Vyhledávání
2.10.2022
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu.

Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin.

"O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od 19:45 do 20:00 hodin.

Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na adrese facebook.com/oromavakeren



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Přesně před pěti lety vynesl Evropský soud pro lidská práva rozsudek, že Česko diskriminuje romské děti ve školách a my se za několik okamžiků zeptáme, zda se od té doby v našem školství něco změnilo. Povíme si také o romském rádiu ve Velké Británii a představíme vám absolventku Divadelní akademie. Tolik namátkou z našeho vysílání, ve kterém vám samozřejmě nabídneme i romské písničky z domova i ze zahraničí – příjemný poslech!

Poslech celého pořadu v mp3


=[ Reportáž ]=
V českém školství se pět let po rozsudku Evropského soudu pro lidská práva nic nezměnilo
V listopadu uplynulo pět let od chvíle, kdy Evropský soud pro lidská práva odsoudil Českou republiku za diskriminaci romských dětí ve školství. Diskriminace se stát dopouštěl tím, že tyto děti masivně zařazoval do zvláštních škol, které jsou určeny pro děti s diagnózou lehkého mentálního postižení. Zda se od té doby něco změnilo, zjišťovala Jana Šustová.

Foto: Amnesty International V případu „D. H. a ostatní versus Česká republika“ kdysi 18 mladých Romů z Ostravy zažalovalo náš stát za to, že byly zařazeni do zvláštní školy kvůli svému původu. Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva jejich stížnost potvrdil a zavázal Českou republiku k okamžité nápravě. Ředitele Nadace Open Society Fund Praha Roberta Basche jsem se zeptala, co se podle jeho názoru od té doby změnilo:

Robert Basch: „Já bych řekl, že nic. Jediné, co se změnilo, je, že se teď o tom problému během posledního roku, možná roku a půl, více mluví a že je teď už mnohem víc neziskových organizací nebo expertních skupin zapojených do debaty o tom, co by se mělo stát. V tuto chvíli mohu jen říct, že došlo ke změně v komunikaci ministerstva školství, které bylo za pana ministra Dobeše naprosto uzavřené a místo aby dělalo nějaké kroky kupředu, tak dělalo kroky zpět. V tuto chvíli ministerstvo školství pod novým vedením pana ministra Fialy udělalo několik vstřícných kroků, nějakým způsobem se k věci postavilo čelem. Myslím si, že by bylo velmi důležité, aby si sám pan ministr veřejně dal nějaký politický závazek, že tato věc se má řešit, aby vyslal jasný signál jak školám, tak učitelům o tom, že inkluzivní vzdělání je v České republice zapotřebí, že s tím něco musíme dělat. Ale pokud se podívám na situaci romských dětí nebo jakýchkoliv jiných dětí, které nastupují do praktických škol, aniž by tam patřily, tak z tohoto pohledu se v zásadě nezměnilo nic.“

Robert Basch (Foto: Jana Šustová) Vlastně se změnilo to, že zvláštní školy byly přejmenovány na základní školy praktické...

Robert Basch: „Myslím si, že je to jen taková kosmetická změna, že ten systém jako takový se v zásadě na těch školách nezměnil. A to, že ty děti, když tu základní školu praktickou vycházejí, jsou vzděláním někde na úrovni nějaké šesté – sedmé třídy, takže je pro ně v zásadě nemožné dostat se na jakýkoliv učební obor, jsou v tu chvíli vyloučené z budoucího uplatnění na trhu práce. Ta situace je úplně stejná nezávisle na tom, jestli to byly zvláštní nebo praktické školy.“

Jak chce v nejbližší době proti segregaci romských žáků postupovat Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, popisuje jeho první náměstek Jiří Nantl:

Jiří Nantl (Foto: Jana Šustová) Jiří Nantl: „Těch změn je celá řada. Podle mě nejzásadnější z nich je to, že se chceme velmi důkladně podívat na status a podobu části vzdělávacího programu pro základní školy, která se obecně týká žáků s lehkým mentálním postižením a že chceme revidovat diagnostické postupy, které v řadě případů vedly k tomu, že mylně byli mnozí žáci zařazeni. Ale samozřejmě je to věc, kterou musí za svou vzít do jisté míry i rodiče, kteří nesmí podlehnout pokušení poslat to dítě na jednodušší cestu.“

A kdy se ministerstvo chystá uvést plánované změny do praxe?

Jiří Nantl: „Některé z nich hned během tohoto školního roku, jiné jsou datovány třeba k 1. 1. 2014. A v rámci diskuse o financování regionálního školství bychom chtěli přenastavit ten systém tak, aby běžné školy byly motivovány brát si žáky ze sociálně znevýhodněného prostředí a starat se o ně, protože by jim to přineslo stejné peníze, jako dnes dostávají ty školy zvláštní nebo praktické.“

K 5. výročí rozsudku D. H. versus Česká republika se nedávno v Ostravě uskutečnila konference, při níž se setkali ředitelé základních, praktických i speciálních škol, zástupci neziskových organizací a představitelé ministerstva školství a české školní inspekce. Karin Marques z Nadace Open Society Fund Praha popisuje, v čem účastníci této konference vidí největší problém při vzdělávání romských dětí.

Karin Marques: „Za asi největší problém tam označili to, že asistenti pedagogů nejsou ukotveni v legislativě a není na ně stabilní financování. Jsou rozpočtováni jen buď z projektů nebo nějakým dočasným způsobem, nikdo neví, jestli příští školní rok škola bude mít asistenty a všichni považovali asistenty pedagoga za obrovské plus, za to, že to je to řešení a to je ta cesta, která vede ke zlepšení vzdělávání všech dětí.“

Problém spočívá nejen v nedostatečném počtu romských asistentů.

Karin Marques: „Není jich dost, ale spíš je problém v tom, že jejich pozice je vratká. Oni poukazovali na to, že je potřeba je legislativně zakotvit jako další pedagogické pracovníky, a potom samozřejmě bude i jejich stabilní financování a jejich pozice bude lepší a řešení také bude lepší.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
02.04.2016Co přinese inkluze pedagogům?O Roma Vakeren
13.02.2016Sběr dat pomáhá lépe integrovat děti v britských školáchO Roma Vakeren
23.01.2016Britské zkušenosti s pedagogickou prací s romskými žáky se přenáší i do ČeskaO Roma Vakeren
16.01.2016Proč základní školy odmítají romské žáky?O Roma Vakeren
09.01.2016Co přinesl rok 2015 a co ovlivní život některých Romů i v budoucích letechO Roma Vakeren
09.01.2016Třetinu žáků Základní školy Trmice tvoří romské děti a jsou dobře začleněnyO Roma Vakeren
21.11.2015Lucie Ščuková se za Česko zúčastnila konference Inclusiv education – Take action!O Roma Vakeren
25.04.2015Podle zprávy Amnesty International Česko stále diskriminuje romské děti ve školstvíO Roma Vakeren
07.03.2015Magdalena Karvayová v Ostravě motivuje romské rodiče, aby své děti zapsali do nesegregovaných základních školO Roma Vakeren
14.02.2015Kanadský velvyslanec Otto Jelinek diskutoval s Romy o problémech ve vzdělávání Romů v ČeskuO Roma Vakeren
07.02.2015Novinky v českém školstvíO Roma Vakeren
13.12.2014Online příručka Chci to řešit nabízí učitelům řešení projevů šikany, nesnášenlivosti nebo xenofobie ve školáchO Roma Vakeren
06.12.2014Ministr školství navrhuje povinnou docházku do školky v posledním roce před nástupem do školyO Roma Vakeren
29.11.2014Česko se ohradilo proti obvinění Evropské komise, že ve školách diskriminuje RomyO Roma Vakeren
29.11.2014Výstava Jak ztratit další generaci představuje fotografie Romů, kteří se postavili proti diskriminaci ve vzdělávacím systémuO Roma Vakeren
13.11.2014Smutné výročí rozsudku D. H. připomíná, že se situace Romů v Česku ani po sedmi letech nezměnilaZprávy ze života Romů
10.09.2014Novela školského zákona může být krok správným směrem, řekli rodiče a neziskové organizace předsedům parlamentních školských výborůZprávy ze života Romů
06.09.2014Budoucí školský ombudsman nepovažuje fungování praktických škol za problémO Roma Vakeren
17.07.2014Mami, tati, já chci do školy!Zprávy ze života Romů
28.06.2014Díky projektu Učí (se) celá rodina už se děti těší do školyO Roma Vakeren
19.05.2014Vyjádření ředitelky Muzea romské kultury Jany Horváthové k návrhu novelizovat školský zákonZprávy ze života Romů
08.04.2014Nápad poslanců TOP 09 na výuku v romštině považují ve škole v Obrnicích za nesmyslO Roma Vakeren
08.04.2014Speciální romské třídy na školách a romština jako pomocný vyučovací jazyk - zbytečnost nebo šance?O Roma Vakeren
22.02.2014Skupina Aufori v Hradci Králové rozjíždí program Učí (se) celá rodinaO Roma Vakeren
15.02.2014Proč se v Česku v praxi nedaří inkluzivně vzdělávat?O Roma Vakeren
25.01.2014Pracovníci sdružení Vzájemné soužití doprovázeli romské děti k zápisu do základních školO Roma Vakeren
17.01.2014Romské děti: Nechte nás s Vašimi dětmi sedět v jedné lavici!Zprávy ze života Romů
16.11.2013Uplynulo šest let od rozsudku Evropského soudu pro lidská práva v případu D. H.O Roma Vakeren
08.11.2013Mami, tati, já chci do školyZprávy ze života Romů
13.10.2013Výstava Jak ztratit další generaci upozorňuje na diskriminaci Romů ve školách a na šikanuO Roma Vakeren
07.10.2013Výstava v jihlavské knihovně upozorňuje na diskriminaci Romů ve školáchZprávy ze života Romů
05.10.2013Proč sčítat romské žáky na praktických školách?O Roma Vakeren
05.10.2013Ředitele praktických škol sčítání romských žáků pobouřiloZprávy ze života Romů
27.09.2013Monika Šimůnková: Potřebujeme znát počty romských žáků vzdělávaných podle programu pro žáky s lehkým mentálním postiženímZprávy ze života Romů
27.09.2013Dotazník ohledně romských školáků odevzdalo přes 95 procent školZprávy ze života Romů
24.08.2013Přípravy do školyO Roma Vakeren
14.05.2013Vzdělávání v Karlovarském kraji bude více inkluzívní, slíbil krajZprávy ze života Romů
21.02.2013Rada Evropy tvrdě kritizuje Česko za údajnou diskriminaci RomůZprávy ze života Romů
18.02.2013United Gipsy Crew: Rapem proti segregaciZprávy ze života Romů
16.02.2013„Pošlete ho do základky, aby z něj něco bylo“ – rapují mladí RomovéO Roma Vakeren
12.02.2013Nedávejte děti do praktických škol, vzkazují mladí rapeři romským rodičůmZprávy ze života Romů
27.11.2012Ministerstvo školství chce omezit praktické školy kvůli diskriminaci RomůZprávy ze života Romů
26.11.2012Ministerstvo chystá plán, jak nerušit praktické školy. Alespoň prozatímZprávy ze života Romů
17.11.2012Uplynulo pět let od rozsudku Evropského soudu pro lidská práva o diskriminaci romských dětí v českém školstvíO Roma Vakeren
10.11.2012S bojem proti rasismu začíná Diecézní charita ostravsko-opavská již na základních školáchZprávy ze života Romů
08.11.2012Zamčenou pyramidou knih upozornili aktivisté na diskriminaci romských dětíZprávy ze života Romů
08.11.2012Navzdory zákonům a kritice zvenčí jsou tisíce zdravých dětí v praktických školáchZprávy ze života Romů
02.10.2012Nová kniha vnáší světlo do desegregace Romů ve školstvíZprávy ze života Romů
09.08.2012V Česku roste počet tříd pro sociálně znevýhodněné předškolákyZprávy ze života Romů
08.08.2012Počet romských žáků v bývalých zvláštních školách klesl skoro o 9 procentZprávy ze života Romů
02.08.2012O situaci na praktických školách bude jednat ministr školství s ombudsmanemO Roma Vakeren
16.06.2012Romské děti jsou často zařazovány do zvláštních škol bez relevantního důvoduO Roma Vakeren
12.05.2012Slovensko a sterilizace romských ženO Roma Vakeren
18.02.2012Jak si vedou romské děti z Česka v britských školáchO Roma Vakeren
14.12.2011Z Pardubic se šiří petice za zachování praktických školZprávy ze života Romů
01.09.2011Děti ve Varnsdorfu raději nenosí s sebou peníze ani mobilyZprávy ze života Romů
16.07.2011O osudech Národního akčního plánu inkluzivního vzděláváníO Roma Vakeren
16.07.2011Koalice Společně do školy usiluje o rovný přístup romských dětí ke vzděláníO Roma Vakeren
08.06.2011Neúspěšní žáci budou moci být na čas přeřazeni do speciálních školZprávy ze života Romů
30.05.2011Odborníci pracující na přípravě Národního akčního plánu inkluzivního vzdělávání končíZprávy ze života Romů
28.05.2011Projekt Nová šance usiluje o umístění romských dětí do základních školO Roma Vakeren
29.03.2011Nemoc bezmocných: lehká mentální retardaceZprávy ze života Romů
10.03.2011Česko stále sbírá kritiku za diskriminaci romských žákůZprávy ze života Romů
15.01.2011Romské děti z vyloučených lokalit končí svou školní kariéru dříve než jejich vrstevníciO Roma Vakeren
29.12.2010Podle průzkumu mají romské děti menší šanci na středoškolské vzděláníZprávy ze života Romů
29.12.2010Kam odcházejí romské děti po základní školeZprávy ze života Romů
26.11.2010O školství s Milanem KováčemO Roma Vakeren
24.11.2010První zasedání Rady vlády pro záležitosti romské menšiny se zaměřilo na otázky vzdělávání a zaměstnanosti RomůZprávy ze života Romů
19.11.2010Rasová segregace na českých školách pokračujeZprávy ze života Romů
19.11.2010Znepokojení nad novým vedením ministerstva školstvíO Roma Vakeren
19.11.2010O práci na MŠMT a o situaci Romů ve školáchO Roma Vakeren
18.11.2010ČR i přes rozsudek ze Štrasburku stále diskriminujeZprávy ze života Romů
11.11.2010Český školský systém je stále diskriminační a nepružnýZprávy ze života Romů
10.11.2010Vláda vyslechne zprávu o nápravě diskriminace Romů ve vzděláváníZprávy ze života Romů
10.11.2010Vyhlášky proti diskriminaci romských žáků budou nejdříve v lednuZprávy ze života Romů
09.11.2010Romští školáci jsou podle nevládních organizací diskriminovániZprávy ze života Romů
21.05.2010V dodržování lidských práv máme rezervyZprávy ze života Romů
30.04.2010Podtatranská základní škola Šumiac má úspěchy v integraci romských dětíO Roma Vakeren
23.04.2010Měla jít do zvláštní školy, dnes má vysokoškolský titulO Roma Vakeren
02.04.2010Více než 30 speciálním školám hrozí zánik. Učí zdravé dětiZprávy ze života Romů
02.04.2010Do speciálních škol se podle ČŠI posílají děti z chudých rodinZprávy ze života Romů
02.04.2010Šup do zvláštní školy!O Roma Vakeren
05.03.2010Z§vůle práva žádá vyšetření motivu pobodání romského žákaZprávy ze života Romů
24.02.2010Ministerstvo školství chce podpořit romské žákyZprávy ze života Romů
23.02.2010Ministerstvo vyčlení desítky milionů na podporu romských žákůZprávy ze života Romů
15.01.2010Neúměrné množství romských dětí se vzdělává v základních školách praktickýchO Roma Vakeren
13.01.2010Romští žáci v Česku stále čelí překážkám ve vzděláváníZprávy ze života Romů
13.01.2010Základní školy praktické by podle AI letos neměly přijímat nové prvňáčkyZprávy ze života Romů
25.11.2009Ministerstvo školství představí opatření proti diskriminaci romských žákůZprávy ze života Romů
25.11.2009Ministerstvo chce Romům zajistit rovný přístup ke vzděláníZprávy ze života Romů
13.11.2009Pokračující segregace v českých školách devastuje životy romských dětíZprávy ze života Romů
09.10.2009Ve výuce dějepisu asi nastanou změnyO Roma Vakeren
25.09.2009Konference na téma překonávání sociálního znevýhodnění ve vzděláváníO Roma Vakeren
25.09.2009Projekt Motivace romských rodičů na poli vzděláváníO Roma Vakeren
11.09.2009Základní školu Masarykova opouštějí dětiO Roma Vakeren
04.09.2009Jak pokračuje odstraňování diskriminace ve vzdělávání dětí?O Roma Vakeren
28.08.2009I v roce 2009 trvá segregace romských dětí v ČRO Roma Vakeren
10.07.2009Romské děti jsou často zařazovány do speciálních školO Roma Vakeren
15.05.2009Mají být ve třídě pouze romské děti?O Roma Vakeren
23.04.2009Chodil jsem do zvláštní školy, teď plaťteZprávy ze života Romů
28.11.2008Mnohé romské děti zažívají na škole šikanuO Roma Vakeren
28.11.2008Koalice neziskových organizací Společně do školO Roma Vakeren
28.11.2008Andrej Mirga, poradce pro Sinti a Romské záležitosti ve VaršavěO Roma Vakeren
21.11.2008Mezinárodní konference Vzdělání bez bariér – Romské děti v České republiceO Roma Vakeren
21.11.2008Podle ministra školství budou moci romské děti chodit do běžných základních škol až za několik letO Roma Vakeren
21.11.2008Nadace OSF PrahaO Roma Vakeren
21.11.2008Romské děti jsou mnohdy automaticky zařazovány do praktických školO Roma Vakeren
03.10.2008Doučování dětí ve vyloučených lokalitáchO Roma Vakeren
08.08.2008I o prázdninách se některé děti připravují do školyO Roma Vakeren
18.07.2008Chorvatsko nediskriminovalo romské žáky, řekl soud ve ŠtrasburkuZprávy ze života Romů
13.06.2008Jaké vzdělávací aktivity nabízí Základní škola na pražském Havlíčkově náměstíO Roma Vakeren
28.11.2007Diskuse o existenci zvláštních škol Zprávy ze života Romů
23.11.2007Podle Evropského soudu pro lidská práva byly romské děti v českém školství diskriminovány O Roma Vakeren
23.11.2007Segregace ve školství je také určitá forma rasismu O Roma Vakeren
23.11.2007Je důležité vybrat dětem dobrou školu O Roma Vakeren
23.11.2007Názor Kumara Vishwanathana na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva O Roma Vakeren
23.11.2007Rozhovor s matkami, které uspěly u Evropského soudu pro lidská práva O Roma Vakeren
16.11.2007Česká republika porušila právo romských dětí z Ostravska na vzděláníO Roma Vakeren
14.11.2007Romové porazili státZprávy ze života Romů
14.11.2007Nejvyšší soudní instance v Evropě shledala existenci diskriminace na českých školách Zprávy ze života Romů
14.11.2007Zahraniční tisk o soudním sporu mladých Romů s ČR Zprávy ze života Romů
13.11.2007Česká republika prohrála ve Štrasburku spor s mladými Romy Zprávy ze života Romů
17.08.2007Nová příručka "Jak pracovat s romskými žáky"O Roma Vakeren
03.08.2007Ivan Veselý byl jmenován do pracovní skupiny při MŠMT pro vzdělávání romských dětíO Roma Vakeren
20.10.2006Stát se neustále dopouští chyb ve vzdělávání romských dětíO Roma Vakeren
04.10.2006Kvalitní a systematické vzdělávání je klíčem k integraci RomůZprávy ze života Romů
19.09.2006Nová škola představuje projekt Rozlety a zve k zapojení žáků základních školZprávy ze života Romů
01.09.2006Nový školní rok začíná...O Roma Vakeren
29.08.2006V bezplatném kurzu pro zájemce o ukončení základního vzdělání je ještě několik volných místZprávy ze života Romů
12.05.2006Základní škola v Cítolibech u LounO Roma Vakeren
24.02.2006V Evropském parlamentu zněly stížnosti na diskriminaci romských dětíO Roma Vakeren
24.02.2006Romské děti nemusí končit ve zvláštních školáchO Roma Vakeren
24.02.2006V Českých Budějovicích vznikla segregovaná třída pro RomyO Roma Vakeren
10.02.2006Romové prohráli spor u Evropského soudu pro lidská právaO Roma Vakeren
25.10.2005Romské organizace nabízejí školám spolupráciZprávy ze života Romů
21.10.2005Absolventka Technické univerzity v Liberci napsala diplomovou práci na téma Vzdělanost RomůO Roma Vakeren
09.09.2005V Cítolibech u Loun je ukázková základní školaO Roma Vakeren
01.07.2005Školství a romská médiaO Roma Vakeren
04.03.2005O Roma VakerenO Roma Vakeren
04.03.2005Verdikt zněl: "Základní školu by nezvládla."O Roma Vakeren
03.03.2005Zvláštní školy budou učit jen mentálně postižené a změní názevZprávy ze života Romů
01.03.2005Evropský soud se zabývá údajnou diskriminací romských dětí v ČRZprávy ze života Romů
03.12.2004O Roma VakerenO Roma Vakeren
29.10.2004Mladí Romové nemají informace o vlastní kultuřeO Roma Vakeren
22.10.2004Připravuje se program pro školy přihlížející k etnickým skupinámO Roma Vakeren
22.10.2004Romský asistent na školách musí mít pedagogické minimumO Roma Vakeren
03.09.2004Nový školní rokO Roma Vakeren
27.08.2004Školní rok už je za dveřmiO Roma Vakeren
02.07.2004V Praze je škola pro děti s neznalostí českého jazykaO Roma Vakeren
11.06.2004O Roma VakerenO Roma Vakeren
09.06.2004Do základní školy ve Vsetíně nastoupí více romských dětíZprávy ze života Romů
09.01.2004Na základních školách by se měla vyučovat i romštinaO Roma Vakeren
03.10.2003Předškolní příprava romských dětí se v Broumově osvědčilaO Roma Vakeren
19.09.2003Pomoc pro žáky devátých ročníků při výběru povoláníO Roma Vakeren
05.09.2003Broumovské děti se připravují na vstup do první třídy v předškolním nultém ročníkuO Roma Vakeren
29.08.2003Sociolog Fedor Gál: zvláštní školy jsou odkladištěm minoritO Roma Vakeren
08.08.2003O Roma VakerenO Roma Vakeren
27.06.2003Konec školního roku v základní škole na Havlíčkově náměstíO Roma Vakeren
25.04.2003Problematické zvláštní školyO Roma Vakeren
28.02.2003Psycholog Slavomil HubálekO Roma Vakeren
25.01.2002ZprávyO Roma Vakeren
26.10.2001Více než polovina romských dětí do zvláštních škol nepatříO Roma Vakeren
26.02.2000Ostravští Romové žalující školský systém se obrátí na Evropský soudZprávy ze života Romů
10.02.2000Romové podají žalobu k Evropskému soudu kvůli údajné diskriminaciZprávy ze života Romů
09.06.1999Ostravští Romové budou žalovat ministerstvo školstvíZprávy ze života Romů

=[ Reportáž ]=
Ve Velké Británii začalo vysílat romské rádio
Romská komunita ve střední Anglii soustřeďuje poslední dobou pozornost na rozhlasovou frekvenci 102,5. Právě na ní začalo před měsícem vysílat romské rádio. Zatím nemá ani název ani jasno o své náplni. Má ale velký potenciál, protože základna pro výměnu informací v početné ostrovní komunitě českých a slovenských Romů vyloženě chyběla. Jiří Hošek netradiční vysílání ve městě Leicester „zblízka" zažil a docela si to prý s Jankem, Tiborem a Dominikem užil…

Janko připravuje hudební dramaturgii (Foto: Jiří Hošek) „Abychom dělali něco pro Romy, aby se zviditelnili ve světě, aby se o tom vědělo.“

Co se ti teď honí hlavou? Přemýšlíš nad dalším vstupem? Jsi trošičku nervózní?

„Ano, jsem nervózní, neboť mi píšou lidé, neumějí naladit tuto stanici. Jsou v Londýně. Odepisujeme jim, že frekvence je 102,5 FM – Radio EAVA, rádio minorit. Stále zkoušíme.“

Janko ukazuje jednu z esemesek, které přišly do vysílání (Foto: Jiří Hošek) Ján Dunka, původem z Prešova, 31 let. Otec tří dětí, dobrá duše originálního rozhlasového projektu je v Británii od roku 2004. Janko vystřídal všechny možné profese, dělal uklízeče, dělníka nebo asistenta a vzdělávacího poradce ve škole. Teď, podotýkám že zdarma, fušuje do rozhlasové práce.

„Neslyšel jsem, že by existoval nějaký strašně dobrý romský moderátor, snažím se být první.“

Trojice moderátorů má zatím v rozhlasové abecedě dost mezery: Kdy stáhnout reproduktory před živým vstupem, kdy vyjet znělku, a na co na mixážním pultu radši vůbec nesahat – s tím jim radí DJ Umrao, manažer rádia minorit EAVA.

Manažer rádia EAVA Vijay Umrao (Foto: Jiří Hošek) DJ Umrao: „Přísně zakázané jsou jakékoli projevy rasismu nebo politicky nekorektní výroky. V Leicesteru a okolí žije spousta etnických komunit, domorodci jsou někdy vystrašení, když se do jejich blízkosti přistěhuje nová národnostní menšina, proto je pochopení jiných kultur naprosto klíčové. A není lepší prostředek, jak tyhle myšlenky šířit, než je rozhlas.“

Na tomhle rádiu, kde pouštějí i košilaté fórky, je zvláštní snad úplně všechno. Patronem vysílání je policejní stanice Spinney Hill v Leicesteru. Strážník Randžít Sonigra se na romské „chalany“ přišel podívat a tváří se navýsost spokojeně:

(Foto: Jiří Hošek) Randžít Sonigra „Slovenští Romové dosud neměli žádný prostředek hromadné komunikace, snad všechny ostatní menšiny tady v Leicesteru měly vlastní rozhlasové vysílání, tak bylo načase podat Romům pomocnou ruku. Je to skvělá věc a mám na rozhlasové vysílání vážně dobré reakce.“

Máš pocit, že čeští a slovenští Romové, kteří si to rádio naladí, ocení, že se mluví čistě romsky, a že tam je v podstatě minimum češtiny a slovenštiny?

Denisa Pšeničková (Foto: Jiří Hošek) Denisa Pšeničková: „Myslím si, že ano. Romové mezi sebou mluví romsky, slovenštinu a češtinu používají jenom jako oficiální jazyk.“

Denisa Pšeničková, olašská Romka, absolventka práv z univerzity v Leicesteru. Věří, že by brzy mohla mít na 102,5 FM svoji právní poradnu.

„Komunitu tohle spojuje. Všichni lidé sem můžou volat a můžou se na něco zeptat. Dejme tomu, že jim to můžeme zodpovědět zase příští týden.“

Janko, Tibor a Dominik zatím pouštějí do éteru těžké věci jen hudebního rázu, až se pořádně zakousnou do problémů romské komunity, možná jim hodina vysílání týdně přijde zatraceně málo.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3


=[ Reportáž ]=
S Ivankou Mariposou Čonkovou o divadle a praktických školách
V následujících minutách si budeme povídat s Ivankou Mariposou Čonkovou. Z Chebu se přestěhovala do Prahy, kde vystudovala obor herectví se zaměřením na autorskou tvorbu a pedagogiku na pražské DAMU. V současné době je na volné noze a ve svém novém projektu vysvětluje rodičům, že není dobré souhlasit s přestupem dětí ze základní školy do speciální. Organizuje workshopy romského tance v tanečním centru Druna. Iveta Demeterová se jí zeptala, zda odmalička měla prostor pro své nápady.

Ivanka Mariposa Čonková (Foto: mariposa.huu.cz) „Musím velice poděkovat svojí mamince, protože mě podporovala v čemkoli, co jsem chtěla udělat. Když jsem doma potřebovala tančit, protože jsem prostě měla chuť tančit, tak jsem si dala všechno z jedné místnosti do druhé a nikomu to nevadilo, nebyl to problém a mohla jsem je večer volat, ať se jdou koukat na moje představení do obýváku. Podpora tedy byla asi to hlavní. Měla jsem otevřený prostor pro to, abych mohla dělat to, co jsem chtěla a na co jsem měla chuť.“

Takže když jste potom doma řekla: „Mami, tati, chci být herečkou…“

„Když jsem šla na DAMU, věděla jsem, že nechci být herečka. Proto jsem si nevybrala činohru, ale vybrala jsem si autorské herectví a pedagogiku. Šlo tam především o rozvoj mě samotné. Prošla jsem výcvikem psychosomatických disciplín v oblasti hlasu, řeči a pohybu, prošla jsem ne-disciplínou Ivana Vyskočila ‘dialogické jednání‘. Cílem školy nebylo, abychom adaptovali divadelní hry a jako skupina si něco vybrali, tak jak to dělá klasická činohra nebo alternativní herectví.“

Chystáte se někam do angažmá?

„Ne.“

Vy si jedete to své…

Ivanka Mariposa Čonková (Foto: mariposa.huu.cz) „Momentálně pracujeme s Jéňou Horváthem pro organizaci Slovo 21 na projektu ‚Techniky divadla Fórum‘, kde ve čtyřech krajích České republiky mělo dojít k setkání romských žen, které už mají děti nebo by mohly mít děti, které půjdou do školy. Téma našich setkání je: ‚Nedávejte děti do speciálních škol‘. A na tohle téma jsme připravili sérii divadelních situací, kde předehráváme konkrétní život.“

Pracujete s maminkami, které by měly vědět: ‘Nemám podepisovat přestup mého dítěte ze základky do speciálních škol.‘

„Přesně tak. Forma divadla umožňuje, že lidé sami vidí důsledky svého jednání, děláme střihy, časové skoky, a tím ukážeme v horizontu dítěte třeba následujících 10, 15 nebo 20 let. Následně je vyzveme k tomu, aby do té situace vstoupili a řekli, jak se zachovat jinak, a potom jim to odehrajeme, jak by to mohlo vypadat.“

Vrátím se tedy zpátky k vám, vy jste říkala, že vás rodiče maximálně podporovali v tom, co chcete dělat. A to všechno asi vychází z domova, z domácího prostředí?

„Naprosto.“ (smích)

Byla jste i trošku rebelka?

„Byla jsem hodně rebelka. Měla jsem morální hranice, které v nás máma, ve mně a bráchovi, vypěstovala.“

Cítíte v sobě to romství?

„Pořád ho hledám. Je to asi dva roky, co jsem se k tomu začala aktivně hlásit, přišlo to prostřednictvím tance, hudby a zpěvu. Na škole jsem dostala otevřený prostor k tomu se takhle vyjadřovat. Spontánně se to vyvolalo, protože táta s námi hrál, zpíval, tancoval.“

Takže s tatínkem jste byli pořád v kontaktu?

Jo, i když ne nějak často, ale byli. Nikdy na nás cikánsky nemluvil, ani když jsme byli hodně malí. Ani na své nové děti, které teď má, romsky nemluví.“

A s rodinou po tatínkovi jste v kontaktu?

„Jo, s nimi jsem v kontaktu. Jsou v Chebu, tak se vídáme. Cítím v sobě romství a cítím se jako Romka, protože jsem byla vždycky vnímaná jako jiná. Hlavně kvůli jménu – Čonková – docházelo k neporozumění. Celou základní i střední školu bylo jasné, podle toho jména, kam patřím.“

Vy si říkáte Ivanka Mariposa Čonková. Mariposa, vysvětlete nám to?

(smích) „Mariposa znamená španělsky motýl, To jméno jsem dostala.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
08.04.2013Ivanka Čonková: Nejsou slyšet hlasy ghettaZprávy ze života Romů

=[ Reportáž ]=
Jannete Maziniová v knize vypráví o tom, jaké to je být na Slovensku Cigánkou
Jannete Maziniová vypráví literární formou o svých životních zkušenostech a o pohledu romské ženy na svou vlastní komunitu. Jaké to je být na Slovensku Cigánem – to je podtitul knihy s názvem „Cigánka“. Podrobnosti přináší kolega Robert Hoza, který spisovatelku Jannet Maziniovou oslovil.

Jannete Maziniová (Foto: www.janettemaziniova.sk) „Zjistila jsem, že čtenost je neskutečná hlavně od lidí, kteří jsou z romského světa. Bylo to pro mě nakopnutí, protože jsem si říkala, že je asi načase pracovat i s druhou skupinou. Je hodně lidí, kteří pracují s Romy a dělají skvělou a namáhavou práci, ale jako by neexistoval nikdo, kdo by druhé straně vysvětlil, proč věci fungují v naší komunitě tak, jak fungují.

V roce 2009 získala paní Maziniová novinářskou cenu za otevřenou zpověď Romky o tom, jak fungují věci v romské a neromské komunitě. Konzultantkou se při psaní knihy částečně stala její máma.

„Ptala jsem se jí na věci, které jsem chtěla vědět. Zná můj život, a ta kniha je právě o mém životě, a máma tam vstupuje ve velmi důležitých fázích. Právě na jejím konání a chování je pěkně vidět, jaké jsou vztahy v komunitách, co je pro ně důležité, a jak funguje rodinná soudržnost. Snažila jsem se i ukázat, jak to je pro mě, jako pro dceru, velmi těžké vidět, že moje máma nedokáže vystoupit z hranic romské mentality, z komunity a jakým způsobem mi to ztížilo poznávání ‘gadžovského‘ světa.“

V knize nejsou popisované události fiktivní, z mnohých uveďme vyrovnávání se autorky s vlastním závažným zdravotním stavem.

„Dost se tam věnuji tomu, jak jsem procházela zástupem lékařů, kteří měli pocit, že není potřeba mi věnovat velkou pozornost. Musela jsem bojovat se stereotypy a předsudky lékařů, aby byli schopni a ochotni ke mně přistupovat jako k pacientce. Dlouho neřešili můj stav, a když už to začali řešit, bylo pozdě a už byli ve fázi, kdy mi říkali, že mám možná pár týdnů života před sebou. A tehdy mi bylo 23 let.“

Bipolarita životního příběhu se objevuje i tehdy, kdy už jako matka byla konfrontovaná s rovněž závažným zdravotním stavem svého dítěte.

„Na jedné straně jsou neskutečné city a neskutečná láska k dítěti a na druhé se snaží dítě vychovat pro budoucí život. Najednou přijdou do puberty a tam má pocit, že ztrácí všechno to, co mu v dětství dala a v pubertě to nevidí, tak je to pro ni těžké.“

Kniha má vyšší ambici než jen popisovat životní příběh paní Maziniové.

„Je určena zejména ‚gadžům‘, aby pochopili, jak je důležité vidět člověka za komunitou, ne komunitu, a tam někde ztraceného člověka.“

V případě nabídky zfilmovat literární „Cigánku“ by autorčin postoj nebyl negativní:

„Určitě bych chtěla mít poradní nebo podpůrný hlas, protože v knize se nedalo popsat úplně všechno a stačí, když to dostane do ruky člověk, který má svou vlastní vizi, jak vykreslit situaci, a už se to může táhnout úplně někam jinam.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3


=[ Reportáž ]=
K čemu slouží sKarta
Ministerstvo práce a sociálních věcí zavedlo novou sKartu na výplatu dávek. Právní poradce Matouš Blažek vysvětlí, jakou funkci bude plnit a zda-li má význam. Ptala se jej Marie Vrábelová.

Foto: MPSV Nově zaváděná sKarta – komu je vlastně určená?

„sKarta je určená příjemcům sociálních dávek.“

V čem je problém, kdyby si ji někdo nepřevzal?

„Problém je v tom, že Ministerstvo práce a sociálních věcí vydalo pokyn, podle kterého má být lidem, kteří odmítnout převzít sKartu, zastavena výplata dávek.“

Původně se říkalo, že každý může odmítnout vyzvednout si sKartu, je to tak?

„Takové zprávy sice v tisku proběhly, ovšem metodický pokyn ministerstva je jasný a zavazuje úředníky ministerstva. Chtěl bych k tomu dodat, že tento pokyn nezavazuje běžné občany. Běžní občané musí činit jenom to, co je stanoveno zákonem, a jelikož taková povinnost v zákoně není, ani z něho nevyplývá, tak do té doby, než kartu převezme, musí být občanovi vyplaceny dávky původním, stávajícím způsobem. V zákoně je dokonce napsáno ‚do doby vydání sKarty‘, vydáním se myslí převzetí uživatelem. Pokud se rozhodnu sKartu nepřevzít, tak v takovém případě mi musejí být pořád vypláceny dávky stávajícím způsobem.“

V čem jsou problémy s sKartou? Jak nám zkomplikují život?

„sKarta zkomplikuje život někomu více, někomu méně. Více zkomplikuje život hlavně tělesně postiženým, znevýhodněným osobám, matkám pečující o děti, ale i dalším. Zkomplikuje život zejména tím, že si musí tuto sKartu převzít na úřadu práce, potom budeme všichni platit poplatky za přeposílání z tzv. účtu sKarty od České spořitelny. Pokud jsme byli dosud zvyklí, že budeme dostávat sociální dávky poštou, tak to teď končí, budeme je dostávat pouze, pokud si zaplatíme České spořitelně. Stejně tak, pokud jsme byli zvyklý, že dostáváme dávky na bankovní účet, tak přeposílání bude také něco stát.“

Můžu se někde odvolat, že třeba nemám přístup k bankomatu, a že skutečně tu sKartu nemohu použít?

„V případě, že bych se chtěl bránit proti sKartě, musel bych se soudit se státem, potažmo s ministerstvem. Tím pádem spíše doporučuji, aby lidé kladli obstrukce v přijetí karty, ne aby ji výslovně odmítali. Je lepší klást obstrukce. Nejdřív mi přijde obyčejné psaní, samozřejmě můžu říkat, že jsem žádné takové psaní nedostal, to doporučuji, pak se na mě obrátí s doporučeným dopisem. U doporučeného dopisu je určitá lhůta, do které si můžu tento dopis vyzvednout, takže doporučuji počkat do konce lhůty, až poté v poslední, předposlední den lhůty, si jít zásilku vyzvednout, a potom mám termín, abych si tu sKartu vyzvedl. A já se půjdu omlouvat, například z důvodu, že jsem nemocný, že o někoho nemocného pečuji, že jsem současně někde v zahraničí, a tak podobně. Tím budu oddalovat přijetí sKarty. A je možné, že do té doby se situace zlepší a ministerstvo přistoupí na právní výklad, který si myslím, že je opravdu správný, že občan nemá povinnost převzít sKartu, protože by musela být stanovena zákonem, a to není.“

A v čem je vůbec výhoda sKarty?

„Stát tvrdil, že výhodou sKarty bude zjednodušení systému a ušetření finančních prostředků. Zjednodušení to rozhodně není, protože nám přibývá další krok, peníze jdou na sKartu, až potom si je můžeme přeposílat na náš bankovní účet, nebo si je nechat posílat složenkou, takže tím se to o několik dní zdrží, protože to jde všechno přes Českou spořitelnu. Také se to zpoplatní, takže budeme nést poplatky. Dalším účelem, kterého stát chtěl dosáhnout, bylo zamezit zneužívání dávek, což se ovšem samozřejmě nepodaří, protože s sKartou, můžu platit i v supermarketu, kupovat si alkohol, cigarety a podobné věci.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
24.01.2015Rok 2015 přinesl změny v sociálních dávkáchO Roma Vakeren
21.04.2012Příspěvek na péči o osobu blízkouO Roma Vakeren
29.09.2011Varnsdorf: v romské ubytovně provozuje město i nízkoprahový klub pro dětiZprávy ze života Romů
26.09.2011Varnsdorfský starosta: Situace v regionu může dál eskalovatZprávy ze života Romů
22.09.2011Varnsdorf: ve všední den klid a mír, v sobotu demonstrace a těžkooděnciZprávy ze života Romů
10.09.2011Jak to vlastně ve skutečnosti je se sociálními dávkami pro Romy?O Roma Vakeren
09.09.2011Stát chystá bič na přestupkové recidivistyZprávy ze života Romů
14.03.2008Poukázkový systém pro lidi v hmotné nouzi O Roma Vakeren
15.09.2007Sociální dávky za práciZprávy ze života Romů
23.02.2005Romská sdružení varují před úpravou dávek, Romům prý hrozí bídaZprávy ze života Romů
21.02.2005Romský koordinátor: Snížení dávek vyvolá protesty, ne rabováníZprávy ze života Romů
08.02.2005Grémium žádá kvůli chystané úpravě dávek mimořádné jednání RomůZprávy ze života Romů
04.02.2005Sdružení Parlament Romů: Snížení dávek ještě zhorší situaci RomůZprávy ze života Romů
27.01.2005Konzultantka: Romy při hledání práce demotivuje systém dávekZprávy ze života Romů
19.01.2005Karásek varoval před případným snižováním sociálních dávekZprávy ze života Romů
21.12.2004Škromach: ČR nemění podmínky, aby bránila přijít za dávkamiZprávy ze života Romů
10.09.2004Snížení životního minima má motivovat nezaměstnané k hledání práceO Roma Vakeren
10.09.2004O Roma VakerenO Roma Vakeren
30.05.2003Do ČR směřuje mnoho Romů ze SlovenskaO Roma Vakeren
11.10.2002Jak je to se sociálními dávkami pro studentyO Roma Vakeren
02.08.2002ZprávyO Roma Vakeren
26.07.2002V ČR se školili romští sociální pracovníci a koordinátoři ze SlovenskaO Roma Vakeren
01.02.2002Právní poradnaO Roma Vakeren
28.08.1998RokycanyZprávy ze života Romů

O Roma vakeren s datem 1. prosince už patří minulosti. Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese www.romove.cz. Klidný večer vám přeje Jaroslav Sezemský.

Obsah článku:
Reportáž:  V českém školství se pět let po rozsudku Evropského soudu pro lidská práva nic nezměnilo
Reportáž:  Ve Velké Británii začalo vysílat romské rádio
Reportáž:  S Ivankou Mariposou Čonkovou o divadle a praktických školách
Reportáž:  Jannete Maziniová v knize vypráví o tom, jaké to je být na Slovensku Cigánkou
Reportáž:  K čemu slouží sKarta

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2022
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz