil politik extrémně pravicové strany Hnutí za lepší Maďarsko neboli
Jobbik Márton Gyöngyösi. „Jeho výroky vyvolaly obrovskou vlnu nevole, ale
vláda premiéra Viktora Orbána se od poslance distancovala jen velmi zvolna,“
píše ve svém internetovém vydání německý magazín Spiegel.
Podle týdeníku se každý pokus o debatu s Gyöngyösim promění v únavný maratón
relativizací. „Nejsem žádný antisemita,“ tvrdí, „ale musíte uznat, že ti
Židé… a tak dále“. „Nejsem ani proti Romům, ale znáte Cikány… a nejsem ani
extremista usilující o diktaturu, ale musíte uznat, že liberální demokracie
selhaly…“ Tak nějak vypadá argumentace třiatřicetiletého ekonoma a bývalého
daňového poradce, který podle Spiegelu není obyčejným krajním pravičákem.
Je totiž zároveň místopředsedou parlamentní frakce Jobbiku, který získal v
parlamentních volbách v roce 2010 plných 17 procent hlasů. Třetí nejsilnější
strana v zemi má dnes v 386členném parlamentu 47 poslanců. Gyöngyösiho
rodiče byli zaměstnáni v podniku zahraničního obchodu a nynější nacionalista
vyrůstal v Egyptě, Afghánistánu, Indii a Iráku. Jobbik z něj proto udělal
svého zahraničněpolitického mluvčího. „Gyöngyösi občas jen špatně skrývá
potěšení ze své taktiky vyhýbavých odpovědí. Sám sebe zřejmě považuje za
diplomatické eso strany,“ míní Spiegel.
V pondělí večer se však konečně rozhodl mluvit na půdě parlamentu jasně a
srozumitelně. Během debaty o izraelské ofenzivě v pásmu Gazy žádal, aby byli
zaregistrováni všichni maďarští Židé. Poté upřesnil, že „Židé, zejména pokud
jsou v parlamentu nebo vládě, musí být považováni za potenciální
bezpečnostní riziko pro Maďarsko“. Na to se obrátil na náměstka ministerstva
zahraničí Zsolta Németha a řekl: „Myslím, že právě vy Maďarsku dlužíte
takový seznam“. Németh, který je kariérní diplomat z konzervativní vládní
strany FIDESZ na tuto výzvu nereagoval ani kriticky, ani odmítavě, a nezdálo
se ani, že by mu příliš vadila. Odvětil pouze, že „počet Židů v maďarském
parlamentu nemá nic společného s vážným konfliktem na Blízkém východě“.
„Byla to ryzí národně-socialistická debata ve sněmovně,“ prohlásil
budapešťský historik Krisztián Ungváry. Podle něj se Jobbik zcela otevřeně
ztotožnil s rasistickým dogmatem nacistů. Ostatní evropské extremistické
strany tak snadno karty neodkrývají. Na Gyöngyösiho výroky zareagovali s
obrovským rozhořčením představitelé židovských organizací, ale i politici a
občanští aktivisté. V úterý se před parlamentem shromáždilo několik set
demonstrantů se žlutými hvězdami na klopě, aby demonstrovali proti
„plíživému fašismu“ v maďarském parlamentu.
Předseda Jednotné rady židovských obcí v Maďarsku Slomó Köves je přesvědčen,
že Gyöngyösi by měl být za své výroky trestně stíhán. Ostatně by to nebylo
poprvé, co by se kontroverzní politik dostal do křížku se zákonem. Loni na
jaře na něj podal kvůli popírání holocaustu trestní oznámení šéf
Socialistické strany Attila Mesterházy. Gyöngyösi přesto odmítá, že by mezi
postoji strany a nacistickou ideologií existovala jakákoli blízkost. Jenomže
podle Spiegelu jasně lže.
Na webové stránce televizní stanice N1 například členové Jobbiku označili
Adolfa Hitlera za „jednoho z největších státníků 20. století“. Letos na jaře
zase jeden z poslanců extremistické strany připomněl v parlamentu 130.
výročí údajné židovské rituální vraždy 14leté křesťanské dívky ve vesnici
Tiszaeszlár. Kauza tehdy otřásla Rakouskem-Uherskem a v regionu pak
docházelo v letech 1882 a 1883 k opakovaným pogromům. V létě zase členové
Jobbiku vyloučili ze svých řad otevřeně antisemitského europoslance Csanáda
Szegediho, když vyšlo najevo, že má židovské předky.
Historik Ungváry řekl Spiegelu, že jej Gyöngyösiho výroky nijak
nepřekvapily. „Léta tvrdím, že Jobbik je neonacistická strana navazující na
tradici Šípových křížů, nacistické partaje, která ovládla horthyovské
Maďarsko koncem druhé světové války. Klíčovým problémem naší politické scény
je však neochota vlády cokoli s Jobbikem dělat. Postoj kabinetu je zbabělý,
pasivní a skandální,“ míní historik. Podle něj je ve střední Evropě více
neonacistických proudů, většina zemí se však od nich dokáže distancovat. V
Maďarsku se však politické strany rozhýbaly až poté, co v úterý začaly ostře
protestovat židovské organizace. Podle Spiegelu navíc oficiální reakce až
příliš připomínala povinné pokání.
Blogeři na nejčtenějším maďarském portálu index.hu upozornili, že slova
odsouzení jsou navlas stejná jako v několika minulých případech. Ve vládě si
prostě nikdo nedal ani tu práci, aby zformuloval nové prohlášení. Podle
politologů se nejsilnější strana FIDESZ sama posunuje doprava – její snaha
přetáhnout voliče Jobbiku je sice pochopitelná, ale politická cena za to je
příliš vysoká. V září premiér Viktor Orbán vystoupil v areálu historických
pomníků ve vesnici Ópusztaszer s projevem, v němž apeloval na svatost
maďarské krve a půdy. Spiegel upozorňuje, že do povinné školní četby byla
také nedávno zařazena díla antisemitských autorů.
Jobbik se v průběhu týdne pokusil skandál svého poslance zmírnit a
přistoupil k určité korekci tím, že slovo „Židé“ nahradil termínem
„Izraelci“. Gyöngyösi zaslal médiím prohlášení, že neměl na mysli pořízení
seznamu židovských vládních a parlamentních činitelů, nýbrž osob s dvojím –
maďarským a izraelským – občanstvím. Na židovské spoluobčany se pak obrátil
s prosbou o odpuštění. Předseda parlamentní frakce FIDESZ Antal Rogán přesto
podnikl předběžné kroky k zavedení pokut za podobné výroky v budoucnu.
Jenomže Jobbik ve skutečnosti žádný názorový obrat neudělal – poslanec
strany Elöd Novak vyzval krátce po skandálu ke složení mandátu poslankyni
Zelených Katalinu Ertseyovou, která má maďarské i izraelské občanství. Podle
dnešních zpráv maďarského tisku si poslanec na tiskové konferenci v
Budapešti postěžoval, že „Izrael má v budapešťském parlamentu více poslanců
než v Knesetu“, tedy izraelském parlamentu. Útok na poslankyni, která v
parlamentu zastupuje ekologickou stranu nazvanou Je možná jiná politika,
přišel čtyři dny po Gyöngyösiho odpudivé iniciativě. Novak tento týden
rozeslal všem poslancům e-mailový vzkaz, v němž je vyzval, aby se veřejně
postavili proti možnosti dvojího občanství.
Poslanci Jobbiku navíc chtějí zveřejnit seznam míst v Maďarsku, kam byl
investován „izraelský kapitál“. Žádají také odtajnění výše investic. Krajně
pravicová strana hodlá také zveřejnit mezistátní smlouvy s Německem a
Polskem. Šéf Jobbiku Gábor Vona, který je slovenského původu a původně se
jmenoval Gábor Zázrivecz, tvrdí, že v těchto smlouvách existují tajné
dodatky. Podle nich se Berlín, Varšava a Budapešť zavázaly, že v případě
nouze přijmou na své území zadarmo až půl milionu Židů. „Proti rostoucímu
antisemitismu chtějí zítra protestovat v parlamentu zástupci židovských
organizací. Vyzvali poslance, aby se do něj zapojili,“ píše závěrem Spiegelu.
|